Jízdní kolo budoucnosti bude spojovat lehké a odolné materiály, adaptivní aerodynamiku, chytré pneumatiky, elektronické nebo zcela nové pohonné systémy, umělou inteligenci a rozšířenou realitu. Některé z těchto prvků zatím existují jako prototypy a odvážné koncepty, jiné už se objevují na současných elektrokolech, navigacích, senzorech nebo závodním vybavení.
Nejpravděpodobnější vývoj nesměřuje k jedinému univerzálnímu kolu, ale k různým podobám jízdního kola podle účelu: závodní speciál bude optimalizovaný na rychlost a aerodynamiku, městské kolo na bezpečnost a praktičnost, bikepackingový stroj na dojezd a personalizaci a elektrokolo na inteligentní řízení pohonu.

Od drezíny k chytrému kolu
Kolo patří mezi nejvýznamnější vynálezy moderní historie. Dnes si bez něj tisíce lidí jen těžko dokáže představit sport, rekreaci nebo každodenní dopravu. Přitom jeho příběh začal před více než dvěma sty lety poměrně nenápadně - strojem, který neměl pedály, brzdy ani řetěz.
Za předchůdce dnešního jízdního kola je považována draisina, kterou v roce 1817 představil německý vynálezce Karl von Drais. Tomuto stroji se přezdívalo také „běhací stroj“ (Laufmaschine). Důvod byl jednoduchý - neměl pedály. Jezdec se pohyboval odrážením nohou od země podobně jako děti na dnešních odrážedlech.
Přesto šlo o převratný nápad. Poprvé se objevilo vozidlo se dvěma koly za sebou a možností řídit přední kolo. Právě tato konstrukce se stala základem všech budoucích jízdních kol.
V dalších desetiletích se kolo neustále vyvíjelo. Přibyly pedály, kovové rámy a později i slavné vysoké velocipedy s obřím předním kolem, které dnes známe hlavně z historických fotografií. Jízda na nich však nebyla pro každého.
Skutečný průlom přišel až na konci 19. století s nástupem takzvaného bezpečného kola. Dvě stejně velká kola, řetězový převod a nižší těžiště vytvořily konstrukci, která se překvapivě podobá dnešním bicyklům. A právě tehdy začala skutečná cyklistická revoluce.
Proč se vývoj kola zrychluje
Vynález kola brzy oslaví 200 let. Ačkoli by se zdálo, že za takovou dobu se musí každá věc zákonitě vypilovat k dokonalosti, kola stále přichází s novinkami, která je udržují ve středu zájmu cyklistů i nadšenců.
Vychází to zhruba tak, že jednou za 50 let přijde nějaký nový vynález, který z okoukaného dvoukolého šlapadla udělá opět stroj, po kterém každý touží. Naposledy to byl vynález horáku. A další renesance probíhá právě teď s příchodem smart technologií.
Moderní technologie, aerodynamika, výživa i trénink posunuly cyklistiku do nové éry. Přesto zůstává rozhodující to, co bylo důležité už před dvěma sty lety - odhodlání, vytrvalost a chuť překonávat vlastní limity.
Závodní kolo kolem roku 2040 až 2050
Bitva mužů, jejichž forma je vyladěná k dokonalosti stovkami hodin tvrdého tréninku. Aby Tadej Pogačar, Remco Evenepoel či Mathieu van der Poel mohli udivovat jedinečnými výkony, potřebují výjimečná kola.
Designéři se předhání při konstrukci nových rámů, ráfků, spekulacemi o zkracování pedálů. Vývoj je doslova překotný. Jak ale vypadá kolo budoucnosti?
„Dobrá připomínka,“ odvětil počítač, „dnešní kola už mají hodně pokročilé technologie. Tak se pojďme opravdu podívat dál, možná do roku 2035 a možná až do 2050 a spekulovat o tom, co by mohlo být „závodní kolo budoucnosti“.
Kolo s nejmodernějšími technologiemi, materiály, aerodynamikou, digitalizací, možná dokonce i hybridními prvky.
