Dokument o motocyklech Triumph: historie, technika a vývoj značky

Triumph patří mezi nejvýznamnější britské motocyklové značky. První motocykl Triumph opustil brány továrny v roce 1902 a během následujících desetiletí vznikla celá řada strojů od lehkých dvoudobých motocyklů až po výkonné čtyřdobé modely.

Historie značky zahrnuje jízdní kola, první motocykly s motory Minerva, Fafnir a JAP, vlastní konstrukce, vojenské dodávky, legendární paralelní dvouválec Speed Twin, sportovní modely, období pod skupinami BSA a Norton-Villiers-Triumph i obnovení výroby v Hinckley na začátku 90. let.

Založení společnosti Triumph

Paradoxní je, že největší britskou značku založil Siegfried Bettmann, rodák z německého Norimberku. V roce 1883 emigroval do Anglie, kde po krátké době získal zaměstnání u společnosti Kelly & Co. Tam překládal cizí adresáře pro jejich vydání. Po šesti měsících dostal zaměstnání u White Sewing Machine Co. jako zahraniční korespondent a překladatel a pracoval také jako obchodní zástupce společnosti v severní Evropě.

Už o rok později, jako dvacetiletý, založil v Londýně vlastní společnost S. Bettmann & Co. Import Export Agency. Původními produkty společnosti Bettmann byla jízdní kola, která společnost koupila od firmy W. Andrews a poté prodávala pod vlastní značkou. Bettmann také prodával šicí stroje dovážené z rodného Německa.

V roce 1886 ale Bettmann hledal pro svou společnost nový, univerzálnější název, kterým byl New Triumph Co. Ltd., nově s finanční podporou od společnosti Dunlop Tire Company, která držela akcie za 45 000 liber. V tomto roce se k Bettmannovi připojil další rodák z Norimberku Mauritz Johann Schulte, který se později stal vůdčí myšlenkovou silou jejich společnosti.

Historie Triumph, jednu z nejslavnějších motocyklových značek Velké Británie založili kupodivu dva Němci z Norimberka S.Bettmann a M.Schulte roku 1897 jako továrnu na jízdní kola.

Od jízdních kol k prvním motocyklům

Schulte nejprve přesvědčil Bettmanna, aby přeměnil Triumph na výrobní společnost. V roce 1888 koupil Bettmann malou továrnu v Coventry za peníze půjčené od jeho vlastní a Schulteho rodiny a hned v následujícím roce společnost začala vyrábět první jízdní kola značky Triumph.

V prvním roce výroby se závod vyrábějící kola Triumph přestěhoval do bývalých vojenských prostor ve stejné ulici. Popularita jízdního kola a vynález spalovacího motoru mezitím vedly řadu jiných výrobců k experimentování s prvními návrhy motocyklů a také Schulte přirozeně přišel s návrhem pokusit se o výrobu motocyklu.

Nejprve uvažoval o licenční výrobě motocyklů Hildebrand & Wolfmüller, takže v roce 1895 dovezl jeden kus na testy. Zkoušky prováděl na cyklistickém stadiónu v Coventry, ale k jejich výrobě nakonec nikdy nedošlo. Bettmann poté v roce 1898 vyjednával o výrobě motocyklů a motorových tříkolek Beeston Humber, ale k dohodě také nedošlo.

A tak když to nejde od jiných, musíme to udělat sami, řekli si oba. V roce 1902 tak přišel na svět první motocykl Triumph.

První Triumph s motorem Minerva

Zkonstruoval ho Schulte s použitím belgického motoru Minerva 239 cm3 o výkonu 2,25 koně. Ten měl automatický sací ventil, bateriové zapalování a byl přizpůsoben k namontování do rámu jízdního kola pomocí úchytek v místě pedálů.

Tento první Triumph mohl dosáhnout maximální rychlosti 40 km/h. Schulte také experimentoval s použitím motorů Fafnir a JAP, druhé jmenované potom montoval Triumph především.

Již v roce 1903 Triumph otevřel dceřinou společnost Orial TWN (Triumph Werke Nürnberg) v Německu, aby zde vyráběl motocykly i pro německý trh. Tato společnost vyráběla až do padesátých let.

