Kolová bojová vozidla: konstrukce, vývoj a význam pro moderní armády

Kolová obrněná technika - obrněné transportéry, BVP i obrněné automobily - představuje jednu z nejrozšířenějších kategorií vojenské techniky. Ve výzbroji světových armád, včetně Armády České republiky, kolová obrněná technika slouží ve velkých počtech.

Oproti pásové technice je ta kolová výrazně levnější, má nižší provozní náklady, má obvykle nižší hmotnost než odpovídající pásové systémy a v neposlední řadě je výhodou také její vyšší rychlost a často snazší transport vzduchem. Kolová obrněná technika sice v rámci svých schopností nikdy nedokáže nahradit pásovou obrněnou techniku, jak bylo v určité době předpovídáno, lze však předpokládat, že jednotlivé armády budou právě počty tohoto druhu obrněné techniky navyšovat.

Co jsou kolová bojová vozidla

Stojí za to se tak na vývoj v oblasti kolové obrněné techniky podívat podrobněji. V rámci svého původu existují dva druhy kolové obrněné techniky - obrněná resp. zodolněná nebo pancéřovaná vozidla (pochopitelně jen do určité úrovně), vzniklá na základě civilních terénních vozidel a obrněná technika, která byla koncipována jako obrněná již od samého začátku vývoje.

První skupinu reprezentují např. různé úpravy dnes již legendárního vozidla Land Rover Defender (např. Snatch Land Rover). V tomto vynikali především Britové a dalších členských států Commonwealthu, kde podobné přestavby vznikaly především pro pořádkové jednotky (policejní i armádní). Nejrozšířenější pak bylo jejich použití v Severním Irsku.

Podobné konstrukce jsou v současnosti často využívány izraelskou armádou (např. MDT David). Do druhé skupiny, kterou se budeme v tomto článku dále zaobírat, spadají vozidla, u kterých se při jejich vývoji a konstrukci nevycházelo ze žádného civilního vozidla, nebo jen minimálně.

Základní konstrukční kategorie

Do této skupiny spadá celá řada vozidel, jako např. sovětské BDRM, francouzské VAB, německý LGS Fennek apod. Tento typ vozidel mohl být díky své konstrukci vybaven zbraněmi větších ráží, a to od kulometů ráže 12,7 mm až po kanóny.

Jejich uspořádaní náprav se často podobá běžným civilním terénním vozidlům, tedy 4x4, avšak vyskytují se i vozidla v uspořádání 6x6, což umožňuje lepší průchodivost terénem, zvětšuje vnitřní prostor (např. pro transport pěšího družstva) a celkově umožňuje širší využití těchto vozidel.

Pokud se jedná o kolová bojová vozidla pěchoty (KBVP), která mají za úkol se přímo zapojovat do vedení bojových operací (a nejsou tak určena primárně pro transport či průzkum), je nejrozšířenějším uspořádáním náprav 8x8.

Důvodem je dostatečný vnitřní prostor umožňující transport pěšího družstva, včetně jeho organických zbraní a zároveň kapacita pro vlastní výzbroj větší ráže (většinou automatickým kanónem ráže 30 mm) a umístění senzorových hlavic a dalších prvků potřebnými k vedení bojové činnosti na současném moderním bojišti.

Rozdíl mezi obrněným transportérem a KBVP

U obrněných transportérů, jejichž primárním úkolem není přímé zapojení se do bojů jako podpora pěších jednotek, je postačující výzbroj v podobě velkorážního kulometu, případně automatického granátometu, kdy jsou tyto zbraně určeny primárně k vlastní obraně.

U kolových bojových vozidel pěchoty, kde se počítá s jejich palebnou podporou pěšímu prvku a přímým zapojením se do boje, se však jejich výzbroj posunuje směrem k větším rážím, a to 30 mm a výše včetně vybavení PTŘS apod.

Často se pak z KBVP stává vozidlo palebné podpory, kdy se toto vzhledem k typu a ráže zbraně již nemůže použít pro přepravu pěšího prvku. Rozdíl mezi oběma kategoriemi proto nespočívá pouze v počtu kol, ale také v jejich úkolu, vnitřním uspořádání, úrovni ochrany a síle výzbroje.

