Ne, při samotném objíždění stojícího nebo pomalu jedoucího auta cyklistka nemusí automaticky dávat znamení paží. Znamení o změně směru jízdy se dává při změně směru jízdy, tedy například při odbočování nebo při vybočení do jiného jízdního pruhu. Při objíždění překážky, vozidla nebo chodce však musí cyklistka jednat ohleduplně, dbát zvýšené opatrnosti a nesmí ohrozit ani omezit ostatní účastníky provozu.
Jestliže při objíždění stojícího auta výrazně vybočí od pravého okraje vozovky nebo přejíždí do jiného jízdního pruhu, je vhodné a z hlediska bezpečnosti důležité dát znamení paží před zahájením tohoto manévru. Cyklista dává znamení paží jen před započetím jízdního úkonu.
Co platí při objíždění stojícího auta
I když cyklista není povinen mít řidičské oprávnění, je podle zákona řidič bezmotorového vozidla a účastník silničního provozu. Musí v potřebném rozsahu ovládat zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu a rozeznat základní cyklistickou infrastrukturu.
Obecnou povinností řidiče je chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob, ani ten svůj. Řidič také musí přizpůsobit své chování stavu komunikace, povětrnostním podmínkám, svým schopnostem a zdravotnímu stavu a technickým vlastnostem vozidla - což pro jízdu na kole víceméně znamená nepouštět se v provozu do situací, které nezvládne.
Ze zákona vyplývá také povinnost brát zvláštní ohledy na děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Cyklista musí při jízdě sledovat stav komunikace, dění v okolí, vozidla, nerovnosti i výmoly.
Rozdíl mezi objížděním a změnou směru jízdy
Objíždění vozidla, překážky nebo chodce je samostatný jízdní úkon. Pokud při něm cyklistka pouze krátce vybočí, aby bezpečně minula stojící auto, zákon nevyžaduje automatické mávnutí paží při každém takovém manévru. Rozhodující je, zda současně mění směr jízdy nebo přejíždí do jiného jízdního pruhu.
Znamení o změně směru jízdy musí dávat řidič vždy při změně směru jízdy. Cyklista dává znamení paží jen před započetím jízdního úkonu.
V praxi je vhodné dát znamení zejména tehdy, když je nutné vyjet více do vozovky, objet auto z většího odstupu, přejet přes část sousedního pruhu nebo když by řidič jedoucí za cyklistkou nemusel její záměr předvídat.
Kdy může cyklistka stojící auto objet zprava
Pohybuje-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti.
Cyklista může předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici pomalu jedoucí nebo stojící vozidla, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlo vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy.
To znamená, že cyklistka může stojící auto zprava objet, pokud mezi vozidlem a pravým okrajem vozovky nebo krajnicí zůstává dostatek místa. Nemá však povinnost se do úzkého prostoru tlačit a nesmí manévr provést způsobem, kterým by ohrozila sebe nebo jiné účastníky provozu.
| Situace | Co platí |
|---|---|
| Stojící auto u pravého okraje | Cyklistka ho může objet zprava, pokud je vpravo dostatek místa. |
| Pomalu jedoucí vozidla v koloně | Cyklistka je může zprava předjíždět nebo objíždět, musí však dbát zvýšené opatrnosti. |
| Auto odbočuje vpravo a dává znamení | Cyklistka ho zprava předjíždět ani objíždět nesmí. |
| Nedostatek prostoru | Cyklistka se nesmí mezi auto a okraj vozovky tlačit. |
| Výrazné vybočení do jízdního pruhu | Je nutné včas a zřetelně upozornit na změnu směru jízdy. |
Výjimka při odbočování auta vpravo
Největší riziko při objíždění zprava vzniká tehdy, když auto začne odbočovat vpravo. Zákon výslovně stanoví, že možnost objet nebo předjet vozidlo zprava neplatí, odbočuje-li vozidlo vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy.
Ze znění zákona sice plyne, že cyklista nesmí zprava předjíždět vozidlo již odbočující, ale zvážit předjetí vozidla zprava je třeba vždy, když vozidlo začne dávat znamení o změně směru.
Je dobré si uvědomit, že řidič stojící v koloně ne vždy bedlivě sleduje pravé zrcátko a cyklista musí dbát při předjíždění zprava zvýšené opatrnosti. Ne všichni řidiči totiž změnu směru jízdy řádně signalizují a náhlým odbočením vám mohou zkomplikovat jízdu.
