Historie závodníků Jawa

Historie závodníků Jawa je spojena s úspěchy v silničních závodech, motokrosu, ploché dráze i v Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži. Závodní motocykly Jawa se od třicátých let prosazovaly doma i v zahraničí a jejich vývoj významně ovlivnili jezdci a konstruktéři G. W. Patchett, Josef Jozíf, František Brand, Antonín Vitvar, Vlastimil Válek a především František Šťastný.

Jawa využívala motoristický sport nejen jako soutěžní disciplínu, ale také jako zkoušku technické úrovně svých motocyklů a důležitý prostředek propagace. Po druhé světové válce snad nebyla disciplina motocyklového sportu, pro který by Jawa nepostavila speciální stroj.

Zrod závodního programu Jawa

Ing. F. Janeček si uvědomoval, jaký význam mají pro reklamu sportovní úspěchy, které mohou zároveň ukázat, ja kvalitní motocykly jsou v továrně vyráběny. Závodní oddělení pod vedením G. W. Patchetta bylo v motorovém sportu opravdu velice aktivní.

Patchett nebyl jen vedoucí československé reprezentace na mezinárodní šestidenní, ale i aktivní účastník. Nejprve jel na „speciální bedně“, kterou ještě navrhnul u firmy FN ale zhotovena byla již v Jawě.

Tento stroj vypadal, tak jak se jmenoval. S těžkou jednoválcovou pětistovkou nemohl ukázat žádné zázraky, ač byl vyčnívající jezdec. Na této málo spolehlivé „bedně“ jel Brand, Uvira a Wood.

Na motocyklu JAWA 500 OHV zvaném „bedna” překonal tehdejší národní rychlostní rekord výkonem 179,5 km/h. Pro Patchetta to nebylo nic neobvyklého, do té doby již vytvořil třináct světových rekordů v nejrůznějších motocyklových kategoriích.

První závodní vystoupení ve třicátých letech

Již roku 1930 figurovala Jawa na startovní listině mezinárodního závodu Zbraslav - Jíloviště, který byl tehdy velice populární. Tříčlenný tým jel na pětistovkách.

Sportovní činnost Jawy byla před válkou rozsáhlá a obsahovala všechny tehdejší sportovní disciplíny. Na domácích soutěžích se jasně prosazovaly motocykly Jawa a na československé ploché dráze neměli žádnou konkurenci.

Na evropských kolbištích však ještě museli čekat na své slavné dny. K sportovním výkonům nebyly počítány dálkové jízdy, ale jednu z mnoha nesmíme přesto přehlédnout.

František Brand

Z těchto jezdců vyčníval František Brand, který startoval jako první československý závodník v Tourist Trophy. Brand jezdil silnici i plochou dráhu právě tak i šestidenní.

V roce 1932 skončil s Jawou 500 OHV na čtrnáctém místě a přinesl domů stříbrnou repliku. F. Brand startuje na bájné Tourist Trophy a domů si přiváží stříbrnou plaketu TT.

Roku 1933 odstartovali v TT oba Angličané G. Wood a T. Spann a obsadily skvělé 5. a 6 místo. Jawa byla tímto způsobem jediný zahraniční výrobce, který se na této dráze prosadil.

Průměrná rychlost 121,5 km/h, kterou tehdy dosáhl Wood, vzbuzuje ještě dnes obdiv právě tak jako zlatá replika. F. Brand a V. Vitvar přiváží vavřínové věnce i ze silničních rychlostních závodů.

Slavný jezdec, který tehdy na Jawě přišel o život, byl František Brand. Paradoxní na tom je, že nikoliv na závodech, ale na jedné obyčejné služební jízdě.

Ve své šesti roční kariéře dobyl mnoho plaket, medailí a věnců, zemřel blízko Rakovníku 4. března 1936 teprve 26 letý.

František Příhoda a dálkové jízdy

Roku 1933 cestoval kapitán František Příhoda z Plzně do Afriky a za 50 dnů s Jawa 500 OHV překonal 9 000 kilometrů.

Rychlostní rekordy

Také dva československé rychlostní rekordy padly ve třídách 175 a 500 cm3 roku 1933. František Brand dosáhl na slabším stroji rychlost 123 km/h a G. W. Patchett se zapsal do tabulky na pětistovce s rychlostí 179,5 km/h.

