Objíždění cyklisty v křižovatce: bezpečný odstup, kolona a předsunutá stopčára

Objíždění nebo předjíždění cyklisty v křižovatce vyžaduje zvýšenou opatrnost, protože se zde současně mění směry jízdy, řidiči odbočují a cyklista může pokračovat rovně, zatímco vozidlo se před ním nebo vedle něj chystá odbočit. Základem je dostatečný boční odstup, předvídatelné chování, včasná signalizace a jistota, že manévr nikoho neohrozí.

Od 1. ledna platí v České republice povinnost předjíždět cyklisty s bočním odstupem 1,5 metru. Pokud to prostor dovolí, je vždy lepší předjíždět cyklistu ve vzdálenosti 1,5 metru, zatímco v místech, kde je povolena maximální rychlost 30 km/h, stačí k předjetí boční vzdálenost jednoho metru.

Rozdíl mezi objížděním a předjížděním cyklisty

Při předjíždění cyklisty vozidlo jede stejným směrem jako cyklista, ale pohybuje se rychleji a míjí ho. Objíždění se týká zejména stojící překážky nebo situace, kdy je nutné cyklistu bezpečně minout; v obou případech však musí řidič zohlednit prostor, rychlost, rozhled i možné vybočení cyklisty.

Znamení o změně směru jízdy dáváme i v případě, kdy předjíždíme cyklistu a neměníme směr jízdy (cyklista se pohybuje po krajnici). Při předjíždění cyklisty musíme vždy dávat znamení o změně směru jízdy (blinkry).

Ano, i na toto zákon pamatuje, a tak při předjíždění cyklisty můžete přejet podélnou čáru souvislou. Nezapomínejme ale na to, že při předjíždění cyklisty je stejně jako dosud třeba dodržet všechna pravidla bezpečného předjížděcího manévru.

Jaký boční odstup musí řidič dodržet

Motoristé mají od 1. ledna letošního roku dodržovat bezpečný odstup při předjíždění cyklisty minimálně 1,5 metru, resp. 1 metru v místech s rychlostí omezenou do 30 km/h.

Odstup se měří od nejširšího bodu cyklisty, kterým jsou řídítka, a u auta je to pak zrcátko. Představte si, že předjíždíte auto. Další pomůckou je, že pravé kolo vašeho auta je při předjíždění přibližně na středové čáře.

Proč vlastně 1,5 metru? Je to bezpečný boční odstup při předjíždění. Žádný cyklista nejede úplně rovně. Může se také vyhýbat nerovnosti, díře nebo může najet na kámen.

Vozidlo při předjíždění vytváří vzdušný vír, který může cyklistu vyvést z rovnováhy. Obzvlášť to platí v případě nákladních vozidel. Boční odstup 1,5 metru je tedy opatření, které předchází rizikovým situacím a zachraňuje životy.

Cyklista přirozeně nikdy nejede přímo, ale s výchylkami vlevo i vpravo, dále se může také vyhýbat výmolu, kanálu, kaluži vody, při ohlédnutí dozadu vždy vybočí anebo ho může vychýlit i poryv větru.

Objíždění cyklisty přímo v křižovatce

V křižovatce je nutné počítat s tím, že cyklista může pokračovat rovně, zatímco řidič vozidla bude odbočovat vpravo. Při odbočování vpravo proto řidič nesmí cyklistu objet, předjet a následně mu zkřížit dráhu.

Pravidlo o rovnocennosti obou účastníků platí dvojnásob, pokud vedle sebe v jednom jízdním pruhu stojí automobil, který potřebuje odbočit vpravo, a cyklista jedoucí rovně. V tomto případě musí dát motorista přednost jezdci na kole a umožnit mu bezpečný průjezd křižovatkou ve směru, kterým potřebuje jet.

Předcházet situacím, kdy cyklistu auto nejprve předjede, aby vzápětí odbočilo vpravo (tzv. pravý hák), jak je znázorněno na obrázku níže. Tato zásada je směřována na řidiče motorových vozidel, na jejichž straně je povinnost situaci řádně vyhodnotit a bezpečně vyřešit.

V menších a středních kruhových objezdech je nebezpečím pro cyklistu řidič motorového vozidla, který ho v kruhovém objezdu předjíždí a následně vyjíždí z kruhového objezdu, zatímco cyklista pokračuje v jízdě po kruhovém objezdu.