Adaptivní rám z reaktivního materiálu
„Rám, který může měnit tuhost a geometrii v reálném čase podle profilu stoupání/sjezdu/etap. Např. zadní rámová stavba, vidlice a hlavové složení mají aktivní struktury, které se mírně deformují nebo mění úhel podle senzoru tak, aby optimalizovaly aerodynamiku vs komfort vs výkon.
Materiál bude reaktivní, samo opravující mikro-praskliny a povrch samočistící, odpuzující špínu a vodu.“
Minimálně v několika bodech stojí za to se nad úvahami AI zamyslet. Dnes se možná jeví příliš odvážně, ale když se baron Drais odrážel nohama na své drezíně, o karbonu taky neměl šajn.
Adaptivní rám by mohl v jednom stroji spojit vlastnosti, které se dnes často navzájem omezují. Závodník by potřeboval nízký odpor vzduchu, přesné řízení a vysokou tuhost při akceleraci, zatímco na špatném povrchu by ocenil schopnost kola lépe pohlcovat vibrace.
Ráfky s proměnlivou hloubkou
„Ráfky budou adaptivní hloubky, změní profil podle rychlosti/větru. Např. při vysoké rychlosti se hloubka zvětší, při prudkých zatáčkách se naopak zmenší pro lepší ovladatelnost.
Pneumatiky tzv. smart tyres s měničem tlaku automaticky podle podkladu silnice. Povrch pneumatiky změní vzorek/tuhost podle podmínek (sucho, mokro, hrboly).“
Pokusy se změnou tlaku probíhají už dnes. Například Pavel Bittner vyrazil do nejdrncavější klasiky Paříž-Roubaix se systémem Scope Atmoz, který dokáže ubírat (na kostkách) a pak zase přidávat (při přejezdech mezi sektory) tlak v pneu.
Zatím ale systém zatíží každé kolo 300 gramy a objem vzduchu je limitován, což profíky od všeobecného přijetí stále odrazuje.
Aerodynamika inspirovaná přírodou
„Design minimalizující turbulence - hladké přechody, integrované prvky (brzdy, hadičky, kabely), ale dál než dnes - třeba tok vzduchu v rámu, který obíhá kolem trupu jezdce, využití aktivních aerodynamických částí (klapky, měnitelné profily) podle rychlosti a směru větru.
Tvar rámu nebude jen „pevná trubka“ - budou se objevovat biomimetické tvary inspirované tvary v přírodě (např. kontury ryb, ptáků), které optimalizují proudění vzduchu.“
Tvarový design rámů se už dnes sunou od klasické konstrukce dvou spojených trojúhelníků k poněkud bizarním tvarům. A to nejen u časovkářských kol, kde jsou tvarové hrátky konstruktérů nejodvážnější.
Pohon s hybridními prvky
„Spíš než klasický převodník + kazeta + řetěz hybridní nebo úplně nový systém - např. vnitřní/torzní převodovka s plynulým přenosem (bez skoků), možná využití magnetického nebo elektronického spojení + asistence-motoru v mírných stoupáních (ne aby nahrazoval výkon jezdce, ale jako podpora při nejextrémnějším úsilí, nebo proti větru).
Řazení plně elektronické, možná kontrolované AI, která předpoví potřebný převod podle terénu/tréninku/větru a sama přepne, ale jezdec může zasáhnout.
Počet převodů nepříliš důležitý, spíš rozsah - velmi nízký (pro stoupání) až extrémně vysoký pro sjezdy/sprinty.“
Takové řešení by přesunulo pozornost od samotného počtu pastorků k plynulosti, rozsahu a schopnosti pohonu reagovat na okolní podmínky. Kolo by mohlo zohledňovat sklon, rychlost, vítr, kadenci i únavu jezdce.
Pedal-by-wire: kolo bez klasického mechanického spojení
Svět elektrokol prochází jednou z nejzásadnějších technologických proměn za poslední desetiletí. Nová technologie zvaná pedal-by-wire slibuje zcela přepsat pravidla hry - a to doslova.