Obezřetní buďte především v případech, kdy míjíte boční ulice či vjezdy. Současně je dobré předvídat záměry předjížděných vozidel - některá z nich mohou chtít odbočit nebo se přeřadit do jiného pruhu a špatně odhadnou cyklistovu rychlost.

Musím při objíždění státého auta ukázat rukou?
Samotné objetí stojícího auta není vždy změnou směru jízdy, a proto není nutné mechanicky ukazovat při každém objetí zaparkovaného nebo stojícího vozidla. Cyklistka však musí vyhodnotit, zda její pohyb nebude pro řidiče za ní nebo pro ostatní účastníky nepředvídatelný.
Pokud je nutné vybočit do vozovky, je vhodné dát znamení paží před zahájením manévru. Tím cyklistka upozorní řidiče za sebou, že nebude pokračovat těsně při pravém okraji, ale bude objíždět překážku.
Znamení však samo o sobě nezajišťuje přednost ani neznamená, že lze manévr provést bez kontroly okolí. Cyklistka musí nejdříve sledovat provoz za sebou a vedle sebe, přizpůsobit rychlost a přesvědčit se, že může bezpečně vybočit.
- před objížděním zkontrolovat provoz za sebou,
- posoudit šířku volného prostoru,
- zvolit takovou rychlost, aby bylo možné včas zastavit,
- před výrazným vybočením dát znamení paží,
- neobjíždět vozidlo zprava, pokud odbočuje vpravo,
- po objetí se bezpečně vrátit k pravému okraji vozovky.
Objíždění auta a povinnost jezdit při pravém okraji
Cyklista musí jezdit při pravém okraji vozovky. Cyklista ale současně nesmí ohrozit sám sebe ani ostatní při jízdě ohrozit. Cyklista tak může jet v odůvodněných případech v bezpečné vzdálenosti od pravého okraje vozovky.
Cyklista musí jezdit na pozemní komunikaci vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Zvláštní okolnosti jsou popsány v dalších kapitolách.
Bezpečná vzdálenost od pravého okraje může být nutná například kvůli zaparkovaným vozidlům, otevřeným dveřím, výmolům, kanálům, odpadkům, zúžení nebo nedostatečnému prostoru mezi vozidlem a obrubníkem.
Cyklista může jet v odůvodněných případech v bezpečné vzdálenosti od pravého okraje vozovky. Není tedy povinen jet tak těsně u stojícího auta, aby se vystavil riziku nárazu do dveří nebo ztráty rovnováhy.
Proč není vhodné objíždět auto těsně
Při jízdě podél stojícího auta hrozí otevření dveří, rozjezd vozidla, náhlé vybočení, přeřazení nebo odbočení. Řidič může také přehlédnout cyklistku v mrtvém úhlu, zejména pokud se nachází vedle pravého zadního rohu vozidla.
Při předjíždění kolony je proto vždy nutné být obezřetný a pozorně sledovat ostatní vozidla, zda některé z nich nedává znamení o změně směru jízdy, či rovnou neodbočuje bez znamení.
Je vhodné vyvarovat se i rychlého kličkování mezi auty, které může být nebezpečné jak pro vás, tak pro motoristy. Rychlé či dokonce nesignalizované přejíždění mezi pruhy je pro ostatní řidiče zpravidla nepředvídatelné.
Objíždění stojícího auta v koloně
Zákon o provozu na pozemních komunikacích říká, že cyklista může předjet vozidla stojící nebo pomalu jedoucí stejným směrem, a to z pravé strany po okraji vozovky nebo po krajnici, pokud je na vozovce dostatek místa. Předjíždět je možné i z levé strany, a to v případě, že je mezi souběžnými pruhy více místa než vpravo.
Předjíždění je zakázáno pouze v situaci, kdy některé z vozidel odbočuje vpravo. Řady stojících nebo pomalu jedoucích aut můžete na kole předjet, ale vždy musíte zohlednit prostor, rychlost vozidel a možnost náhlého rozjezdu.
Platí, že předjíždění stojící řady vozidel je snazší než předjetí vozidel pomalu jedoucích. Vůbec nejkritičtější jsou situace, kdy se auta rozjíždí, či kdy naopak zastavují.