Může tak snadno dojít ke střetu, kdy zásadní roli hraje špatný odhad rychlosti cyklisty řidičem motorového vozidla a pocit, že to stihne. Navrhovaným řešením této nebezpečné situace je, aby cyklista jel kruhovým objezdem středem jízdního pruhu, což mimo jiné dovoluje jeho rychlost zde srovnatelná s rychlostí motorových vozidel.

Kruhovým objezdem projíždějí osoby na jízdním kole stejně jako motorová vozidla. Motorista, který chce kruhový objezd opustit, musí dát vždy přednost cyklistovi, který po jeho pravé straně pokračuje v jízdě dál po kruhovém objezdu.

Kruhovým objezdem projíždějte raději středem jízdního pruhu. Auta za vámi tak nebudou mít tendenci vás nebezpečně předjíždět.

Na kruhovém objezdu s jedním jízdním pruhem nikoho nepředjíždějte. Zvláště v případě, kdy se následně chystáte kruhový objezd opustit. Boční srážka by pro osobu na jízdním kole mohla mít velice těžké následky.

Proč je křižovatka při objíždění riziková

Křižovatky patří k místům, kde se nejčastěji kříží jízdní dráhy různých účastníků provozu. Řidič může odbočovat, měnit pruh, vjíždět z vedlejší komunikace nebo objíždět stojící vozidlo, zatímco cyklista nemusí být z kabiny nebo zpětných zrcátek dobře viditelný.

Dát pozor na slepé úhly, ve kterých cyklistu nevidí hlavně řidiči nákladních vozidel nebo autobusů - nepředjíždět velká vozidla stojící před křižovatkou a nezastavovat ve stejném pruhu vedle nich.

Současně je dobré předvídat záměry předjížděných vozidel - některá z nich mohou chtít odbočit nebo se přeřadit do jiného pruhu a špatně odhadnou cyklistovu rychlost. Obezřetní buďte především v případech, kdy míjíte boční ulice či vjezdy.

Ne všichni řidiči totiž změnu směru jízdy řádně signalizují a náhlým odbočením vám mohou zkomplikovat jízdu. I když by jedoucímu cyklistovy mělo takové vozidlo dát přednost, v okamžiku srážky již jeho řidič nic nenadělá a bezpečnost cyklisty proto v této chvíli závisí zejména na jeho předvídavosti.

Předjíždění cyklisty před křižovatkou

Řidič nesmí předjíždět, nemá-li před sebe dostatečný rozhled, dále pak pokud by se nemohl bezpečně zařadit nebo by ohrozil či omezil protijedoucí řidiče nebo cyklisty či chodce pohybující se na vozovce.

Předjíždět se nesmí například také na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi. Předjíždění před křižovatkou proto vyžaduje nejen odstup od cyklisty, ale také dostatečný rozhled a možnost bezpečného dokončení celého manévru.

Stačí nepředjíždět, když v protisměru zrovna něco jede, nebo před nepřehlednou zatáčkou či horizontem, kam nevidíme. Nově můžeme přejet i plnou čáru.

Krátké zpomalení nemá negativní dopad na celkovou plynulost provozu a reálnou cestovní rychlost. Na křižovatkách a v kolonách se načekáme mnohem více.

Kolona před křižovatkou a její bezpečné objetí na kole

Zákon o provozu na pozemních komunikacích říká, že cyklista může předjet vozidla stojící nebo pomalu jedoucí stejným směrem, a to z pravé strany po okraji vozovky nebo po krajnici, pokud je na vozovce dostatek místa.

Předjíždět je možné i z levé strany, a to v případě, že je mezi souběžnými pruhy více místa než vpravo. Předjíždění je zakázáno pouze v situaci, kdy některé z vozidel odbočuje vpravo.

Řady stojících nebo pomalu jedoucích aut můžete na kole předjet. Při předjíždění kolony je proto vždy nutné být obezřetný a pozorně sledovat ostatní vozidla, zda některé z nich nedává znamení o změně směru jízdy, či rovnou neodbočuje bez znamení.

Je dobré si uvědomit, že řidič stojící v koloně ne vždy bedlivě sleduje pravé zrcátko a cyklista musí dbát při předjíždění zprava zvýšené opatrnosti.

