Jawa 350: nastavení dobíjení a kontrola nabíjecí soustavy

Správné nastavení dobíjení u motocyklu Jawa 350 závisí především na typu elektrické soustavy, výkonu dynama nebo alternátoru, polaritě ukostření, stavu baterie, regulátoru, usměrňovače, uhlíků, kabeláže a všech kostřicích spojů. Nejdříve je nutné dobíjení přesně změřit a teprve potom zasahovat do regulátoru.

U šestivoltové soustavy by plně nabitý akumulátor měl v klidu dosahovat napětí 6,3-6,4 V. U dynama 75 W se při provozních otáčkách a rozsvícených světlech doporučuje napětí na baterii přibližně 7,2-7,5 V, přičemž horní hranice je vhodná pouze při krátkých jízdách; při dlouhodobém provozu může docházet k vyváření baterie. Jawa 350 se 75W dynamem na volnoběh nedobíjí, protože zpětný spínač připojuje a odpojuje baterii při otáčkách okolo 1750 ot./min. a plný výkon dynama je k dispozici přibližně při 2400 ot./min.

Nejdříve určete typ dobíjecí soustavy

Jawa 350 může mít klasické dynamo s mechanickým regulačním relé, alternátor MAGNETON s cizím buzením, nebo upravenou soustavu s elektronickými komponenty VAPE. Postup měření a hodnoty proto nelze bez rozlišení přenášet z jedné verze na druhou.

Jawka s původním altíkem, tedy Magneton, musí mít regulátor pro alternátory s cizím buzením. Regulace pak spočívá v tom, že reguluješ velikost magnetického pole v rotoru, což se pak projeví ve výstupním proudu alternátoru.

Všeobecně se však už hodně let používají alternátory s permanentními magnety, kde uvedené magnetické pole je „furt stejné“, generované permanentními magnety. Alternátor pak generuje nějaký proud, který je regulován tak, že přebytečná energie se prostě „vytopí“ na zatěžovacím odporu.

Není možné zaměnit regulátor pro alternátory s cizím buzením a s buzením permanentními magnety už z principu. U původního alternátoru MAGNETON je proto nutné použít regulátor odpovídající jeho konstrukci.

Orientační hodnoty dobíjení

U dvanáctivoltové soustavy Jawa 350 se jako orientační kontrola uvádí, že za volnoběhu by mělo být napětí na baterce cca min 13,5 V a při přidání by se mělo dostat na 14,4 V. Pokud se napětí chová tímto způsobem, mělo by být dobíjení v pořádku.

Co zkontrolovat před měřením

Měření provádějte s plně nabitou baterií, protože vybitý akumulátor může zkreslit výsledek. Než začnete seřizovat regulátor, zkontrolujte dotažení, čistotu a stav všech spojů.

• Plně nabitou baterii.
• Čisté a pevné svorky baterie.
• Ukostření baterie k rámu.
• Ukostření regulátoru.
• Ukostření dynama nebo alternátoru.
• Stav uhlíků a jejich držáku.
• Stav kabeláže, konektorů a svorkovnic.
• Kontakty pojistky a pojistkové pouzdro.
• Usměrňovač a jeho připojení.
• Správnou polaritu ukostření.

U šestivoltové soustavy vadí přechodové odpory více než u dvanáctivoltové soustavy. Pomoci může další kabel, kterým se spojí minus na baterce, kostra regulátoru a ukostřený uhlík na dynamu.

Pro jistotu zkontroluj, zda máš baterku řádně ukostřenou k rámu šroubem M 6 za kastlíkem pro baterku a menším šroubem na relátku, tedy bílý kabel. Toto umí dost pozlobit.

Doporučuje se prověřit také dobrý kontakt pojistky v pojistkovém pouzdře. Staré pojistkové pouzdro a pojistku je vhodné očistit, případně pojistku rovnou vyměnit.

Měření šestivoltového dynama

U klasického dynama nejprve přeměřte napětí na plně nabité baterii v klidu a potom při běžících otáčkách motoru. Měření provádějte se zapojenou baterií a následně také se zapnutými světly, protože právě zvýšený odběr často odhalí závadu.

