Abeceda ostravských cyklistů: pravidla, vybavení, trasy a historie cyklistiky v Ostravě

„Abeceda ostravských cyklistů“ je brožura určená všem, kteří do Ostravy přijíždějí na kole, i těm, kteří kolo používají jako dopravní prostředek při cestách po městě. Přináší přehled povinností cyklistů na silnici, v obytné a pěší zóně, příklady míst, kam cyklista nesmí, informace o parkování a odstavování kol v Ostravě a také pokyny k vybavení a evidenci kola u Městské policie Ostrava.

Tiskovina obsahuje rovněž přehled webů, map a akcí pro cyklisty pořádaných v Ostravě. To vše je jen část z obsahu 32stránkové publikace pro malé i velké cyklisty.

Co Abeceda ostravských cyklistů obsahuje

Ostravský magistrát představil novou brožuru, která je určena všem, kteří do severomoravské metropole zavítají na kole nebo kteří používají kolo jako dopravní prostředek na cestách po městě. „Abeceda ostravských cyklistů“ přichází s přehledem povinností cyklistů nejen na silnici, ale také v obytné a pěší zóně, s příklady míst, kam cyklista nesmí, jak to vypadá s parkováním a odstavováním kol v Ostravě.

Čtenář dostane přesnou informaci, jak mít vybavené kolo i jak si ho evidovat u Městské policie Ostrava. Tiskovina také obsahuje přehled webů, map i akcí pro cyklisty, které jsou pořádány v Ostravě.

Ostrava jako město pro cyklistickou dopravu

Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou třetím největším městem republiky a třetím v pořadí podle počtu obyvatel. Má výhodnou strategickou polohu - nachází se 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem.

Městem protékají řeky Odra, Ostravice, Opava a Lučina. Žije zde přibližně 285 tisíc obyvatel, rozloha města činí 214 km².

Výrazný rozvoj pak Ostrava zaznamenala zejména po roce 1945, kdy se stala centrem rozvoje hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu. Díky tomu byla nazývána „městem uhlí a železa“ nebo také „ocelové srdce republiky“.

Po roce 1989 byla v důsledku restrukturalizace průmyslu razantním způsobem utlumena důlní činnost, poslední uhlí bylo vytěženo v roce 1994.

Koncepce cyklistické dopravy a rozvoj infrastruktury

Statutární město Ostrava má novou Koncepci cyklistické dopravy. Ta byla schválena 15. 5. 2024 zastupiteli města na svém zasedání.

Ostrava připravuje plán, jak zlepšit podmínky pro cyklistickou dopravu. Inspiruje se při tom cyklisticky vyspělými městy jako Kodaň, Amsterdam, Gent nebo Brémy.

Cyklistika není jen sport, ale především transport, zdůrazňují autoři zásadní změnu pohledu, se kterou koncepce přichází.

Aktivní doprava, především chůze a jízda na kole, je na úrovni obcí spojena s budováním infrastruktury, cyklostezek, chodníků, přejezdů, křižovatek apod.

Propojování ostravských cyklostezek

Ostrava propojuje městské cyklostezky, přibude 15 kilometrů nových tras. Jednou z připravovaných je například stezka mezi ulicemi Mečnikovova a Žákovská v Ostravě - Mariánských Horách, která propojí stávající trasu M mezi centrem Ostravy a obvody Ostrava-Jih, Vítkovice, Mariánské Hory.

V Ostravě je v procesu kolaudace nová trasa S vybudovaná statutárním městem Ostrava mezi Výškovicemi a Starou Bělou, která chodce a cyklisty odděluje od provozu na vozovce, v místech, kde by hrozilo vzdutí kořenovým systémem.

Mezi novinky, které cyklisty mohou potěšit, je legalizace dvou používaných tras na Slezské Ostravě. Trasa O, která byla letos dobudována z centra až do Radvanic, využívala mezi Hranečníkem a hranicí Radvanic chodníku.

Městský obvod Poruba za přispění fondů Regionální rady Moravskoslezsko zprovoznil úsek cyklistické trasy Q mezi studentskými kolejemi VŠB a planetáriem v Krásném Poli.

V následujících třech letech (2013-2015) bude v Ostravě vybudováno postupně 55 kilometrů nových cyklostezek za zhruba 600 milionů korun.

