Nejlepší motorkářské trasy ve Francii

Nejlepší motorkářské trasy ve Francii vedou přes vysoké alpské průsmyky, hluboké soutěsky, vinice, středomořské pobřeží i méně známý francouzský venkov. Mezi nejvýraznější patří Route des Grandes Alpes, soutěska Verdon, Route Napoléon, pobřežní silnice na Korsice a silnice v Provence.

Francie je rozmanitá země, která má co nabídnout každému typu motorkáře. Silnice jsou obecně dobře udržované a díky častému dopravnímu značení je snadné držet se správného směru.

Route des Grandes Alpes: největší francouzská motorkářská klasika

Route des Grandes Alpes je francouzská motocyklová trasa, která nemá obdoby. Podobně jako jiné alpské motocyklové trasy nabízí úchvatné výhledy a klikaté silnice, na nichž je radost jezdit. Mnoha lidmi je považována za nejlepší motocyklovou trasu ve Francii a představuje ideální volbu pro každého, kdo chce zjistit, co obnáší motocyklové cestování ve francouzských Alpách.

Route des Grandes Alpes je 720 kilometrů dlouhá trasa, která protíná francouzské Alpy ze severu na jih a prochází 17 horskými průsmyky, z nichž 6 je nad 2000 m n. m. Začíná od Thonon-les-Bains. Route des Grandes Alpes vede od Ženevského jezera u švýcarských hranic až k pobřeží Středozemního moře na jihu a měří přibližně 725 km.

Trasa se doporučuje absolvovat ze severu na jih, začínat v Thonon-les-Bains a končit v Mentonu. Tím se dostanete z hor k moři a překročíte francouzské Alpy. Vystoupáte na 16 průsmyků, včetně Col de l'Iseran.

Nejvýznamnější průsmyky na trase

Motocyklové cestování v Alpách ve Francii nemůže být o moc lepší než jízda přes impozantní Col de l'Iseran, nejvýše položenou zpevněnou silnici v Evropě. Překonáte také úžasný Col du Galibier, který je vrcholem mnoha etap Tour de France.

Col de l'Iseran je nejvyšší zpevněný horský průsmyk v Alpách v nadmořské výšce 2764 m n. m. Přes průsmyk prochází silnice D902, která je jedna z nejvyšších silnic v Evropě. Trasa je součástí slavné Route des Grandes Alpes.

Col du Galibier je horský průsmyk v jihovýchodní části francouzských Alp blízko Grenoblu. Nachází se v nadmořské výšce 2642 m n. m. a je jedním z nejvyšších průsmyků v Alpách.

Col de la Croix-de-Fer je vysokohorský průsmyk v Alpách v nadmořské výšce 2067 m n. m. Přes průsmyk prochází silnice D926. Trasa je součástí slavné Route des Grandes Alpes.

Praktický průjezd Route des Grandes Alpes

Sedmý den mě čekal první ze čtyř dnů vrcholu celé mojí cesty a zároveň hlavní důvod, proč jsem to celé absolvoval - Route des Grandes Alpes. 684 kilometrů zatáček a 16 horských průsmyků (16 velkých + pár menších) od Ženevského jezera až po Azurové pobřeží.

Vyrazil jsem směrem do Cluses, přes které jsem jel i předchozí den. Tentokrát jsem to ale vzal po silnici D902 - naprosto úžasné cestě plné zatáček, které se vinou krásným údolím kolem malé říčky. A jako bonus tam nebyl skoro žádný provoz.

Přestože v tomto úseku ještě není žádné větší stoupání nebo klesání, tak pro mě určitě patří k těm nejlepším částem celé Route des Grandes Alpes. Užíval jsem si doslova každý kilometr!

Z Cluses jsem vyrazil po silnici D4 přes La Clusaz, Flumet a Beaufort až do Bourg-Saint-Maurice - cíle pro tento den. Po cestě mě čekalo prvních šest průsmyků, nádherná příroda, skvělé silnice a opět velmi malý provoz.