Objíždění kolony před křižovatkou

Při předjíždění kolony je dále potřeba dobře posoudit rychlost ostatních vozidel a tomu přizpůsobit svůj pohyb. Platí, že předjíždění stojící řady vozidel je snazší než předjetí vozidel pomalu jedoucích.

Vůbec nejkritičtější jsou situace, kdy se auta rozjíždí, či kdy naopak zastavují. V takových případech musí cyklista sledovat dění okolo sebe ještě pozorněji.

Pokud by během předjížděcího manévru došlo k rozjetí kolony, hrozila by vzájemná srážka, která by mohla mít pro cyklistu velmi vážné následky. Rychlé či dokonce nesignalizované přejíždění mezi pruhy je pro ostatní řidiče zpravidla nepředvídatelné.

Je vhodné vyvarovat se i rychlého kličkování mezi auty, které může být nebezpečné jak pro vás, tak pro motoristy. Jakmile uvidíte, že se kolona bude rozjíždět, zařaďte se do ní, třeba i na šikmo, ale vždy tak, aby o vás řidič vozidla za vámi věděl.

Na co si dát pozor při jízdě podél kolony

Během samotné jízdy bedlivě sledujte, zda kolona není v některých místech přerušena. To totiž může naznačovat, že řidič vozidla pouští protijedoucí auto, které odbočuje z jeho pohledu vlevo, připojuje se z vedlejší či kříží komunikaci.

Současně je dobré předvídat záměry předjížděných vozidel - některá z nich mohou chtít odbočit nebo se přeřadit do jiného pruhu a špatně odhadnou cyklistovu rychlost. Obezřetní buďte především v případech, kdy míjíte boční ulice či vjezdy.

Pokud je řada vozidel tvořena autobusy či nákladními vozidly, prostor bude velmi omezený, stejně jako výhled řidičů z těchto rozměrných vozidel - tehdy předjíždějte pouze ve chvíli, kdy vozidla stojí.

Hnát se dopředu nemusíte ani ve slabém provozu - pokud je na křižovatce jen pár aut a málo místa na předjetí, je výhodnější postavit se za ně.

Předsunutá stopčára na světelné křižovatce

Specifickým případem jsou kolony před křižovatkami se světelnou signalizací. Na mnoha z nich jsou vyznačeny takzvané předsunuté stopčáry, o jejichž užívání jsme vám psali v tomto článku.

Prostor pro cyklisty je umístěn v čele jízdního pruhu na křižovatkách řízených semafory. Cyklisté se tak mohou při čekání na zelenou předřadit před ostatní vozidla, díky čemuž lépe vidí do křižovatky a sami jsou lépe vidět.

Je to zhruba tři až pět metrů velký prostor, který je často barevně vyznačen, je na něm piktogram cyklisty a nachází se před křižovatkou blízko semaforů. Tento prostor je určen výhradně cyklistům a automobily do něj nesmí zasahovat.

Cyklisté mají právo předjíždět stojící nebo pomalu jedoucí kolonu aut, a tak se mohou zařadit do jejího čela do vymezeného prostoru, kde počkají na zelenou. Řidiči vozidel mají cyklisty díky jejich postavení neustále na očích, čímž se snižuje riziko případné srážky.

Stopčáry mají ale i další nespornou výhodu: cyklisté jsou díky svému postavení chráněni před nepříjemnými exhalacemi, které z vozidel vycházejí.

Jak se zařadit do prostoru pro cyklisty

Pokud se před takovou křižovatkou vytvoří kolona, pokuste se ji objet zprava a zařadit se do vyznačeného prostoru. I zde ale platí pravidla uvedená výše - vždy zohledněte šířku prostoru, který vám ostatní vozidla ponechávají pro průjezd, a raději se nepouštějte do nebezpečných manévrů.

Základ je postavit se na úroveň řidiče vozidla, který se nachází za vámi. To je výhodné z několika důvodů: řidič auta vás bude mít na očích a jen tak vás nepřehlédne, vy navíc uvolníte místo dalším cyklistům, kteří se do vyhrazeného prostoru chtějí také postavit.

Na stopčáře by měl cyklista zaujmout pozici podle toho, zda chce pokračovat rovně či zda chce odbočit do některého z pokračujících pruhů. Cyklisté by neměli spoléhat na to, že je ke stopčáře dovedou cyklopruhy či cyklopiktokoridory.

