Helma s německou kamufláží: typy, vzory a historické znaky

Německé ocelové přilby s kamufláží patří k výrazným prvkům výstroje z období druhé světové války. Nejčastěji se setkáme s modely M35, M40 a M42, které se lišily především konstrukcí ventilačních otvorů a úpravou spodního okraje.

Kamufláž mohla být vytvořena nátěrem v několika barvách, zimním bílým nátěrem, drátěnou síťkou s vegetací nebo maskovacím potahem. Pro správné posouzení konkrétní helmy je proto důležité sledovat nejen její barvu, ale také výrobní provedení, typ vnitřního okruží, podbradník, značení a způsob uchycení maskovacích prvků.

Nejčastější německé modely přileb

Stahlhelm M35

V roce 1935 byla v německé armádě zavedena bojová helma nového typu M - 35. Model byl odvozen od helm I. světové války vzoru M-1916 a M-1918. Tato helma měla lepší a praktičtější tvar.

Model M-35 je charakteristický ventilačním otvorem na boku helmy, který se slisovával do helmy samostatně. Dále spodní okraj helmy je ohnutý směrem do helmy a helma má hladký tvar.

Přesná reprodukce helmy německého Wehrmachtu M35 na počátku 2. světové války patřila k standardní výbavě německé armády.

Stahlhelm M40

Do roku 1940 zůstal model M - 35 jen velmi málo modifikovaný. Pro složitější výrobu ventilačního otvoru, který byl do tohoto typu vlisován, se přešlo na výrobu typu M-40, kde byl ventilační otvor vytvářen a lisován přímo při výrobě korpusu helmy.

Ventilační otvory M- 35 Ventilační otvory M - 40 a M - 42

Německá přilba M40 představuje jeden z nejrozšířenějších typů přileb používaných vojáky německé branné moci během druhé světové války. Přilba je provedena v typickém odstínu feldgrau a představuje ideální základ pro sestavení autentické německé polní uniformy.

Stahlhelm M42

Helma typu M-42 byla shodná tvarem i větracím otvorem s helmou typu M-40. Jediný rozdíl byl v zaobroubení dolní části helmy, které již nebylo zaobroubeno do vnitřní strany helmy, ale bylo pouze zabroušeno.

Helma vlastně neměla spodní lem. Výroba probíhala od roku 1942 až do konce války.

Německá přilba M42 je replika německé přilby-helmy ve vzoru 1942. Přilba je vybavena kompletním vnitřkem a podbradníkem a nechybí dobové raznice jak na ocelovém korpusu, tak i na některých kožených součástkách.

Kamufláž německých přileb

U německých přileb se používalo několik způsobů maskování. Cílem bylo omezit odlesky kovového povrchu a snížit viditelnost hlavy v různých prostředích.

Už během I. světové války se Němci pokoušeli zabránit odleskům na přilbách pomocí návleků. V této zákopové válce vlastně začaly i první pokusy s maskováním.

Helma se síťkou na foliáž v barvě polní šedi a druhá, na které je polní šeď přemalována na okrovou barvu. Od roku 1943 se na výstrojní součástky začala používat tato barva.

Helma barvou polní šedi a zbytky zimní kamufláže vápnem, druhá helma s nástřikem barev používaných na bojovou techniku z roku 1943 a drátěnou síťkou na foliaž vlastní výroby.

Tříbarevná kamufláž

Mezi nejznámější povrchové úpravy patří tříbarevná kamufláž. Ta se objevovala na přilbách jednotek Waffen SS i na některých přilbách Wehrmachtu.

Helma SS v polní šedi a helma SS v klasické trojbarevné kamufláži. Helma zbraní SS v tříbarevné kamufláži a helma Polizei v polní šedi.

Tříbarevné nátěry mohly mít různé uspořádání ploch a odstínů. Samotná přítomnost více barev proto nemusí automaticky určovat konkrétní jednotku nebo přesné období použití.

Okrová a polní šeď

Polní šeď patřila k typickým základním barvám německých bojových přileb. V pozdějším období války se na výstrojní součástky začala používat také okrová barva.