Z Bourg-Saint-Maurice jsem vyrazil směrem do známého lyžařského střediska ve Val-d’Isère. Projížděl jsem kolem přehrady na řece Isère (té přehrady, která se objevila ve filmu Taxi) a vystoupal jsem až k vrcholu průsmyku Col de l’Iseran, který je se svou nadmořskou výškou 2770 m nejvyšším alpským průsmykem.

Z Col de l’Iseran jsem pokračoval dál přes Modane, Valloire a Briançon až do kempu ve Vallouise. Po cestě mě čekalo dalších pět průsmyků a stejně jako předchozí den i tentokrát byly všude krásné cesty a minimální provoz.

Z Vallouise jsem se vracel kousek zpět do Briançonu a potom po silnici D902 přes Col d’Izoard a další čtyři průsmyky do Barcelonnette. Z Barcelonnette jsem pokračoval skrz průsmyk Col de la Cayolle v národním parku Mercantour do Guillaumes.

Poslední den fenomenální Route des Grandes Alpes už mě čekaly jenom dva menší průsmyky a sjezd k Azurovému pobřeží do Mentonu.

Kdy vyrazit

Mějte na paměti počasí, protože kvůli vysoké nadmořské výšce je silnice po část roku uzavřena. Nejlepší šanci na průjezd otevřenými silnicemi máte v letních měsících, kdy jsou obvykle průjezdné až do října.

Trasu lemují zasněžené vrcholky a malebné vesničky, díky čemuž je jízda potěšením v každém ročním období. V létě nepředstavuje chladnější vzduch ve vyšších polohách takový problém, takže jízda působí obzvláště uspokojivě.

Pokud chcete projet celou trasu Route des Grandes Alpes, počítejte s tím, že vám to zabere asi tři dny (čtyři, pokud se chcete kochat výhledy a být turisty), a s ohledem na Tour de France se této oblasti vyhněte týden před a týden po slavném cyklistickém závodě.

Na co si dát pozor

V hlavní letní sezóně zjistíte, že trasu sdílí s motorkáři mnoho cyklistů, takže musíte být neustále ve střehu. Některé alpské průsmyky jsou v krutých zimních měsících, kdy je lyžování praktičtější než jízda na motorce, uzavřeny, přičemž které z nich jsou zavřené, závisí na konkrétním roce.

Počítejte s ostrými serpentinami a strmými stoupáními, proto je nezbytná dobrá údržba motocyklu. Přesto je tato výzva součástí lákadla. Tyto silnice by nebyly ani zdaleka tak zábavné, kdyby nebyly technicky náročné.

Cime de la Bonette: nejvyšší silnice ve Francii

Zůstaneme ve Francii a zamíříme na Cime de la Bonette. Nejvyšší silnice ve Francii, která se nachází v nadmořské výšce 2 806 m, má délku 210 mil a nabízí několik strmých stoupání s 10% sklonem na každý kilometr.

Vezměte v úvahu řídký vzduch a bude to trénink jak pro vás, tak pro vaši motorku. Není divu, že tudy vede cyklistický závod Tour de France.

Cime de la Bonette je totiž nejvyšší bod, který kdy závodníci Tour museli zdolat. Naštěstí pro nás veškerou těžkou práci za nás odvedou naše motocykly a my si za to můžeme užít jedny z nejkrásnějších výhledů v celé Francii (a v dálce dokonce i kousek Itálie).

Údolí, soutěsky, klikaté silnice, staré cihlové budovy a dokonce i občasné přechody divokých zvířat, protože je známo, že přirození obyvatelé této země občas přecházejí silnici. La Bonette vás od začátku do konce nechá bez dechu. Jak obrazně, tak doslova.

Soutěska Verdon: motorkářská trasa mezi útesy

Soutěska Verdon, někdy označovaná jako Grand Canyon Evropy, je místem mimořádné přírodní krásy. Na této trase si můžete vybrat hned několik různých okruhů.

Většina z nich vyjíždí z půvabné vesnice Moustiers-Sainte-Marie, která je často považována za vstupní bránu do soutěsky. Na této motocyklové trase počítejte s délkou mezi 100 a 160 km.

Je sice kratší než některé jiné evropské trasy, ale právě v tom spočívá její kouzlo. Pokud si zvolíte jeden z kratších okruhů, zvládnete jej projet za jediný den.