Pokud napětí při rozsvícených světlech klesá pod hodnotu potřebnou k dobíjení, může být příčinou slabý výkon dynama, špatné uhlíky, vadný držák uhlíků, nedostatečné ukostření, vadné regulační relé nebo přechodový odpor v kabeláži.

U dynama 75 W se při volnoběhu nedobíjení nepovažuje za závadu. Rozhodující je chování soustavy při provozních otáčkách, kdy se má sepnout zpětný spínač a dynamo má začít dodávat proud do elektrické soustavy.

Seřízení napětí mechanického regulátoru

Napětí se seřizuje přihýbáním závěsu pružiny regulačního relátka. Proud nezvedneš, ten je dán výkonem dynama a odběrem spotřebičů.

Než začnete do regulátoru zasahovat, nejdříve jej proměřte s plně nabitou baterií. Do zánovního regulátoru není vhodné zasahovat, dokud funguje; nejdříve je třeba ověřit, jaké hodnoty skutečně poskytuje.

Velmi důležité je obzvlášť nastavení maximálního napětí a takzvaný přechod mezi prvním a druhým regulačním stupněm. Tyto parametry se u správně nastaveného relé ověřují na zkušebním zařízení při různých otáčkách a zatížení.

Mechanické regulační relé má několik navzájem souvisejících nastavení. Rozladěním jednoho parametru se automaticky rozladí další parametr, proto jsou nastavovací šrouby velmi citlivé na sebemenší zásah.

Veškeré snahy o nastavení na běžícím motocyklu jsou pouze pokus, který se podaří velmi nepřesně. Regulátor sice vykazuje známky jakéhosi nastavení, ale skutečné seriózní seřízení to není.

Bez zkušebního stavu a poměrně velkých zkušeností je nemožné korektně relé seřídit. Relé může zakmitávat, čehož si nemusíte všimnout, a velmi rychle se potom opotřebovávají stříbrné kontakty.

Kontrola dynama na zkušebním zařízení

Správně vybavené zkušební zařízení sestává z elektromotoru, který má možnost plynulé změny otáček od nuly do sta procent, dále z měřicí soustavy, která měří napětí na vývodech 61 a 51, a také proudy celkové z dynama a skutečný nabíjecí proud do akumulátoru.

Zařízení má proměnné zatěžovací rezistory, které jsou libovolně připojitelné, aby byly simulovány skutečné elektrické podmínky jako na jedoucím motocyklu. Na tomto zkušebním stavu lze relé nastavit v celém rozsahu otáček, tedy od volnoběhu až po maximum.

Neméně důležité je nastavení spínacího napětí, což je okamžik, kdy relé připojí akumulátor s výstupem dynama a začne se proud pro motocykl odebírat z dynama a baterie se začne dobíjet.

Nejčastější příčiny slabého dobíjení

Uhlíky a držák uhlíků

Jednou z častých závad je špatný kontakt uhlíků. Při vyšším odběru se může tavit plast držící uhlíky, následkem čehož přestane buzení a tím i nabíjení.

Zkontrolujte, zda uhlíky dobře sedí, mají dostatečnou délku a zda se v držáku volně pohybují. Vadný bakelitový držák uhlíků může vytvářet přechodový odpor v nýtovaných spojích.

Příčinou mohou být také přítlačné pružiny uhlíků. Příliš silný přítlak způsobuje rychlé opotřebení rotoru, zatímco nedostatečný přítlak vede ke zhoršení kontaktu a kolísání dobíjení.

Ukostření

Špatné ukostření patří mezi časté příčiny problémů s dobíjením. Zkontrolujte spojení baterie s rámem, kostru regulátoru, kostru dynama a ukostření uhlíku.

U dvanáctivoltové soustavy může špatná kostra nebo přechodový odpor způsobovat i problémy se zapalováním. Při zvýšeném odběru se zvětšuje budicí proud a magnetické pole rotoru, což může ovlivnit snímač zapalování VAPE.

Usměrňovač

U staršího usměrňovače zkontrolujte kontaktnici, připájené vodiče a stav svorkovnice. Do usměrňovače vedou tři šedé dráty z alternátoru a červený vodič od baterie.

Ve spoji konektoru kabelu a svorkovnice často vzniká velký přechodový odpor, protože pod kastlíkem rádo prší a kontakty oxidují. Drátek se může také uklepat, svorkovnice se může natavit nebo může usměrňovač shořet.