Včasné zařazení do odbočovacího pruhu

Pokud se jezdec na kole potřebuje zařadit do prostoru stopčáry umístěné před pruhem pro odbočení vlevo, je nutné se včas přeřadit do příslušného jízdního pruhu, který ke stopčáře vede.

Přeřazení by mělo probíhat podle pravidel silničního provozu: je nutné zkontrolovat situaci za sebou, signalizovat změnu směru jízdy, opatrně přejet do příslušného jízdního pruhu a poté do prostoru stopčáry.

Když je prostor pro cyklisty obsazený autem

V reálném životě se může stát, že v prostoru vyhrazeném pro cyklisty stojí auto, i když mu to předpisy nedovolují. Tehdy je vhodné, aby cyklista nezůstal stát vpravo, ale postavil se ještě před vozidlo.

Měl by však počítat s možností, že takový řidič vozidla nebude zcela ohleduplný a může se snažit cyklistovi jízdu zkomplikovat. Cyklista by tím spíše měl nechat vozidlo bezpečně předjet hned, jakmile to bude možné.

Rozjezd na zelenou

Ve chvíli, kdy se na semaforu rozsvítí zelená, by měli cyklisté včas vyrazit, aby nezdržovali ostatní auta.

U rozlehlých křižovatek výhodné postavení cyklisty na stopčáře zajistí, že stihne celou křižovatku bezpečně projet dříve, než vyjedou vozidla z boční ulice.

Současně by měl cyklista počítat s tím, že jej vozidla budou předjíždět již v prostoru křižovatky, pokud je v ní na předjetí místo.

Křižovatka bez předsunuté stopčáry

Předsunuté stopčáry se nenachází na všech křižovatkách. V takových případech je nutné pamatovat na to, že řidiči motorových vozidel a cyklisté jedoucí po silnici mají v provozu stejná práva i povinnosti.

Motorista musí cyklistovi umožnit projet křižovatkou bezpečně, stejně jako by to umožnil jakémukoli jinému vozidlu. Auto by se mělo držet spíše v levé části jízdního pruhu a cyklistům uvolnit jeho pravou část.

Situace je jednoznačnější ve chvíli, kdy je ve vozovce vyznačen cyklopruh, určený pouze cyklistům, kteří se jím při průjezdu řídí.

Velké křižovatky jsou obecně stavěny v místech s hustým provozem. Ačkoliv na první pohled nemusí být snadné vyznat se v různých jízdních pruzích, značení a v dopravních prvcích, základ je dobře sledovat dění okolo sebe a předvídat, co by se mohlo stát.

Odbočování vpravo vedle cyklisty

Při odbočování vpravo musí řidič zohlednit cyklistu, který jede po jeho pravé straně nebo pokračuje rovně. Před samotným odbočením je nutné zkontrolovat prostor vedle vozidla a zabránit tomu, aby se jízdní dráhy vozidla a kola zkřížily.

Směrovku při jízdě po kruhovém objezdu dáváme při opouštění kruhového objezdu a při přejíždění do jiného jízdního pruhu. Při najíždění na kruhový objezd ani při jízdě po kruhovém objezdu směrovku nedáváme.

Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

Odbočování vlevo v křižovatce

Některé komplikované křižovatky s sebou pro cyklistu přinášejí složitou situaci při odbočování vlevo. Roli zde hraje zkušenost cyklisty a znalost místa.

Postup odbočení vlevo:

1. ohlédnout se přes levé rameno dozadu a zjistit, zda je možné zahájit odbočování,
2. dát znamení o změně směru jízdy upažením levé ruky,
3. zařadit se vlevo v jízdním pruhu, kde se cyklista nachází,
4. v silném provozu je třeba zařadit se v přiměřeném předstihu do proudu jedoucích vozidel,
5. dát přednost protijedoucím vozidlům,
6. odbočit.

Pokud se cyklista necítí jistý, je vhodné využít možnost sesednutí z kola a převedení kola po přechodech pro chodce.

Nepřímé odbočení vlevo

Variantu tzv. nepřímého odbočení vlevo ukazuje obrázek, kdy cyklista vjede do křižovatky jako by pokračoval dál rovně, na konci křižovatky zastaví vpravo, tj. zajede vpravo do vedlejšího (kolmého) směru, kde čeká před auty nebo u chodníku.

