Chodec není účastníkem silničního provozu? Právě naopak

Chodec je účastníkem silničního provozu, protože se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích. Pravidla silničního provozu proto platí nejen pro řidiče a cyklisty, ale také pro chodce.

Chodec nemá na přechodu pro chodce absolutní přednost a musí dodržovat povinnosti týkající se pohybu po chodníku, krajnici i vozovce, bezpečného přecházení, respektování světelných signálů a používání reflexních prvků za snížené viditelnosti.

Kdo je podle zákona chodec

Účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích. Kromě řidičů a samozřejmě cyklistů jsou to i jezdci na zvířatech a také chodci.

V pravidlech silničního provozu je chodec definován v užším významu jako účastník provozu na pozemních komunikacích. V Česku je podle § 2 písm. j) zákona o silničním provozu za chodce považována i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 milimetrů.

• Chodec je osoba, která jde pěšky.
• Chodcem je také osoba, která se pohybuje na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení, například skateboardu.
• Za chodce se považuje osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy.
• Chodcem je osoba, která vede jízdní kolo.
• Za chodce se považuje také osoba, která vede motocykl o objemu válců do 50 cm³.
• Chodcem je rovněž osoba, která vede psa.
• Za chodce se považuje osoba, která tlačí nebo táhne dětský kočárek, sáňky, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm.

Koloběžka je podle § 57 odst. 2 pro účely zákona o silničním provozu považována za jízdní kolo. Osoba jedoucí na koloběžce proto není chodcem, ale řidičem nemotorového vozidla.

Jestliže osoba tlačí nebo táhne ruční vozík, jehož šířka převyšuje 60 cm, pak se už nejedná o chodce, ale o řidiče nemotorového vozidla. Platí tedy pro něj všechna pravidla jako pro řidiče.

Základní povinnosti chodce

Každý chodec by si měl především uvědomit, že i on je účastníkem silničního provozu. Toto vymezuje v § 2 písm. a) zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Podle tohoto zákona má chodec jako účastník silničního provozu jisté povinnosti:

• chovat se ohleduplně a ukázněně;
• svým jednáním neohrožovat život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní;
• nepoškozovat životní prostředí ani neohrožovat život zvířat;
• řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými zákonem;
• řídit se pokyny policisty a pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích;
• řídit se světelnými, případně doprovodnými akustickými signály;
• řídit se dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní komunikace;
• v případě potřeby poskytnout první pomoc.

Pravidla a povinnosti chodců jsou v zákoně č. 361/2000 Sb. uvedeny především v paragrafech § 2, § 39, § 53, § 54, § 55, § 56, § 74, § 75 a § 79.

Kde se chodec smí pohybovat

Chodec musí užít především chodníku nebo stezky pro chodce. Dodržovat stranu, po které se chodí, tedy pravou, je vhodné proto, aby nedocházelo ke střetům s ostatními uživateli chodníku.

Chodec se může pohybovat po chodníku a stezce pro chodce po pravé straně nebo v pěší a obytné zóně kdekoliv, nejlépe však vpravo. Chodci se k sobě mají chovat ohleduplně, neomezovat a neohrožovat ostatní.

Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, není-li v zákoně stanoveno jinak. Chodec nesmí ohrozit cyklistu na stezce pro chodce a cyklisty.

Chůze po krajnici a okraji vozovky

Pokud chodník chybí nebo je neprůchozí, chodí se po levé krajnici nebo v levém okraji vozovky. Kde není krajnice nebo tam, kde není schůdná, se chodí co nejblíže při levém okraji vozovky.

Chodci smí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe. Za snížené viditelnosti, při zvýšeném provozu nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích musí jít jednotlivě za sebou.

Po pravé straně vozovky se chodí jen tehdy, pokud chodec nese velký předmět, který by mohl provoz ohrozit, nebo pokud vede jízdní kolo. Skupiny lidí nebo průvody se rovněž pohybují po pravé straně.

Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku, musí jít po pravé krajnici nebo co nejvíce u pravého okraje vozovky.