Pomocí multimetru a funkce měření diod lze po odpojení usměrňovače zkontrolovat jednotlivé diody a tím vyloučit jeho závadu.

Rozpojovací relé a kontrolka dobíjení

U některých verzí se nachází pod regulátorem dobíjení na rámu malé černé relé se třemi nebo čtyřmi vodiči. Uvnitř i na kontaktech může po letech provozu oxidovat.

Je však nutné rozlišit relé kontrolky od vlastního regulačního relé. Malé relátko, které spíná kontrolku dobíjení, nemá podle původního zapojení přímý vliv na vlastní dobíjení.

U Jawy se kontrolka zapojuje mezi plus a minus jako běžná žárovka, nikoli jako u automobilu mezi plus baterie a plus dobíjení. Když je na obou kontaktech stejný potenciál napětí, proud kontrolkou neteče a kontrolka nesvítí.

Zoxidované kontakty tohoto relé proto mohou způsobit, že kontrolka svítí, i když motocykl skutečně dobíjí. Samotná svítící kontrolka tedy ještě nemusí znamenat poruchu dobíjení.

Kabeláž a konektory

Vadný kabel může způsobovat přerušované dobíjení, zejména pokud jedna z fází alternátoru vede pouze občas. Závada se může projevit rozsvěcením kontrolky dobíjení při jízdě.

U některých verzí se proseknuté nebo poškozené vodiče nacházejí v trubičkách blikačů, pod přepínači řídítek nebo pod sedlem. Přechodové odpory hledejte také ve svorkovnicích pod nádrží, ve spínací skříňce, ve chcípáku a v konektorech vedoucích k regulátoru.

Kontrola dvanáctivoltového alternátoru

U dvanáctivoltové soustavy nejprve odpojte všechny vnější odběry energie, tedy světla a další spotřebiče, a nechte zapojené pouze dobíjení a zapalování. Nastartujte motor a multimetrem změřte napětí na baterii.

Za volnoběhu by mělo být napětí na baterce cca min 13,5 V a při přidání by se mělo dostat na 14,4 V. Pokud se takto chová, mělo by být dobíjení v pořádku.

Při tomto testu musí být zapojená pojistka, ale stačí malá, protože přes pojistku se napájí pouze zapalování s proudem okolo 1 A. Tento proud můžete změřit, pokud místo pojistky zapojíte vhodný ampérmetr.

Nabíjecí proud lze změřit zapojením ampérmetru do kabelu mezi usměrňovač a baterii. Měřicí přístroj musí být zapojen správně a s rozsahem odpovídajícím očekávanému proudu.

Jak oddělit závadu dobíjení od zkratu ve světlech

Pokud motocykl bez světel funguje, ale po jejich zapnutí po určité době vynechává, zhasne nebo ztratí napětí, nemusí být příčina přímo v dobíjení. Závada může být ve světelném okruhu, přepínači na řídítkách, spínací skříňce, objímce žárovky nebo v poškozeném vodiči.

Vhodný postup je odpojit kompletně celé dobíjení, nechat zapojené pouze vnější spotřebiče a baterii a do série s pojistkou dát vhodný ampérmetr. Potom postupně zapínejte jednotlivé spotřebiče.

• Brzdové světlo může mít odběr přibližně 2 A.
• Hlavní světlo může mít odběr přibližně 4 A podle žárovky.
• Při zkratu, například v klaksonu, může ampérmetr vystřelit vlastní pojistku nebo se projeví výrazně zvýšený odběr.

Spotřebiče zapínejte po jednom, abyste mohli přesně určit, ve kterém okruhu se problém objeví. Tím, že celý obvod rozdělíte na menší části, které lze provozně proměřit ampérmetrem, závadu najdete rychleji a snadněji.

Pokud napětí po zapnutí světel náhle klesne například na 7 V a po několika sekundách se znovu srovná, zaměřte se také na přepínač na řídítkách a spínací skříňku. Bakelitový přepínač nemusí dostatečně izolovat a může pouštět proud na kostru do řídítek.

Úbytek napětí ve vedení k regulátoru

Při přebíjení nemusí být vadný samotný regulátor. Regulátor dostává napětí ze sítě motocyklu, které „čte“ proti kostře a podle toho posílá rotoru odpovídající proud do buzení.

