Jednostopý sněžný skútr: princip, řízení, využití a pravidla provozu

Jednostopý sněžný skútr je motorové vozidlo určené k pohybu po sněhu, které řídítky ovládá přední lyže a pohonem zadní pás. Na rozdíl od motocyklu se při jízdě neovládá pouze řídítky, ale také aktivním vyvažováním tělem, zejména v zatáčkách, při jízdě do kopce, z kopce a při traverzu.

Sněžné skútry se používají především pro zásobování horských chat, práci horské služby, přípravu běžeckých stop a přepravu nákladu nebo zraněných. Jízda pro zábavu je možná jen tam, kde ji dovolují místní pravidla, přičemž v národních parcích a chráněných územích bývá provoz výrazně omezen.

Co je jednostopý sněžný skútr

Řidítka se podobají motorce, ovládání plynové rukojeti a brzdy také připomínají jednostopý stroj. Řídítka ovládají přední lyže, motor pohání zadní pás.

Pohodlné sedlo je většinou pro dva, ve větších verzích pro tři osoby. Spojka chybí, modernější skútry mají většinou variátor, což funguje podobně jako automatická převodovka. Pro řidiče to znamená, že o řazení se starat nemusí. Až na zpátečku, kterou skútry samozřejmě mají. Ta se řadí páčkou.

Jednostopé provedení je konstrukčně uzpůsobeno tak, aby se stroj pohyboval po sněhovém povrchu pomocí předních lyží a pásu. Při jízdě proto nejde pouze o otáčení řídítek, ale také o správné rozložení hmotnosti jezdce.

Jak se na jednostopém sněžném skútru jezdí

Na první pohled to vypadá jednoduše, řídit sněžný skútr není složité. K čemu lze tedy jízdu na skútru přirovnat? Někdo říká, že k ničemu, jiný hledá srovnání ve vodním skútru, nikdo však nemluví o motocyklu.

„Technika jízdy je velice podobná jízdě na čtyřkolce. Znamená to, že jezdec musí vyvažovat tělem v zatáčkách, při jízdě do kopce a z kopce i při takzvaném traverzu,“ říká David Sura ze společnosti Yamamoto.

Jezdec musí při zatáčení přenášet těžiště a podle terénu pomáhat stroji vlastním pohybem. U těžších pracovních skútrů však může být ovládání odlišné: „Tento model má už přes 300 kilogramů a jde o poměrně mohutný stroj. Podle zkušeností jezdců tady už nefunguje naklánění do zatáček a napomáhání tělem. Místo toho jde o práci s plynem.“

Sněžný skútr si oblíbíte, pokud si chcete zařádit jako malé děti ve sněhu. V rukou budete mít ale pořádný výkon a stroj, který ne vždy okamžitě uposlechne vaše řídítka. Ačkoliv je skútr výkonný, nejde u něj vždy jen o rychlost jako spíše o zážitek z netradiční jízdy.

Základní ovládání

• Řídítka: ovládají směr předních lyží.
• Plynová rukojeť: reguluje výkon motoru.
• Brzda: slouží ke zpomalení a zastavení stroje.
• Variátor: nahrazuje klasické řazení a pracuje podobně jako automatická převodovka.
• Zpátečka: řadí se páčkou.
• Přední lyže: vedou skútr po sněhu.
• Zadní pás: přenáší výkon motoru na podklad.

Výkon, motory a rychlost

Objem motoru skútru se pohybuje nejčastěji mezi 350 a 800 cm3, díky tomu se na skútru jezdci prohánějí i rychlostí přes 150 km/h. Spotřeba paliva závisí na terénu a rychlosti. V průměru spotřebuje skútr okolo 20 litrů benzinu za hodinu svého provozu.

Technické řešení se mezi jednotlivými typy výrazně liší. Ruské skútry používají přece jen zastaralejší techniku. Motor je chlazený vzduchem a má karburátor.

Japonská Yamaha je známá především jako výrobce motocyklů. Asijská továrna však chrlí i sněžné skútry. To už ale jde o špičkový produkt Yamaha RX-1 ER s moderním čtyřtaktním čtyřválcovým motorem, dvaceti ventily a přímým vstřikem paliva. Taková technologie už se blíží více autu než motocyklu.

Pracovní a sportovní jednostopé skútry

Na druhou stranu je celá řada skútrů určených na pořádnou práci, které se bez dostatečného výkonu a perfektních jízdních vlastností neobejdou. Pracovní stroje musí zvládnout tažení nákladu, jízdu v hlubokém sněhu, přepravu osob nebo připojeného vybavení.

Většina skútrů však v českých horách plní jinou roli, než je zábava. Vozí zásoby k horským chatám, horské službě pomáhají zachraňovat a běžkařům připravují přesnou a hlubokou stopu.

