Krušnohorská magistrála pro cyklistiku: průvodce po největší české hřebenové trase

Krušnohorská magistrála je dlouhá asi 250 kilometrů a protíná celou severozápadní část České republiky od Chebu (Eger) na západě až po Děčín (Tetschen) na východě. Odtud zpět do Jelení se cyklotrasa číslo 23 (číslo [číslo] 23) od října 2014 v délce asi 170 kilometrů napojuje na dálkovou cyklotrasu I-6 Saské středohoří na německé straně. V rámci společného evropského projektu jsou nyní tyto dvě dálkové trasy propojeny dvanácti značenými přeshraničními stezkami.

Odvozeno od technické náročnosti a požadavků na kondici.

Krušné hory už dávno nejsou synonymem pro těžbou zničenou přírodu. Zvlněná krajina našeho nejdelšího horského masivu v současnosti opět hýří barvami a láká návštěvníky v každém ročním období. Na své si zde přijdou jak výletníci, trekaři a cyklisté, tak i milovníci zimních sportů, lyží a běžek. Navíc zde oproti jiným českým pohořím potkáte nesrovnatelně méně turistů. Nezaměnitelný ráz krušnohorské krajiny si tak můžete vychutnat v naprostém klidu.

Proč navštívit Krušné hory a Krušnohorskou magistrálu

Krušné hory - dříve opomíjené, mnohými zatracované a dnes znovu objevované. V minulosti utrpěly značné škody na životním prostředí. Postupně ale vstávají jako bájný Fénix z popela. Dávno neplatí, že by krušnohorské lesy a zdejší příroda byly měsíční krajinou. Svědčí o tom i narůstající návštěvnost a rozvoj turistické infrastruktury. Krušné hory se znovu stávají příjemným a stále atraktivnějším místem pro turisty, a to ve všech čtyřech ročních období. Toto pohoří je protkáno sítí turistických stezek, cyklostezek a běžeckých tratí. Můžete vystoupat na některou z krušnohorských tisícovek, projít se už znovu hustými lesy, rozhlédnout se po krajině z mnoha přírodních, ale i lidskou rukou vytvořených vyhlídek, kochat se krásou přírody na hřebenových túrách. Můžete projet hory na běžkách po hřebenech po celé jejich délce nebo zdolávat jejich svahy na kolech.

Krušnohorská magistrála, označená jako Národní cyklotrasa č.23, je jednou z páteřních cyklostezek Ústeckého kraje. Tato 242 km dlouhá trasa začíná u vodní nádrže Skalka u Chebu a do Ústeckého kraje vstupuje v oblasti Klínovce (1 244 m n. m.). Po svých hřebenech vás dovede až na Sněžník u Děčína (723 m n. m.), odkud lze přes Děčín navázat na Labskou stezku. V zimě potom části Krušnohorské magistrály slouží především milovníkům bílé stopy. Krušnohorská lyžařská magistrála představuje jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás.

Pravidelně jsou v zimě udržovány dva úseky: 40 km dlouhý západní úsek od Bublavy k Božímu Daru a 90 km dlouhý východní úsek od Mezihořského vrchu k Děčínskému Sněžníku. Při dostatku sněhu je možné přejet celé Krušné hory (část trasy nebude strojově upravená) a uskutečnit tak jeden z nejdelších lyžařských přejezdů na našem území. Oba úseky navíc protíná spousta dalších běžeckých stop.

Nový příhraniční cykloregion a propojení tras

Nový příhraniční cykloregion tvoří síť téměř 600 kilometrů okružních cyklotras, spojených novými dobře vyznačenými propojkami. Propojky jsou lehce rozpoznatelné podle cedulek, na kterých je z jedné poloviny umístěno pod číslem 23 známé označení Krušnohorské magistrály a z druhé pak logo oranžového cyklisty, které představuje saskou cyklotrasu. Vedle mnoha příležitostí k outdoorovým aktivitám nabízí Krušné hory také adrenalinové odreagování. Sport areál Klíny nabízí celou řadu možností.

Bobová dráha Klíny leží v nadmořské výšce 720 m n. m., měří necelých 900 m a překonává převýšení 130 m. Je jedinou bobovkou v Česku a na Slovensku, která k dopravě osob a bobů na start využívá čtyřsedačkovou lanovku. ZIPLINE v Klínech je v Česku unikátní. Vychutnejte si 2,2 km dlouhou lehce adrenalinovou jízdu po ocelovém laně přes Šumenské údolí ve výšce až 150 m nad zemí, rychlostí až 75 km/hod. Nejdříve zažijete 1 400 metrů dlouhý přelet nad Šumenským údolím na protější kopec do krásné krušnohorské divočiny na přestupní stanici.