V roce 1904 už Triumph používal výhradně motory JAP, a i když vznikl druhý model s motorem Fafnir o výkonu 3 koní, vedení firmy rozhodlo, že dál už bude vyrábět pouze kompletně vlastní motocykly a nebude už montovat do svých rámů cizí motory.

První kompletní motocykl Triumph

Tak v roce 1905 vznikl první kompletní motocykl Triumph. Nebyl první jen pro továrnu, šlo také o první „celoanglický“ motocykl. Jeho konstruktéry byli Schulte a vedoucí závodu Charles Hathaway.

Poháněl ho motor 300 cm3 o výkonu 3 koní. Měl rozvod SV a mohl dosáhnout rychlosti až 50 km/h. Vyráběli 5 kusů týdně a v prvním roce jich vzniklo celkem 250.

Novinkou v jeho konstrukci také bylo první použití valivého ojničního ložiska. V roce 1906 bylo u všech motocyklů Triumph používáno vysokonapěťové magneto Bosch, novinkou také bylo zavedení kyvné přední vidlice odpružené vodorovnou pružinou.

Rekonstrukcí prošel rám a přišla nová konstrukce motoru. Těchto strojů vzniklo 500. Kromě změn na strojích se ale odehrály změny také v samotné továrně.

V dubnu byl registrován nový název společnosti Triumph Engineering Co. Ltd. se základním kapitálem 100 liber, který se do roku 1936 zvýšil na 21 tisíc liber.

Sportovní začátky a růst výroby

Probíhaly také zkoušky prototypu Ixion pro rok 1907, který se ale díky častému praskání rámu příliš neosvědčil. S tímto, ale výrazně vylepšeným modelem, bylo při zkouškách ujeto za šest dní 2058 km.

V témže roce také jezdec Frank Hulbert vyhrál závod do vrchu v Dashwoodu s prototypem o objemu 453 cm3, což byl první sportovní úspěch společnosti.

V roce 1907 vzniklo více než 1000 motocyklů s novým motorem 450 cm3 o výkonu 3,5 koně. Přibývaly sportovní úspěchy, když jezdci Triumphu Jack Marshall a Freddie Hulbert obsadili druhé a třetí místo v prvním motocyklovém závodě Tourist Trophy na ostrově Man a společnost se přestěhovala do větších prostor na Prior Street.

Původní prostory se ale dál používaly pro servis a výrobu levných jízdních kol Gloria a přívěsných vozíků k motocyklům.

Technická řešení a závody před první světovou válkou

Triumph samozřejmě neustále zlepšoval své motocykly a přicházel i s originálními technickými řešeními. V roce 1908 to byl například způsob jednoduché změny převodu z 6:1 na 4:1, patentovaný dvoušoupátkový karburátor, ve stejném roce také Schulte začal pracovat na lamelové spojce s pocínovanými lamelami v zadním kole, která byla nasazena v roce 1911 u modelu s motorem nazývaným Free Engine a v roce 1909 začala firma koketovat s výrobou dvouválcového motoru.

Spolu s technickým pokrokem přicházely také další a další sportovní úspěchy. Jack Marshall vyhrál na Tourist Trophy kategorii jednoválců průměrem 65,16 km/h a zajel nejrychlejší kolo průměrem 68,36 km/h.

Jezdci na Triumphech obsadili ještě pět dalších míst v první desítce, včetně třetího místa R. Arbuthnota. Spolehlivost tehdy vyráběných modelů Roadster, Free Engine, TT Roadster a TT Racer dokazovali jezdci během svých dlouhých jízd napříč Anglií.

Albert Catt ujel s modelem Triumph TT Roadster v roce 1910 v šesti dnech 3038 km, Ivan Hart-Davies dokázal na Triumphu projet celou Anglií, John O´Groats projel Skotskem (1425,879 km za 29 hodin a 12 minut, což odpovídá průměrné rychlosti přes 30 mil za hodinu) a v roce 1911 se opět ukázal i Albert Catt, který tentokrát za šest dní ujel 3862 km.