Pracovní využití

Levnější variantu za ceny od 150 do 300 tisíc korun představují skútry značek, které bezpečně prozradí zemi svého původu. Jmenují se Buran a Tajga, ale někdy se jim přezdívá Harleye ze Sibiře. Obě ruské značky se profilují především jako stroje na práci.

Tomu odpovídá i jejich doplňková výbava, kam patří nákladní saně nebo saně pro přepravu zraněných. Dokoupit lze i „stopaře“, zařízení, které řeže běžeckou stopu. Dražší Tajgy pečují o řidiče tím, že mají vyhřívané rukojeti.

První kategorii tipů tvoří skútry, které zastanou práci. Důležité je u nich výkon, ale i stabilita na sněhu.

1. Lynx 69 RANGER: „Sníh pro vás neznamená jen radovánky z jízdy, ale také pořádnou dávku práce? Proto je tady všestranný sněžný skútr, který je určený pro pracovní zápřah. Tažení nákladu bude s tímto modelem o poznání jednodušší.“
2. Yamaha Venture Multi Purpose: „Jde o univerzální mašinu na práci, ale i na zábavu. Díky kvalitě je oblíbený u vlekařů a správců zimních středisek.“
3. Yamaha RS Venture TF: „Tento model má už přes 300 kilogramů a jde o poměrně mohutný stroj.“
4. Polaris Titan: „Sněžný skútr Titan má ve výbavě zařízení na tahání nákladu, stejně tak i další zařízení pro naložení nákladu. Zároveň však poskytuje jezdci co největší ochranu.“
5. Arctic Cat Bearcat 2000 LT: „Arktická kočka je jeden z nejuniverzálnějších sněžných skútrků, které aktuálně můžete zakoupit. Žádná práce mu navíc není cizí.“

Volnočasové a sportovní využití

Stále více lidí se chce na skútru projet pro své potěšení. Skútr jako zdroj zábavy si však cestu na české hory teprve hledá.

Na sněžném skútru si užijete spoustu legrace. Objevte pocit, kdy si skútr na sněhu žije vlastním životem a vy se jen odevzdáte tomuto pocitu.

1. Yamaha SRViper M-TX: „Tento skútr je docela divočák a čeká vás s ním sportovní svezení. Užijte si jízdu plnou adrenalinu.“
2. ZR 120: „Jde o napodobeninu pravého sportovního skútru. Je vybavený čtyřtaktním jednoválcem a objemu 120 ccm.“
3. SKI-DOO FREERIDE: „Tento sněžný skútr vás doveze úplně kamkoliv, kam budete potřebovat. Zvládne hluboký sníh, ve kterém už běžné sněžné skútry selhávají, ale nebojí se v takových podmínkách ani příkrého kopce.“
4. Polaris Indy 850 Patriot: „Je to zároveň skútr, kterého se nemusí bát ani začátečníci. Je intuitivní a chyby odpouští.“
5. Polaris RMK KHAOS: „S Tímto Polarisem vyjedete i extrémní sklon v terénu. Až se toho pocitu nabažíte, zkuste skoky.“

Výrobci a konstrukční rozdíly

Výrobců sněžných skútrů je však ještě více, srovnávat s velkým množstvím motocyklových nebo automobilových značek však není možné. Kromě ruské a japonské značky ještě v českých horách natrefíte na kanadské skútry firmy Bombardier, která své stroje prodává pod značkami Ski-doo a Lynx.

Její nabídka se podobně jako u dalších značek dělí na skútry pro práci, volný čas, sportovní, turistické a na stroje pro děti. Dalšími značkami na českém trhu jsou Arctic Cat nebo Polaris.

Rozdíl mezi ruskými a japonskými stroji je i v hmotnosti. Zatímco Tajgy a Burany váží okolo 350 kg, japonské skútry jsou o 100 kg lehčí.

Technologický rozdíl mezi stroji z Japonska a Ruska je tedy zřetelný. Ale v třeskutých zimách jede ten, kdo nastartuje v nejhlubších mrazech. Na to sázejí ruské stroje s jednodušší technikou, o nichž výrobce tvrdí, že je nezaskočí ani nejtvrdší sibiřská zima.

Kolik jednostopý sněžný skútr stojí

Kdo chce nový, musí si připravit stejnou sumu, jaká se v Česku platí za nové malé auto. Levnější variantu za ceny od 150 do 300 tisíc korun představují skútry značek, které bezpečně prozradí zemi svého původu.

Jejich cena začíná na 250 tisících korunách. A končí na dvojnásobku.

Pokud o nákupu jen uvažujete, zkuste si sněžný skútr půjčit. Uvidíte, co je pro vás při jízdě důležité.

Bazar může nabídnout levnější cestu k pořízení stroje. V nabídce se objevují například ojeté pracovní i turistické skútry, přičemž při výběru je nutné zohlednit technický stav motoru, pásu, podvozku, variátoru, elektrické soustavy a případnou homologaci.