Jízda centrem a pěší zónou

Průjezd cyklistů pěší zónou v centru Ostravy, nové semafory pro cyklisty, stojany a komfortnější provedení cyklotrasy O - to jsou novinky ze severomoravské metropole.

V prosinci tohoto roku se konečně pěší zóna v centru Ostravy otevřela cyklistům.

Řeka, nábřeží, úzké uličky s atraktivním parterem a cyklisté - to vše již před lety vedlo místní k tomu, aby okolí Havlíčkova nábřeží v centru Ostravy začali říkat Malá Kodaň.

Bezpečné chování cyklistů v provozu

Po desetiletí jsou to dvě znesvářené komunity. Jedni si myslí, že je ti druzí na silnici svou přítomností jen obtěžují, druzí se zase cítí být tou první skupinou při jízdě po silnici v ohrožení.

Tak by se asi dal jednoduše a ve zkratce nazvat vztah řidiči - cyklisté a naopak. Cyklistická gesta by měli znát i řidiči aut a motocyklů.

Každý silniční cyklista by měl mít zažité základní signály, kterými se s ostatními lidmi dorozumívá při jízdě, a to hlavně ve skupině. Využít je ale může i jednotlivec, aby třeba upozornil řidiče motorových vozidel jedoucích za ním, že má v cestě překážku a tudíž lze očekávat určitou reakci z jeho strany.

Odbočení vpravo nebo vlevo

Při plánovaném odbočení jezdec na kole upaží, tedy zvedne ruku ve směru odbočení, přibližně 100 až 50 metrů před křižovatkou. Jednodušší je odbočení vpravo, kdy cyklista ukáže směr a odbočí.

Cyklisté se pohybují u pravého okraje vozovky a proto je to manévr, který se zvládá opravdu snadno. Složitější situace nastává při odbočování vlevo.

Podle portálu Bezpečné cesty je to manévr, který vždy přináší nebezpečí. „Cyklistu může srazit auto jedoucí za ním i auto jedoucí v protisměru,“ upozorňuje web Bezpečné cesty.

Signalizace při předjíždění

Podobnou signalizaci cyklista používá i při předjíždění. Může se totiž stát, že dojede pomalejšího jezdce na kole, koloběžkáře, ale také pomalý traktor nebo stavební stroj, a chce jej předjet.

Když začíná manévr, poté co se přesvědčil, že jej zrovna nepředjíždí žádné motorové vozidlo, upaží levou rukou a jede. Před skončením předjíždění zase upaží pravou rukou a dokončí manévr.

Předávání signálu ve skupině

Pokud jedou cyklisté ve skupině, měl by se signál o odbočení nést celou skupinou až k poslednímu cyklistovi, na kterém je zodpovědnost upozornit na změnu směru vozidla jedoucí za skupinou.

Zastavení

Zastavení se signalizuje zvednutím ruky s otevřenou dlaní. To může dát samostatně jedoucí cyklista nebo vedoucí skupiny signál ostatním nebo řidičům jedoucím za ním, že se připravuje na zastavení, například před křižovatkou.

Ve skupině musí toto gesto každý další cyklista vzít ihned na vědomí a okamžitě zopakovat, protože jinak hrozí nejen karambol cyklistů, ale i možná následná nehoda s autem či motocyklem.

Objíždění překážky na silnici

Pokud se před cyklistou vyskytne nebezpečná překážka, ať v podobě odstaveného auta, velké díry na vozovce, otevřeného kanálu ale třeba i chodce, cyklista ukáže rukou za trupem do strany, na které se překážka, které se bude vyhýbat nachází, a potom ji plynule objede.

Když se jedná pouze o něco menšího, může ukázat pouze prsty na řídítkách.

Kolmá překážka na vozovce

Může nastat situace, že se před cyklistou objeví kolmá překážka. To mohou být tramvajové nebo železniční koleje, vyfrézovaná vozovka nebo zpomalovací práh.

Pokud jezdec na kole bude míjet kolmou překážku na vozovce, kterou prostě není možné objet, tak mávne rukou rovnoběžně za trupem dvakrát zprava doleva.

Když jede skupina cyklistů, tak ostatní jezdci v ní díky tomuto znamení vědí, že se mají připravit na „nadzvednutí“ obou kol, případně na skok.

Vstávání ze sedla

Cyklisté pohybující se po silnici mají ještě dvě gesta, ta ale platí spíše jen pro ně, když jedou ve skupině. Tím prvním je vstát ze sedla.

