Hlavním účelem vojenských přileb je ochrana nositele před střepinami. Ochranná vojenská přilba je jednou z nezbytných pomůcek vojáků, protože hlava patří k nejzranitelnějším částem těla.
Vojenská helma ochrání hlavu nejen před pády a bolestivými údery, ale hlavně před zbraněmi, jejich střelami a střepinami, které by mohly způsobit zranění. Minimálně od první světové války mají vojáci ochranné přilby, které chrání jejich hlavy před střepinami a údery, a někdy mohou rovněž pomoci proti vystřeleným projektilům.
Ochrana před střepinami, údery a projektily
Pevné, kovové přilby se začaly rozvíjet v 1. světové válce, kdy byly hlavy vojáků vystaveny střepinám z dělostřeleckých granátů. Většinu zranění hlavy způsobily střely a střepiny dělostřeleckých granátů.
Samozřejmě jsou moderní přilby díky materiálu, ze kterého jsou vytvořeny, schopné zadržet výstřely z některých zbraní, ale není to primární účel, proč je vojáci nosili nebo nosí. Nejen že poskytuje balistickou ochranu, ale také chrání vojáka před údery do hlavy či při pádu.
I tvar je zásadně přizpůsoben ochraně před střepinami z dělostřeleckých granátů a armády se dlouhodobě věnovaly podrobným výzkumům účinnosti helem. Hlava je jedním z nejzranitelnějších míst, a také na ní mohou vojáci nosit různé vybavení.
Jak vojenská helma chrání hlavu
Pěchotní přilba, někdy označovaná jako ocelová přilbice, slouží především k obraně před střepinami a poraněními hlavy způsobenými střelami. Helmy vyrobené ze speciální oceli poskytují balistickou ochranu, přičemž některé konstrukce doplňuje vrstva neprůstřelného skla nebo nylonová podšívka.
Základní část přilby, skořepina, je u moderních typů z vrstveného kompozitu splňujícího požadované parametry balistické a mechanické odolnosti. Proto byl vyvinut také kevlar, umělé vlákno s vysokou pevností a odolností, které se používá nejen u vojenských přileb, ale i u neprůstřelných vest.
Vojenská přilba tedy může plnit několik ochranných funkcí současně: omezuje riziko průniku střepin, snižuje následky úderu do hlavy, chrání při pádu a u některých typů poskytuje také určitou úroveň ochrany před projektily.
Historický vývoj ochrany hlavy
Význam tvaru a rozsahu ochrany ukázala také britská studie zranění hlavy utrpěných v boji. Studie vycházela ze 150 případů zranění hlavy, z nichž 90 % nastalo během bojů v Západní poušti v Egyptě a Libyi.
Zpráva ukázala, že významná část hlavy nebyla britskou helmou typu Brodie vůbec chráněna. Velká část zranění byla zaznamenána na čele a v oblasti nad ušima.
Starší helma typu Brodie, která byla vyvinuta během 1. světové války, v ochraně těchto částí hlavy výrazně zaostávala. Navrhovaná helma Mk III byla vyvinuta na počátku 40. let, nicméně zavedena byla až v roce 1944.
Rozsah ochrany poskytovaný novou americkou helmou M1 byl širší a z porovnání vyplynulo, že právě tato helma poskytovala nejlepší ochranu. Vývoj vojenských helem se proto nezaměřoval pouze na pevnost materiálu, ale také na zakrytí co největší části zranitelných oblastí hlavy.
Moderní balistická helma
Dnešní balistické helmy jsou vyráběny z efektivních kompozitních materiálů, aby byla posílena jejich ochranná funkce a současně dosaženo co nejnižší hmotnosti. Ke snižování hmotnosti přirozeně nemůže být přistupováno na úkor bezpečnosti, a tak bývají skořepiny balistických helem testovány a certifikovány na základě přísných vojenských standardů.