Místo tradičního mechanického řetězu nebo řemene, který spojuje vaše pedály se zadním kolem, nastupuje tenký měděný vodič přenášející elektrické signály. Zní to jako sci-fi? Právě se to stává realitou a my vám vysvětlíme, co tato revoluce znamená pro každodenní cyklisty, nadšence i profesionální jezdce.
Jak pedal-by-wire funguje
Tradiční elektrokola, ať už se středovým nebo zadním motorem, stále spoléhají na mechanické spojení pedálů s pohonem. Řetěz nebo řemen přenáší sílu vašich nohou na kolo a motor pouze přidává asistenci.
Systém pedal-by-wire tento přístup zcela opouští a nahrazuje mechanické spojení elektronickým signálem. Princip fungování je elegantně jednoduchý: senzory umístěné v pedálové jednotce měří sílu a kadenci šlapání v reálném čase.
Tyto údaje jsou okamžitě přenášeny elektronicky do řídicí jednotky, která následně ovládá elektromotor. Výsledkem je pohon zadního kola čistě elektrickou silou - vaše nohy tak fungují spíše jako vstupní zařízení než jako přímý zdroj mechanické energie.
Klíčové součásti systému
- Senzorová pedálová jednotka - měří přesnou sílu šlapání, kadenci a úhel natočení v milisekundových intervalech
- Řídicí elektronika - zpracovává data ze senzorů a okamžitě reaguje na změny jízdního stylu
- Výkonný elektromotor - zajišťuje veškerý pohon kola na základě elektronických příkazů
- Pokročilý software - umožňuje personalizaci jízdního profilu a optimalizaci spotřeby baterie
- Záložní systémy - zajišťují bezpečnost i při výpadku primární elektroniky
Výhody elektronického pohonu
Klasický řetězový pohon je mechanicky spolehlivý, avšak přináší řadu kompromisů - vyžaduje pravidelné mazání, je náchylný na znečištění, opotřebovává se a výrazně omezuje konstrukční svobodu designérů.
Systém pedal-by-wire tyto problémy elegantně řeší. Bez mechanického spojení odpadá potřeba řetězu, řemene, přesmykačů a dalších pohyblivých částí, které jsou zdrojem většiny poruch a nutné údržby.
- Nulová údržba pohonu - žádné mazání řetězu, žádné nastavování přesmykačů, žádná výměna opotřebených komponent
- Dokonalá personalizace - software umožňuje nastavit přesný pocit z šlapání podle individuálních preferencí
- Maximální efektivita - elektronické řízení optimalizuje výkon baterie lépe než jakýkoli mechanický systém
- Konstrukční svoboda - designéři mohou vytvářet zcela nové tvary rámů bez omezení daných řetězovou linkou
- Inteligentní adaptace - systém se učí váš jízdní styl a automaticky přizpůsobuje asistenci
- Nižší hmotnost - odstranění mechanických komponent výrazně snižuje celkovou hmotnost kola
Limity a bezpečnost
Prvním a nejzásadnějším tématem je spolehlivost elektroniky. Mechanický řetěz může jezdec v nouzi opravit u cesty, ale výpadek řídicí elektroniky může znamenat konec jízdy bez možnosti improvizované opravy.
Výrobci proto musí implementovat robustní záložní systémy a zajistit odolnost elektroniky vůči vlhkosti, prachu a extrémním teplotám. Druhou otázkou je legislativní rámec.
Současná evropská i česká legislativa definuje elektrokola jako vozidla s pedálovou asistencí, kde jezdec musí aktivně šlapat. Pedal-by-wire technicky tuto podmínku splňuje, ale regulátoři budou muset přesně vymezit, jak se na tato kola vztahují stávající předpisy.