Jeho motocykl byl speciál jen s jediným převodovým stupeň a aerodynamickou plechovou kapotáží. Brandova stopětadvacítka byla velice blízká sériovému stroji.

Jawa na Mezinárodní šestidenní

V roce 1931 startovala na Six Days první JAWA. E. Stokuč jel na stroji JAWA 500 OHV. Přestože ho pronásledovala řada poruch, soutěž dokončil na bronzovou medaili.

Již v roce 1931 se Jawa poprvé účastní slavné „Šestidenní” - E. Stokuč jel na stroji JAWA 500 OHV a přestože ho pronásledovala řada poruch, soutěž dokončil na třetím místě s bronzovou medailí.

Six Days se koná v italském Meranu. Československo se poprvé přihlásilo do soutěže o Mezinárodní trofej a celý Trophy-tým tvořily stroje JAWA s jezdci A. Vitvarem a F. Brandem a se sajdkárem jel Jaroslav Kaiser se spolujezdcem Krombergerem.

Od roku 1932 do roku 1938 vybojovali českoslovenští jezdci na Jawách každý rok zlatou medaile v mezinárodní šestidenní. Úspěšný byl rok 1937, kdy domů přivezli čtyři zlaté medaile.

V následujících letech přiváželi jezdci na JAWÁCH ze Six Days řadu zlatých medailí, v letech 1935 a 1938 obsazuje Trophy Team na JAWÁCH druhé místo.

Roku 1935 vybojovalo československé Trophy-Team mužstvo druhé místo za Německem. K nejlepším patřil František Brand, Antonín Vitvar, Richard Dusil, Václav Stanislav a Zdeněk Houška.

Poválečný úspěch v roce 1947

V roce 1947 získávají výteční českoslovenští jezdci díky strojům JAWA a ČZ poprvé na Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži obě hlavní trofeje - Světovou trofej a Stříbrnou vázu…

Československo díky výtečným jezdcům a neméně dobrým strojům JAWA a ČZ poprvé získává na Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži obě hlavní trofeje - Světovou trofej a Stříbrnou vázu.

Největší éra v sedmdesátých letech

Motocykly JAWA stojí za největšími úspěchy na Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži v 70. letech. V tomto desetiletí získali po sedmi vítězstvích v obou hlavních trofejích.

JAWA naposledy vítězí na Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži v roce 1982 - získává Světovou trofej.

Konec továrního týmu

Motocykly JAWA jako tovární tým naposledy jedou na Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži v roce 1989.

Od roku 1932, kdy se zúčastnili poprvé, získaly 15x Světovou trofej a 17x Stříbrnou vázu; v některých případech společně s motocykly ČZ.

Poslední účast motocyklů JAWA na 6D se uskutečnila v roce 1991 na 6D v Povážské Bystrici.

Jawa na ploché dráze

V ploché dráze se Jawa angažovala s ještě větší intenzitou. Kromě domácích jezdců se prosadili v této disciplíně rakušan Killmayer s němcem Gunzenhauser.

Závody ploché dráhy byli v Československu odjakživa velice populární. Zlatá přilba v Pardubice byla nejstarší závod kontinentu.

JAWA vítězí na ploché dráze, v závodech o Zlatou přilbu v Pardubicích vítězí v letech 1935 a 1936 H. Gunzenhauser a v roce 1938 F. Juhan.

V letech 1935 a 1936 se Jawa úspěšně angažovala i v závodech motocyklů na ploché dráze, která byla v tehdejším Československu nejpopulárněnjším motocyklovým sportem - např. nejstarším plošinářským závodem v Evropě byla Zlatá přilba v Pardubicích, která se jela poprvé již v roce 1929.

Brzy se začala prosazovat také ledová speedways, která se poprvé konala v lednu 1937 v Jevanech nedaleko Prahy.

Překvapením je, že i přes tehdy platné a s dnešními nesrovnatelné předpisy, se málo vyskytovaly vážně nehody, ačkoliv tehdejší stroje nebyly pomalé.

Silniční závody před druhou světovou válkou

Již v roce 1930 figurovala Jawa na startovní listině mezinárodního závodu Zbraslav - Jíloviště, který byl tehdy velice populární.