Dobrá vojenská helma musí být co nejlehčí, zároveň vojákům dobře sedět, zajišťovat co nejvyšší míru ochrany a ještě umožňovat instalaci přídavného vybavení. Přilba svým provedením umožňuje rozložení hmotnosti a neomezuje uživatele při plnění bojových úkolů, pěším pohybu, střelbě nebo jízdě ve vozidlech.
Moderní konstrukce mohou chránit větší část hlavy než starší modely. Americká bojová helma NG-IHPS by měla poskytovat vyšší úroveň balistické ochrany i ochrany proti střepinám než její předchůdci Advanced Combat Helmet a Enhanced Combat Helmet.
Díky použitým materiálům by měla být nová helma přibližně o 40 procent lehčí než předchůdci při stejné míře ochrany. Helma by měla mít hmotnost 1,36 kg, což je přibližně stejné jako u předchůdce, ale poskytuje podobnou úroveň balistické ochrany, jako když k ní byla přidělána dodatečná ochrana těžká 900 gramů.
Ochrana brady, obličeje a krku
Některé moderní vojenské helmy umožňují připojení ochrany brady. NG-IHPS by měla chránit přibližně o 6 procent větší plochu hlavy než starší modely.
Jde také o ochranu části obličeje a případně části krku, která bývala u starších typů zcela nechráněná. Zásah projektilem nebo střepinou tak nemusí napáchat takové škody jako při použití helmy bez doplňkové ochrany.
Konstrukce a upevnění přilby
Závěsné systémy vojenských přileb jsou obvykle vyrobeny z kůže, plastu nebo tkaniny a jsou upevněny uvnitř přilby. Uvnitř moderní helmy je variabilní systém pro individuální přizpůsobení velikosti.
Při navrhování balistických helem se myslí také na pohodlí nositele, a proto je vnitřek helmy prakticky ve všech případech vyztužený vycpávkami a polštářky. K některým helmám lze dokoupit sadu doplňkových polštářků, u jiných si lze velikost vnitřku helmy přizpůsobit velikosti hlavy.
U starších ocelových pěchotních přileb se hmotnost obvykle pohybovala mezi 1 a 1,5 kg. Moderní kompozitní konstrukce se snaží zachovat potřebnou ochranu při nižší hmotnosti, protože příliš těžká helma je pro vojáky nepohodlná a může jim způsobovat různé problémy.
Komfort, ventilace a dlouhodobé nošení
Zásadní je také prodyšnost a chlazení, respektive ventilace helmy, a to nejen v horkých měsících. Při kompletním vybavení jsou zejména extrémně vysoké teploty pro vojáky velmi náročné.
Některé balistické helmy jsou proto koncipovány tak, aby jejich nošení bylo co možná nejvíce ulehčeno. Správné rozložení hmotnosti pomáhá omezit zatížení krku a umožňuje uživateli pohyb, střelbu i jízdu ve vozidlech bez zbytečného omezení.
Vojenská helma jako nosič elektroniky
Prvotním účelem balistických helem je chránit nositele před hrozbami, které by se mohly realizovat přímo na bojišti. Současně by však dobrá balistická helma měla účinně integrovat informační technologie.
Helma může být kompatibilní s taktickými náhlavními soupravami nebo vysílačkou, identifikačními majáky, noktovizory, termokamerami a svítilnami. Na přední úchyt lze připevnit přístroje pro noční vidění, svítilnu, kameru a jiné doplňky.
Moderní přilby mohou mít také bezšroubový úchyt na systém nočního vidění. Voják si k nim může přidělat ochranu sluchu, zařízení pro komunikaci nebo průhledové displeje.
Kolejnice, panely a kamuflážní doplňky
K dalšímu příslušenství patří Velcro panely, tedy panely se suchým zipem, pomocí kterých lze na balistickou helmu připevnit různé nášivky, převlek nebo kryt pro lepší kamufláž.
Na helmu lze umístit také svítilnu, plynovou masku nebo povlak na přilbu. Šňůry a shockcordy slouží k dalšímu přizpůsobení nebo k dodatečné kamufláži pomocí volně rostoucí vegetace.