- Redundantní elektronické systémy pro případ výpadku primárního řízení
- Fyzická ochrana kabeláže a elektroniky před poškozením
- Certifikace komponent pro extrémní klimatické podmínky
- Možnost nouzového manuálního přepnutí do základního režimu
- Pravidelné softwarové aktualizace zajišťující bezpečnost systému
Hybridní a modulární jízdní kolo
Jednoznačně největší současný trend je elektrifikace kola. To neznamená, že by vám z bicyklu šlehaly blesky, ale možnost si při jízdě dopomoci zabudovaným motorem.
Ještě aktuálnější trend je ale dočasná proměna obyčejného bicyklu na elektrokolo. Například originální motor Rubbee stačí připnout pod sedlovku na místo, kde je obvykle nosič. Obsahuje kolečko, které si sedne na vaše zadní kolo a silou tření vás při spuštění popožene vpřed.
Zajímavé řešení nabízí i projekt Copenhagen Wheel. Jde o zadní kolo s elektromotorem v náboji, které prostě nasadíte na svůj stroj namísto obyčejného.
Cyclotron jako raný koncept smart kola
Všechna elektronická zařízení okolo nás procházejí velmi podstatným stupněm vývoje - z klasických telefonů se staly smartfouny, z televizí zase smartTV, pokročilé digitální hodinky dnes zase nazýváme smartwatch a v blízké budoucnosti čeká podobný osud i dopravní prostředky, a to včetně kol.
Cyclotron celou situaci konečně změní. Po úspěšné kampani na crowdfundingovém webu Kickstarter je příchod tohoto unikátně vypadajícího kola na pulty obchodů už více méně jistý, takže si teď můžeme shrnout všechny důležité aspekty jeho moderní výbavy nebo skutečně netradičního konstrukčního zpracování.
Základní konstrukci Cyclotronu, ze které nevyčnívá žádný kabel nebo drát, pokrývají dvě vrstvy prvotřídních uhlíkových vláken, což znamená, že bude nejen pořádně lehký , ale i nadstandardně pevný.
Nemalou pozornost však nepochybně zaujmou i modře osvětlená kola, která nemají vidlice a nemůžou ani dostat defekt, protože nejsou plněny vzduchem.
A protože nejde o běžný elektronický bicykl, je zapotřebí neustále používat pedály. Na zažitý mechanismus s řetězem však zapomeňte.
Místo vidlic zde najdete speciální modulární systém, na který se dají připnout například praktické košíky na dočasné uskladnění potravin.
A protože finanční pomoc přesáhla sumu 100 tisíc eur, výrobce splní svůj slib a za nemalý příplatek (399€) zpřístupní i dodatečný elektromotor. Ten se ke vzpomínanému systému připojí stejným způsobem jako košík.
Samotný tvar futuristického dopravního prostředku přizpůsobili inženýři tak, aby byl aerodynamický odpor co nejmenší.
K dispozici mají být celkově tři modely - jeden nabídne 12 převodů, druhý 18 a ty nejnáročnější zákazníky zase potěší automatické řazení, kterým vybavili třetí kousek.
Přítomná lithium-ion baterie slouží k poskytování energie pro LED osvětlení, přičemž na jedno nabití údajně dokáže vydržet 8 hodin. V průběhu jízdy se ale dobíjí a to znamená, že výdrž baterie není tentokrát tak důležitá.
Bicykl taktéž dokáže díky integrovaným senzorům (více než 10) zaznamenávat podrobné detaily o ujeté vzdálenosti, spálených kaloriích a nemá ani problém se zobrazováním aktuálního tepu srdce.
V tom mu pomůže oficiální aplikace v bezdrátově připojeném smartfounu, která zvládne i zobrazování rychlosti nebo stoupání. K synchronizaci dat slouží energeticky efektivní technologie Bluetooth LE.
Umělá inteligence jako trenér, navigátor i mechanik
Cyklistika, především její odvětví jako bikepacking, zažívá v posledních letech velký rozmach díky moderním technologiím, které neustále posouvají hranice toho, co je na kole možné.