F. Brand a V. Vitvar přiváží vavřínové věnce i ze silničních rychlostních závodů. Sportovní činnost Jawy byla před válkou rozsáhlá a obsahovala všechny tehdejší sportovní disciplíny.

Roku 1933 odstartovali v TT oba Angličané G. Wood a T. Spann a obsadily skvělé 5. a 6 místo. Jawa byla tímto způsobem jediný zahraniční výrobce, který se na této dráze prosadil.

Závodní automobily Jawa

Také automobily Jawa nestály vzadu. Její úspěchy v „1 000 mílích Československa“ byly již uvedeny.

Aerodynamická aluminiovým plechem potažená dřevěná karoserie a sedmistovkový motor vzbuzoval všude zaslouženou pozornost.

Zvláštní kapitolou byly sportovní závodní automobily JAWA. Již v roce 1934 karosoval tyto automobily významný švýcarský karosář Paul Jaray, proslulý zejména svými aerodynamickými karoseriemi.

Jím karosované automobily startovaly v roce 1934 na druhém ročníku závodu „1000 mil československých“ a doslova vzbudily senzaci. Nejen svým vzhledem, ale i výkonem.

Do obrátky v Bratislavě jel vůz s posádkou A. Vitvar se spolujezdcem Pánkem průměrnou rychlostí 84 km/hod., což bylo více, než dosáhl vítěz závodu v předchozím roce.

První posádka JAWY do cíle pro poruchu nedojela (vozy byly syrové, před závodem v podstatě neodzkoušené), ale posádka Kaiser, Kromberger skončila ve své třídě na druhém místě s průměrem 71,4 km/hod.

V roce 1935, ve třetím ročníku závodu „1000 mil československých“, již posádka Kaiser, Kromberger ve třídě do 750 ccm zvítězila, a to v rekordním čase.

Rallye Monte Carlo 1939

Velký mezinárodní úspěch dosáhla Jawa v Rallye Monte Carlo 1939. Dne 17. ledna z Atén startoval Antonín Vitvar se spolujezdcem Musilem již s druhým typem vozu Jawa - Minor I.

Automobil byl nejen zcela sériový, ale už měl najeto 20 tisíc km. Dne 17. ledna startovali z Atén a při průjezdu Evropou se drželi na předních místech.

Až ve Strassburgu se místo na vlastní síly spolehli na taxikáře, který je vyvedl a poslal z města opačným směrem. Rázem se posádka propadla na 11. místo ve své třídě do 750 cm3.

Nakonec naši dojeli do cíle na 8. místě, nebýt extempore ve Strassburgu, bývali by skončili na 2. místě.

Slabá útěcha byla, že se jim porota rozhodla přiznat vítězství v Concours de confort. Malý Minor, co se týká pohodlí, byl na tom lépe než jeho největším rival DKW a Simca-Fiat.

Závodní motocykly Jawa po roce 1945

Technický vývoj motocyklů pokračoval i po znárodnění a Jawa patřila ke světové špičce. Na vývoji nových motocyklů se pracovalo během celé 2 sv.v., samozřejmě tajně, protože celá výrobní kapacita firmy měla být využita pro potřeby nacistické armády.

Nová dvěstěpadesátka nebo-li legendární Pérák byl vyvinut v utajení za 2. sv. války a tajně testovaný v přestrojení ve vojenské kamufláži SS. Do sériové výroby byl schválen 14. 3. 1946.

Jawa 250 dostala, přezdívku „Pérák” pro svoji pokrokovou konstrukci. Vyznačoval se jednoduchým ale elegantním a líbivým designem a celou řadou konstrukčních novinek.

Ve své době se ve třídě lehkých cestovních motocyklů jednalo o nejlepší motocykl na světě.

František Šťastný a silniční závody

Nejslavnější éra silničních závodních motocyklů Jawa se jednoznačně pojí se jménem Františka Šťastného. Tento bývalý špičkový cyklistický závodník se v roce 1953 stal vývojovým a závodním jezdcem továrny Jawa.

Do povědomí světové veřejnosti se dostal na počátku šedesátých let. Jednak díky svému talentu a jednak samozřejmě díky konkurenceschopnému stroji.

V roce 1961 se František Šťastný stává vicemistrem světa v nejpopulárnější motoristické disciplíně, v silničních závodech motocyklů. V průběhu 60. let obsadil ještě několikrát v celkovém pořadí třetí a čtvrté místo.