Modely z roku 1911 a nové konstrukce

V roce 1913 byl Schulte postavil experimentální motor. Byl to svislý dvouválec 600 cm3 s rozvodem SV a s horizontálně dělenou klikovou skříní (vodorovně dělená skříň praskala a znovu se objevila až v roce 1950).

Tou dobou Triumph také nabízel poslední model, který se startoval pomocí pedálů - Model C.

Vedoucí závodu Charles Hathaway se stal šéfdesignerem a navrhl dvoudobý model Junior s objemem 225 cm3 a maximální rychlostí 55 km/h. Původně motocykl určený pro dámy dostal ihned přezdívku Baby Triumph a šlo o první nový motor z továrny Triumphu od roku 1910.

Dalším zásadním modelem z pera Hathawaye byl typ A Roadster s objemem 550 cm3, výkonem 4 koní a se spolehlivým vysokonapěťovým magnetem Bosch.

Triumph během první světové války

Vypuknutí první světové války se pro společnost ukázalo jako určitý druh podpory, protože se její výroba převedla na podporu spojeneckého válečného úsilí.

Spo jencům Triumph dodal více než 30 000 motocyklů (z toho armádě Spojeného království 20 000). Převážně to byl Model H s motorem 550 cm3 a třístupňovou převodovkou Sturmey-Archer.

Stejně jako za první světové války, byla továrna Triumph, jedna z velkých dodavatelů motocyklů pro Britskou armádu, se svými jednoválci o objemu 350 a 500ccm obchodně velice úspěšná, až do doby, dokud nebyla továrna v Coventry zcela zničena německým bombardováním.

Odchod Schulteho a období Harryho Ricarda

V roce 1919 došlo k neshodě mezi Bettmanem a Schultem, který přišel s návrhem zastavit výrobu jízdních kol a nahradit ji výrobou automobilů. S tím Bettmann nesouhlasil, a tak Schulte společnost opustil se zlatým padákem ve výši 15 000 liber.

Jeho nástupcem se stal plukovník Claude Vivian Holbrook, se kterým se Bettmann seznámil během válečných dodávek. Holbrook převzal funkci generálního manažera.

Vtipné je, že i Holbrook, který převzal Schulteho funkci, souhlasil s názory svého předchůdce, takže Triumph přeci jenom začal s výrobou automobilů. Jediným rozdílem bylo, že nezastavil výrobu jízdních kol.

Po skončení války Triumph pokračoval s vývojem svých motocyklů. Roku 1920 představila značka model SD s motorem 550 cm3. To byl první motocykl Triumph s celořetězovým převodem a s vlastní třístupňovou převodovkou.

Zásadním krokem Triumphu ale bylo zaměstnání konstruktéra motorů Harryho Ricarda. Ten měl jednak prsty v modelu SD, hlavně ale přišel s revolučním motorem OHV se čtveřicí ventilů svírajících úhel 90° dávající výkon 20 koní.

Model R Riccy a rekordní jízdy

Pětistovkový model R s ocelovým válcem a hliníkovým pístem dostal později přezdívku Riccy.

S naladěným motorem od mistra Ricarda pak překonal major Halford světový rekord v hodinovce rychlostí 123,50 km/h, současně také překonal 50 mil s pevným startem rychlostí 124,35 km/h a také britský rekord na 1 míli rychlostí 141,3 km/h.

V roce 1922 se ve výrobě objevil Riccy s litinovým válcem, ruční řadicí pákou, zkráceným zdvihem, brzdami bicyklového typu a s přední vidlicí typu Druid. Jeho nejvyšší rychlost byla 135 km/h a na zvláštní přání mohl být vybavený elektrickým světlem a houkačkou.

Major Halford s ním překonal rekordy na letmou míli, 50 mil a v hodinovce na autodromu v Brooklands. Přišel také úspěch na Senior TT, kde Walter Brandish skončil druhý.

Vývoj podvozku, mazání a model P

V roce 1923 přišel Triumph s tlakovým mazáním pomocí čerpadla, jezdec již tedy nemusel nastřikovat olej ručním čerpadlem.