Už dnes vidíme významné změny, ať už jde o inovace v materiálech používaných pro výrobu cyklistických rámů a komponentů, pokrok v oblasti elektroniky, či narůstající roli umělé inteligence v personalizaci tréninků a navigací.
Co ale přinese dalších 10 až 30 let? Může to být propojení cyklistiky s biohackingem, díky kterému budeme schopni optimalizovat naše fyzické schopnosti, nebo transhumanismus, který přinese cyklistické zážitky, o kterých dnes ani nesníme.
Chytrá navigace a trénink
V současnosti si například pořizuji novou cyklistickou navigaci, která nejenže se dá snadno propojit s telefonem, ale umožňuje mi kompletně přizpůsobit uživatelské rozhraní podle vlastních preferencí.
Stačí v mobilní aplikaci jednoduše přetáhnout jednotlivé boxy s daty o jízdě tam, kde je potřebuji, a změny se okamžitě projeví na cyklocomputeru.
Trasu můžu naplánovat v telefonu a jedním kliknutím ji odeslat do navigace, což mi usnadňuje plánování dlouhých bikepackingových výletů.
Bezpečnostní prvky, jako je alarm nebo možnost sdílení aktuální polohy s partnerkou, která tak má jistotu, že se věnuji tréninku, a ne něčemu/někomu jinému :), jsou další praktickou výhodou (jak kdy a jak pro koho).
Díky integraci s různými zařízeními mohu optimalizovat své výkony, a dokonce se konzultovat s trenérem, který může být na druhém konci světa.
Nebo možná už nebude trenér z masa a kostí vůbec potřeba - co když se v budoucnu o naše tréninky postará umělá inteligence? Takový osobní asistent, který bude levnější, rychlejší a přesnější než jakýkoli lidský trenér.
Otázkou zůstává, zda budeme ochotni svěřovat své zdravotní údaje a osobní informace do rukou této globální, neuromorfní, kvantové bytosti místo člověka.
Trasa podle fyzického a psychického stavu
Už dnes máme nespočet platforem, které umožňují plánování a sdílení tras s dalšími jezdci. Avšak současné nástroje stále nedokážou dokonale přizpůsobit trasu specifickým potřebám jednotlivých jezdců, natož komplexním požadavkům tvůrců závodních bikepackingových tras.
I když si můžeme vybírat z nepřeberného množství tras, které jsou rozděleny podle různých parametrů - povrchu, náročnosti, převýšení - popisy často nejsou dostatečně přesné pro naše osobní preference.
Co je pro jednoho technicky náročná jízda, může pro druhého představovat klidnou projížďku po lesní pěšině. A právě zde přichází na scénu personalizace, která bude postupně hrát čím dál větší roli.
Představte si budoucnost, kde si nevybíráte trasu pouze na základě klíčových slov jako dnes, ale spíše na základě komplexních dat z vašeho osobního profilu.
Algoritmy využívající strojové učení a umělou inteligenci dokážou analyzovat nespočet proměnných - od vaší fyzické kondice přes jízdní styl až po vaše nálady a preference.
Tato data budou sbírána z celé škály zařízení: kamery a mikrofony, senzory měřiče kadence šlapání, pulzměry, oxymetry, čidla v odpružení vidlice a tlumiče,…
Veškeré tyto informace se pak odešlou „velkému bratru“, tedy pokročilému systému umělé inteligence, který z nich vytvoří propracovaný soubor metadat.
Na základě toho AI navrhne trasu, která odpovídá nejen vašemu fyzickému stavu, ale také momentálním psychickým preferencím.
Uveďme si příklad. Tonda a Marek mají stejný cíl / prompt / zadání - plánují 500km dlouhý výlet na tři dny s nocováním v přírodě.
Zatímco Tonda je outdoorový nadšenec, který miluje divokou přírodu, spaní mezi skalami a technické sjezdy, Marek preferuje pohodlnější styl - jezdí převážně na gravelu a dává přednost noclehu v penzionu po celodenním šlapání na asfaltu.