Co nabídne jízda soutěskou

Soutěska Verdon patří k vůbec nejlepším motocyklovým trasám ve Francii. Kombinuje klikaté horské silnice s úseky na vrcholcích útesů, které nabízejí zdánlivě nekonečné panoramatické výhledy.

Mezi pozoruhodné vyhlídky patří Point Sublime a Balcons de la Mescla. Tyrkysová voda řeky Verdon hluboko pod vámi dodává celé podívané ještě větší působivost.

Loni jsme ho celý celkem důkladně prozkoumali, včetně jízdy na loďce samotným kaňonem směrem od jezera, a tak si letos užíváme pohodovou jízdu na motorce a kocháme se úchvatnými sceneriemi.

Těžko to popisovat, ale zvláště jízda přírodními tunely ve skalách a průjezd po jeho severní straně, kdy na jedné straně máte vysoká skaliska a na druhé nízkou zídku a pak několik stovek metrů hlubokou propast, opravdu stojí za to.

Jedeme 30-40 km/h a nemůžeme se vynadívat na tu krásu. Opět na radu paní domácí se chceme zastavit na pozdní oběd v úchvatném městečku Moustiers-Sainte-Marie.

Nástrahy a tempo jízdy

V soutěsce Verdon a jejím okolí představuje problém mlha. Buďte připraveni na každé počasí, a to i uprostřed léta.

Silnice nejsou široké, takže je zde jen málo míst k předjíždění. Tato jízda vyžaduje technickou zručnost a trpělivost.

Městečko je opravdu nádherné, ale my jen projíždíme. Je odpoledne a řešíme co dál. Je neděle a všude je zavřeno.

Route Napoléon: z Azurového pobřeží do Alp

Route Napoléon, kterou mnozí považují za klasickou motocyklovou trasu, patří k nejlepším motocyklovým trasám na kontinentu. Výjimečná je svými táhlými zatáčkami a často otevřenými silnicemi, které nabízejí příjemnou jízdu.

Kombinuje také jízdu podél pobřeží s náročnějším horským terénem. Trasa začíná v Golfe-Juan poblíž Cannes na Francouzské riviéře a vede do Grenoblu na úpatí Francouzských Alp.

Půvabná města jako Digne-les-Bains a Sisteron nabízejí vhodná místa pro přenocování po cestě, zatímco samotný Grenoble je vynikajícím cílem sám o sobě.

Tato trasa je dlouhá přibližně 200 mil a po celé délce je dobře značena cedulemi Route Napoléon. Nabízí přiměřeně náročnou jízdu pro všechny kromě těch nejzkušenějších cestovatelů.

Pobřežní silnice v Provence zpočátku poskytují pěkné výhledy, než se dostanete k dramatičtější krajině ve vnitrozemí. Pro některé také sledování stop slavné Napoleonovy trasy poněkud oživuje historii.

Provoz a změna podmínek

Některé z pozdějších úseků trasy mají těsné serpentiny vyžadující plné soustředění. V blízkosti Cannes vás také může zdržet turistický provoz, zejména v létě.

Mějte na paměti, že na začátku trasy bývá často horko, ale s blížícím se cílem je výrazně chladněji.

Pokud nás něco nakoplo pro nápad zajet sem na motorce, pak to byla loňská cesta od pobřeží do Castellane. Užíval jsem si ji i autem, ale představoval si přitom, jak tu jezdím na motorce.

Trasa neoplývá nějakými nádhernými sceneriemi (pár jich je), ale je tu minimální provoz, téměř žádné obce (část cesty se vine přes vojenský prostor), relativně široké silnice a především kvalitní povrch.

Přidejte si 200 km úžasných zatáček počínaje rychlými klopenkami, přes celou škálu, až po utažené vracečky, spousty výjezdů, sjezdů, i dlouhých rovinek.

Absolutní ráj pro motorkáře, kde zažijete čistou radost z jízdy.

Provence a pobřeží Azurového pobřeží

Před lety jsme trávili jednu motorkářskou dovolenou v provensálském departementu Vaucluse, kde jsme v městečku Rousillon měli pronajaté dva domy. Připadalo mi, jako kdybychom jezdili stále obrovskou zahradou.