Při předjíždění kolony je dále potřeba dobře posoudit rychlost ostatních vozidel a tomu přizpůsobit svůj pohyb. Kromě toho vždy důkladně zvažte, zda se do daného prostoru skutečně vejdete.
Kdy se do kolony raději zařadit
Do jedoucí kolony je lepší se zařadit. Pokud je řada vozidel tvořena autobusy či nákladními vozidly, prostor bude velmi omezený, stejně jako výhled řidičů z těchto rozměrných vozidel - tehdy předjíždějte pouze ve chvíli, kdy vozidla stojí.
Jakmile uvidíte, že se kolona bude rozjíždět, zařaďte se do ní, třeba i na šikmo, ale vždy tak, aby o vás řidič vozidla za vámi věděl.
Pokud během předjížděcího manévru dojde k rozjetí kolony, hrozí vzájemná srážka, která by mohla mít pro cyklistku velmi vážné následky. Rychlé přejíždění mezi pruhy může skončit vážnou dopravní nehodou, zejména v situaci, kdy se auta rozjíždějí či jeden pruh stojí a druhý jede.
Kolona před křižovatkou
Specifickým případem jsou kolony před křižovatkami se světelnou signalizací. Na mnoha z nich jsou vyznačeny takzvané předsunuté stopčáry, o jejichž užívání jsme vám psali v tomto článku.
Stopčáry jsou umístěné před křižovatkou v čele jízdního pruhu a cyklisté mají povinnost se do nich zařadit. Řidiči pak mají povinnost jim zařazení umožnit.
Pokud se před takovou křižovatkou vytvoří kolona, pokuste se ji objet zprava a zařadit se do vyznačeného prostoru. I zde ale platí pravidla uvedená výše - vždy zohledněte šířku prostoru, který vám ostatní vozidla ponechávají pro průjezd, a raději se nepouštějte do nebezpečných manévrů.
Cyklista má využívat přesunuté stopčáry na křižovatkách se světelnou signalizací. Ty umožní cyklistovi vjet do křižovatky jako prvnímu, takže je všem řidičům na očích a zároveň nemusí čekat v koloně aut vystaven výfukovým plynům.
Pokud je však cesta ke stopčáře komplikovaná, například se stojící auta začnou rozjíždět, nejezděte k ní za každou cenu. Řidiči si nemusí být vědomi, co se děje v těsné blízkosti po stranách jejich vozu, a při odbočování vpravo by mohlo dojít ke srážce.
Musí cyklistka objíždět každé stojící auto?
Ne. Zákon dává cyklistce možnost stojící nebo pomalu jedoucí vozidlo objet, ale neukládá povinnost předjet každé auto v koloně. Pokud je prostor úzký, provoz se rozjíždí, řidiči nemají dostatečný výhled nebo je za křižovatkou zúžení, je bezpečnější zůstat za vozidly.
Předjíždění byste se měli vyvarovat tehdy, pokud víte, že za křižovatkou jsou zúžené pruhy, ve kterých vás řidiči motorových vozidel budou jen obtížně předjíždět.
Hnát se dopředu nemusíte ani ve slabém provozu - pokud je na křižovatce jen pár aut a málo místa na předjetí, je výhodnější postavit se za ně.
Předjíždění kolon zároveň vyžaduje zkušenosti s jízdou v provozu, proto se vždy nejprve ujistěte, zda znáte základní pravidla jízdy po silnici. Nezapomeňte, že základem všeho je jezdit bezpečně, sledovat dění okolo sebe a být ohleduplný k ostatním.
Jak zvládat dopravní zácpy při jízdě na kole
Objíždění auta zleva
Předjíždět nebo objíždět stojící či pomalu jedoucí vozidla lze za určitých podmínek také zleva. Předjíždět je možné i z levé strany, a to v případě, že je mezi souběžnými pruhy více místa než vpravo.
Na kole můžete pomalu se sunoucí auta předjíždět, vlevo však jen mezi jejich souběžnými pruhy. Při jízdě mezi pruhy je třeba počítat s tím, že řidiči mohou měnit jízdní pruh, rozjíždět se nebo odbočovat.
Rychlé či nesignalizované přejíždění mezi pruhy je pro ostatní řidiče zpravidla nepředvídatelné. Cyklistka musí manévr provést pouze tehdy, pokud má dostatek prostoru a může se bezpečně zařadit.