Chůze po stezce pro chodce a cyklisty

Je-li stezka pro chodce a cyklisty rozdělena na pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen užít pouze pruh pro chodce. Pruh pro cyklisty slouží chodcům pouze k obcházení, vcházení či vycházení ze stezky, přičemž nesmí ohrozit cyklisty.

Osoba, která se pohybuje na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném vybavení, nesmí na chodníku nebo stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce.

Pravidla pro osoby, které vedou kolo, vozík nebo psa

Osoba, která vede jízdní kolo nebo moped, nesmí na chodníku ohrozit ostatní chodce. Pokud by toto hrozilo, musí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.

Vede-li chodec kolo po chodníku, neměl by jím ohrožovat okolní chodce. Je tedy lépe vést kolo blíž k vozovce. Vede-li chodec kolo po silnici, pak jde po pravé krajnici nebo při pravém okraji vozovky a kolo je přitom na straně blíže k vozovce.

Při chůzi s kolem musí alespoň jedna ruka držet kolo za řídítka. Tímto způsobem je zajištěno přesné vedení kola, které tak nemůže například najetím na nerovnost náhle změnit směr jízdy a zkřížit tak dráhu jinému chodci nebo dokonce jedoucímu vozidlu.

Osoba, která se pohybuje pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, nesmí na chodníku nebo stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.

Tlačí-li nebo táhne-li chodec ruční vozík, jehož šířka není větší než 60 cm, chodí stejně jako ostatní chodci buď vpravo na chodníku, po levé krajnici, nebo při levém okraji vozovky.

S ručním vozíkem širším než 60 cm však nesmí jít po chodníku, ale co nejvíce při pravém okraji vozovky a nesmí být pod vlivem alkoholu. Ruční vozík musí být vybaven červenými kulatými odrazkami, vyznačujícími jeho obrysovou šířku.

Povinnost ohleduplnosti lze vztáhnout i na vedení psa. Vodítko psa nesmí křížit pěší dráhu chodců. Při chůzi se psem na stezce pro chodce a cyklisty je vodítko v jízdní dráze cyklistů předpokladem vzniku nebezpečné nehody.

Jak správně přecházet vozovku

Nejčastější situací, kdy bývá chodec především ve velkých městech ohrožen na životě, je přecházení vozovky. Zákon stanoví povinnost vozovku přecházet po přechodu pro chodce, na místě určeném pro přecházení nebo na bezpečných místech.

Je-li blíže než 50 metrů přechod pro chodce, křižovatka s řízeným provozem či jiné místo určené pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod, je chodec povinen jich využít.

To zároveň znamená, že vozovku lze přejít mimo určený přechod jen tehdy, pokud by chodec k tomuto přechodu musel ujít 50 a více metrů.

Chodec nesmí pro vstup na vozovku překonávat zábradlí či jiné překážky, jako jsou betonové zátarasy nebo svodnice. Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.

Přecházení mimo přechod

Mimo přechod pro chodce smí chodec přecházet vozovku jen kolmo k ose vozovky. Před vstupem na vozovku se musí přesvědčit, zda může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe nebo ostatní účastníky provozu.

Chodec musí při přecházení vozovky brát ohled na rychlost a vzdálenost přijíždějících vozidel. Přecházet smí jen tehdy, pokud řidiče nedonutí k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

Chodec nesmí vstoupit do vozovky bezprostředně před blížícím se vozidlem. Do vozovky smí vstoupit jen tehdy, pokud nepřinutí řidiče k náhlé změně rychlosti nebo směru jízdy a pokud zohlední vzdálenost a rychlost přijíždějících aut.

Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat.

Chodec nemá na přechodu absolutní přednost

Chodec nemá na přechodu pro chodce absolutní přednost; žádné takové pravidlo neexistuje. Chodec nesmí vstupovat na přechod bezprostředně před blížícím se vozidlem.

Chodec musí dát přednost tramvaji. Chodec také nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy, tedy například vozidla policie, hasičského záchranného sboru nebo zdravotnické záchranné služby.

Pokud se chodec již na vozovce nebo přechodu nachází, musí neprodleně uvolnit prostor k projetí vozidel s právem přednostní jízdy.