Na svorku D+ regulátoru jde napětí po zapnutí klíčku. Napětí prochází dlouhou cestou přes svorkovnice pod nádrží, spínačku, chcípák a další části instalace, kde vlivem přechodových odporů klesá.

Motorka pak může přebíjet, protože regulátor reguluje tak, aby na svorce D+ bylo přibližně 14 V. Když za chodu motoru změříte napětí mezi svorkou D+ na regulátoru a kladným pólem baterky, změříte vlastně úbytek napětí ve vedení.

O tento úbytek může motorka přebíjet. Je proto nutné projít celou elektroinstalaci, odstranit přechodové odpory, případně ke svorce D+ regulátoru natáhnout samostatný vodič přímo od kladného pólu baterie přes spínací relé, které sepne po zapnutí zapalování.

Přebíjení a jeho možné příčiny

Pokud motocykl přebíjí, závada obvykle nebude v kontrolce, zdroji nebo usměrnění, ale v regulaci nebo v nesprávném napětí, které regulátor snímá.

Na regulátor musí po zapnutí klíčku na svorku 54 přicházet stejné napětí, jaké je na baterii. Na svorce B− a na obalu regulátoru musí být spolehlivá kostra, tedy minus akumulátoru.

Pokud jsou tyto podmínky splněné a motocykl stále přebíjí, může být vadný regulátor. Pokud se naopak na svorce regulátoru napětí liší od napětí baterie, hledejte závadu v kabeláži, spínačce, konektorech, pojistce nebo ukostření.

Při dlouhodobém provozu s příliš vysokým napětím se může baterie vyvářet a může dojít k poškození žárovek, regulátoru i dalších elektrických součástí.

Vliv výkonu dynama a regulátoru

U dynama a regulačního relé je nutné rozlišit jmenovitý výkon, maximální zatížení regulátoru a skutečný odběr motocyklu. Regulátor pro vyšší wattáž může fungovat i na slabším dynamu, ale ochranná funkce proti vyššímu proudu nemusí odpovídat výkonu dynama.

Regulační relé má obvod, který může při přetížení přerušit proud, aby nedošlo k poškození vinutí dynama. Z tohoto důvodu je vhodné mít wattáž dynama a regulátoru sladěnou.

Pokud máte relé 75 W, musíte ověřit, zda odpovídá zapojení a konstrukci dynama. U některých náhradních krabičkových relé lze 75W relé použít i na dynamu 45 W, protože slabší dynamo samo více než 45 W nevyrobí, ale soustavu je stále nutné nepřetěžovat.

Na dynamo není vhodné připojovat neúměrně silné žárovky nebo příliš mnoho spotřebičů. Rotor se může přehřívat a může dojít k jeho poškození.

U hlavního světlometu se doporučuje žárovka maximálně 25 W, což je doporučená hodnota v návodu.

Výměna mechanického relé

Při výměně relé je nutné nejprve zjistit výkon dynama a polaritu ukostření. Musí být také jasné, zda je použito původní jedno- nebo dvoucívkové relé, polovodičové relé, nebo elektronická náhrada.

U elektronického relé je nutné dodržet polaritu kostry. Existují provedení pro kostru plus i pro kostru minus.

Pokud je použito odpovídající nové relé, staré relé a odporová cívka se podle konkrétního zapojení odpojují. U běžného zapojení náhradního relé se vývod B připojuje k baterii, vývod D na svorku 51 a vývod M na svorku 61.

Před zapojením je nutné ověřit schéma konkrétního relé, protože jednotlivé typy se mohou lišit konstrukcí, polaritou i funkcí svorek.

Moderní regulátor místo původního usměrňovače

Moderní regulátor z motocyklu s alternátorem s permanentními magnety nelze bez dalšího použít jako náhradu regulátoru pro původní alternátor Jawa s cizím buzením.

Regulátor pro alternátory s permanentními magnety pracuje s jiným principem. Magnetické pole je stále stejné a přebytečná energie se odvádí na zatěžovacím odporu. U alternátoru s cizím buzením se naproti tomu reguluje proud do budicího vinutí rotoru.