Jawa 350 2x OHC Grand Prix

Tím byla Jawa 350 2x OHC Grand Prix. Tento nejúspěšnější závodní motocykl československého původu si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

Její vývoj začal v roce 1958 poté, co skončila produkce motocyklu Jawa 500 OHC. Konstruktérský tým do dvojitého rámu svařeného z tenkostěnných trubek z chrom molybdenové oceli zabudoval vzduchem chlazený čtyřtaktní řadový dvouválec.

Ten měl zdvihový objem 347,6 cm3 a mohl se tak účastnit závodů kubatury 350 cm3. Výkon agregátu byl původně při 10 300 otáčkách za minutu 49 koňských sil.

Zpočátku se sice jednalo o poruchový stroj, který ale přesto mohl konkurovat tehdy nejlepším italským strojům MV Agusta.

František Šťasný i díky dvěma druhým místům skončil právě za třemi jezdci italské značky v celkovém hodnocení šampionátu v roce 1960 čtvrtý.

O rok později, kdy se výkon motoru zvedl na 52 koňských sil při 11 500 otáčkách, už si Jawa 350 OHC připsala dvě vítězství ve Velkých cenách zařazených do seriálu Mistrovství světa.

Prvního dosáhl František Šťastný v květnu 1961 na německém okruhu Hockenheim a další pak přidal ve Švédsku.

Díky i dalším bodovaným a pódiovým umístěním pak skončil v šampionátu jezdců na druhém místě. Třetí byl další tovární jezdec české značky Gustav Havel.

Jawa skončila druhá také v hodnocení šampionátu výrobců. Na vítěznou MV Agustu ji tehdy chyběly pouhé dva body.

Význam Františka Šťastného

Prakticky v celém průběhu šedesátých let minulého století patřily závodní speciály značky Jawa ke světové špičce. K titulu Mistra světa měla tato česká firma nakročeno minimálně dvakrát. Bohužel to ani jednou úspěšně nedopadlo.

Vývoj prvního ze dvou veleúspěšných motocyklů probíhal před 65 lety. Um konstruktérů pak zúročil nejslavnější motocyklový závodník československé historie František Šťastný.

Jawa 350 typ 637 a Bill Ivy

Další mimořádně rychlý motocykl se vývojovému oddělení Jawy podařilo připravit pro sezónu 1969. Tentokrát už ale šlo o zcela jinou koncepci.

Produkt nesl označení Jawa 350 typ 637. Stroj stejné kubatury 350 cm3 tentokrát poháněl kapalinou chlazený vidlicový dvoutaktní čtyřválec.

Jeho výkon už dospěl k hranici 70 koňských sil. To je opravdu skvělá hodnota, zejména, když tento údaj přepočteme na litrový výkon rovnající se 203 koňským silám.

Přitom šlo stále ještě o plně mechanickou záležitost. Každý z válců měl vlastní karburátor.

Už se ale důsledně dbalo na snižování hmotnosti. Proto jak blatník, tak i nádrž nebo sedlo byly vyrobeny z plastů.

Tehdy byla tato Jawa považována za nejrychlejší motocykl v celém startovním poli.

Tragédie na Sachsenringu

Hned ve druhém závodě sezony byl britský závodník Bill Ivy, kterého Jawa pro tuto sezonu angažovala, na stříbrném stupni. Poté ještě stihl toto umístění zopakovat v nizozemském Assenu, ale pak přišel osudný trénink na německém okruhu Sachsenring.

Během jízdy se Ivymu zadřel náhle motor. Protože, jak uváděli svědci, si právě v tom okamžiku upravoval přilbu, tak nestačil sáhnout po páčce spojky.

Motocykl ho pak katapultoval a slavný Brit bohužel trefil betonový sloupek. Následkům zranění podlehl.

František Šťastný, který jízdní vlastnosti nového stroje a také nevyzpytatelný motor kritizoval, musel v Jawě brzy poté skončit.

Pak už to se silničními závodními Jawami šlo z kopce. Na začátku 70. let se tato značka přestala ve startovním poli Mistroství světa objevovat.

Jawa v motokrosu

Bylo ještě jedno období, kdy se JAWA objevovala v motokrosu často na stupních vítězů, a to v létech 1966 a 1967 v seriálech Mistrovství světa zásluhou Vlastimila Válka.