Další rok Triumph zavedl vlastní odpérovanou přední vidlici namísto populární vidlice Druid, kterou ale stále používala řada dalších výrobců. Rok 1924 byl také posledním rokem pro Ricardův úspěšný čtyřventilový motor.

V následujícím roce začala hromadná výroba nového modelu P s motorem 500 cm3 a rozvodem SV, třístupňovou převodovkou, řetězovým převodem a také s překvapivě nízkou cenou - 42 liber 17 šilinků a 6 pencí.

To byl nejlevnější půllitr v tehdejší nabídce. Vyrábělo se 1000 motocyklů týdně a celkem jich vzniklo 20 000 kusů, než koncem roku přišel jeho model Mk2, který odstranil některé vady původního modelu (vadná vodítka ventilů a obložení brzd).

Továrna tou dobou zaměstnávala 3000 pracovníků, vyráběla 25 až 30 tisíc strojů a také vlastní sidecary.

Model TT a hospodářská krize

Rok 1927 přinesl nástupce Riccyho, zcela nový pětistovku TT. Byl to dvouválec s rozvodem OHV, který vyvinul Victor Horsman, bývalý jezdec na autodromu Brooklands, ladič a později liverpoolský obchodník.

Horsmanova dvouventilová konstrukce se stala základem Triumphů až do roku 1934.

V roce 1930 přišel na trh model X nazývaný také Junior. Měl dvoudobý motor 150 nebo 175 cm3, dvoustupňovou převodovku, měl osvětlení, kryty nohou a šlo o první monoblokový motor Triumphu.

Současně byl v nabídce také model CTT s tehdy moderní konstrukcí typu slopper objemu 500 cm3 s rozvodem OHV.

Probíhající světová hospodářská krize přinesla se nevyhnula ani Triumphu a přinesla organizační změny. Kvůli finančním problémům a tlaku ze strany věřitelů (zejména Lloyds Bank) byl Bettmann odvolán ze své funkce a Lloyds Bank ustanovila jako nuceného správce jistého pana Grahama.

Holbrook dostal funkci zástupce generálního manažera.

Val Page a modely 6/1, 5/2 a 5/4

V roce 1932 přešel k Triumphu Val Page, bývalý konstruktér motorů JAP. Závod na výrobu jízdních kol Triumph prodal panu Downesovi, což Bettmann později označil jako chybu.

Val Page navrhl model Silent Scout s šikmým válcem a se speciální vačkou. Val Page konstruoval také motory pro model A (548 cm3 - bylo prodáno 600 až 800 kusů), model B (493 cm3 - prodáno 1000 kusů) a model BS (S = Sport, měl vysoký kompresní poměr 7:1 a bylo jich prodáno pouze 200 kusů).

Další konstruktérské práce Vala Page pokračovaly roku 1933, kdy vznikla nová řada jednoválců. Vlajkovou lodí ale měl být model 6/1 se svislým dvouválcovým motorem 650 cm3 a čtyřstupňovou převodovkou (určen byl pro provoz se sidecarem, měl klikový hřídel s ojničními čepy přesazenými o 360 stupňů a primární převod čelními ozubenými koly), ovšem neměl předpokládaný obchodní úspěch.

V tomto roce také Siegfried Bettmann jako čerstvě sedmdesátiletý definitivně opustil společnost. Její jméno se v roce 1934 změnilo na Triumph Co. Ltd.

Val Page v tomto roce zkonstruoval jednoválec 493 cm3 typ 5/2 (v podstatě určený pro provoz s přívěsným vozíkem), dále typ 5/4 (luxusní typ se stejným motorem, ale s chromovanou nádrží a předním světlem) a závodní typ 5/10.

S ním se Triumph zúčastnil TT, ale mechanické závady ho připravily o úspěch.

Rozdělení výroby a příchod Edwarda Turnera

Motocyklovému průmyslu se tou dobou dařilo, ale automobilová část firmy se dostala do finančních potíží. Motocyklová výroba tak byla zastavena, aby se všechny síly mohly soustředit na výrobu automobilů.