Helma SS se síťkou na foliáž vlastní výroby v okrové barvě, a to samé jen v barvě polní šedi.

Helma Deutsche Afrikakorps (DAK) v pouštní kamufláži a helma Wehrmacht v typické barvě polní šedi.

Zimní kamufláž

V zimním období se používal bílý nátěr, často vytvořený vápnem. Na dochovaných přilbách proto mohou být patrné zbytky bílé vrstvy nebo nepravidelné plochy původní barvy.

Helma barvou polní šedi a zbytky zimní kamufláže vápnem.

Pouštní kamufláž

Pro použití v severní Africe byla určena tropická výstroj a pouštní kamufláž. Tropická korková helma byla určena pro jednotky Afrikakorps, Kriegsmarine a Luftwaffe.

Helma Deutsche Afrikakorps (DAK) v pouštní kamufláži a helma Wehrmacht v typické barvě polní šedi.

DAK Tropická helma Afrikakorps je repro německé tropické helmy určené pro jednotky DAK Deutsche Afrikakorps.

Maskovací síťky a vegetace

Další možnost představovala drátěná síťka natažená přes korpus helmy. Do síťky bylo možné vkládat listí, trávu a další přírodní materiál, tedy takzvanou foliáž.

Pro lepší kamufláž helem a zabránění jejich odlesků se na helmy používaly maskovací potahy.

Drátěné síťky mohly být továrně vyrobené nebo zhotovené přímo v poli. Na některých přilbách se proto setkáme s rozdíly ve způsobu uchycení, hustotě drátu i tvaru jednotlivých ok.

Helma se síťkou na foliáž v barvě polní šedi a druhá, na které je polní šeď přemalována na okrovou barvu. Helma barvou polní šedi a zbytky zimní kamufláže vápnem, druhá helma s nástřikem barev používaných na bojovou techniku a drátěnou síťkou na foliaž vlastní výroby.

Spodní strana helmy s ukázkou uchycení drátěné síťky na foliáž.

Maskovací potahy

Jednotky Waffen SS měly oboustranné maskovací potahy, tedy letní a podzimní stranu, v různých vzorech kamufláže, například platan nebo dubový list.

Tyto potahy se na helmu přidělávaly pomocí patentovaných háčků a měly poutka na foliáž.

V jednotkách Wehrmachtu se potah přidělával pomocí šňůrky nebo gumy všité v lemu potahu. Maskovacím vzorem byla takzvaná lámaná skála nebo v pozdějším období války takzvaný bahenní vzor.

V zimním období se na helmu přidělával potah bílý, který byl většinou přichycen gumou nebo provázkem.

Příklad potahu helmy Waffen SS v kamufláži platan a potahu WH lámaná skála.

Jednotky a značení na přilbách

Německá armáda používala mnoho přileb přejatých od ostatních armád a také ze zásob, které se zachovaly po první světové válce. Přilby byly různě značené podle druhů zbraní, například Wehrmacht, SS nebo Luftwaffe.

Dále se také lišily tvarem a použitím. V této skupině se objevovaly přilby pro pozemní vojsko, letectvo, válečné loďstvo, policii, protileteckou obranu i specializované jednotky.

Wehrmacht

Wehrmacht Heer představoval pozemní brannou moc. Na přilbách se objevovala orlice a národní barvy, pokud odpovídaly konkrétnímu období a provedení.

Obtisky na přilby pro Wehrmacht Heer jsou určeny pro přilby německé pozemní branné moci Wehrmacht Heer (WH).

Waffen SS

U přileb SS se objevovaly runové znaky, znak strany nebo jiné dobové obtisky. M-16/31 se značením Waffen SS měl na levé straně černou svastiku v bílém kruhu na červeném podkladu ve tvaru štítu a na pravé straně runové znaky SS na bílém podkladu ve tvaru štítu.

Tento typ helem byl používán při založení jednotek SS. U pozdějších přileb se mohly objevovat různé varianty značení a kamufláže.

