Ben 3 roky na kole: jak začít, vybrat kolo a naučit dítě jezdit

Ve třech letech může dítě začít jezdit na šlapacím kole, ale vhodný okamžik závisí především na jeho individuálním vývoji, rovnováze, koordinaci, síle a vlastní motivaci. Některé děti zvládnou kolo bez pomocných koleček už kolem druhého nebo třetího roku, jiné potřebují více času a začnou až ve čtyřech či pěti letech.

Nejbezpečnější postup obvykle vede přes odrážedlo, na kterém se dítě naučí rovnováhu a řízení, a potom k přechodu na správně velké šlapací kolo. Dítě by mělo pohodlně dosáhnout nohama na zem, kolo nesmí být příliš těžké a první jízdy mají probíhat na klidném, bezpečném místě pod dohledem dospělé osoby.

Kdy je tříleté dítě připravené na kolo

Nejprve je potřeba si uvědomit, že každé dítě je jiné a proto potřebuje individuální přístup. Některé je neřízená střela, která jde do všeho po hlavě a nezaleskne se žádné pohybové aktivity. Jiné je naopak opatrné, až bojácné. Některé děti jsou nesoustředěné, nebo mají vrozenou horší koordinaci pohybů. Proto je důležité zvolit ke konkrétnímu jedinci specifický přístup.

Stejně tak nelze jednoznačně říci, od jakého věku by mělo dítě na kole jezdit. Obecně se uvádí věk tři roky. Ale jsou děti dvouleté, které na kole řádí jako draci a jsou děti pětileté, které při pohledu na kolo raději znejistí a musíte je do toho nutit.

Optimální věk pro začátek učení se jízdě na kole závisí na individuálním vývoji dítěte, ale obvykle se pohybuje mezi 3 až 6 lety. Důležité je sledovat, zda dítě projevuje zájem a má dostatečnou koordinaci a sílu k udržení rovnováhy. S každým dítětem je to individuální proces a je důležité respektovat jeho tempo.

Klíčové pro přechod na kolo je, aby vaše ratolest dokázala udržet balanc. Pokud dítě na odrážedle bezpečně jede, umí zatáčet, zastavit a při jízdě zvedne obě nohy ze země, má důležitý základ pro přechod na šlapací kolo.

Odrážedlo jako příprava na šlapací kolo

Nejlepší cestou, jak začít, je pořídit dítěti odrážedlo. Odrážedla jsou nízké, lehké bicykly bez pedálů, které dítěti pomohou rozvinout smysl pro rovnováhu. Dítě se odráží nohama od země a postupně se učí udržovat rovnováhu a řídit.

Odrážedla pomáhají rozvíjet motoriku a koordinaci. Jsou bezpečnější pro nejmenší děti. Umožňují plynulý přechod na kolo, jakmile je dítě připraveno.

S nejmenšími odrážedly lze začít už kolem jednoho roku věku dítěte. S úvodními lekcemi na odrážedle můžete začít už ve dvou letech, přičemž je samozřejmě potřeba zohlednit vyspělost každého dítěte.

Byť se objevují názory, že odrážedlo není dobrým prostředkem, jde o skvělou průpravu, kterou je ideální kombinovat s jízdou na tříkolce, kde se dítě naučí točit pedály.

Jakmile se dítě cítí jisté na odrážedle, je čas přejít k šlapacímu kolu. Zjednodušeně se dá říct, že když vaše dítě zvládne na odrážedle ujet cca 10 metrů se zvednutýma nožkama, můžete začít uvažovat o přechodu na první kolo.

Pokud dítě zvládne těch 10 metrů na odrážedle, naučí se na kole jezdit během pár vyjížděk. Chce to jen vaši trpělivost a dítě do ničeho nenutit. Než ho nutit, raději ho nechejte jezdit déle na odrážedle.

Přechod z odrážedla přímo na kolo

Pokud dítě udrží balanc na odrážedle bez koleček, tak přechod na kolo s kolečky může být krokem zpět. Odrážedlo už dítě naučilo základní dovednost, která je pro jízdu na kole nejdůležitější, takže se může soustředit na šlapání, rozjezd a brzdění.

My jsme přeskočili kolečka úplně. Měla malé kolo, z kterého jsem odmontoval šlapky aby to mohla používat jako odrážedlo, jakmile dokázala držet rovnováhu, tak dostala normální kolo a přechod byl úplně bezproblémový.