V lednu 1936 se ale Triumph rozhodl o rozdělení výroby automobilů a motocyklů do dvou samostatných společností. Motocyklovou část koupil John Young Sangster, majitel Arielu a její jméno se změnilo na Triumph Engineering Company.

Sangster ustanovil pětatřicetiletého konstruktéra Arielu Edwarda Turnera (jeho dílem byl Ariel Squar Four) generálním manažerem a šéfkonstruktérem. Val Page odešel k BSA a k Triumphu přišel ještě další konstruktér Bert Hopwood, jako Turnerův asistent.

Turner nejprve renovoval řadu 250; 350 (3H) a 500 cm3 Mk 5 jednoválců do tří sportovních typů, výsledkem byly modely Tiger 70, Tiger 80 a Tiger 90.

Přidal jim leštěné kryty, nová barevné provedení, nahoru vyvedené výfuky a chromové nádrže. Motocykly tvořil jednoduchý trubkový rám, motor měl zakrytý ventilový rozvod a chromované benzínové nádrže.

Speed Twin 5T

V červenci 1937 představil Turner pětistovku s názvem Speed Twin 5T. Tento paralelní OHV dvouválec s výkonem 27 koní namontoval do lehkého pevného rámu používaného u jednoválců Triumphu, odpružení zajišťovalo jenom odpružené sedlo a přední odpružená vidlice.

Šlo vlastně o zakladatele typické britské školy proslulé svými paralelními dvouválci. Speed Twin 5T byl lehčí, výkonnější a silnější než spousta tehdejších jednoválců, dosahoval rychlosti až 145 km/h a hlavně jeho zásluhou získal Triumph už podruhé prestižní Maudes Trophy.

Triumph před a po druhé světové válce

Tento stroj s počátečním výkonem 26 HP byl později nabízen pod označením Tiger 100 ve sportovní verzi se zvýšeným výkonem na 32 HP, který se pak stal základem pro výrobu motocyklů takřka až do konce 80tých let.

Poválečná výroba byla obnovena v roce 1946 modely 3T (350ccm) a 5T(500ccm), stavěnými stále pro armádu, ale také Speed Twin a Tiger 100 jako civilní motocykly.

V roce 1948 spatřil světlo světa T5 Trophy s 25HP jako konkurent rychlého Nortonu Manx a o rok později vzniká další T6 Thunderbird 650ccm s 34HP.

Modely Trophy, Thunderbird a Tiger

V roce 1953 vyjíždí na trh nový a velice rychlý T110 Tiger se svými 42HP a jako první Trimuph s odpérovaným zadním kolem kyvnou vidlicí.

Postupně vznikaly další modely, jako třeba Bonnevile s upraveným motorem T110 se dvěma samostatnými karburátory.

Legendární paralelní dvouválec „Seed Twin“ se stal jedním z nejslavnějších motorů na světě. Stejně jako za první světové války, byla továrna Triumph, jedna z velkých dodavatelů motocyklů pro Britskou armádu, se svými jednoválci o objemu 350 a 500ccm obchodně velice úspěšná.

Triumph, BSA a tříválcové motocykly

Postupem času byl Triumph pohlcen průmyslovou skupinou BSA, kde výroba motocyklů pod značkou Triumph pokračovala úspěšně dál.

Zde také vnikly první pokusy zabránit pronikání japonských značek na Evropský trh, o to se měly postarat nové tříválcové motocykly Triumph Trident a BSA Rocket 3, s takřka shodnými pohonnými tříválcovými jednotkami s 60HP a s maximální rychlostí ,která překračovala hranici 200km/h, v tomto případě se jedná již o moderní uspořádání tzv. monoblok.

Bohužel, ani další začlenění do skupiny Norton - Viliers nezabránilo japonským značkám k takřka monopolnímu ovládnutí trhu celého světa na dlouhá léta, a tak v roce 1983 zastavuje skupina Norton - Viliers - Triumph po skoro 80ti letech výrobu motocyklů.

Obnovení značky v Hinckley

O další vývoj Triumphů se zasloužil začátkem 90tých let multimilionář a hlavně nadšenec John Bloor, který koncem 80tých let začal budovat ve městě Hinckley zcela nový závod na výrobu těchto motocyklů.