Na přechodu pro chodce se chodí vpravo, což přispívá k plynulosti provozu. Chodec nesmí bezdůvodně zastavovat nebo se zdržovat na přechodu pro chodce ani na vozovce.

Světelné signály a dělené přechody

Je-li na křižovatce semafor, vždy je nutné respektovat světelná znamení. Chodec nesmí přecházet na červenou.

Je vhodné vždy se rozhlédnout vlevo, vpravo a znovu vlevo, i když na semaforu svítí zelená pro chodce. Chodec by měl vždy počkat, zda vozidlo skutečně brzdí kvůli němu, a nevstupovat do vozovky dříve, než zcela zastaví.

U dělených přechodů pro chodce jsou často uprostřed vozovky vybudovány ochranné ostrůvky. Pokud chodec nestačí vozovku přejít na zelený světelný signál, může na nich bezpečně vyčkat na další zelenou.

Velmi často jsou u těchto přechodů zbudovány čtyři semafory, vždy dva proti sobě, které jsou určeny pro polovinu vozovky. Takový přechod pro chodce je třeba v podstatě chápat jako dva samostatné přechody, kde musí chodec respektovat dvě světelná znamení.

Tramvaje a vozidla s právem přednosti v jízdě

Největší nebezpečí hrozí chodcům při neopatrném přecházení vozovky, protože si stále spousta lidí neuvědomuje, že tramvaj má podle pravidel silničního provozu přednost.

Chodec nemá přednost před tramvají a vozy s právem přednostní jízdy. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo do vozovky, přijíždějí-li vozidla s právem přednosti v jízdě.

Většině srážek tramvaje s chodcem se dá předcházet, avšak každoroční statistiky tramvajových kolizí nejsou příznivé. Chodec proto musí při přecházení vozovky sledovat také tramvajový pás a nepočítat s tím, že přechod automaticky znamená bezpečné zastavení tramvaje.

Reflexní prvky za snížené viditelnosti

Mimo obec za snížené viditelnosti, například v noci nebo za mlhy, musí mít chodec, který se pohybuje po krajnici nebo okraji vozovky, na sobě prvek z reflexního materiálu tak, aby byl dobře viditelný pro řidiče.

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích zavedla od 20. 2. 2016 v paragrafu 53 odst. 9 povinnost pro chodce pohybující se mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu.

Reflexní prvek je nutné nosit na noze nebo ruce směrem do vozovky vždy při snížené viditelnosti, například v noci, za soumraku a svítání, v mlze nebo hustém dešti.

Při nedostatečné viditelnosti v místech bez veřejného osvětlení a chodníku musí mít chodec ze všech stran viditelné reflexní prvky, například reflexní části nebo doplňky oblečení, reflexní pásky nebo vestu.

Proč je reflexní prvek důležitý

Chodec v tmavém oblečení je pro řidiče viditelný až z tak malé vzdálenosti, kdy už s ohledem na rychlost vozidla nemůže řidič včas zareagovat a vyhnout se případné kolizi nebo střetu s chodcem.

Řidič za snížené viditelnosti potká chodce v černém oblečení přibližně 18 metrů před sebou, což při rychlosti kolem 70 km/h znamená necelou vteřinu na adekvátní reakci. Reflexní prvek je pro řidiče rozpoznatelný už ze vzdálenosti 200 metrů.

Reflexní prvky, reflexní oblečení, vesty, reflexní pásky a odrazky mohou výrazně zvýšit viditelnost chodců, a tím ochránit jejich zdraví či život.

Prodleva reakce řidiče je v ideálních podmínkách 0,3-0,5 vteřiny, v reálu a za snížené viditelnosti se ale pohybuje až okolo 1,5 vteřiny. Nošení reflexních prvků dokáže pětinásobně prodloužit časový prostor pro reakci řidiče.

Jak může reflexní prvek vypadat

Zákon přesně nevymezuje podobu reflexního prvku. Vhodnou volbou jsou dva pásky na zápěstí a kotník, které kopírují pohyb chůze a upozorní řidiče, že jde o chodce.

Ideální volbou je také reflexní vesta nebo šle, ale i celoreflexní doplňky ve stříbrné barvě, například čepice, rukavice, batoh, látková gumička do vlasů nebo přívěsky a různé špendlíky na batoh či oděv.