Vývoj od lehkých transportérů k těžkým platformám

Po dlouhá desetiletí kategorii obrněných vozidel 8x8 (6x6) zastupovaly obrněné transportéry, které byly z dnešního hlediska až směšně lehké. Jejich typickým představitelem byly známé sovětské obrněné transportéry řady BTR s hmotností cca 12 tun a výzbrojí tvořenou pouze kulomety, nebo československý obrněný transportér OT-64 s obdobnou výzbrojí a hmotností cca 14 tun.

Avšak i západní transportéry byly ve své době velmi lehké. Jejich typickým představitelem byly např. švýcarské obrněné transportéry řady Mowag Piranha, které ve své základní podobě vážily jen cca 13 tun.

Tyto obrněné transportéry tak plnily roli jakési „obrněného taxi“, a jejich úlohou bylo pouze dopravit vojáky na bojiště. Zkušenosti z válečných konfliktů však jasně ukázaly, že takto koncipované obrněné transportéry jsou nepostačující.

Jejich velkou slabinou bylo slabé pancéřování, které zajišťovalo ochranu pouze proti ručním palným zbraním. Docházelo tak k postupnému zesilování pancéřování, což však mělo za následek, že kolové obrněné transportéry výrazně ztěžkly (např. obrněné transportéry Piranha III již měly hmotnost 18,5 tuny a Piranha V může mít dokonce 30 tun).

I další kolové transportéry měly v minulosti hmotnost max. 20 tun, aby je bylo možno transportovat letadly kategorie C-130. Dnešní kolové obrněné transportéry ovšem tuto hranici suverénně překračují.

Např. vozidlo Patria AMV ve svých posledních verzích dosahuje hmotnosti až 32 tun. Obdobné hmotnosti dosahuje také francouzský typ VBCI. Nejnovější izraelský obrněný transportér Eitan má pak hmotnost cca 36 tun.

Již tento hmotnostní faktor ukazuje, že dnešní kolové obrněné transportéry jsou někde jinde. Podobný trend lze pozorovat i u fyzických rozměrů, kdy kolové obrněné transportéry výrazně „narostly“.

Ochrana, prostor a počet převážených vojáků

Do značné míry je to důsledek čím dál vyššího důrazu na pohodlnou práci výsadku, na dostatek prostoru pro přepravované vojáky. Stejně tak se jedná o současný trend navyšování počtu pěšího družstva, kdy někdejší časté uspořádání 3+6 nahrazuje uspořádání 3+8, protože do pěšího družstva jsou zařazeni také vojáci ovládající pozorovací systémy či drony.

Zvyšování ochrany a rozměrů však vede k růstu hmotnosti, který ovlivňuje přepravitelnost, spotřebu, cenu i možnosti nasazení. Trend navyšovaní hmotnosti kolových obrněných prostředků a jejich osazování čím dál těžšími zbraňovými systémy se však zastavuje, jelikož zvyšování hmotnosti obrněných transportérů již naráží na své technické limity, což je patrné např. u izraelského typu Eitan.

Těžká, silně vyzbrojená kolová vozidla jsou sice mediálně atraktivní, pro jednotlivé armády jsou však již obtížně použitelná, protože je lze nasadit jen v určitém terénu. V neposlední řadě jsou pak tato vozidla drahá.

Vývoj kolové obrněné techniky

Jako příklad evolučního vývoje kolové obrněné techniky můžeme uvést slovinské vozidlo Valuk. Z původního obrněného transportéru Valuk 6x6 se 6ti členným rojem a výzbrojí v podobě kulometu ráže 12,7 mm, případně automatickým granátometem, později vzniklo kolové BVP Pandur II 8x8 s 8mi členným rojem a 30 mm kanónem, PTŘS Spike a kulometem ráže 7,62 mm, a to vše umístěné v dálkově ovládané věži (verze pro AČR).

Takový vývoj ukazuje proměnu původně přepravní platformy v univerzálnější bojové vozidlo, které má zajišťovat nejen dopravu pěchoty, ale také palebnou podporu, průzkum a spolupráci se senzory a dalšími prvky bojového systému.