AI proto navrhne Tondovi trasu vedoucí přes náročnější terén Českého Švýcarska, kde bude spát pod širákem mezi skalními útvary, zatímco pro Marka vytvoří pohodlnější cestu po šotolinách Českého lesa, s přespáním v penzionu na okraji lesa.
Tímto způsobem se trasování přizpůsobí každému jezdci na míru, čímž se otevřou zcela nové možnosti nejen pro bikepacking, ale pro cyklistiku obecně.
Bezpečnost díky senzorům a dronům
Vše, co jsme zmínili dříve - od trasování až po personalizaci jízdy - závisí na tom, jak dokážeme zpracovávat, přenášet a využívat data. Klíčovým faktorem zde budou stále sofistikovanější vstupní a výstupní zařízení.
Představte si například situaci, kdy se rozhodujete, zda projedete zatáčku rychleji. Možná vás odvážné tempo drží zpět otázka: „Je bezpečné jet do protisměru?“
Tuto informaci by vám mohl bleskově dodat váš osobní dron, který neustále sleduje situaci před vámi, nebo dokonce drony kolemjedoucích vozidel, jako jsou moderní automobily vybavené vlastními detektory.
Takový dron by spolupracoval s inteligentními senzory podél vozovky, které jsou dnes součástí pokročilých bezpečnostních prvků silnic, nebo by využil externí čidla projíždějících vozidel - nejen aut, ale i dalších cyklistů.
A proč nezapojit i palubní počítač auta, které se právě v protisměru snaží předjet v zatáčce?
Systémy jako tento nám pomohou zajistit, že každé naše rozhodnutí na kole bude podloženo těmi nejlepšími dostupnými daty.
To, co ještě před pár lety znělo jako fantazie, je nyní díky kombinaci umělé inteligence, pokročilých senzorů a vzájemné komunikace různých zařízení téměř realitou.
Technologie pro bezpečnost jízdních kol | Cronkite News
Rozšířená realita a nové ovládání kola
Je fascinující, jak zastaralé periferie stále používáme - myš, klávesnice, případně dotyková obrazovka. Avšak i tento svět čeká revoluce.
Vstupně-výstupní zařízení, jak je známe, projdou radikální proměnou. Představme si, že technologie jako Apple brýle pro rozšířenou realitu jsou teprve začátkem.
Tyto brýle nám nejen promítají realitu, kterou vidíme před sebou, ale také nám umožní zcela nové způsoby interakce se světem kolem nás - včetně našich jízd na kole.
Co kdybychom během náročného sjezdu dostávali pokyny v reálném čase přímo do našeho zorného pole? Brýle by nám ukázaly ideální trajektorii, kde přesně zabrzdit, kdy přidat na rychlosti nebo jak správně najet skok.
A pokud bychom ztratili na chvíli kontrolu nad kolem, technologie by to okamžitě zaregistrovala pomocí snímačů tepu, očního pohybu a čidel ve výpletu kola.
Brýle by na zlomek sekundy přiblížily obraz, čímž by nás jakoby přenesly o desetinky vteřiny dopředu v čase a tím vrátily kontrolu nad řízením a předešly havárii.
A co třeba virtuální soupeři, kteří nás během jízdy motivují k lepším výkonům? Můžeme vidět, jak nás virtuální jezdec předjíždí v zatáčce a naše ego nás bude nutit šlapat silněji, abychom ho dohnali a předjeli na rovince.
Tento svět periferií, který kombinuje fyzickou realitu s tou digitální, nám brzy nabídne nejen nové možnosti jízdy, ale i zcela nové zážitky, které jízdu na kole promění v komplexní digitální dobrodružství.
Protože ten virtuálně-reálný tu už dávno máme, kdy cyklisté na rotopedu před sebou mají obrazovku a závodí na světových závodech…
Personalizace rámu, sedla, oblečení i výbavy
Personalizace kol a vybavení je dnes běžnou součástí cyklistické komunity, zejména mezi bikepackery.