Ve které se skoro pravidelně střídala pěstitelská a okrasná část. Záhon, skalka. Záhon, skalka. A tak stále a stále dokola. A mezi tím krásná provensálská…

Cestou do Pyrenejí musíme projet někudy podél pobřeží Golfe du Lion. To je podle mne nejkrásnější část francouzského pobřeží Středozemního moře.

Není tady souvislá zástavba, jako v na Azurovém pobřeží, a tak se snadno dostaneme k vodě. No ale tato oblast, nesoucí jméno Languedoc (lang’dok), je také územím s velmi bohatou, často hodně krutou historií.

Silnice mezi Saint-Raphaël, Cannes a Saint-Tropez

Naše „základna“, jak jí říkáme, se nachází v městečku Sainte Maxime, co by kamenem dohodil přes záliv od Saint-Tropez. Tam strávíme následující týden na motorce a to je také cíl dnešní cesty.

Necelých 300 km po dálnici utíká jak po másle a nebýt opravdu nepříjemného nárazového větru, byla by to pohodová jízda.

Cestou chceme vidět červené skály na pobřeží, podobné těm u městečka Guillaumes na RDGA. Dotankujeme a vyrážíme.

Cesta podél pobřeží je velice příjemná. Už v krásném městečku Saint Raphael se vyjasňuje a silnici lemují zálivy, pláže, palmy a tunely tvořené stromy či hustý rákosový porost.

Pobřeží červených skal si nic nezadá s tím španělským a tak zastavujeme na nejbližší vyhlídce a dlouho se „kocháme“.

Doprava houstne a podél zálivu před Cannes je již jedna velká zácpa. Konečně přijíždíme do Cannes, kde právě probíhá festival jachet a místo parkovacích míst pro motorky, tu stojí po značné části pobřeží výstavní haly, nebo stany chcete-li.

Cannes je krásné město, ale my teď nutně potřebujeme něco sníst. Nepohrdneme rychlým občerstvením na promenádě.

Úsek mezi Saint-Tropez a Le Lavandou

Dnešní cesta bude tak trochu objevitelská, neboť chceme prozkoumat zalesněnou oblast mezi Saint Tropez a Le Lavandou, kde by se také mimo jiné měly nacházet vily filmových hvězd.

Trochu to objedeme a po chvilce popojíždění se dostáváme na Route de la Mole z Cogolinu směr Bormes Les Mimosas a Le Lavandou.

V Le Lavandou mám pro Vladii překvapení, a to průjezd motorkou po dlouhém molu podél přístavu až na jeho konec.

Pobřeží je nádherné. Projíždíme malá letoviska, která nejsou tak přecpaná jako podél velkých měst.

Barva vody je zde úžasná, u břehu tyrkysová, pár desítek metrů dál pak sytě modrá s ostrým přechodem mezi oběma barvami.

Pobřežní trasa na Korsice

Když si uvědomíte, že některé z nejlepších motocyklových tras v Itálii nejsou na pevnině, ale na italských ostrovech, je snadné Korsiku přehlédnout. Tento francouzský ostrov ve Středozemním moři leží nedaleko Sardinie a je skutečně nádherný, s drsnými pobřežními silnicemi jako stvořenými pro motocyklové výlety.

Na této trase můžete ujet až 201 km. Pokud potřebujete cestu zkrátit, jsou k dispozici i kratší varianty.

Mnoho motorkářů volí západní pobřeží a obvykle cestuje mezi Calvi a Ajacciem nebo opačným směrem.

Proč jet na Korsiku

Díky méně frekventovaným silnicím než na mnoha jiných nejlepších motocyklových trasách ve Francii vám tato jízda umožní se skutečně ztratit v krajině.

Korsika stále působí divoce a nespoutaně, což z ní dělá ideální volbu pro motorkáře, kteří si takový zážitek užívají. Očekávejte výrazné převýšení, přičemž každá zatáčka odhalí něco nového.

Úzké a klikaté pobřežní silnice mohou být únavné, proto si dělejte dostatek přestávek a dodržujte pitný režim, zejména v létě.