Odmontoval jsem šlapky a po cca 2 dnech odstrkování a nalezení rovnováhy jsem montoval šlapky zpět. Potom jsme už pouze potrénovali rozjezdy.

Jak bylo uvedeno - žádný postranní kolečka, sedlo dolů tak aby oběma nohama dosáhlo dítě na zem, zpočátku trénovat jako na odrážedle, dítě si nakonec začne samo přišlapávat - i když má kolena pod bradou. Pak sedlo postupně, velmi pomalu zvyšovat.

Přechod na šlapací kolo však nemusí proběhnout vždy stejným způsobem. Některým dětem pomocná kolečka dodají jistotu při prvních pokusech, jiným zbytečně prodlouží dobu učení rovnováhy.

Pomocná kolečka: ano, nebo ne

Velmi častou otázkou je, zda začít s balančními kolečky nebo bez nich. Jejich použití doporučujeme v případě, že se jedná o dítě nejisté a bojácné. Přídavná kolečka pomohou s nácvikem šlapání beze strachu z převržení se.

Použití přídavných koleček obvykle prodlužuje dobu, než se dítě na kole naučí jezdit, ale vzít jim radost z jízdy je určitě horší než delší doba učení.

Pokud je dítě šikovné a sportovně nadané použití přídavných koleček není nutné. Dítě se při jízdě s kolečky nemusí učit skutečně udržovat rovnováhu, protože se opírá o boční oporu.

Určitě neposunuj kolečka. Buď ať to kolo jede po všech bočních, nebo je sundej úplně. Když je to napůl, tak si dítě zvykne jezdit nakloněné a na křivo.

V úplných začátcích můžete ke kolu namontovat balanční kolečka. Ale jakmile bude dítě schopné držet balanc a současně zabrzdit pomocí torpéda, kdy jen otočí nohama proti směru jízdy, tak je vhodné balanční kolečka přizvednout nebo úplně odmontovat.

Nejdůležitější je, aby dítě samo chtělo jezdit bez koleček. Když bude chtít skončit, skončete. Když bude chtít přestávku, dopřejte mu ji.

Jak vybrat první kolo pro tříleté dítě

Nejdůležitější je kolo odpovídající velikosti. První kolo by nemělo být příliš velké, aby dlouho vydrželo, i za cenu toho, že mu vydrží třeba jenom jednu sezónu.

Dítě by mělo vždy dosáhnout nohama na zem. Větší kola mají nejenom výš sedlo ale i delší rám a dítě se tak musí více předklonit, aby dosáhlo na řidítka. Takový posed je pro děti nejistý a mnohdy nedosáhnou na brzdovou páku přední brzdy.

Větší kola mají samozřejmě i vyšší hmotnost, což ztěžuje manipulaci s kolem samotným. Nesnažte se za každou cenu při nákupu ušetřit a zakoupit kolo pro budoucnost.

Velmi pravděpodobně dítěti nevhodnou velikostí kola cyklistiku jen znechutíte, protože stroj bude vzhledem k věku příliš těžký, špatně ovladatelný. Navíc správným výběrem myslíte i na sebe, neboť kolo budete velmi často přenášet.

Velikost kol podle výšky a připravenosti dítěte

Obecně se u tříletých dětí objevují především kola velikosti 12, 14 nebo 16 palců. Samotné označení velikosti však nestačí, protože každý výrobce má mírně odlišnou geometrii a rozdílnou výšku sedla.

Spousta rodičů začíná s 12" nebo 14" koly, ale my doporučujeme začít rovnou s 16" koly. Jsou vhodná pro děti s výškou od cca 100 cm.

Proto je lepší dítě na kolo nejdříve posadit. Rozhodující je, zda pohodlně dosáhne nohama na zem, zvládne kolo otočit, dosáhne na řídítka a dokáže bezpečně zabrzdit.

Začněte 12'' nebo pokud je větší tak 14''. Bude se na tom cítit lépe, má to blíže k zemi, lépe dosáhne na zem. Jak chytne stabilitu, naučí se brzdit atd. tak klidně rychlý posun na 16''. Záleží jak je dítě velké a šikovné.

U nás z odrážedla rovnou na 16" taky ve třech letech a něco kolem 105 cm. Chvíli s kolečkama, za cca dva měsíce kolečka pryč a samostatná jízda asi po pěti minutách a pár jízdách s přidržením.

Pokud ta 16" bude menší než většina hytlermarketových 16", tak při téhle výšce úplně klidně. Pokud to bude 10-kilová neforemná nefunkční obluda, tak na to zapomeň.

