Dopisy Olze Divadlo v Dlouhé, Praha První scénické uvedení dopisů Václava Havla z vězení z let 1979 - 1983 připravil při příležitosti výročí Sametové revoluce režijní tandem SKUTR jako připomenutí osobnosti, která vstoupila do našich a světových dějin, ale i do našich životů a srdcí.
V jejich osobitém pojetí vznikl divadelně - pohybově - hudební tvar, který asociativně rozvíjí texty dopisů, pojednávajících o vnitřním světě člověka uprostřed životní zkoušky v malém prostoru vězení s nikdy nekončící přítomností dalších vězňů.
S přispěním silného hereckého souboru tak vznikla působivá reflexe našeho vztahu k fenoménu Václava Havla a to nejen jako významného literáta, dramatika, filozofa a politika, ale především jako skromného a citlivého člověka.
Inscenace je součástí celoročního projektu Divadla v Dlouhé s názvem Dlouhá cesta ke svobodě.
Co jsou Dopisy Olze a proč vznikla koláž z dopisů
„Milá Olgo, mezi tisíci podivuhodnými událostmi, které tvoří zázrak bytí a jeho dějin, má nepochybně zcela převratný význam událost, kterou jsem tu nazýval vznikem či ustanovením lidského „já“.“ (Václav Havel, 4. 9. 1982 věznice Plzeň - Bory)
Dopisy Olze, které psal Václav Havel ze svého nejdelšího pobytu ve vězení, jsou jedinečným vhledem do nitra člověka izolovaného od radostí běžného života. Václav Havel byl za svůj protirežimní postoj několikrát vězněn, v komunistických celách strávil více než pět let. Jeho nejdelší pobyt ve vězení (1979-1983) byl reakcí režimu na ustavení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který poluzaložil v roce 1978.
Texty, které vyšly knižně pod názvem Dopisy Olze, podávají jedinečnou zprávu o svém pisateli - dramatiku, disidentovi a budoucím českém prezidentovi. Ukazují ho nejen jako myslitele, ale především jako člověka vystaveného náročné životní zkoušce. Olga Havlová, které byly dopisy určeny, sehrála v době věznění pro svého manžela klíčovou podpůrnou roli.
Čím se vyznačují dopisy a jejich význam pro veřejnost
Přes neustálý tlak ze strany komunistického režimu zajišťovala praktické i organizační zázemí, které Václavu Havlovi umožňovalo udržet kontakt s okolním světem. Zprostředkovávala komunikaci s rodinou, přáteli a zahraničními institucemi, informovala o jeho zdravotním stavu a podmínkách věznění. Spolu se svým švagrem Ivanem Havlem převzala odpovědnost i povinnosti v samizdatové edici Expedice, kterou do svého uvěznění Václav Havel řídil.
A právě jako poctu adresátce jsme zařadili Dopisy Olze v repríze v úterý 27. ledna, jako připomínku třiceti let, které letos uplynuly od úmrtí Olgy Havlové (2. 2. 1993 - 27. 1.).
Podoba inscenace a její dramaturgická koncepce
Divadlo v Dlouhé pět let uvádělo rozhlasovou tvorbu Dopisy Olze a režijní duo SKUTR, Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, vybírají z dopisů Václava Havla z let 1979-1983 a vytvářejí koláž, která vypovídá o síle i slabosti, o pochybách i naději a především o cestě k vnitřní svobodě.
Tomuto vznikajícímu projektu se říká: koláž z dopisů, která ztvárňuje vnitřní svět člověka čelícího vězení. Pro vyjádření atmosphere a tématu se inscenace odehrává v prostoru cely, obehnané vysokými dřevěnými stěnami; dominují mu obrovská kovová vrata. Důraz je kladen na to, aby text zůstával nosným prvkem a diváci se mohli plně soustředit na wording a myšlenky, které Havel do dopisů vložil.
Co se týče hudby, na jevišti se objeví čtyři kontrabasy a čtyři basové kytary. Režijní tým vychází z prvního dopisu, ve kterém Václav Havel píše Olze a vyjadřuje naději v budoucnost, která s sebou nese tolerantní a upřímný tón vyprávění.
OKAMURU VYPÍSKALI! Pavel sklidil ovace, Schillerová pískot | 21. srpen před Rozhlasem
Historický kontext a dopad na současnost
Václav Havel: Dopisy Olze (29. 11. 2024) - rozhlasová premiéra, která doplňuje inscenaci a upozorňuje na záznamy i mimo divadelní prostor. Rozhlasová hra vychází z 165 dopisů, které Havel napsal své ženě během čtyřletého pobytu ve vězení (1979-1983). Ukazují jeho způsob myšlení, ale i jeho lidský rozměr a odvahu čelit útlaku.
Literární koncepce zůstává věrná původnímu textu a usiluje o to, aby byl dopisový formát zachován jako živý dokument doby. Koláž textů z dopisů se tak stává prostředkem k odhalení nejen Havlova literárního talentu, ale i jeho lidské křehkosti a vstřícnosti vůči Olze.
Co z dopisů vyplývá o vztahu Havla a Olgy
Václav Havel - jako pisatel dopisů - zobrazuje vnitřní svět člověka, který na pozadí politického tlaku hledá smysl a sílu zůstat člověkem. Olga Havlová, která byla adresátkou dopisů, sehrála klíčovou podpůrnou roli a zajišťovala kontakt s rodinou, informovala o zdravotním stavu a podmínkách věznění. Spolu se svým švagrem Ivanem Havlem převzala odpovědnosti za ediční činnost Expedice, kterou Havel do svého uvěznění řídil.
A právě prostřednictvím Dopisů Olze se diváci a posluchači dotýkají tématu vnitřní svobody a lidského odporu proti totalitní moci. Příběh a dílo Havla tak nabírají nové rozměry v konfrontaci s dnešním pohledem na svobodu slova a lidskou důstojnost.