Brzdná dráha vozidla a bezpečné přecházení

Brzdná dráha vozidla je závislá na hmotnosti, rychlosti vozidla a povětrnostních podmínkách. Pokud je vozidlo v dohledu, chodec by neměl vstupovat do vozovky bez jistoty, že vozidlo bezpečně zastaví.

Dvouproudovou silnici je třeba přecházet obzvlášť opatrně. Chodec nemá vstupovat do vozovky mezi vozidly a neměl by přecházet v zatáčce.

Přestupky chodců a pokuty

Chodci jako účastníci silničního provozu mají svůj sazebník pokut, pokud poruší dopravní předpisy. Chodcům se nepřičítají žádné trestné body, protože bodový systém se týká pouze řidičů motorových vozidel.

Nejčastějšími přestupky chodců jsou přecházení na červenou, přecházení vozovky mimo přechod v místech, kde se přechod nachází ve vzdálenosti dané zákonem, překonávání zábran a chůze bez reflexních prvků v situacích, kdy je zákon vyžaduje.

Pokuty pro chodce mohou v blokovém řízení činit několik stovek až 1 500 korun, přičemž ve správním řízení mohou být vyšší. Bloková pokuta pro chodce se může vyšplhat až ke 2 000 Kč.

Odpovědnost chodce za dopravní nehodu

Když chodec zaviní dopravní nehodu, nese plnou odpovědnost za způsobené škody, hrozí mu pokuta ve správním řízení a v krajním případě i trestní stíhání.

Pokud chodec svým jednáním zaviní dopravní nehodu, policie celou věc předloží do správního řízení. Za porušení povinností chodce lze uložit pokutu, která se obvykle pohybuje v řádu tisíců korun.

Chodec musí z vlastní kapsy uhradit škodu na vozidle, například opravu karoserie či skla, a také případné náklady na léčení zraněného řidiče nebo ztrátu na výdělku.

Pokud má sjednané pojištění občanské odpovědnosti, takzvanou pojistku na blbost, může škodu krýt tato pojišťovna.

Chodec nese i trestní zodpovědnost. Pokud chodec svým chováním, například náhlým vběhnutím do cesty, třeba i pod vlivem alkoholu, způsobí těžké zranění nebo smrt, může být stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti nebo usmrcení z nedbalosti s hrozbou trestu odnětí svobody.

Bezpečné chování chodce

Chodec je nejzranitelnějším účastníkem silničního provozu. Řidiči a spolujezdci motorových vozidel jsou více či méně chráněni samotným vozidlem, cyklisté a motocyklisté jsou alespoň částečně chráněni například helmou, ale chodci nejsou chráněni v podstatě vůbec.

Chodec je nejvíce ohroženým účastníkem provozu, protože je nejpomalejší a současně ho nechrání karoserie, přilba ani jiné podobné vybavení. Proto je nutné, aby byl opatrný, využíval zrak i sluch, ale hlavně přemýšlel a předvídal.

Není možné se plně spolehnout, že všichni dodržují pravidla, auto stihne včas zastavit nebo chodec stihne přejít silnici před přijíždějícím autem.

Chodec by měl být předvídavý a ohleduplný, počítat s chybami druhých, neměnit na poslední chvíli své rozhodnutí, nezmatkovat a snažit se vždy zůstat klidný. Tím výrazně zvýší své šance na bezpečné dosažení cíle a návrat domů.

Na pozemních komunikacích by se chodci měli pohybovat vždy jen na správné straně vozovky, pokud nejsou na chodníku, a měli by zajistit, aby byli dostatečně viditelní.

Zodpovědný chodec se po komunikaci a chodníku pohybuje podle platných i zvykových pravidel, využívá značených přechodů pro chodce a tam, kde nejsou, se pohybuje nejen podle předpisů, ale především tak, aby neohrozil sebe ani ostatní účastníky na komunikaci.

Vidět a být viděn je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích. Při pohybu chodce kolem vozovky nejde jen o přestupky a pokuty, ale především o ochranu života a zdraví.

tags: #chodec #neni #ucastnikem #silnicniho #provozu