Vhodnou velikost proto nelze určit pouze podle věku nebo podle rady, že větší kolo vydrží déle. Důležitá je celková hmotnost kola, výška sedla, délka rámu, dosah na řídítka a možnost bezpečně ovládat brzdy.

Lehké kolo je pro dítě zásadní

Dětská kola bývají v poměru k hmotnosti dítěte poměrně těžká, což může ztížit rozjezd, zatáčení i zvednutí kola při pádu. Pokud dítě nedokáže kolo samo ovládat, bude se při výuce rychle unavovat a může si jízdu spojit s nepříjemným zážitkem.

Mnohdy je s ohledem na častou potřebu obměny lepší sáhnout po kole použitém, než novém na „několik let“ či bicyklu ze supermarketu.

Pokud se rozhodujete mezi dvěma velikostmi, není vhodné automaticky vybrat větší model. Menší, lehčí a dobře ovladatelné kolo může dítěti umožnit naučit se jezdit rychleji a s větší jistotou.

Jak má být nastavené sedlo a řídítka

Na začátku nastavte sedlo tak nízko, aby dítě dosáhlo oběma nohama na zem. To mu poskytne jistotu při rozjezdu, zastavení i případném vychýlení.

Jakmile se dítě začne pohybovat jistěji, můžete sedlo postupně zvyšovat. Zvyšování by mělo být velmi pomalé, aby dítě stále dokázalo bezpečně sesednout a zabrzdit.

Dítě by mělo pohodlně dosáhnout oběma nohama na zem. Každý výrobce má mírně odlišnou geometrii a proto je lepší dítě na kolo nejdříve posadit.

Řídítka musí být v dosahu bez výrazného předklánění. Pokud dítě na řídítka nedosáhne nebo nedokáže pohodlně ovládat brzdy, je kolo příliš velké, případně je nevhodně nastavené.

Brzda typu torpédo

U nejmenších kol je zadní brzda řešena brzdou v torpédu (protišlap). Dítěti je nutné vysvětlit princip zadní brzdy a hlavně jej naučit dát po zabrždění ihned alespoň jednu nohu na zem.

Jedním z doporučení pro první kolo je nožní brzda čili „torpédo“. Při řízení má dítě plné ruce práce a nelze po něm chtít, aby brzdilo rukou.

Současně je nutné dítě později naučit i používání ručních brzd, pokud je jeho kolo má. Dítě musí vědět, kterou páku stisknout, jak brzdit plynule a jak po zabrzdění bezpečně zastavit.

Bezpečné místo pro první jízdy

Pro nácvik jízdy je nutné zvolit vhodný terén. Vhodným terénem určitě nejsou frekventované cyklostezky a už rozhodně ne cesty s provozem aut.

Vybírejte spíše klidné obytné zóny, slepé cesty, nebo např. málo používané parkoviště. Park nebo volné asfaltové hřiště jsou ideálními místy.

Chce to vhodný prostor - dostatečně široký, čili žádná stezka pro cyklisty nebo chodník, nejlíp parkoviště s velmi mírným sklonem.

Vhodným místem není prostor, kde se pohybují auta, chodci nebo další cyklisté. Dítě potřebuje dostatek prostoru k rozjezdu, zatáčení, zastavení i případné chybě.

Mírný sklon může pomoci

Jelikož se rovnováha učí lépe při vyšší rychlosti, není mírný sklon terénu na škodu. Mírný sjezd může dítěti pomoci získat potřebnou rychlost bez náročného šlapání.

Je však nutné vyhnout se prudkým svahům a místům, kde by dítě mohlo nekontrolovaně vjet do silnice. Rodič musí být schopný vedle dítěte běžet a v případě potřeby zasáhnout.

Výcvik na rovné ploše je vhodný především pro první seznámení s kolem. Najděte bezpečnou, rovnou plochu, kde může dítě cvičit bez rušení.

Jak dítě při jízdě přidržovat

Vhodným místem pro přidržování jsou ramena, případně sedlo. Pokud budete dítě držet za ramena, to při každém nevhodném náklonu pocítí tlak vašich dlaní a může tak zareagovat vyrovnáním rovnováhy.

Určitě není vhodné dítě držet za triko, nebo za krk. Tímto stiskem nepomůžete dítěti držet rovnováhu ani mu nedodáte jistotu.

Dítě můžete v začátcích přidržovat za rameno nebo za tlačnou tyč, která se montuje k rámu případně sedlovce.