Na světové motocyklové výstavě v Kolíně nad Rýnem již v roce 1990 představuje Triumph nové motocykly, které nesou známku nejvyšší technické i technologické kvality, díky níž se tato značka uchytila na náročných evropských i světových trzích.

V dnešní době poskytuje značka Triumph svým zákazníkům motocykly světové úrovně s nádechem více jak stoleté tradice, připomeňme jen názvy některých dnešních modelů vyráběných v Hinckley : Tiger, Trophy, Boneville, Thunderbird a nakonec i nejnovější Rocket 3.

Výroba v Thajsku a návrat části produkce do Anglie

Jakkoliv se Triumphu s výrobou v Thajsku daří a za rok 2021 hlásil nárůst prodejů, který přesáhl 80 tisíc motocyklů, naráží na materiálové a logistické trable, které by mohly vyústit ve ztrátu tržního podílu.

Proto činí kroky, které mají vést k opětovnému nabírání zaměstnanců doma v anglickém Hinckley. Triumph je nepříjemně zaskočen vývojem na trzích s komoditami a také dramaticky vyšší přepravní náklady z Asie do Evropy nepřináší kýžené úspory, které měly v počátku stěhování výroby do Thajska přijít.

Úspory přišly, ovšem nedlouho před tím, než se dramaticky (až desetinásobně) zvedla cena kontejnerové přepravy. K tomu se aktuálně přidávají obtíže se sháněním základních komodit pro výrobu, ocelí počínaje a gumou konče.

Triumph nově nabírá 100 zaměstnanců a rozšiřuje administrativní část své hlavní budovy o další dvě patra. V nich by mělo být rozšířené zázemí pro nové zaměstnance a současně by se do nich mělo rozšířit oddělení vývoje.

Jedna z hypotéz je, že kapacita tří továren v Thajsku je na svém vrcholu. Jeho hlavní továrna v Chon Buri se navíc nemá kam rozšiřovat, kdežto v rodném Hinckley má na sever od fabriky nekonečné lány luk a polí.

Nehledě na to, že anglická továrna má sama o sobě výrobní potenciál na nějakých 40 tis motocyklů ročně.

Triumph má nakročeno k dalšímu produkčnímu a prodejnímu rekordu, takže se mu budou výrobní prostory a kapacity hodit.

Prozatím to vypadá tak, že by se do Anglie měla vrátit produkce řad Tiger 1200 a Speed Triple 1200. A v budoucnu možná i dalších prémiových motocyklů.

Sportovní úspěchy v šampionátu IDM

V premiérové sezóně šampionátu IDM Sportbike si značka Triumph hned v roce 2025 zajistila titul i první tři místa.

Po zisku mistrovského titulu v kategorii sportovních motocyklů jde značka Triumph do toho naplno.

Vývoj sportovních motocyklů navazuje na dlouhou tradici značky, která začala prvními úspěchy v závodech do vrchu, pokračovala soutěží Tourist Trophy a později zahrnovala také výkonné modely Trident, Daytona a Street Triple.

Přehled významných motocyklů Triumph

Originální náhradní díly a dokumentace

Originální brzdové destičky, baterie, řetězové sady, svíčky a další spotřební díly Triumph nabízíme za skvělé ceny, které vás příjemně překvapí.

Orientační ceník náhradních dílů si můžete pohodlně stáhnout ve formátu PDF níže. V dokumentu snadno najdete požadovaný díl pomocí funkce vyhledávání (stiskněte Ctrl + F).

Ceník ke stažení - duben 2026 (Změna cen je vyhrazena)

Nevíte si rady, který díl je ten pravý pro váš motocykl? Snadno ho najdete v online katalogu náhradních dílů.

V servisu Triumph České Budějovice používáme originální spotřební díly Triumph, a proto většinu z nich držíme skladem k okamžitému odběru.

Potřebujete díl zaslat? Žádný problém - rádi vám ho pošleme i na dobírku, abyste mohli svůj Triumph udržovat v perfektní kondici bez zbytečného čekání.

tags: #dokument #o #motocyklech #triumph