Boční odstup 1,5 metru se na tento manévr nevztahuje stejně
Někteří řidiči si myslí, že by cyklisté neměli kolony předjíždět, jelikož tímto manévrem porušují doporučení o dostatečném bočním odstupu. Ten by měl být při předjíždění alespoň 1,5 metru.
Zde je však nutné zohlednit, že na kole vozidla předjíždíte v mnohem menší rychlosti - ta by neměla přesáhnout doporučený limit 20 km/h, přičemž vozidla stojí, nebo jedou výrazně pomaleji.
Boční odstup tedy nemusí být tak velký, jako když předjíždí automobil jedoucí rychlostí 50 km/h nebo dokonce vyšší jedoucího cyklistu, vyhýbajícího se z pohledu řidiče zanedbatelným překážkám na vozovce.
Navíc celý manévr je z větší části v cyklistových rukou. Cyklista tedy může i dobře posoudit, zda se vedle kolony bezpečně vejde, či nikoliv.
Odstup při předjíždění cyklisty autem
Od 1. ledna platí v České republice povinnost předjíždět cyklisty s bočním odstupem 1,5 metru. Ohleduplnost vůči cyklistům a dodržování bezpečného odstupu pomáhá předcházet kolizím, které mohou skončit fatálně.
Pokud je povolena maximální rychlost 30 km/h, stačí k předjetí boční vzdálenost jednoho metru. Pokud to prostor dovolí, je vždy lepší předjíždět cyklistu ve vzdálenosti 1,5 metru.
Nejedná se tedy o novou povinnost řidiče motorového vozidla, ale pouze o upřesnění bočního odstupu, který má umožnit lepší vymahatelnost zákona.
Při objíždění stojícího auta cyklistkou však nejde o situaci, kdy motorové vozidlo předjíždí cyklistu. Cyklistka musí především dodržet obecnou povinnost neohrozit a neomezit ostatní účastníky provozu a zvolit dostatečný odstup od stojícího vozidla.
Pozor na přerušenou kolonu a vozidla odbočující z vedlejší ulice
Během samotné jízdy bedlivě sledujte, zda kolona není v některých místech přerušena. To totiž může naznačovat, že řidič vozidla pouští protijedoucí auto, které odbočuje z jeho pohledu vlevo, připojuje se z vedlejší či kříží komunikaci.
Takové vozidlo nemusí mít tušení, že za stojícími auty jede cyklista směřující dopředu. I když by jedoucímu cyklistovi mělo takové vozidlo dát přednost, v okamžiku srážky již jeho řidič nic nenadělá.
Bezpečnost cyklisty proto v této chvíli závisí zejména na jeho předvídavosti. Při objíždění stojících aut je nutné počítat s vozidly vyjíždějícími z vjezdů, parkovišť a vedlejších ulic.
Objíždění auta u cyklopruhu
Cyklopruhy jsou prostorem ve vozovce, určeným pro jízdní kola. Ostatní vozidla je smí křížit pouze při odbočování, objíždění a v rámci manévru parkování.
Vozidla nesmí v cyklopruhu zastavit a stát. Existují dva základní druhy: vyhrazený cyklopruh a ochranný cyklopruh.
Ochranný cyklopruh se zřizuje ve stísněných poměrech. Osobní auta a menší dodávky se zpravidla vejdou vlevo od něj, velká vozidla jím mohou pojíždět, neohrozí-li cyklistu.
Ochranné cyklopruhy se malují tenčí čarou a neznačí se svislou dopravní značkou. Piktokoridory pouze upozorňují na možnou přítomnost cyklistů a nezakládají nikomu žádná zvláštní práva nebo povinnosti.
Koridor je pouze informativní orientační značení. Pro úplnou představu jde o piktogram cyklisty namalovaný na vozovce, není však ohraničený přerušovanou podélnou čárou.
Je proto nutné dodržovat boční odstup 1,5 m od cyklisty. Oproti tomu vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, který je vyznačený svislým dopravním značením a na vozovce zpravidla červeně podbarveným obrázkem kola, je určen pouze cyklistům.
Objíždění na stezce pro chodce a cyklisty
Stezka pro chodce a cyklisty umožňuje společný provoz chodců a cyklistů. Je-li prostor pro cyklisty oddělen, musí chodci i cyklisté používat svou část stezky.