Obtisky na přilby pro Waffen SS jsou určeny pro přilby Zbraní SS. Vzor používaný od 11.08.1935 měl runy a znak strany.

Luftwaffe

Přilby Luftwaffe měly vlastní varianty orlice a národních barev. M-16 představoval první verzi se značením Luftwaffe.

Obtisky na přilby pro Luftwaffe jsou určeny pro přilby německého válečného letectva Luftwaffe (WL).

Kriegsmarine

Kriegsmarine používala vlastní značení přileb. Námořní orlice a národní barvy se u obtisků lišily rozměry i provedením podle konkrétního typu.

Obtisky na přilby pro Kriegsmarine jsou určeny pro přilby německého válečného loďstva (WM).

Polizei, SA a další organizace

Mezi další varianty patřily přilby policie, SA, Luftschutz, Reichsluftschutzbund, hasičské policie a dalších organizací.

Edelstahlhelm M-34 policejní RZM byla verze se zaobroubeným okrajem převzatá od armády. M-34 Feuerwehrpolizei byla hasičská helma a M-34 Luftschutz byla určena pro protileteckou obranu.

Helma typu Gladiátor III. se objevovala se značením jednotek Luftschutz nebo Polizei. Helma typu Gladiátor I. se značením jednotek SA patřila k dalším odlišným provedením.

Postranní znaky a obtisky

Tyto znaky na helmy byly zaváděny postupně od roku 1933 do roku 1942-43. Potom se z důvodu příliš křiklavých barev na helmě přestaly používat.

Na helmy byly vyráběny formou obtisků. Rozměry jednotlivých znaků se lišily podle organizace a typu obtisku.

• Wehrmacht: orlice 33 mm x 41 mm, národní barvy 33 mm x 40 mm.
• Kriegsmarine: orlice 33 mm x 41 mm, národní barvy 33 mm x 40 mm.
• Leibstandarte SS Adolf Hitler: používáno v letech 1934-1935, runy 33 mm x 41 mm, národní barvy 33 mm x 40 mm.
• Politische Breitschaften SS: používáno od 23.04.1934 do 11.08.1935.
• SS-Totenkopf, první verze: Totenkopf 33 mm x 41 mm, znak strany 33 mm x 41 mm.
• SS, Waffen SS: vzor používán od 11.08.1935, runy 33 mm x 41 mm, znak strany 33 mm x 41 mm.
• Luftwaffe, první verze: orlice 60 mm x 36 mm, národní barvy 33 mm x 40 mm.
• Luftwaffe, druhá verze: orlice 67 mm x 36 mm, národní barvy 33 mm x 40 mm.
• Polizei: orlice 34 mm x 42 mm, znak strany 33 mm x 41 mm.
• SA-Feldherrnhalle: 40 mm x 41 mm.
• Hitlerjugend a NSKK: orlice 60 mm x 30 mm, národní barvy 33 mm x 40 mm.
• DAK: národní barvy 33 mm x 40 mm.
• DRK Deutsche Rote Kreuz: národní barvy 33 mm x 40 mm.
• Luftschutz: křídla 132 mm x 38 mm.

U kamuflovaných přileb bývají obtisky částečně překryté barvou, odřené nebo zcela odstraněné. Samotný znak proto nelze posuzovat odděleně od konstrukce korpusu, barvy a celkového stavu povrchu.

Výsadkářská helma Fallschirmschützen

Fallschirmschutzen stahlhelm 38 byla helma používaná para oddíly německé armády. Byla vyráběna od roku 1940 až do konce války.

Helma byla nižší kvůli možnosti zranění okrajem přilby při přistání a také aby byl omezen vliv proudícího vzduchu při výskoku z letadla.

Také měla uchycení upínacího řemínku na dvou místech, opět pro dobré držení helmy na hlavě a zabránění možného úrazu svezením helmy.

Helmy SS-Fallschirmjäger Bataillonu 500 patří k příkladům přileb, u nichž je při posuzování důležitý nejen tvar, ale také způsob uchycení řemínku a případné značení.