Každý jezdec má své specifické požadavky - někdo preferuje větší láhev na rámu, jiný zase tlustší gripy nebo vlastní, ručně vyrobené brašny, které dokonale kopírují tvar jeho dvoukolého stroje.
Mnozí si své vybavení dokonce vyrábějí sami - od brašniček z uhlíkových vláken až po vlastnoručně šité doplňky.
Profesionální firmy dnes nabízejí širokou škálu personalizace. Třeba sedla tištěná 3D technologií na míru na základě detailního skenování vašeho ctěného biskupa.
Nebo můžete své smradlavé cyklistické haxničky zanořit do treter ušitých na základě otisku a měření vašeho chodidla.
Dokonce i rám kola může být individuálně přizpůsoben podle vašich proporcí a jízdního stylu díky technologiím jako bike body fitting.
Budoucnost personalizace se neomezí jen na estetické a ergonomické úpravy. V blízké době bude individualizace dostupná i v oblasti materiálů a konstrukčních řešení.
Dnešní špičkové materiály, používané pro výrobu rámů a komponentů, dosahují mimořádně vysoké úrovně kvality, ale stále jsou spojené s vyššími náklady a technickými omezeními při individuální výrobě.
Moderní technologie umožní rychlejší výrobu prototypů a snazší realizaci inovativních nápadů jednotlivců.
Avšak jak se technologie posunují, tento proces bude jednodušší, rychlejší a finančně dostupnější, což otevře dveře k ještě větší individualizaci a inovaci.
Textilie nové generace
Jedna z mých vizí je vytvořit materiál, který dokáže nejen odvádět pot, ale také ho efektivně neutralizovat, čímž by se zvýšil komfort při dlouhých vyjížďkách.
Mám také celou řadu dalších technických nápadů, například složité střihy a inovativní doplňky na oblečení, které jsou však zatím výrobně náročné a stále vyžadují zásah lidské ruky a spoustu reálného testování.
Neobvyklé konstrukce a rekordní prototypy
Ti nejodvážnější experimentátoři se nebojí postavit něco, co byste za kolo na první pohled označili jen těžko.
Třeba nejrychlejší bicykl na světě Arion 1 z dílen Univerzity v Liverpoolu. Kvůli aerodynamickému tvaru vypadá jako rozsedlá vitaminová kapsle.
Ale když ho uvidíte v akci, úšklebek vás přejde. Se zkušeným jezdcem dosáhne na rovince těžko uvěřitelné rychlosti 144 km/h.
Úplně opačným směrem se vydali designéři z firmy BASF s modelem Concept 1865.
Vytvořili velocipéd, což byli předchůdci bicyklů v 19. století s obřím předním a maličkým zadním kolem. Nicméně tento velocipéd je skoro celý z plastů, se snímatelným sedlem a dálkovým zamykáním.
| Technologie nebo koncept | Hlavní vlastnost |
|---|---|
| Arion 1 | Aerodynamický tvar a rychlost 144 km/h |
| Concept 1865 | Moderní plastový velocipéd se snímatelným sedlem a dálkovým zamykáním |
| Cyclotron | Bezdrátová konstrukce, bezdušová kola, senzory a aplikace |
| Pedal-by-wire | Elektronický přenos mezi šlapáním a pohonem |
| Scope Atmoz | Průběžná změna tlaku v pneumatikách |
Městská mobilita, skládací kola a sdílení
Opravdová cyklorevoluce ovšem probíhá ve městech. V ulicích zacpaných auty je obratné kolo ideální dopravní prostředek.
Paříž, Brusel nebo Stockholm nabízí bicykly k půjčení jako součást hromadné dopravy.
Na spoustě míst ve městě jsou zamykací stojany, ze kterých si kolo půjčíte a pak ho vrátíte do jakéhokoli jiného stojanu ve čtvrti, do níž míříte.
Můžete tak drandit každý den do školy, aniž byste se museli starat o údržbu kola nebo se strachovat, že vám ho někdo ukradne.