Obytné vozy mohou někdy způsobit zdržení v úsecích do kopce, ale zpoždění málokdy trvá dlouho. Buďte připraveni na to, že občas narazíte na pomalu jedoucí provoz.

Na více exponovaných úsecích vás může zaskočit silný vítr, proto buďte vždy ve střehu.

Alsaská vinná stezka

Tato varianta, která se nachází v blízkosti některých z nejlepších německých motocyklových tras, se řadí mezi nejlepší motocyklové trasy, které Francie na své východní straně nabízí.

Tato vinařská oblast sice nemá tak dramatickou krajinu jako motorkářské výlety v jižní Francii, ale i tak nabízí motorkářům spoustu dobrodružství.

Tato trasa začíná v Marlenheimu poblíž pohraničního města Štrasburk. Odtud vede na jih do Thannu poblíž Mylhúz.

Trasa měří něco přes 100 mil. Věrna svému názvu prochází četnými vinicemi. Cestou narazíte také na zvlněné kopce a tradiční alsaské vesnice s hrázděnými domy.

Jaro a podzim podtrhují přírodní krásu této části světa. Vrchol léta je také vhodnou dobou pro jízdu, ale může být horko.

Na trase je spousta míst, kde se můžete zastavit a ochutnat místní produkty. Než však ochutnáte místní víno, ubytujte se v některém z hotelů nebo motelů po cestě.

Úzké uličky a plánování trasy

Úzké dlážděné uličky jsou charakteristickým znakem některých vesnic a měst v této oblasti. Tyto úseky nebudou vyhovovat všem motocyklům, ale s trochou plánování se jim lze vyhnout.

Vzhledem k tolika nabízeným ochutnávkám je pro většinu motorkářů největší výzvou odolat skleničce, když je před nimi ještě kus cesty.

Francouzské středohoří, Morvan, Jura a Vogézy

Francouzské středohoří a Volcans d'Auvergne

Chcete tip na opravdu zajímavou, tak desetidenní motorkářskou dovolenou? Zajeďte do oblasti zvané Francouzské středohoří.

Poznáte pravý, nefalšovaný francouzský venkov a k tomu nádhernou krajinu, protkanou tisíci kilometrů krásných vyhlídkových silnic.

Relativně malá horská oblast, VOLCANS D`AUVERGNE, je součástí obrovské náhorní plošiny (francouzsky Massif Central). Je to téměř jedna šestina celého francouzského území (83 000 km2).

Morvan a Burgundsko

Budeme-li cestovat po francouzském Burgundsku, musíme navštívit, či spíš projezdit a taky trochu prožít MORVAN.

Vysočina, místy divočina, se rozkládá v srdci Burgundska. Což je západní polovina regionu BURGUNDSKO-FRANCHE-COMTÉ.

MORVAN je z velké části pokryt hustým, smíšeným lesem, ukrývajícím mnoho mokřadů a bažin, ale také krásně čistých jezer, říček a potoků.

Ježdění po regionu, jehož celý název je Burgundsko-Franche-Comté, je absolutně…

Jura a Monts du Jura

Jura je nádherné, středohorské, poměrně hustě zalesněné pásmo, oddělující francouzské Burgundsko od severozápadního Švýcarska.

300 km dlouhý horský oblouk začíná na jihozápadě u řeky Isère, paralelně s masívem Chartreuse, který již patří k Západním Alpám.

Do pohoří MONTS DU JURA je to sice trochu z ruky, ale jedeme-li třeba do Savojských Alp a nebo ještě dál, byl by hřích toto sice nevelké, ale velice zajímavé a milé pohoří minout.

Pohoří se táhne v mírném oblouku doslova kopírujícím Ženevské jezero a tvoří přirozenou švýcarsko-francouzskou hranici.

Vogézy

Vogézy, francouzsky Vosges, se nacházejí ve východní Francii, v regionu Alsasko.

Rozprostírají se podél západní strany Rýna, od Belfortu na jihu, po Saverne na severu.

Průsmyk Col de Saverne je na severu odděluje od německého Falckého lesa.

