Brzdná dráha rozhoduje o tom, zda v krizové situaci dojde k nehodě, nebo auto zastaví včas. Celková brzdná dráha má dvě části - reakční dráhu a vlastní brzdnou dráhu.
Reakční dráha je dráha, kterou auto ujede do okamžiku, než mozek řidiče zaregistruje a vyhodnotí situaci a začne brzdit. To trvá asi jednu vteřinu, ale může i více. V tomto časovém úseku však řidič pokračuje v jízdě. Například při rychlosti 90 km/h je reakční dráha dlouhá zhruba 25 metrů.
Z čeho se skládá celková brzdná dráha
Teprve pak řidič začne brzdit. Dobu reakční dráhy ovlivňuje zdravotní stav řidiče, jeho zkušenosti nebo to, jestli požil/nepožil alkohol či drogy.
Vlastní brzdná dráha - doba, po kterou auto skutečně začne brzdit a zpomalovat. Chvíli ale potrvá, než vozidlo zastaví úplně. To, za jak dlouho to bude, ovlivňuje zejména rychlost, počasí a stav a kvalita pneumatik.
Jelikož kinetická energie roste s rychlostí kvadraticky, stejně tak se projeví závislost brzdné dráhy na rychlosti. Tedy i malý rozdíl rychlosti znamená velký rozdíl v následcích.
Brzdná dráha auta podle rychlosti a povrchu
Základní pravidlo z autoškoly zní: Při rychlosti 100 km/h je délka brzdné dráhy vašeho vozidla oproti brzdné dráze při rychlosti 50 km/h přibližně čtyřikrát delší.
Vedle rychlosti má vliv mnoho dalších faktorů, zejména pak povrch vozovky (voda, sníh, led) a typ a stav pneumatik (letní, zimní, hloubka vzorku, tlak).
| Povrch vozovky | Rychlost vozu | Reakční dráha | Brzdná dráha | Dráha zastavení |
|---|---|---|---|---|
| Suchá silnice | 50 km/h | 14 m | 14 m | 28 m |
| Suchá silnice | 90 km/h | 25 m | 45 m | 70 m |
| Suchá silnice | 130 km/h | 36 m | 93 m | 129 m |
| Mokrá silnice | 50 km/h | 14 m | 19 m | 33 m |
| Mokrá silnice | 90 km/h | 25 m | 63 m | 88 m |
| Mokrá silnice | 130 km/h | 36 m | 130 m | 166 m |
| Náledí | 50 km/h | 14 m | 64 m | 78 m |
| Náledí | 90 km/h | 25 m | 208 m | 233 m |
| Náledí | 130 km/h | 36 m | 435 m | 471 m |
Zdroj dat: Policie České republiky
Tabulka ukazuje, že při rychlosti 50 km/h činí dráha zastavení na suché silnici 28 metrů, na mokré silnici 33 metrů a na náledí 78 metrů. Při rychlosti 90 km/h se celková dráha zastavení prodlouží na 70 metrů na suchu, 88 metrů na mokru a 233 metrů na náledí.
Jak rychlost prodlužuje zastavení
| Typ povrchu | Původní rychlost | Reakční dráha | Brzdná dráha | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Suchá asfaltová silnice | 50 km/h | 14 m | 14 m | 28 m |
| Suchá asfaltová silnice | 60 km/h | 17 m | 20 m | 37 m |
| Suchá asfaltová silnice | 90 km/h | 25 m | 46 m | 71 m |
| Suchá asfaltová silnice | 110 km/h | 31 m | 68 m | 99 m |
| Suchá asfaltová silnice | 130 km/h | 37 m | 95 m | 132 m |
| Suchá asfaltová silnice | 160 km/h | 45 m | 143 m | 155 m |
| Mokrá asfaltová silnice | 50 km/h | 14 m | 19 m | 33 m |
| Mokrá asfaltová silnice | 60 km/h | 17 m | 28 m | 45 m |
| Mokrá asfaltová silnice | 90 km/h | 25 m | 62 m | 82 m |
| Mokrá asfaltová silnice | 110 km/h | 31 m | 92 m | 123 m |
| Mokrá asfaltová silnice | 130 km/h | 37 m | 127 m | 164 m |
| Mokrá asfaltová silnice | 160 km/h | 45 m | 193 m | 238 m |
| Sníh | 50 km/h | 14 m | 66 m | 80 m |
| Sníh | 60 km/h | 17 m | 95 m | 112 m |
| Sníh | 90 km/h | 25 m | 212 m | 237 m |
| Sníh | 110 km/h | 31 m | 317 m | 348 m |
| Sníh | 130 km/h | 37 m | 443 m | 480 m |
| Sníh | 160 km/h | 45 m | 671 m | 716 m |
Rozdíl v brzdné dráze osobních vozidel jedoucích 50 a 60 km/h je celých 9 metrů. Skutečnost je taková, že pokud vozidlo, které jelo 50 km/h zastaví těsně před překážkou, vozidlo jedoucí 60 km/h v okamžiku kdy o 10 km/h pomalejší vozidlo stojí, naráží do překážky rychlostí 40 km/h a brzdí dalších 9 metrů.