Specializované nástavby a víceúčelovost

Na všech stávajících platformách obrněných vozidel (4x4, 6x6, nebo 8x8) se také v současnosti stále více objevují různé specializované nástavby, na které jsou umisťovány prostředky PVO, REB, spojovací, průzkumné, případně minomety (samohybné minomety), v menší míře pak prostředky s PTŘS.

V podstatě se dá říci že v tomto směru „fantazii meze nekladou“, kdy záleží na potřebách jednotlivých armád a technickém omezení použitého podvozku. Vozidla stejné základní konstrukce tak mohou plnit rozdílné úkoly a vytvářet společnou rodinu bojových, velitelských, průzkumných, spojovacích, zdravotnických nebo podpůrných prostředků.

Kolová obrněná vozidla v Armádě České republiky

Také Armáda České republiky dnes disponuje nezanedbatelnými počty kolových vozidel, především pak kolovými BVP Pandur II 8x8, či obrněnými vozidly TITUS 6x6 (pouze ve specializovaných verzích, nikoliv jako prostředek pro přepravu pěších družstev).

Kolové bojové vozidlo pěchoty KBVP je obojživelné kolové obrněné vozidlo schopné překonávat vodní překážky plavbou bez nutnosti použití přídavných prostředků. Vyznačuje se vysokou manévrovatelností, pohyblivostí a průchodivostí.

Poskytuje dostatečnou balistickou ochranu osádky a roje. Kolové obrněné vozidlo spojovací vytváří podmínky pro zajištění komunikační a informační podpory a interoperability systému velení a řízení na brigádní a prapomí úrovni zejména v rámci koaličních operací se zřetelem na mobilitu a modularitu.

Architektura KOVS umožňuje zařazení vozidla do systému určeného pro zpracování a sdílení informaci až do stupně TAJNÉ. Lehká obrněná vozidla průzkumná jsou považována za hlavní dělostřelecký průzkumný prostředek schopný poskytovat podklady pro vedení přímé a všeobecné podpory mechanizovaným praporům a brigádám.

Lehké obrněné vozidlo průzkumné „LOV-Pz“ tak představuje jinou část schopností než bojové vozidlo pěchoty, protože jeho hlavním úkolem je získávání a předávání informací. Iveco je lehké víceúčelové, pancéřované vozidlo nové generace od italské firmy Iveco.

První prototyp vozidla byl dokončen v roce 2001 na základě zkušeností a potřeb z operací v různých geografických oblastech světa. Dingo 2 CZ se vyznačuje velmi dobrou balistickou ochranou proti nebezpečím, která při operačním nasazení hrozí nejvíce.

Plánovaná náhrada Pandurů

České ministerstvo obrany plánuje v roce 2027 vypsat tendr na nová kolová bojová vozidla pěchoty pro českou armádu. Vozidla mají nahradit současné Pandury.

Jde zhruba roční zpoždění oproti původním plánům. Očekává se, že CSG se svým vozidlem Pandur EVO 8x8 bude jedním z favoritů tendru, přičemž hlavním konkurentem by měla být finská Patria.

Zakázka by měla přesáhnout 250 vozidel a podle našich hrubých odhadů by její hodnota mohla činit přibližně 30-40 mld. Kč.

Je pravděpodobné, že AČR bude chtít, mimo jiné vzhledem ke zhoršení bezpečnostní situace, počty svých dosavadních kolových obrněných vozidel nadále navyšovat. Výhodou České republiky je fakt, že disponuje vlastním výkonným obranným průmyslem, který je schopen vytvořit vozidla všech výše zmíněných kategorií.

Boxer jako příklad těžkého kolového bojového vozidla

Společnost Rheinmetall oznámila podepsání smlouvy s německými ozbrojenými silami na dodávku kolových bojových vozidel pěchoty Boxer HWC (Heavy Weapons Carrier), ktará budou v Bundewehru označována jako Schwerer Waffenträger Infanterie.

Německé ozbrojené síly v rámci této smlouvy obdrží 123 vozidel, která se stanou důležitým prvkem nově vznikajících „středních sil“. Očekává se, že předprodukční vozidlo bude vojákům dodáno ještě letos.

Dodávky sériových vozidel budou probítat v letech 2025 až 2030, převážně z výrobního závodu v Austrálii. Kolové bojové vozidlo pěchoty Boxer HWC vychází z obrněného průzkumného vozidla Boxer CRV vyvinutého pro australské ozbrojené síly.