Vogézy jsou v jižní části tvořeny hlavně žulou, s některými vyvřelinami a červeným pískovcem, což jim dalo francouzské jméno…

Okruh svatého Bernarda

Jedná se o relativně krátkou trasu dlouhou „pouhých“ 200 mil, ale na těchto 200 mílích najdete všechny klikaté silnice, po kterých vaše srdce touží, a navíc úžasnou scenérii, kamkoli se podíváte.

Pokud přijedete ve správnou dobu, můžete se ocitnout mezi ledovými stěnami - což je samo o sobě novinka.

Tato smyčka začíná a končí ve francouzském Bourg St Maurice a vede přes další dvě země (Itálii a Švýcarsko), než se vrátíte do výchozího bodu.

Nejenže je zde nádherná příroda, ale silnice jsou obecně ve výborném stavu.

Pokud budete pozorně sledovat trasu, možná si všimnete, že úsek z Bourg St Maurice do Flumet je také součástí Route des Grandes Alpes, ale zde ho projíždíte v opačném směru.

Col de Turini a jižní Alpy

Col de Turini je horský průsmyk v nadmořské výšce 1 607 m n. m. v oblasti Alpes-Maritimes ve Francii.

Průsmyk se nachází mezi obcemi Moulinet a La Bollène-Vésubie v okrese Nice. Tato horská serpentinová cesta je známá fanouškům.

V kombinaci s cestou přes Route Napoléon, okolím Nice a průjezdem k Azurovému pobřeží může vytvořit kratší, ale technicky pestrý motorkářský výlet.

Jízda ve Francii: tempo, počasí a bezpečnost

Obecně lze říci, že tyto silnice jsou vhodné pro jezdce všech úrovní, ale mějte na paměti, že se na nich mohou vyskytovat technicky náročné serpentinové úseky, které mohou být pro nezkušené jezdce obtížné.

Pokud si nejste jisti, zpomalte. V případě potřeby můžete dokonce zastavit (na bezpečném místě) a vychutnat si okolní krajinu.

Je třeba si na rovnějších úsecích hlídat rychlost, je tu maximálně 80 km/h a netušíme, jak je to s radary.

Zatáčka za zatáčkou rovinka a zase série zatáček. Klopíme, brzdíme, přidáváme a pořád dokola.

Samým vzrušením si neuvědomím, že teplota klesá až na 11 stupňů. Při první zastávce mi to dojde, když Vladii za mnou slézá z motorky zmrzlá jak preclík.

Konečně dojedeme do Castellane, kde poobědváme a trochu se prohřejeme. „Kde je těch 24 stupňů?!“

V horách může být počasí výrazně chladnější než na pobřeží. Na více exponovaných úsecích vás může zaskočit silný vítr, v soutěsce Verdon mlha a ve vysokých průsmycích sníh nebo uzavírka.

Jak zvolit trasu podle typu výletu

• Na velkou alpskou cestu: Route des Grandes Alpes.
• Na jednodenní výlet: soutěska Verdon nebo část Route Napoléon.
• Na technické serpentinové silnice: Cime de la Bonette, Col de Turini a alpské průsmyky.
• Na pobřežní scenérie: Korsika, Provence, Saint-Raphaël, Saint-Tropez a Le Lavandou.
• Na klidnější venkov: Morvan, Francouzské středohoří, Jura a Vogézy.
• Na kombinaci více zemí: Okruh svatého Bernarda.
• Na víno, vesnice a kratší etapy: Alsaská vinná stezka.

Pokud jde o jízdu v Alpách, opravdu nemůžete šlápnout vedle. Alpské hory vám díky své povaze poskytnou zážitky na celý život, ať už se vydáte po jakékoli trase nebo vjedete z jakékoli země.

Ať už chcete hrát turistu a cestovat po oblíbených silnicích, nebo se vyhnout davům a vydat se po méně frekventovaných cestách, Alpy vám to všechno umožní.

Můžete si naplánovat jednodenní výlety na motorce nebo strávit několik dní projížděním těchto motocyklových tras a několika přilehlých odboček. Možností je spousta.

tags: #francie #trasy #na #motorku