Skládací kola
Ti, kteří mají radši svůj vlastní stroj, často sahají po skládačkách.
Současné modely už mají převody a kvalitní brzdy jako velká kola. Zároveň je ale můžete dvěma zkušenými pohyby během pár vteřin proměnit v přenosný kovový kvádr, se kterým není problém naskočit do autobusu nebo si ho vzít na trénink do šatny.
Skládačku nedávno dovedl k dokonalosti jeden mladý italský inženýr s prototypem Sada Bike, který složíte do velikosti zavřeného deštníku.
Podzemní parkování a chytrá infrastruktura
Pokud raději jezdíte na kole, ale obáváte se zlodějů, jistě byste ocenili tuto podzemní garáž. Vyzkoušet si ji můžete v Tokiu.
Budoucí město může kombinovat sdílená kola, automatické parkování, digitální zámky, navigaci, senzory na komunikacích a komunikaci mezi kolem, automobilem a dopravní infrastrukturou.
Biohacking, výkonnost a hranice technologií
Úpravy těla a mysli ve sportu jsou tématem, které provází profesionální sportovce už po desetiletí.
Rozvoj těla a mysli však nemusí být závislý na zakázaných nebo kontroverzních látkách. Přirozené metody, jako je mentální trénink, meditace či biohacking (včetně využití legálních doplňků stravy), jsou stále dostupné možnosti, jak zvýšit svou výkonnost.
Tato cesta ale vyžaduje čas, disciplínu a trpělivost, což ve světě, který často hledá rychlá řešení, není pro každého.
Technologie mohou pomoci sledovat tep, kadenci, okysličení, únavu, spánek a regeneraci, ale jejich přínos závisí na správném výkladu dat a odpovědném používání.
Co už dnes připomíná budoucnost
- Létající dron může automaticky sledovat pohyb cyklisty.
- Automobily bez řidiče skutečně jezdí, ale než budou součástí běžného silničního provozu, musí být ještě řádně otestovány.
- Speciální bezpečnostní sklo dokáže měnit průhlednost podle potřeby.
- Sluchátka mohou měnit zvuky a hlasy kolem sebe v reálném čase.
- Překladač v reálném čase dokáže zobrazit překlad cizího slova po namíření chytrého telefonu.
- Aplikace může pracovat v reálném čase a řešit matematické úlohy.
Podobné technologie ukazují, že budoucnost kola nebude určovat pouze nový rám nebo rychlejší převod. Rozhodující bude propojení kola s okolním světem, daty, dopravní infrastrukturou, tělem jezdce a digitálními službami.
Jaké kolo budoucnosti je nejpravděpodobnější
V nejbližší budoucnosti se pravděpodobně prosadí především technologie, které přinášejí praktický užitek bez zásadní změny způsobu jízdy: přesnější senzory, lepší navigace, adaptivní asistence, personalizované posazení, bezpečnostní systémy, odolnější materiály a efektivnější baterie.
Pokročilejší řešení, jako je samoopravující rám, proměnlivá geometrie, aktivní aerodynamika, drony pro dohled nad trasou nebo rozšířená realita při sjezdu, budou vyžadovat další ověřování, spolehlivou elektroniku a jasná pravidla pro bezpečnost a ochranu osobních údajů.
Kolo budoucnosti tak může vypadat velmi odlišně podle toho, kdo na něm jede. Profesionální závodník dostane lehký adaptivní stroj s elektronickým řízením a aerodynamikou, bikepacker osobního navigátora propojeného se senzory a městský cyklista bezpečné, modulární a snadno zaparkovatelné elektrokolo.
Cyklorevoluce je zkrátka v plném proudu, kola jsou stále chytřejší, tvůrci vynalézavější a čím dál lépe vybavená pro každý terén včetně betonové džungle velkoměsta.
Technologie pro bezpečnost jízdních kol | Cronkite News
tags: #jizdni #kolo #budoucnisti #videav #molech