Dále může být helma vybavena kolejnicovým systémem, který je účinný pro připevnění příslušenství a doplňků. Mnohé helmy využívají univerzální kolejnicové systémy, jiné mají vlastní patentovaná řešení.
Vojenské helmy podle způsobu použití
Pěchotní přilba
Pěchotní přilba slouží především k ochraně vojáka před střepinami, projektily, údery a poraněním hlavy při pádu. Tradiční typy byly vyráběny z oceli, zatímco moderní balistické přilby často využívají vrstvené kompozity.
Pěchotní helma musí umožňovat pěší pohyb, střelbu, používání komunikačních prostředků i nošení dalšího vybavení. Proto se u ní řeší nejen balistická odolnost, ale také hmotnost, stabilita, ventilace a možnost připevnění doplňků.
Výsadková helma
Výsadková helma má zabránit poranění a pohmoždění hlavy při seskoku a po přistání. Po přistání může plnit podobnou ochrannou funkci jako pěchotní přilba.
Tato helma bývá obvykle ocelová, má dvojitý pás a je navržena tak, aby byla při nošení pevná a spolehlivá. Konstrukce pomáhá zabránit tomu, aby helma během seskoku spadla nebo se posunula.
Pilotní helma
Piloti a členové posádek nosí pilotní helmy vyrobené z lehkých materiálů, jako jsou laminát nebo plast. Pilotní helma slouží především k prevenci úderů do hlavy, omezení rizika zranění a ke snižování hluku.
Může zakrývat uši a tváře, být vybavena sluchátky a vysílačem a mít masku, kterou lze přesunout nahoru a dolů k ochraně očí a obličeje. Oproti běžné pěchotní helmě tedy spojuje ochranu hlavy s komunikací, ochranou sluchu a dalšími prvky potřebnými uvnitř letounu.
Tanková helma
Tanková helma má pěnové nebo pěnově gumové ochranné prvky, které tlumí nárazy uvnitř bojového vozidla. Konstrukčně může připomínat kuklu a bývá vyrobena z kůže, látky a šití.
Jde o měkkou helmu, která se v některých prostředích označuje jako tankový klobouk. Její hlavní funkcí je chránit hlavu posádky před údery o části interiéru vozidla a současně umožnit pohodlné používání komunikačního vybavení.
Rozdíl mezi vojenskou a běžnou ochrannou helmou
Pokud si chce člověk chránit hlavu při jízdě na motorce nebo na kole, sáhne po příslušné helmě přizpůsobené konkrétnímu účelu. Totéž platí pro bojové situace, ať už reálné, nebo situace při vojenských cvičeních.
Vojenská helma je navržena s ohledem na hrozby typické pro bojiště, především na střepiny, údery a možnost použití dalšího vybavení. Proto se její konstrukce, materiály, upevňovací systém a rozsah ochrany liší od helem určených pro cyklistiku, motocyklistiku nebo jiné aktivity.
Proč je důležitá nízká hmotnost
Balistická helma by měla zůstat dostatečně lehká, aby unesla část dalšího vybavení a současně nezpůsobovala nadměrné zatížení krku. Voják může na přilbě potřebovat například komunikační zařízení, ochranu sluchu, noční vidění, svítilnu nebo kameru.
Příliš těžká helma je nepohodlná, omezuje pohyb a může zhoršovat používání dalších součástí výstroje. Výrobci proto hledají rovnováhu mezi balistickou odolností, rozsahem chráněné plochy, pevností, pohodlím a celkovou hmotností.
Vojenská helma jako součást výstroje
Balistická helma se může stát nedílnou součástí výstroje vojáka v první linii i účastníka vojenského cvičení. Její význam nespočívá pouze v samotné skořepině, ale také v systému polstrování, upevnění, ventilace a možnosti instalace elektroniky.
Dobře navržená helma musí poskytovat ochranu a současně umožnit plnění bojových úkolů, střelbu, pěší přesun, jízdu ve vozidle a používání komunikačních či pozorovacích zařízení. Právě spojení ochranné funkce, nízké hmotnosti a praktického vybavení určuje její použitelnost v praxi.