Poté, co tento směr pokračuje v jízdě, může cyklista jet. Důležité je zastavit na vhodném místě, tak aby cyklista nepřekážel projíždějícím vozidlům a pokud by takové místo nebylo možné, sesednout a převést kolo po přechodu.

Současná právní úprava postup nepřímého odbočení a dopravní značení s tím související zatím neupravuje, ale je diskutován a fotografie uvedené níže z Vídně a Berlína ukazují, že nepřímé odbočení vlevo je možné řešit vodorovným značením, což zpřehlední a zjednoduší situaci všem účastníkům silničního provozu.

Cykloobousměrka a přednost v křižovatce

Cykloobousměrky povolují cyklistům jízdu v protisměru jednosměrné ulice. Při vjezdu a výjezdu z jednosměrky dbejte zvýšené opatrnosti.

Jízda cykloobousměrkou představuje pro cyklistu z hlediska přednosti v jízdě dvě rizikové situace. Jedná se o výjezd cyklisty z cykloobousměrky a přednost zprava při vjíždění jiného vozidla do cykloobousměrky.

Výjezd cyklisty z cykloobousměrky může být řešen dopravní značkou „Dej přednost v jízdě”, pak dá cyklista přednost, ale pokud tomu tak není a jedná se o křižovatku, kde se uplatňuje přednost zprava, je zde na místě nespoléhat se plně na tuto přednost a dostatečně se ujistit, zda řidič tuto přednost cyklisty hodlá respektovat.

Přednost zprava dává cyklista - druhá riziková situace nastává ve chvíli, kdy na křižovatce s předností zprava tuto přednost musí dát cyklista, který pokračuje v přímém směru, a to i v případě, kdy je omezena vzájemná viditelnost, například vozidly zaparkovanými v těsné blízkosti křižovatky nebo přímo v ní.

Cyklopruh, piktokoridor a prostor pro cyklisty

Jízdní pruh pro cyklisty, takzvaný cyklopruh, vyznačuje na komunikaci pruh nebo stezku pro pohyb cyklistů. Šipka vyznačuje stanovený směr jízdy.

Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty bývá zpravidla ještě červeně podbarven a je určen pouze cyklistům, motoristé do něj nesmí vjíždět s výjimkou objíždění překážky.

Druhým typem cyklopruhu je takzvaný ochranný jízdní pruh, který se od vyhrazeného jízdního pruhu liší tím, že nemá svislé dopravní značení a je na vozovce vyznačen piktogramem jízdního kola, ovšem bez barevného podbarvení.

Do tohoto pruhu mohou zasahovat širší vozidla, která jedou v souběžném jízdním pruhu - například autobusy či nákladní auta. Nesmí však cyklistu jedoucího v pruhu ohrozit.

Piktokoridor pouze upozorňuje na možnou přítomnost cyklistů a nepřináší žádné ze skupin uživatelů zvláštní práva či povinnosti. Je proto nutné dodržovat boční odstup 1,5 m od cyklisty.

V místech, kde je vyznačený ochranný nebo vyhrazený pruh pro cyklisty, pravidlo 1,5 metru neplatí. V tomto případě se nejedná o předjíždění.

Bezpečnost cyklisty při průjezdu křižovatkou

Aby byla jízda cyklisty ve městě bezpečná, pro cyklistu co nejvíce komfortní a zároveň v souladu s potřebami ostatních účastníků provozu, je potřeba zejména ohleduplnost, znalost pravidel a předvídatelnost.

Zákon myslí na bezpečnost stanovením obecné povinnosti všem účastníkům provozu na pozemních komunikacích v § 4 písm. a) zákona o silničním provozu, kde je uvedeno „. každý je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní…”

Neustále sledovat situaci v provozu před sebou, nejezdit se skloněnou hlavou, kdy má cyklista přehled pouze pár metrů před sebe. Před přejezdy pro cyklisty se dostatečně přesvědčit, že se nechystá odbočovat žádné vozidlo, které by přejezd pro cyklisty přejíždělo, bez ohledu na platné zásady přednosti.

Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

Jízda cyklisty v jízdním pruhu

Cyklista má povinnost jezdit při pravém okraji vozovky, nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí jet po pravé krajnici. Ovšem není vhodné jet těsně u kraje.