Řidičské oprávnění

Také pohled do zákonů dá vzpomenout na motocykl. Na skútr se smí jen s helmou a řidičským průkazem skupiny A.

Na sněžný skútr je potřeba vlastnit řidičský průkaz skupiny A. Jde tedy o tu kategorii, ve které jsou zahrnuty motocykly a tříkolová motorová vozidla s výkonem přesahujícím 15 kW.

Toto oprávnění je možné získat od 24 let, nebo už ve dvaceti, pokud minimálně dva roky předtím vlastníte oprávnění A2.

Pokud máte sněžný skútr, který má vpředu dvě lyže, můžete na základě nařízení vlády za volant skútru i s řidičským průkazem skupiny B. Třístopý sněžný skútr můžete řídit s řidičským průkazem B od 21 let.

Registrace, homologace a povinné ručení

Sněžný skútr může jezdit po zasněžené veřejné silnici, po níž se kloužou auta. Na silnici musí mít skútr kromě registrační značky i platnou homologaci. Musí tedy splňovat stejné požadavky jako auto nebo motorka.

Jako majitel sněžného skútru máte povinnost mít na něj sjednané povinné ručení. Sněžný skútr je vozidlo, které je zapsáno v registru silničních vozidel a je provozováno na veřejné komunikaci.

Pokud toto zákonné pravidlo sněžný skútr splňuje, povinnému ručení se nevyhnete. Pojištění platí podle smlouvy na celém území, které je uvedené na zelená kartě.

Povinné ručení vám bude platit i v lese, na zamrzlém rybníce, nejen tedy na cestách. Pokud vám přijde zbytečné platit povinné ručení za celý rok, ačkoliv větší část stojí stroj v garáží, zvažte sezónní pojištění nebo povinné ručení na měsíc (resp. povinné ručení na dobu určitou).

Dokonce je možné sjednat na sněžný skútr i havarijní pojištění. Od věci nemusí být ani vhodné úrazové pojištění.

Kde se smí se sněžným skútrem jezdit

Jízdy se sněžným skútrem po loukách, sněhových pláních a lesních cestách se řídí místními pravidly. Platí, že co není povoleno, je zakázáno.

Jízda mimo silnice však mívá přísné limity. Každý národní park, chráněná krajinná oblast nebo národní přírodní rezervace si může stanovit vlastní kritéria pro jezdce na skútrech.

Sněžné skútry pro zábavu totiž na horách kdovíjak vítané nejsou. Jsou nepostradatelné pro horskou službu a pomáhají třeba při přípravě stop pro běžkaře. Jako stroje pro zábavu však narážejí na odpor.

Jejich majitelé často jezdí mimo vyznačené trasy nebo pořádají noční nebezpečné přejezdy hor. Někteří si dovezou ze zahraničí skútr bez homologace a jezdí na něm tam, kde nemají.

Na skútrech se někdy jezdí, i když už není téměř žádný sníh, a mladá rostlinná kultura tím trpí. A proto například v Krkonoších dnes povolení k jízdám na skútrech mimo silnice dostane jen ten, kdo skútr opravdu potřebuje.

Provoz v Krkonoších

Jaromír Gebas ze Správy Krkonošského národního parku, kde působí na odboru péče o les, říká v rozhovoru pro SNOW, že sněžné skútry využívané pro zábavu nemají na území národního parku co pohledávat. S výjimkou těch, které slouží zásobování a zachraňování lidí.

„Jedná se o motorová vozidla, která za účelem zábavy na území národního parku nepatří.“

„Nedá se plně zastávat názor, že neustále přibývá skútrů. Jedná se o přirozený nárůst. Spolu s tím, jak přibývá majetných občanů, apartmánových domů, tak narůstá i vybavenost těchto majitelů. Na vlastním území národního parku zaznamenáváme černé vyjížďky směřující ven z obcí.“

„V zimním období se pohybuje na území národního parku zejména ve II. a III. zóně a ochranném pásmu okolo 290 skútrů.“

Kdo může získat povolení

„Provoz sněžných skútrů je možný pouze za určitých podmínek, které stanoví zákon, prováděcí předpisy a vyhlášky. Povolení je v Krkonoších zejména vydáváno pro potřeby zásobování, provozovatele a majitele horských objektů, zdravotní a záchrannou službu.“

Kdo chce brázdit hory pro zábavu, spíše neuspěje. V současné době již existují jak ve východní, tak střední části Krkonoš - v ochranném pásmu - půjčovny sněžných skútrů.

Zájemcům se tak skýtá možnost si na vyhrazeném místě zvýšit dávku adrenalinu.