Nakonec obsadil ve světovém šampionátu vynikající čtvrté místo a získal tím nepopulární „bramborovou“ medaili.

V roce 1967 své celkové umístění v Mistrovství světa pětistovek zopakoval, když ho v průběhu sezóny pronásledovala zranění.

Jezdci a stroje Jawa v přehledu

Jaromír Čížek a motokrosový úspěch

Jaromír Čížek se s motocyklem JAWA stává Mistrem Evropy. Je to jeden z největších úspěchů v této motoristické disciplíně v historii.

Bylo ještě jedno období, kdy se JAWA objevovala v motokrosu často na stupních vítězů, a to v létech 1966 a 1967 v seriálech Mistrovství světa zásluhou Vlastimila Válka.

Technický vývoj závodních motocyklů

Nejpokrokovější konstrukcí, která v této době vznikla ve vývoji JAWY, byla samočinná spojka pro motocykl JAWA Automatic; třecí spojka umožňující bezpečný plynulý rozjezd pouhým přidáním plynu.

Nová konstrukce byla předmětem patentů v Československu i v zahraničí. Spojka této konstrukce se později objevila na lehkých motocyklech Honda a po vleklém sporu pan S. Honda podepsal s JAWOU jednu z nejúspěšnějších aktivních licencí poválečného Československa.

V roce 1963 byla výroba motorů JAWA z jednoho z nejmodernějších závodů na výrobu motocyklových motorů v Evropě převedena do ČZM Strakonice.

Právě v této době, v době největšího rozmachu firmy a v době, kdy začínaly vznikat nové supermoderní japonské motocyklové továrny, došlo k rozhodujícímu zhoršení výrobních podmínek pro naše motocykly.

Ústup ze světových závodů

Nešťastná reorganizace JAWA měla vždy smůlu na nešťastné reorganizace. Po té na konci 40. let přišla další na počátku let šedesátých.

Základní závod JAWY v Praze na Pankráci byl převeden do ČKD Polovodiče. Podnik pak přemístil své sídlo do Týnce nad Sázavou a kromě motorárny ztratil i výrobu sportovních motocyklů v libeňském provozu.

Vývoj a výroba sportovních motocyklů se přestěhovaly do bývalé továrny Ogar ve Strašnicích. Výroba motorů JAWA byla z jednoho z nejmodernějších závodů na výrobu motocyklových motorů v Evropě převedena do ČZM Strakonice.

Bohužel to ani jednou úspěšně nedopadlo. Vývoj a výroba sportovních motocyklů se přestěhovaly do Strašnic.

Tím byl položen základní kámen pozdější postupné stagnace až úpadku nejen JAWY, ale i celého československého motocyklového průmyslu.

Začátek orientace výroby motocyklů pro tzv. „východní trhy“ RVHP, zejména do SSSR. Tomuto cíli je podřízena i technická úroveň motocyklů, JAWA přechází na výrobu jednoduchých robustních motocyklů.

Konstruktéři sice měli spoustu nápadů, výroba se ale orientovala na model určený hlavně na východní a další méně náročné trhy.

Význam závodníků pro značku Jawa

Jawa patří k nejznámějším průmyslovým značkám českého původu. Motocykly nesoucí toto jméno nacházely kupce po celém světě.

Firma, která se i díky závodníkovi Františku Šťastnému v 60. letech proslavila v silničních soutěžích, ale doplatila na komunistickou byrokracii i heslo, že „do socialismu dojedeme automobilem, ne na motocyklu“.

Závodníci Jawa pomáhali dokazovat, že československé motocykly mohou konkurovat nejlepším zahraničním strojům. Úspěchy v Six Days, Tourist Trophy, na ploché dráze, v motokrosu i v silničních závodech současně ukazovaly možnosti domácí konstrukce a výrobní úrovně.

Od zahájení výroby v roce 1929 do konce roku 2018, tedy za 90 let výroby, bylo v JAWĚ vyrobeno celkem 3 475 209 ks motocyklů, z toho 2 322 076 ks motocyklů o zdvihovém objemu motoru 350 ccm a 959 771 ks motocyklů o zdvihovém objemu motoru 250 ccm, 3942 automobilů a řada sportovních a testovacích motocyklů a prototypů.

tags: #historie #jawa #zavodnik