Brzdná dráha motorky a auta
Motocykl má delší brzdnou dráhu než automobil, přičemž závažnost dopravních nehod motocyklistů je přibližně 6x vyšší než u osobních aut.
Mezi motoristy koluje mýtus, který tvrdí, že má motorka oproti autu kratší brzdnou dráhu, protože je lehčí. Ovšem v praxi je tomu přesně naopak.
Je to prosté, auto má čtyři kola a motorka jenom dvě. Navíc správně nafoukané pneumatiky automobilu představují v součtu styčnou plochu o velikosti jedné pohlednice. Naproti tomu styčná plocha mezi vozovkou a pneumatikami motocyklu je zhruba tři krát menší než auta, asi jako velikost platební karty.
A čím větší styčná plocha, tím větší brzdný účinek. Automobil zastaví dřív.
Zahraniční testy ukázaly, že při městské rychlosti 50 km/h zastaví auto po 17 metrech, motocykl o 3 metry dál - tedy po 20 metrech. Mimo obec při rychlosti 90 km/h zastaví auto po 43,5 metrech, motocykl až na hranici 51 metrů, což vykazuje rozdíl 7,5 metrů.
| Rychlost motocyklu | Brzdná dráha na suché vozovce |
|---|---|
| 80 km/h | 58 m |
| 100 km/h | 83 m |
| 200 km/h | 280 m |
V místě, kde vůz již zcela zastavil, se motorka ještě pohybuje rychlostí, která může znamenat i fatální incident. Vše záleží na daném motocyklu, jeho vybavenosti, ale především schopnostech jezdce s citem nadávkovat brzdný účinek.
Proč motorka nemusí zastavit dříve než auto
Brzdy jsou věda a fyzikální zákony ošulit nejde. Motorka má jasnou váhovou výhodu, to je bez debat. Brzdění ale zajišťují jenom dva přední kotouče a styčná plocha velikosti kreditní karty.
Auto je nepoměrně těžší, ale má kotoučovku na každým kole a čtyři macatý pneumatiky. Kontaktní plocha gumy ale není to, co má na délce brzdné dráhy ten největší podíl.
Tím je hmotnost. Brzdy převádějí pohyb na teplo, a tím pádem gumy musí absorbovat obrovskou energii. Motorka váží přibližně 1/8 toho, co váží auto, takže má mnohem menší setrvačný moment.
To jí hraje do karet hlavně při brzdách z vyšší rychlosti, protože kinetická energii bude víc působit na auto (je těžší). V menších rychlostech by naopak měla mít výhodu plechovka - tady se vyplatí její vyšší váha.
Praktické měření auta a motocyklu
Měření bylo prováděno ze třech rychlostí - 50, 100, 150 km/h. Brzdění z jednotlivých rychlostí probíhalo celkem třikrát a výsledky potom byly zprůměrovány.
Pokus se konal na letišti v kontrolovaných podmínkách. Proto nejde počítat s reakčním časem jezdce na motorce ani v autě. Brzdilo se od pevně daného bodu, takže v reálných situacích na silnici to bude samozřejmě trochu jiný.
| Rychlost | Honda CBR600 | Yamaha FZ1 | BMW M3 | Škoda Octavia Scout 4×4 |
|---|---|---|---|---|
| 50 km/h | 8,2 m | 5,6 m | 6,0 m | 5,0 m |
| 100 km/h | 28,5 m | 24,8 m | 26,2 m | |
| 150 km/h | 79,0 m | 62,8 m | 69,1 m | 65,4 m |
Z tabulky jasně vyplývá, že auto bylo lepší v brzdění z nižších rychlostí. Nad stokilometrovou rychlostí už měla motorka navrch, což potvrzuje teoretizování o kinetické energii.