Pokud má cyklista v plánu vstát ze sedla, musí na to upozornit hlavně kolegu jedoucího bezprostředně za ním. „Při takovém pohybu totiž jezdci zadní kolo na chvíli propadne dozadu, což by mohlo způsobit dotek s předním kolem cyklisty za ním,“ upozorňuje web Alltraining.

Signál je možné předat dvěma způsoby. Buď se jezdec chytne za páky a dvakrát po sobě „zamává křidélky“, tedy rukama do prostoru jako když motýl nebo pták mává křídly.

Ještě je možné také dvakrát mávnout rukou za trupem podél hýždí dozadu.

Střídání v čele skupiny

Druhým znamením je, že vedoucí jezdec skupiny chce být vystřídán. Pokud mu „skončila práce“ na špici skupiny a chce ji přenechat jinému, sundá ruku z řídítek, vybočí lehce do strany a hlubokým mávnutím levou rukou dopředu dá signál, že je čelo skupiny volné.

Zkušení to naznačují pouze vybočením loktu do strany. Poté se podél skupiny, po pravé straně, někdejší vedoucí jezdec pomalu propadne až na její konec.

Vybavení, evidence a odstavování kol

Abeceda ostravských cyklistů přináší přesnou informaci, jak mít vybavené kolo i jak si ho evidovat u Městské policie Ostrava.

Publikace se věnuje také parkování a odstavování kol v Ostravě. Součástí městské cyklistické infrastruktury jsou mimo jiné stojany a cykloboxy.

Dnešního dne byl za účasti zástupců ÚMOb Ostrava-jih a ředitelů ZŠ V. Košaře a A. Kučery ukončen pilotní projekt realizace cykloboxů na školách.

Školy, děti a cyklistická osvěta

Do školy na kole - to je název nové soutěže, kterou připravuje Statutární město Ostrava prostřednictvím městského cyklokoordinátora. Předběžně se do soutěže přihlásilo 9 ostravských základních škol.

Soutěž je určena dvojicím žákům nebo žákyň 9. tříd základních škol. Již druhý ročník soutěže Do školy na kole se rozběhne v květnu v Ostravě.

9 základních škol vytvořilo dvojice deváťáků a deváťaček, které měly za úkol buď s co největší pravidelností nebo co největší vzdáleností jezdit do školy na kole.

Díky pandemii se 5. ročník pravidelné soutěže pro žáky 9. tříd ostravských základních škol mohl uskutečnit až ve školním roce 2020/2021, a to ještě netypicky.

První polovina proběhla v říjnu do uzavření škol, druhá polovina v květnu a začátkem června po jejich otevření.

Nově vzniklý Cykloaktiv si dal jako jednu z priorit výchovu chodců a cyklistů k vzájemné ohleduplnosti. Proto odbor dopravy Magistrátu města Ostravy nechal vyrobit nálepky, které mají upozornit chodce na místo křížení.

Bikesharing v Ostravě

Na sdílených kolech Rekola se od 1. 5. nově projedete i v Ostravě. K prvnímu rozšíření systému došlo v době, kdy se bikesharing rozvíjel také v dalších českých městech.

Statutární město Ostrava s dotčenými městskými obvody na rok 2019 připravilo rozšíření vloni úspěšného systému sdílení kol. Nově kromě centra města přibudou stojany i ve Vítkovicích, Porubě, Mariánských Horách.

Cyklistické akce a komunitní život

V pátek 1. července se bude v Ostravě pořádat benefiční cyklojízda Okolo Ostravy napříč handicapy. Na kole pojedou malí i velcí, handicapovaní i bez handicapu, sportovci i rekreační cyklisté.

Smyslem je ukázat, že kolo může spojovat různé skupiny obyvatel a být prostředkem pohybu i společného setkávání.

Již čtrnáctý ročník cyklojízdy ostravských starostů se uskutečnil 21.9.2012. Trasu 6 městskými obvody v délce 20 km absolvoval peloton 30 účastníků, které v jednotlivých obvodech přivítali vždy starostové.

Tiskovina obsahuje přehled webů, map i akcí pro cyklisty, které jsou pořádány v Ostravě.

Historie ostravské cyklistiky do roku 1951

Moravská Ostrava se ještě před závěrem 19. století stala centrem rozvíjející se cyklistiky. Nejstarší cyklistický spolek vznikl ve městě roku 1887 - byl jím německý Radfahrer Club.