Do druhé části mohou vstoupit jen při obcházení, objíždění nebo křížení a nesmí tím ohrozit ostatní. Kde je oddělen pruh pro cyklisty a pro chodce, je cyklista povinen užít pouze pruh vyznačený pro cyklisty.
Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v pruhu vyznačeném pro chodce.
Na smíšené stezce se pohybují všichni společně, chodec nesmí ohrozit projíždějící cyklisty a naopak. Cyklistka proto může při objíždění krátce využít prostor určený chodcům pouze za podmínek, že nikoho neohrozí.
Další pravidla, která musí cyklistka při manévru dodržet
Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích.
Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Cyklista nesmí jet pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy.
Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.
Rychlost a možnost zastavení
Vždy jet jen takovou rychlostí, aby byl řidič schopen zastavit jízdní kolo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Při vysoké rychlosti cyklista ohrožuje ostatní i sebe.
Při objíždění stojícího auta je nutné jet takovou rychlostí, aby cyklistka mohla reagovat na otevření dveří, rozjezd auta, změnu směru nebo náhlý výskyt chodce.
Cyklostezka není totéž co cyklotrasa
Abyste věděli, jak se máte chovat, a jaké jednání můžete očekávat od ostatních, musíte vědět, na jakém typu komunikace se pohybujete.
Cyklotrasa je vyznačena žlutými cedulemi. Ty jsou ale pouze orientační. Samy o sobě nepovolují jízdu cyklistů, to řeší jiné dopravní značení.
Cyklotrasa není cyklostezka, stejně jako turistická značka není lesní cesta. Cyklostezky jsou označené modrými kruhovými značkami.
Často se jako „cyklostezka“ nesprávně označuje cokoliv určeného pro cyklisty. Cyklostezkou ale není ani pěší zóna s povolenou jízdou kol, ani vyhrazený jízdní pruh ve vozovce.
Cyklostezky jsou vždy mimo vozovku, i když někdy vedou těsně podél ní. Použití stezky pro cyklisty je povinné ze zákona, pokud by tím však nebyla ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu.
Neuplatní se, pokud by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích. Typicky se jedná o nevhodnou trasu, špatný technický stav komunikace nebo množství chodců, které činí vyjmenovanou infrastrukturu v danou chvíli nepoužitelnou.
Co cyklistka nesmí
- jezdit v protisměru jednosměrných ulic, není-li to dovoleno dopravní značkou,
- jezdit po chodníku,
- ohrozit chodce jdoucí po stezce pro chodce a cyklisty,
- jet pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek,
- jezdit bez držení řídítek,
- držet se jiného vozidla,
- vést za jízdy psa, jiné zvíře nebo druhé jízdní kolo,
- vozit předměty, které znesnadňují řízení nebo ohrožují ostatní,
- jezdit ve dvojici mimo cyklistickou zónu.
Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. Mimo cyklistické zóny jet jen jednotlivě za sebou.
Praktický postup při objíždění stojícího auta
- Včas zpomalte a sledujte, zda se vozidlo nerozjíždí nebo nechystá odbočit.
- Zkontrolujte prostor před vozidlem i za sebou.
- Posuďte, zda je mezi autem a okrajem vozovky dostatek místa.
- Neobjíždějte auto těsně, pokud hrozí otevření dveří nebo jiná překážka.
- Pokud výrazně vybočíte, dejte před zahájením manévru znamení paží.
- V případě vozidla odbočujícího vpravo nebo dávajícího znamení k odbočení neobjíždějte zprava.
- Při rozjezdu kolony se zařaďte zpět, pokud už není bezpečné pokračovat podél aut.
- Po objetí se vraťte k pravému okraji pouze tehdy, pokud tím nikoho neomezíte.
Cyklista je totiž na silnici velmi zranitelný a následky při srážce s motorovým vozidlem bývají často fatální. Cyklisté by si měli uvědomit, že nejsou nesmrtelní a měli by přizpůsobit své chování v provozu tak, aby neohrožovali ostatní účastníky provozu a hlavně svůj život.
Řidiči automobilů by si měli uvědomit, že agresivním jednáním mohou ohrozit život cyklisty. Cyklista zase musí respektovat, že veřejná komunikace není určena pouze jemu a že možnost objet stojící auto neznamená právo provést nebezpečný nebo nepředvídatelný manévr.