Správné je nechat si rezervu alespoň tři čtvrtě metru od obrubníku, což umožní vyhnout se kanálům či dalším překážkám u kraje, například štěrku po zimní údržbě.

Současně má cyklista bezpečnostní a manipulační prostor v případě, že je příliš těsně předjížděn. Musí jet tak, aby to bylo bezpečné pro něj i pro ostatní účastníky silničního provozu.

Je vhodné dodržovat boční odstup zhruba jeden metr od zaparkovaných aut, ve stoupání a při pomalé jízdě méně, při rychlé jízdě více.

Zabrání jízdního pruhu v nebezpečném úseku

Zabrání pruhu, jako možnost, která chrání cyklistu před nebezpečným těsným předjížděním. Pro bezpečnost cyklisty vidí smysl tohoto manévru tam, kde řidiči motorových vozidel dle zákona nesmějí předjíždět, protože by tím cyklistu ohrozili nedodržením stanoveného bezpečného bočního odstupu.

Jmenovitě to platí pro kruhové objezdy s výjimkou těch největších a úzké jednosměrné jízdní pruhy, například podél tramvajových ostrůvků.

Zabráním pruhu dává cyklista řidiči signál, že se jedná o místo, kde by se necítil bezpečně, pokud by byl předjížděn. Zabrání pruhu je třeba provádět včas, zřetelně, tj. s ukázáním rukou, a vrátit se vpravo, jakmile je možné bezpečné předjetí.

Pruh není bezpečné zabírat tam, kde auta jezdí více než 50km/h. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí cyklista ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.

Kdy se objíždění nebo předjíždění raději vzdát

Předjíždění byste se měli vyvarovat tehdy, pokud víte, že za křižovatkou jsou zúžené pruhy, ve kterých vás řidiči motorových vozidel budou jen obtížně předjíždět.

Vždy důkladně zvažte, zda se do daného prostoru skutečně vejdete. Pokud je prostor příliš úzký, vozidla se rozjíždějí nebo není dostatečný rozhled, je bezpečnější zůstat za kolonou nebo za cyklistou.

Předjíždění kolon zároveň vyžaduje zkušenosti s jízdou v provozu, proto se vždy nejprve ujistěte, zda znáte základní pravidla jízdy po silnici.

Nezapomeňte, že základem všeho je jezdit bezpečně, sledovat dění okolo sebe a být ohleduplný k ostatním.

Význam pravidla bezpečného předjíždění

Zrušení definice minimální vzdálenosti při předjíždění je nebezpečné. Odstup je třeba dodržet také při nízkých rychlostech, protože i tyto rychlosti bývají pro cyklisty velmi zraňující.

Smyslem pravidla je nehodám s cyklisty předcházet a vést řidiče k ohleduplnosti k cyklistům, tak jako v mnohých západních zemích, kde uvedené pravidlo platí.

Srážky, které jsou důsledkem nevhodného předjíždění, tvoří nejméně 10 % srážek cyklisty a jiného vozidla, souviset s ním však může až kolem 30 % všech srážek.

Vzhledem k naprosté převaze dopadu těžkých následků srážek s motorovými vozidly na cyklisty jsou cyklisté jednoznačnými oběťmi. Sražení cyklisty zezadu je cca 2,5krát častěji smrtelné než jiné typy srážek.

Po zavedení pravidla 1,5 metru se počet srážek při předjíždění mírně snížil. Zákon zvýšil vzájemnou ohleduplnost a kultivuje vztahy mezi účastníky silničního provozu.

Bezpečnost nejzranitelnějších účastníků silničního provozu musí mít přednost před plynulostí provozu. Případné zpomalení vozidla za cyklistou po dobu vteřin či desítek vteřin nemá negativní dopad na celkovou plynulost provozu a reálnou cestovní rychlost.

Sankce a odpovědnost

Jde o nové pravidlo, takže je tato otázka zcela na místě. Řečí paragrafů se jedná o přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., které vyměřuje na místě pokutu do 2 000 Kč, ve správním řízení je to pak 1 500 - 2 500 Kč.

Cyklisté zase mají zodpovědnost chovat se na kole tak, aby svým chováním neomezovali ostatní účastníky silničního provozu. Všichni účastníci provozu mají povinnost sledovat situaci, předvídat a přizpůsobit rychlost i způsob jízdy konkrétním podmínkám.

tags: #cyklista #objizdeni #v #krizovatce