Hlavní trasa a její propojení s okolím

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami vede přes celé Krušné hory cyklistická a běžecká Krušnohorská magistrála. Celková délka trasy je 242 km a v celém jejím průběhu se na ní napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy. Trasa vede z úplného západu republiky z Chebu až na severočeský Sněžník u Děčína, kde navazuje na Labskou trasu. Po celé délce je vedena po silnicích, takže je vhodná nejen pro pěší, ale zejména pro cykloturistiku. Kromě malebné přírody magistrála nabízí mnoho přírodních a technických zajímavostí, jako jsou např. Vlčí jámy nebo Blatenský příkop. Na trase lze navštívit přírodní a technické zajímavosti, např. nám. Cestujte vlakem, autobusem i MHD.

krušnohorská krajina a hřeben

Vydejte se ven, načerpejte energii a užijte si kouzlo zimní krajiny! Patříte k milovníkům běhu na lyžích? Pak se vám určitě bude hodit náš přehled běžkařských magistrál v Česku. Víte že 1. říjen je Světový den cyklistiky? Využijte příjemných dnů, které slibuje předpověď počasí, k hezkému podzimnímu cyklovýletu. Krušné hory představují nejdelší samostatný úsek Severní stezky - trasa mezi Kraslicemi a Tisou má celkovou délku 186 kilometrů a je rozdělena do osmi etap.

Přechod tohoto pohoří začíná na jeho západním okraji v obci Kraslice a na opačné straně končí u Tiských stěn, přičemž krátce předtím trasa zasahuje do CHKO Labské pískovce. Přejít pěšky Krušné hory vyžaduje nejenom dostatek času, ale také odhodlání. Ne každému se totiž budou líbit dlouhé úseky vedoucí po asfaltových cestách, které jsou pro toto pohoří typické. Na druhou stranu putování usnadňuje pozvolnější výškový profil, než jaký bychom čekali u hor takové rozlohy.

Začátek i konec části Severní stezky vedoucí přes Krušné hory je dobře přístupný veřejnou dopravou - do Kraslic vede železniční trať ze Sokolova. Přes celé Krušné hory vede cyklistická Krušnohorská magistrála, označená jako cyklotrasa č. 23. Od Chebu po Děčín měří celkem 242 kilometrů a v celém jejím průběhu se na ni napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy. Cyklistická varianta Severní stezky přes Krušné hory měří 186 kilometrů s celkovým stoupáním 3100 metrů a lze ji absolvovat za 3-4 dny. Etapový přejezd Krušných hor na kole je díky množství pěkných asfaltových cest a relativně plochému reliéfu čirou radostí. Cyklistická varianta Severní stezky sleduje převážně její základní pěší trasu a z větší míry využívá značených cyklotras.

Další tipy a zajímavosti

K Krušnohorskému regionu patří i mnoho dalších zajímavostí, jako jsou např. Sfingy u Měděnce, Flájská přehrada s Flájským plavebním kanálem nebo několik prohlídkových štol upomínající na bohatou hornickou minulost Krušných hor, a které jsou od roku 2019 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z rozhleden a rozhledových míst se nabízí překrásné výhledy na hřebeny Krušných hor i do Podkrušnohoří, např. z Děčínského Sněžníku, Komáří vížky, Růžového vrchu v Hoře Sv. Kateřiny, Klínovce a dalších.

Cesty vás také zavedou do známých i méně známých horských obcí i velkých měst s muzei a sakrálními památkami, které jistě také stojí za zhlédnutí. Z přírodních krás byste neměli minout např. Novodomské rašeliniště u hraničního přechodu Hora Sv. Šebestiána, Grünwaldské vřesoviště nedaleko přehrady Fláje nebo Georgenfelder Hochmoor u Zinnwaldu, které přechází v Cínovecké rašeliniště.

Krušnohorská magistrála se táhne nádhernou přírodou přes vrcholky Krušných hor a v severních Čechách na Sněžníku u Děčína navazuje na Labskou magistrálu. Trasa začíná v Chebu u vodní nádrže Skalka a vede přes známé Františkovy lázně, kolem Kraslic a dále se táhne kolem nejvyšší hory Krušných hor - Klínovce (1 244 m). Celá Krušnohorská magistrála se táhne po širokých cestách, které jsou vhodné jak pro cyklistiku, tak pro pěší. V zimě využívají magistrálu běžkaři. Po celé její šířce je několik upravovaných běžkařských stop. Krušnohorská magistrála dohromady měří 242 km a napojuje se na ní celá řada různých stezek a cest. Z Krušnohorské magistrály se můžete kochat krásnou přírodou, rozlehlými údolími, která se před vámi otevírají jako na dlani a různými dalšími zajímavostmi. Kolem Horní Blatné můžete obdivovat Vlčí jámy nebo Blatenský příkop, okolo kterého se dostanete až na Boží Dar. Zde si naopak můžete prohlédnout vzácné druhy rostlin a zvěře, které se vyskytují na Božídarském rašeliništi.

přírodní scenérie Krušných hor

tags: #krusnohorska #magistrala #pro #cyklistiku