Čísla, která uvidíte v tabulce, neberte jako definitivní. Oba jezdci na motorkách byli zkušení piloti a jejich hodnoty budou mnohem lepší než „obyčejného Jardy“.
Brzdění na motocyklu
Oproti autu, u kterého řidič zkrátka šlápne na brzdový pedál a auto začne prudce brzdit, je brzdění na motocyklu o poznání složitější.
Motorky jsou vybaveny, stejně jako kola, zadní a přední brzdou, přičemž přední brzda je účinnější (zajistí cca 70 % celkového brzdného účinku).
Nejdůležitější je dávkování brzd, protože kdybyste prudce zmáčkli přední nebo zadní brzdu, skončili byste na zemi. Konečná brzdná dráha závisí na zkušenostech jezdce.
Motorka má proti autu jasnou nevýhodu hlavně v tom, že člověk na motorce musí umět brzdit. V autě lze jenom dupnout na brzdový pedál a čekat, co se stane pak. V dnešní době už většina aut systém ABS má, takže schopnosti řidiče jdou úplně mimo. Motorka je pravý opak.
Jak trénovat krizové brzdění na motorce
- Trénujte ve větší rychlosti, když se dostane kolo do smyku, budete mít čas pustit brzdu a krizovku ustát.
- Používejte pouze dva prsty - budete mít větší cit.
- Ostré brzdění jen přední brzdou, protože motorka má tendenci se naklánět setrvačností dopředu a zadní kolo nemá grip.
- Je dobrý trénovat i zadní brzdu, ať máte představu, jak motorka reaguje.
- Přimačkávejte postupně, naučte se vnímat odezvu tlumičů na ten obrovský tlak.
Trénování někde na letišti vám strašně moc pomůže, protože získáte lepší odhad a budete vědět, jak se vaše motorka chová při krizovým brzdění.
ABS a brzdná dráha
Někteří řidiči se domnívají, že protiblokovací brzdový systém ABS automaticky zkracuje brzdnou dráhu. Ale není tomu tak.
Systém ABS zajišťuje ovladatelnost vozidla při brzdění a jeho úkolem je zabránit tomu, aby se při brzdění zablokovala kola. Především při jízdě na sněhu a ledu snižuje ABS riziko smyku.
Samozřejmě existují i podpůrné systémy, podobně jako u automobilů, například ABS. Jenže jak je známo, systém ABS přerušováním brzdného účinku prodlužuje brzdnou dráhu. U motocyklů tomu není jinak.
Motorka je pravý opak. S tím je potřeba počítat. Výjimkou by mohla být Honda s novým C-ABS, který funguje doopravdy blbuvzdorně a za přední brzdu můžete naplno vzít prakticky v jakékoli situaci.
Vliv pneumatik na brzdnou dráhu
Vedle rychlosti, počasí a stavu vozovky má na brzdnou dráhu vliv také hloubka dezénu pneumatik.
Minimální hloubka dezénu je v ČR stanovena vyhláškou. Pro letní pneumatiky je to 1,6 mm, pro zimní pneumatiky 4 mm (pro vozidla do 3 500 kg).
Jakmile venkovní teplota klesne pod 7 °C, ztrácejí letní pneumatiky svou pružnost. Při velmi nízkých teplotách mohou dokonce prasknout.
Brzdná dráha letních pneumatik se v zimě výrazně prodlužuje, snižuje se jejich přilnavost a zhoršuje bezpečnost. Použití zimních pneumatik je na některých komunikacích v zimním období povinné.
Brzdná dráha nákladního vozidla
Testy brzdných drah různých typů vozidel potvrzují, že brzdná dráha kamionu je podstatně delší než brzdná dráha osobního vozidla. Naložený 40 tunový kamion rozhodně nezastaví na stejné dráze jako dodávka nebo osobní auto.
Podle jednoho z testů německé společnosti DEKRA je brzdná dráha naloženého kamionu při rychlosti 80 km/h na suché vozovce zhruba 40 metrů. U starých tahačů skoro 60 metrů. K tomu je ještě potřeba připočítat reakční dobu řidiče.
Brzdná dráha nákladního vozidla o celkové hmotnosti 40 tun je při rychlosti 80 km/h ve srovnání s osobním vozidlem delší až o 50 m - na suché asfaltové silnici.
Bezpečná vzdálenost mezi vozidly
Nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly patří k nejčastějším příčinám dopravních nehod na silnici. Kdo se chce vyhnout kolizi, měl by dodržovat pravidlo 2 sekund.