Vozidlo bude vybaveno německým systémem velení a řízení D-LBO (Digitisation of Land-Based Operations) a ponese bojovou věž Lance 2 s 30mm automatickým kanónem Rheinmetall MK30-2 a víceúčelovým raketový systém MELLS (Multi-Role Light Guided Missile System).

Bojová hmotnost vozidla je asi 38,5 tun. Rozpočtový výbor německého parlamentu schválil 20. března 2024 návrh na nákup nových kolových bojových vozidel pěchoty v hodnotě 1,94 miliardy EUR.

Zároveň byl schválen návrh na poskytování servisních služeb v hodnotě cca 750 milionů EUR během 5 let. Boxer je těžký kolový obrněný transportér, vyvinutý ve spolupráci Německa a Nizozemska, a to německé společnosti Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall společně s nizozemskou společností Stork.

Dodávka prvních z celkem 272 kusů obrněných transportérů Boxer pro Bundeswehr začala v září roku 2009. Ozbrojené síly Nizozemska obdržely první Boxery v roce 2011 (celkem bylo objednáno 200 kusů).

Německo má za cíl, aby obrněné vozidlo Boxer (8×8) částečně nebo zcela nahradilo v Bundeswehru kolová vozidla TPz Fuchs (6×6), popř. pásová vozidla M113.

Vozidlo může plnit různé úkoly a vyrábí se v několika verzích, např. jako obrněný transportér, bojové vozidlo pěchoty s 30mm kanónem, velitelské stanoviště, nákladní verze pro přepravu střeliva, obrněné vyprošťovací vozidlo, sanitka, stíhač tanků apod.

Technologické trendy

Takřka samozřejmostí se u všech kategorií stalo používání moderního software, moderních pozorovacích přístrojů, zajišťující co nejdokonalejší přehled na bojišti. V souvislosti s tímto faktem pak logicky roste i cena jednotlivých vozidel.

Také výzbroj doznala změny. U obrněných transportérů, jejichž primárním úkolem není přímé zapojení se do bojů jako podpora pěších jednotek, je postačující výzbroj v podobě velkorážního kulometu, případně automatického granátometu.

U kolových bojových vozidel pěchoty se naopak prosazuje kombinace automatického kanónu, řízených protitankových střel, dálkově ovládaných věží, senzorů a digitálních systémů velení. Roste tak význam softwaru, průzkumných prostředků, komunikace a interoperability mezi jednotlivými vozidly i dalšími jednotkami.

Vztah kolové a pásové techniky

Kolová obrněná technika sice v rámci svých schopností nikdy nedokáže nahradit pásovou obrněnou techniku, jak bylo v určité době předpovídáno. Význam kolových platforem však spočívá v jejich rychlosti, nižších provozních nákladech, jednodušší strategické přepravě a široké nabídce specializovaných verzí.

Leopard 2A4 je bojové, pancéřované, pásové obrněné vozidlo s vysokou manévrovací schopností v terénu. Patří do kategorie Hlavní bojový tank (Main Battle Tank).

Důležitým poznatkem je pak fakt, že se jednotlivé konstrukce kolových obrněných vozidel na bojišti vzájemně doplňují a jejich funkce se často prolíná. Kolová vozidla proto nejsou pouze levnější náhradou pásových systémů, ale samostatnou součástí vícevrstvé vojenské techniky.

Papírové modely kolové vojenské techniky

Papírové modely kolové vojenské techniky zahrnují obrněná auta, transportéry, velitelské vozy a nákladní vojenská vozidla. Kategorie potěší stavitele vojenských sbírek a modeláře zaměřené na bojová dioramata.

Na rozdíl od pásové techniky mají kolová vozidla rychlejší siluetu a pestřejší záběr předloh. Výběr zahrnuje různá historická období i typy vojenských vozidel na kolech.

Papírové modely kolové vojenské techniky - vystřihovánky obrněných aut, transportérů, velitelských vozů a vojenských nákladních vozidel. Zákazníci tuto kategorii hledají také pod pojmy kolová vojenská technika z papíru, obrněné auto vystřihovánka, transportér papírový model.

tags: #bojova #vozidla #kolove