Nikdy nedržte dítě za řídítka, protože nebude dělat pokroky v řízení. Držení za sedlo je rovněž vhodné, je ale podstatně náročnější pro rodiče.

Při každém rozjezdu je potřeba dítě přidržovat a vždy s ním kousek popoběhnout než chytí rovnováhu. Jakmile se tak stane, buďte mu neustále nablízku po celou dobu jízdy.

Určitě je nutné vedle kola běžet, ne chodit. Rodič tak může rychleji reagovat na vychýlení, pád nebo potřebu zabrzdit.

Tlačná tyč při nácviku

Vhodným doplňkem výuky tak může být tlačná tyč, která se umisťuje na sedlovou trubku dětského kola. Při nejnižší poloze sedla však její umístění není možné.

Tlačná tyč může rodiči ulevit od dlouhého běhání vedle kola, ale neměla by nahradit skutečné učení rovnováhy. Dítě musí postupně začít samo řídit, zatáčet, šlapat a brzdit.

Jakmile cítíte, že drží rovnováhu, zkoušejte ho pustit, ale zůstávejte v blízkosti, abyste ho mohli v případě potřeby opět přidržet.

Postup první lekce

Nejprve dítě seznamte s kolem na místě, kde se nemusí soustředit na provoz. Ukažte mu, jak si sednout, jak dát nohy na zem, jak otočit řídítka a jak zabrzdit.

Pomozte dítěti posadit se na kolo a jemně ho podpírejte za ramena nebo podpaží, dokud nebude mít rovnováhu. Nechte dítě pomalu vyšlápnout a při tom ho mírně přidržujte.

Jakmile dítě získá jistotu, zkuste krátké úseky bez přidržování. Při každém rozjezdu mu pomozte, ale nesnažte se řídit za něj.

1. Nechte dítě chvíli stát na kole a bezpečně položit obě nohy na zem.
2. Ukažte mu, jak se rozjet a kam se dívat.
3. Podržte dítě za ramena nebo sedlo a krátce s ním běžte.
4. Postupně povolujte oporu.
5. Nechte dítě projet krátký rovný úsek.
6. Procvičujte zastavení a položení nohy na zem.
7. Teprve potom přidávejte zatáčení, delší jízdu a mírné svahy.

Brzdy až na konec: Výcvik brždění nechejte až na samý konec. Dítě má prvně spoustu starostí s rovnováhou, pedály, šlapáním, řídítky.

Po zvládnutí jízdy dopředu je však dobré dítě naučit brzdit. Dítěti je nutné vysvětlit princip zadní brzdy a hlavně jej naučit dát po zabrždění ihned alespoň jednu nohu na zem.

Jak dítě naučit rozjíždět se

Rozjezd bývá pro tříleté dítě často obtížnější než samotná jízda. Dítě musí současně držet řídítka, udržet směr, položit pedál do správné polohy a začít šlapat.

Pomoci může mírný sklon, který umožní pomalý rozjezd bez velké síly. Rodič by měl dítě při prvních pokusech jistit za ramena nebo sedlo a krátce s ním běžet.

Některé děti potřebují pomoci s rozjezdem, protože mají sedlo nastavené tak, že dosáhnou na zem pouze špičkou. V takovém případě je důležité, aby dokázaly bezpečně zastavit, dát špičku na zem a stát.

Pokud dítě umí jezdit na odrážedle, může být užitečné začít několik minut jízdou bez šlapání, s pedály odmontovanými nebo vyřazenými z používání, a teprve potom se vrátit ke šlapání.

Jak dlouho trénovat

Ať už je dítě šikovné, či bojácné hlavní zásadou je: netrénujte dlouho! Děti jsou schopni se na učení nových věcí soustředit jen krátce.

Proto je vhodné zkoušet jízdu nejprve jen pár minut. Následně se mohou intervaly prodlužovat.

Méně je někdy více. Tudíž pokud budete „ordinovat“ kratší lekce častěji, dosáhnete lepšího výsledku než při výjimečném, ale dlouhotrvajícím martyriu.

Dobré je rovněž zvolit na učení vhodnou denní dobu. Zvolte takový čas, kdy je dítě odpočaté a najedené, lépe pak bude spolupracovat.

Pokud se dítě unaví, začne se bát nebo ztrácí soustředění, lekci ukončete. Dítě by mělo odcházet s dobrým pocitem, ne s dojmem, že jízda na kole znamená dlouhé nucení.