To znamená, že bychom měli jet asi dvě vteřiny za autem, které jede před námi. Když vozidlo jede před vámi a mine u silnice nějaký pevný bod, například strom či dopravní značku, tak vy byste k danému bodu neměli dojet dříve než za dvě vteřiny.
Bezpečný odstup roste se zvyšující se rychlostí a je roven minimálně vzdálenosti, kterou ujedete za dvě sekundy. Minimální bezpečná vzdálenost by měla být přibližně polovinou rychlosti v metrech.
| Rychlost | Přibližná minimální vzdálenost |
|---|---|
| 50 km/h | 25 m |
| 90 km/h | 45 m |
| 100 km/h | 50 m |
| 130 km/h | 65 m |
Při rychlosti 100 km/h to bude zhruba 50 metrů - to je vzdálenost směrových sloupků podél silnice. Pokud je vozovka kluzká nebo je snížená viditelnost, bezpečná vzdálenost mezi vozidly musí být ještě delší.
Rychlost, nehoda a chodec
Rychlost reakce řidiče a rychlost jízdy je přitom klíčová třeba pro přežití chodce v případě srážky.
| Rychlost při nárazu | Počet mrtvých z celkového počtu sražených chodců | Procento chodců, kteří srážku přežijí |
|---|---|---|
| 30 km/h | 1 mrtvý ze 40 | 97 % |
| 50 km/h | 2 mrtví z 10 | 80 % |
| 55 km/h | 5 mrtvých z 10 | 50 % |
| 60 km/h | 9 mrtvých z 10 | 10 % |
Rychlostní limity udávají maximální rychlost. Existuje ovšem spousta situací, kdy i jízda nejvyšší povolenou rychlostí bude nebezpečná - v okolí škol, objíždění dělníků na silnici, za snížené viditelnosti, špatného počasí atd.
Na hrající si děti kolem silnice správný řidič reaguje snížením rychlosti jízdy až na 30 km/h. Dětská ostražitost vůči nebezpečím ze silničního provozu je totiž výrazně nižší, než je tomu u dospělých.
Proč se nevyplácí spěchat
To, že pojedete vysokou rychlostí, vůbec neznamená, že někam dojedete dřív. Stačí jediná zastávka a řidič, který jede sice nižší rychlostí a plynule, vás zcela bez problémů předjede.
Pokud vyneseme závislost rychlosti jízdy na době, kterou potřebujeme pro ujetí konstantní vzdálenosti, pro jednoduchost 100 km, dostaneme křivku, jejíž průběh je na obrázku.
- Zvýšení rychlosti jízdy o 10 km/h z původní rychlosti 40 km/h ušetří 30 minut z celkového času jízdy.
- Zvýšení rychlosti o stejných 10 km/h z původní rychlosti 80 km/h ušetří už jen 8 minut.
- Stejně málo času, jen 8 minut, získáme při zvýšení rychlosti ze 110 km/h na 130 km/h.
- Jízda rychlostí 160 km/h ušetří oproti jízdě nejvyšší dovolenou rychlostí na dálnici (130 km/h) rovněž jen 8,5 minuty na 100 kilometrech.
- Zvýšení rychlosti jízdy o 50 km/h z původní rychlosti 150 km/h ušetří na 100 km vzdálenosti jen 10 minut jízdy.
Výše uvedené výpočty časových úspor se týkají ideálního případu, kdy lze dlouhodobě dosahovat uvedené rychlosti. V reálných podmínkách se časové úspory z vysoké rychlosti ještě zmenšují.
Spěchající řidiči si neuvědomují možná rizika svého jednání ani to jak moc se prodlužuje brzdná dráha. Ono totiž platí, že jezdit rychle umí kde kdo, ale bezpečně zastavit už může být pořádným oříškem.
Pokud si nejste jisti svým odhadem rychlosti, zkontrolujte ji pohledem na tachometr. Člověk má přirozenou tendenci rychlost jízdy podhodnocovat.
Pokud si nejste jisti, zda víte jaká je na daném úseku nejvyšší povolená rychlost, zpomalte. Pokud jedete v zástavbě, zpomalte na 50 km/h a touto rychlostí jeďte až do okamžiku, kdy uvidíte jinou dopravní značku.
Poznejte sami sebe a vlivy, které vás nutí zrychlovat. Vždy se soustřeďte na jízdu - nepozorný řidič podvědomě zrychluje. Dejte sami sobě dostatek času - každou cestu si dobře naplánujte.