Nebyl jediným německým velo spolkem, uveďme např. vítkovický WitkowitzerRadfahrVerein (1895) či přívozský OderfurtRadfahrer-Verein (1895).

Česká cyklistika však nezůstávala pozadu: v roce 1895 vznikl v Moravské Ostravě Klub českých velocipedistů BLESK.

Cyklistika v té době patřila k sportům určeným pro zámožnější vrstvy obyvatel. Přesto se bicykly stávaly poměrně rychle dostupnějšími i pro lépe placené kvalifikované dělníky, jež využívali kola k cestě do zaměstnání.

Počet cyklistů začal výrazně stoupat, stejně jako počet klubů, v nichž se cyklisté sdružovali. Od přelomu 19. a 20. století do vypuknutí 1. světové války přišel doslova boom zakládání českých velocipedistických spolků.

První české velocipedistické spolky

V této zakládající vlně můžeme zmínit např. mariánskohorský Klub českých velocipedistů LHOTKA, od r. 1904 přejmenován na Klub českých velocipedistů RUCH (1899), moravskoostravský Klub českých cyklistů Ostrava (1899), Klub českých velocipedistů pro Novou Bělou a okolí (1905), Klub českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic (1906), Klub českých velocipedistů ve Staré Bělé (1907), Klub českých velocipedistů MORAVAN v Hrabůvce (1909), Klub českých velocipedistů ve Velkých Kunčicích (1910) či Klub českých velocipedistů v Zábřehu nad Odrou (1910).

Nutno dodat, že téměř všichni členové jmenovaných spolků byli muži, ženy se objevují jen výjimečně.

Cyklistika po první světové válce

Po první světové válce se sporty tzv. „první vlny“, do níž náleží také cyklistika, přesunuly do privátní sféry. V organizované cyklistice se pozornost upnula především k závodnímu soutěžení.

Pěstování cyklistického sportu se stalo dostupnější i pro střední a nižší vrstvy s převahou českého etnika. Většina německých spolků, které se věnovaly cyklistice, zanikla.

Češi doslova opanovali cyklistický sport. Na přelomu 20. a 30. let přišla nová vlna zakládání klubů.

Byly jimi např. Klub českých cyklistů SLOVAN, Mor. Ostrava-Hulváky (1928), Klub českých cyklistů pro Bartovice a okolí (1929, druhý konkurenční klub se v obci nepodařilo prosadit) nebo Český klub velocipedistů OSTRAVAN v Moravské Ostravě (1931).

Závodní cyklistika a Augustin Sumík

Nešvarem Ostravy se v tomto období staly časté krádeže bicyklů. Ve 2. polovině 20. let převzal hlavní iniciativu nad cyklistikou vítkovický Klub českých velocipedistů VPŘED (1897), který začal pořádat jako první veřejné cyklistické závody.

Čelní osobností spolku se stal Augustin Sumík, jenž stál na počátku 30. let též u zrodu Moravskoslezské župy cyklistické České ústřední jednoty velocipedistů (1931), jež sdružovala a organizovala několik cyklistických spolků Ostravska.

Augustin Sumík se zasloužil o vítkovický klub takovou měrou, že jej zasadil mezi nejznámější sportovní spolky Československa.

Činnost spolku - oproti okolním ostravským cykloklubům - výrazněji nezabrzdila ani hospodářská krize a okupace Československa. Dokonce i v období 2. světové války byl klub aktivní.

Sumík byl za svou činnost odveden do koncentračního tábora.

Útlum spolkové cyklistiky

Cyklistické kluby zanikaly ponejvíce v důsledku hospodářské krize. V průběhu 30. let zanikla celá řada spolků, jmenujme pro ukázku jen KČV v Zábřehu nad Odrou (1931), hulvácký SLOVAN (1932) nebo hrabůvecký MORAVAN (1937).

Spolková cyklistika výrazně utrpěla po roce 1948. Roku 1951 byl v Československu vydán zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, účinný od 1. října 1951.

Tímto zákonem byl nahrazen zákon č. 134/1867 ř. z., o spolčovacím právu i stejně starý zákon o shromažďovacím právu. Ve svém důsledku znamenal pro mnohé spolky konec činnosti, případně pokračování v jiné formě - v jednotných odborových organizacích.

tags: #abeceda #ostravskych #cyklistu