Motivace a reakce na strach

Motivace je klíčová. Chvalte dítě často, i za malé pokroky. Komentujte jeho odvahu a úsilí, ne jen výsledek.

Učení se novým dovednostem může být frustrující, proto je důležité dítě podporovat při každém kroku. A opět opakuju - nenuťte ho.

Pokud se učíte na hřišti, většinou stačí na chvíli vyměnit výcvik jízdy za jinou aktivitu - třeba houpačku nebo prolézačku a za chvíli bude dítě ochotné opět pokračovat.

Nemá smysl na dítě řvát a napomínat ho. Vždy se snažte být pozitivní. Už samotná snaha naučit se jezdit na kole je pro vaši ratolest stresující, proto nemá valný smysl na dítě řvát a opakovaně jej napomínat.

Ideální je končit každou „tréninkovou“ lekci pokrokem nebo alespoň s dobrým pocitem začínajícího cyklisty.

Odměna na závěr určitě neuškodí a bude dítě motivovat k další jízdě. Nejmenším dopřejte kupříkladu radost ze samolepky umístěné na rám, nebo oblíbeného plyšového maskota přichyceného ke kolu.

Co dělat po pádu

Buďte psychicky připravení, že první jízdy mohou provázet pády. Pokud však nedojde k vážnému zranění, snažte se co nejrychleji na jízdu navázat.

Po pádu dítě nejprve uklidněte a zkontrolujte, zda se nezranilo. Pokud chce pokračovat, zkraťte další pokus a zvolte jednodušší úsek.

Pokud se dítě začne bát, není vhodné ho okamžitě nutit do další jízdy. Krátká pauza, jiná aktivita nebo návrat k odrážedlu mohou pomoci obnovit jistotu.

Bezpečnost tříletého dítěte na kole

Správně vybavené jízdní kolo a správné chování v provozu je základem jakéhokoliv pohybu dítěte na jízdním kole.

Už na odrážedle by měla být samozřejmostí helma a rukavice, které zabrání sklouznutí paže z řídítek a sají pot. Ochrana hlavy dítěte je důležitá i tehdy, když se pohybuje pouze na klidném hřišti.

Vybavte dítě helmou a případně chrániči na kolena a lokty. Odborníci rovněž jako skvělou pomůcku v úplných začátcích doporučují pro odbourání strachu chrániče na kolena a lokty.

Pořiďte dětem vhodnou obuv na první jízdy. Než si osvojí základy brždění, snadno by si mohly přivodit zranění dolních končetin.

• cyklistická přilba správné velikosti;
• vhodná obuv s pevnou podrážkou;
• rukavice podle potřeby dítěte;
• chrániče kolen a loktů při prvních pokusech;
• zvonek;
• odrazky či blikačky;
• kryt na řetěz;
• pravidelně kontrolované brzdy a technický stav kola.

Vítaným doplňkem je určitě zvonek a odrazky či blikačky. Rozhodně by součástí výbavy měl být kryt na řetěz, neboť eliminujete nechtěné zachycení kalhot či tepláků stejně jako jejich ušpinění.

Samozřejmostí by pak měl být pravidelný servis kola, ať už rodiči nebo v servisu.

Kde může tříleté dítě jezdit

Pokud již dítě dospělo do věku, kdy začne jezdit na různých jezdítkách a tříkolkách, je nutné zvážit vhodnost místa, kde se pohybuje a vždy zajistit dohled dospělé osoby.

Pro jízdu na kole platí stejně jako pro chůzi po chodníku - vždy je nutné být s doprovodem. Zvažte pečlivě, jestli je nutné jet s dítětem na kole po silnici, zda není lepší pohybovat se raději po cyklostezkách.

U tříletého dítěte není vhodné nacvičovat jízdu v běžném silničním provozu. V této fázi se dítě učí základní ovládání kola a jeho pozornost nestačí na současné sledování provozu, značek a dalších účastníků.

Vhodné jsou klidné obytné zóny, slepé cesty, uzavřená hřiště, volné asfaltové plochy nebo málo používaná parkoviště. Frekventované cyklostezky nejsou pro první lekce vhodné, protože dítě může ohrozit sebe i ostatní.

Delší výlety s tříletým dítětem

Tažná tyč ani tažné lano nejsou náhradou za samostatnou jízdu při učení rovnováhy. Pro delší výlet však mohou pomoci v situaci, kdy dítě už umí na kole sedět a držet rovnováhu, ale nezvládne celou trasu nebo kopce.