Další historická provedení

Stahlhelm M-16 pocházel z období první světové války. Tyto helmy se používaly ze začátku války, ale vlastně se s nimi setkáváme po celou dobu.

Byla jimi vybavena například pobřežní stráž a další takzvané méněcenné jednotky. Stahlhelm M-18, rakouského typu v provedení Reichswehru, se objevoval v době dosazení Hitlera do vlády v roce 1935.

M 1918, Fernsprecher und Kavalleriehelm, byla helma pro telefonisty a kavalérii. Tato helma měla vykrojení na ucho a byla používána v jednotkách Reichswehru.

Na začátku II. světové války byla fasována pro dělostřelecké pozorovatele. Za I. světové války bylo vyrobeno 7,5 milionu kusů tohoto typu helmy.

Po skončení války s Francií převzala německá armáda i typy francouzské. Mezi ně patřily helmy typu Gladiátor III. se značením jednotek Luftschutz nebo Polizei a helma typu Gladiátor I. se značením jednotek SA.

Zajímavým příkladem je také československá helma používaná policejními jednotkami a ruská kořistní helma používaná Luftschutz.

Materiály a součásti replik

Replika vojenské německé přilby M35 může mít kovový plášť helmy a kožené pásky s výstelkou, které se dají nastavit podle obvodu hlavy.

U některých replik je korpus vyroben z oceli o tloušťce 1,2 mm. Přilba může být vybavena kompletním vnitřkem a podbradníkem, dobovými raznicemi na ocelovém korpusu i na některých kožených součástkách.

Vnitřek M31 s koženým polstrováním je určen pro německé přilby M35, M40 a M42. Okruží může být dodáváno včetně koženého podbradníku.

Podbradník k německé přilbě používali vojáci německé branné moci v období druhé světové války. Repliky podbradníku mohou být značeny dobovými razidly.

Nýty slouží k uchycení vnitřního lineru k ocelovému korpusu německé přilby a jsou vhodné pro přilby vzoru M35, M40 i M42.

Jak rozlišit historickou helmu a repliku

Vynikající replika může napodobovat tvar, barvu, vnitřní okruží, podbradník, značení i povrchovou patinu. Samotný vzhled proto nemusí stačit k určení, zda jde o původní historický předmět.

Při posuzování je vhodné sledovat modelové znaky, způsob vytvoření ventilačních otvorů, tvar spodního okraje, tloušťku a zpracování kovu, provedení vnitřního okruží, nýty, řemínky, obtisky a strukturu kamufláže.

Dobové použití je třeba posuzovat v souvislosti s konkrétním modelem. Například M35, M40 a M42 mají podobný základní tvar, ale jejich konstrukční rozdíly pomáhají určit přibližné období výroby.

U kamufláže je důležité rozlišit původní nátěr, pozdější přemalování, zimní vápno, stopy po potahu a oděrky vzniklé používáním. Helma s polní šedí, okrovou barvou, zimními zbytky nebo tříbarevným nátěrem může představovat odlišné období či způsob nasazení.

Určení a bezpečné používání replik

Helmy z období Německa 1933-45 jsou určeny výhradně pro filmové a divadelní účely, pro potřeby klubů vojenské historie a seriózní sběratele.

Tyto předměty neslouží k propagaci extremistických hnutí a ideologií, které vedou k potlačení lidských práv a svobod jednotlivce či skupiny obyvatel.

Historická replika není automaticky ochrannou přilbou pro současné použití. Retro otevřená německá moto helma je určena pro přehlídky, srazy a fanouškovské akce a není homologována pro jízdu na pozemních komunikacích.

Retro otevřená moto helma má polomatnou černou barvu, hmotnost 510 g a velikosti S 56-57 cm, M 58-59 cm, L 60-61 cm, XL 62-63 cm a XXL 64-65 cm.

Historický vzhled, kamufláž a patina proto nesmějí být zaměňovány za současnou bezpečnostní certifikaci nebo ochrannou funkci.

Výčet německých přileb není úplný a u jednotlivých typů, značení a kamufláží mohou existovat další varianty.

tags: #helma #s #nemeckou #kamuflazi