Proto není možné zaměnit regulátor pro alternátor s cizím buzením za regulátor určený pro alternátor s permanentními magnety. Záměna může vést k nesprávné funkci nebo poškození elektrické soustavy.

U Jawa 350 s alternátorem MAGNETON je třeba používat regulátor určený pro tento typ alternátoru, případně kompletní řešení, které odpovídá jeho konstrukci.

Malé VAPE a alternátor MAGNETON

U kombinace malého VAPE s původním alternátorem MAGNETON může teoreticky vzniknout problém s buzením alternátoru. Rotor alternátoru MAGNETON byl navinut někdy jedním směrem a někdy opačným, což v kombinaci s kladívky nevadilo, ale může vadit snímači VAPE.

Možným řešením je prohodit kabely vedoucí na uhlíky DF a kostru, případně použít odpovídající snímač VAPE. Problém lze podle uvedeného postupu ověřit také kompasem bez demontáže víka.

Smyslem přehození kabelů na uhlících je pustit proud do budicí cívky opačně a tím přepólovat elektromagnet. U některých sestav tím může být problém odstraněn bez výměny dalších dílů.

Údržba dynama a regulátoru

Vibrační relé umístěné na statoru dynama je spolehlivé zařízení, ovšem vyžaduje občasnou údržbu. Dynamo je vhodné demontovat, očistit od nečistot a zkontrolovat jeho mechanický stav.

Stříbrné kontakty čistěte jemným smirkem velmi opatrně a mírně. Následně lze elektrické kontakty ošetřit přípravkem na elektrické kontakty ve spreji.

Při zpětné montáži dotahujte dynamo opatrně a s citem, protože čelo dynama bývá pokroucené od příliš silného dotažení.

Stírací filc u vačky musí být vždy řádně napuštěný olejem nebo namazaný kvalitním mazivem. Pokud tlačí příliš silně na vačku, dochází k rychlému opotřebení filcu.

Nepřetěžujte dynamo zbytečně velkým proudovým odběrem a pravidelně kontrolujte stav uhlíků, držáku uhlíků, pružin, konektorů, kostření a svorkovnic.

Polarita ukostření

Všechna dynama nejsou zapojena stejně, proto je před kontrolou nutné zjistit, zda je na kostru připojen kladný, nebo záporný pól baterie.

Pokud potřebujete změnit polaritu zapalování, vytáhněte jeden ze dvou uhlíků ze zapalování. Připojte akumulátor požadovaným pólem na kostru a podržte relé dobíjení sepnuté přibližně 10 sekund, raději dvakrát.

Zapalování je nyní přepólované na potřebný pól. Uhlík vraťte zpět a před uvedením motocyklu do provozu zkontrolujte správné zapojení regulátoru, baterie a všech kostřicích vodičů.

Praktický postup diagnostiky

1. Zjistěte, zda má motocykl dynamo nebo alternátor a zda jde o šestivoltovou, nebo dvanáctivoltovou soustavu.
2. Zkontrolujte polaritu ukostření.
3. Plně nabijte baterii a změřte její klidové napětí.
4. Očistěte a dotáhněte svorky baterie, kostřicí vodiče a konektory.
5. Zkontrolujte uhlíky, držák uhlíků, pružiny a sběrací plochy.
6. Prohlédněte usměrňovač, svorkovnice a vodiče od alternátoru.
7. Proměřte napětí při volnoběhu a při provozních otáčkách.
8. Proveďte měření se světly vypnutými a zapnutými.
9. Pokud se závada objeví pouze při zapnutí světel, oddělte světelný okruh od dobíjení a změřte jeho odběr.
10. Při přebíjení změřte rozdíl mezi napětím na regulátoru a napětím na baterii.
11. Do mechanického regulátoru nezasahujte bez znalosti jeho konstrukce a bez možnosti kontroly na zkušebním zařízení.
12. Po opravě zopakujte měření při různých otáčkách a zatíženích.

Správná diagnostika je důležitější než okamžité seřizování regulátoru. Závada může být v baterii, kostře, uhlících, držáku uhlíků, usměrňovači, relé, kabeláži, spínací skříňce nebo ve světelném okruhu, a proto samotné zvýšení nabíjecího proudu nemusí problém vyřešit.

tags: #jawa #350 #nastaveni #dobijeni