Může to být jednostopý vozík WeeHoo, vhodný pro děti 2-5 let, které i neumí jezdit na kole a držet rovnováhu, nebo tažná tyč či tažné lano, pouze pro děti, které již umí jezdit na kole a drží rovnováhu.

Jednostopý vozík

V jednostopém vozíku může dítě šlapat a tím „pomáhat“ rodiči, případně si při únavě odpočinout. Tento způsob je vhodný i pro děti, které ještě neumějí jezdit na kole nebo bezpečně držet rovnováhu.

Ve vozíku WeeHoo můžete nastavit vzdálenost mezi sedačkou a šlapátky, díky tomu je vhodný pro děti od 96 do 132 cm.

Jízdu v něm si užijí jak děti, které ještě neumí jezdit na kole, tak ty, které třeba mají hendikep. Když se dítě unaví, v klidu si může zdřímnout a nikam nespadne.

Tažná tyč

Tažná tyč je vhodná pro děti, které si kolo teprve osahávají. Už udrží rovnováhu, umí jakžtakž jezdit po rovině, ale do kopce jim to zatím nejde.

Upozorňujeme, že tažné tyče, od jakéhokoliv výrobce, nejsou vhodné pro děti, které na kole neudrží rovnováhu. Pro tento případ jsou vhodné výše uvedené jednostopé vozíky.

Tažné tyče se dají použít na kola velikosti 10’’-20’’, to znamená cca od 3-5 let věku dítěte. Hodí se na jízdu po zpevněných cestách.

Vždy platí, že dítě musí umět na kole sedět a držet rovnováhu. Jakékoliv tažné systémy nejsou vhodné pro děti, které na kole rovnováhu neudrží.

Tažné lano

Tažné lano je určeno pro zdatnější malé cyklisty, kteří už zvládají kopec vyjet technicky, ale zrovna nemají dost síly.

V tomto případě má dítě větší svobodu a může si volit, jakou stopou pojede. Díky tomu se můžete vydat i mimo asfaltové cesty a užít si mnohem větší zábavu.

Tažné lano je skladné, snadno se montuje a může pomoci dětem ujet více kilometrů, než by zvládly bez podpory.

Co učit dítě ve třech letech

Ve třech letech není cílem učit dítě složitá pravidla silničního provozu. Základem je ovládání kola, bezpečné zastavení, schopnost reagovat na pokyn dospělého a ohleduplnost k okolí.

• udržovat přímý směr jízdy;
• správně držet řídítka;
• rozjet se a zastavit;
• bezpečně brzdit;
• položit nohu na zem po zastavení;
• zatáčet v dostatečně širokém prostoru;
• reagovat na pokyny dospělé osoby;
• jezdit pouze na bezpečném místě pod dohledem.

Jakmile se dítě začne cítit jistěji, je důležité ho naučit základním pravidlům a bezpečnostním zásadám jízdy na kole. Učte dítě, aby bylo ohleduplné k ostatním cyklistům a chodcům.

Jděte sami příkladem. Pokud dítě uvidí, že sourozenec či rodiče sami jezdí, půjde o první předpoklad k vybudování vztahu ke kolu, respektive cyklistice.

Co přijde později

Věk 5 - 6 let - „Učte své děti“. Pro jízdu na kole platí stejně jako pro chůzi po chodníku - vždy je nutné být s doprovodem.

Dítě by se mělo učit volit správnou jízdní stopu, udržovat přímý směr jízdy, bezpečně brzdit a zastavovat, být viditelné a vždy používat cyklistickou přilbu.

Ve věku 7 - 10 let přichází výuka k samostatnosti. Dítě je třeba seznámit se zásadami bezpečné cyklistiky, využíváním cyklistických tras a stezek a s tím, že cyklista je oproti motorizovaným účastníkům provozu mnohem více zranitelný.

Od deseti let mohou děti jezdit samostatně v silničním provozu. Toto právo s sebou nese především schopnost přijmout odpovědnost spočívající v zajištění vlastního bezpečného pohybu v dopravě.

Na samostatnou jízdu v provozu musí dítě znát dopravní předpisy, bezpečně ovládat jízdní kolo, mít jízdní kolo ve správném technickém stavu, vždy používat ochrannou cyklistickou přilbu a být dostatečně viditelné.

Příprava na samostatnou jízdu musí probíhat pod dohledem osoby starší patnácti let. Nejvhodnější je pak příprava pod dohledem kvalifikovaných lektorů na dětském dopravním hřišti.

tags: #ben #3 #roky #na #kole