Vliv na přírodu a ostatní návštěvníky

„Ohrožují přírodu v mnoha ohledech. Od hlučnosti, která je v místech, kde se pohybují, neobvyklá. Dále jde o poškozování upravovaných lyžařských sjezdových a běžeckých tratí.“

„Skútry omezují navíc pohyb lyžařů na těchto trasách a vynucují si prostor pro svou jízdu.“

„Jedná se o motorová vozidla, která za účelem zábavy na území národního parku nepatří.“

Bezpečné oblečení a ochranné vybavení

Než usednete na sněžný skútr, měli byste pamatovat na dobré oblečení. V tom lze jízdu na skútru srovnávat s motocyklem a ještě připočíst studené zimní klima.

Někteří výrobci sněžných skútrů nabízejí ke svým strojům i speciální obleky pro řidiče. Druhou možností jsou motocyklové obchody, které nabízejí vyhřívané bundy a kalhoty pro motocyklové jezdce.

Je jasné, že si na sněžném skútru zkusíte zařádit, ale myslete u toho na vaše bezpečí a vybavte se pořádnou helmou. Dbejte i na bezpečí ostatních.

Pokud nemáte vůbec žádnou zkušenost, hodit se může i instruktor, který vám poradí nejen triky, ale i hlavní zákonitosti jízdy.

Jednostopý skútr versus čtyřkolka s pásy

Zmíněné čtyřkolky, které vypadají jako motorky s dvojnásobným počtem kol, jsou něco jako vzdálené sestřenice skútrů. Na horách jich také přibývá a někdy jsou k vidění i s pásy namísto kol.

Čtyřkolové motocykly mohou konkurovat sněžným skútrům. Stačí mít tu správnou čtyřkolku, posadit ji na zvedák a kola vyměnit za trojúhelníkové pásy.

Sundat kola a nasadit na ně pásy je možné jen na některé z nich. Například u Yamahy musíte mít některý ze strojů s pohonem všech kol.

Čtyřkolky se totiž vyrábějí buď s pohonem zadním kol, nebo jako stroje 4x4. Sada čtyř pásů přijde v případě Yamahy na 130 tisíc korun. A nejlevnější čtyřkolka, na niž lze pásy namontovat, stojí u japonského výrobce 230 tisíc.

Když se obě částky sečtou, stojí čtyřkolka s pásy stejně jako sněžný skútr. Ale čtyřkolka má tu výhodu, že na ní můžete jezdit celý rok.

Čtyřkolky se ale hlavně využívají pro jízdu v terénu a bez pásů. Na trhu je celá řada strojů od dětských s motory s malými výkony až po silné stroje s motory kolem 650 cm3.

Jízda v zahraničí

Zatímco na českých horách se sněžné skútry používají hlavně k práci a zábava se skútrem naráží na finanční možnosti a rozlohu zdejších pohoří, existují místa tomuto dopravnímu prostředku zaslíbená.

Třeba ve finském Laponsku si můžete vybrat z široké nabídky výletů za řídítky sněžného skútru. Za 158 eur vyjedete na šestihodinový výlet dlouhý až 100 kilometrů napříč zdejší arktickou přírodou.

Zimní Safari v blízkosti města Rovaniemi zavede turisty na skútru na odlehlá místa plná mrazu, ale i promrzlého slunce. Cestou je připraveno několik zastávek.

Oběd se podává na samotách, kde místní připravují domácí pokrmy, teplá káva se podává na dalším stanovišti, kterým je ohniště ve volné přírodě.

V nabídce finských cestovních kanceláří jsou i podvečerní tříhodinové výlety prosvícené polární září. Cena zahrnuje půjčení skútru včetně paliva a výbavy, kolonu doprovází průvodce.

Ontario se rádo označuje jako ráj jezdců na sněžných skútrech. Zaručuje neuvěřitelných 50 tisíc kilometrů upravených tras právě pro milovníky skútrů.

Upravené cesty vedou napříč celou provincií Ontario. Od severu, kde pevninu oblévá Severní polární moře až na jih, kde hranici Ontaria tvoří Velká jezera.

Po trase si turisté na skútrech mohou oddychnout a navštívit některé z měst. Sezona v Ontariu trvá od prosince do dubna, průměrná sněhová pokrývka sahá ke dvěma a půl metrům.

Kdo chce, může začít kurzem bezpečné jízdy. Nabízí ho místní škola jízdy na sněžném skútru.

Budoucnost jízdy pro zábavu

Sněžný skútr si cestu na zdejší hory teprve hledá. V budoucnu lze očekávat, že se objeví speciální trasy pro delší vyjížďky určené milovníkům těchto strojů.

České hory kvůli své rozloze tisíce kilometrů asi nikdy nenabídnou, ale v budoucnu lze čekat, že vedle běžkařů a lyžařů dostanou své cesty i jezdci na motorových saních.

tags: #jednostopy #snezny #skutr