Silniční motocykly a riziko smrtelných nehod

Motocyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu a jejich riziko smrtelné nehody je výrazně vyšší než u řidičů osobních automobilů. Nejsou chráněni karoserií ani bezpečnostním pásem, takže i chyba, která by v automobilu skončila pouze materiální škodou, může mít na motocyklu fatální následky.

V Česku během prvních šesti měsíců roku 2026 zemřelo na českých silnicích 31 lidí jedoucích na motocyklech, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo 20. Policie během prvního pololetí evidovala 1845 dopravních nehod s účastí motocyklu, což bylo o 201 více než ve stejném období roku 2025.

Proč jsou motocyklisté vystaveni tak vysokému riziku

Motocyklisté jsou zranitelní; v roce 2000 bylo v Nizozemí 89 mrtvých a 749 zraněných. Zranitelnost má dva aspekty: díky nutnosti udržení rovnováhy jsou nehody motocyklů často vážné; řidič i spolucestující velmi často z motocyklu spadnou; nedostatečná možnost ochrany vede k poměrně vážným zraněním.

Motocyklisté jsou výrazně zranitelnější než řidiči automobilů, a i drobná chyba může mít fatální následky. Jejich zranitelnost vyplývá zejména z faktu, že nejsou chráněni karoserií ani bezpečnostním pásem.

BESIP upozorňuje, že riziko vážného zranění je u motocyklistů šestnáctkrát až dvacetkrát vyšší než u řidičů aut. Motorkáři rovněž tvoří až dvacet procent těžce zraněných u dopravních nehod.

V případě zranění i smrti je riziko nehody u motocyklistů 12krát vyšší než u pasažérů automobilu. V Česku mají motorkáři 28krát vyšší pravděpodobnost smrtelné nehody než řidiči aut.

Vývoj počtu motocyklů a obětí

Motocykly se v posledních letech těší rostoucí oblibě a na českých silnicích jich každoročně přibývá. V letošním roce jsou počty nových registrací rekordní - jen za první pololetí se prodalo 19 462 motocyklů. Celkem je v registru vozidel více než 1,4 milionů motocyklů.

Za první pololetí roku 2026 bylo v Česku zaregistrováno 19 462 nových strojů kategorie L. O rok dříve jich za stejné období přibylo 15 367. Meziroční nárůst tak dosáhl 26,65 procenta, což představuje 4095 motocyklů navíc.

Jen v červnu se počet registrací ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšil o 40,68 procenta. Celkově je v českém registru vozidel vedeno více než 1,4 milionu motocyklů.

Vyšší nehodovost přichází v době rychle rostoucího zájmu o motocykly. Větší počet strojů v provozu však vyžaduje zvýšenou pozornost nejen od řidičů automobilů, ale také od samotných motocyklistů.

V roce 1980 bylo v Nizozemí 100,000 motocyklů; v současné době je jich více než 400,000. Během posledních 15 let bylo nejméně mrtvých (55) zaznamenáno v roce 1987, nejvíce (106) v roce 1994.

V Nizozemí bývá ročně přibližně 850 vážně zraněných a 90 mrtvých motocyklistů. V roce 2000 bylo v Nizozemí 89 mrtvých a 749 zraněných.

Aktuální česká data o smrtelných nehodách

Nehody motocyklistů mají letos výrazně horší následky než před rokem. Během prvních šesti měsíců roku 2026 zemřelo na českých silnicích 31 lidí jedoucích na motocyklech, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo 20.

Dalších 160 jezdců utrpělo těžká zranění. Z 31 obětí bylo 29 řidičů motocyklů a dva spolujezdci.

Policie během prvního pololetí evidovala 1845 dopravních nehod s účastí motocyklu. Oproti stejnému období roku 2025 jich bylo o 201 více.

Řidiči motocyklů zavinili 1129 těchto nehod, což představuje meziroční nárůst o 154 případů. Z letošních 31 úmrtí připadalo 20 na nehody zaviněné řidičem motocyklu a 11 na případy, za které odpovídal řidič jiného vozidla.

Dlouhodobé policejní statistiky přisuzují přibližně 60 procent nehod samotným motocyklistům. U zbývajících 40 procent je viníkem řidič automobilu, nejčastěji kvůli nedání přednosti v jízdě.

V loňském roce na silnicích zemřelo 96 řidičů nebo spolujezdců na motocyklu. Nehody motocyklů patří k těm s nejvážnějšími následky, na 1000 nehod připadá zhruba 48 usmrcených, průměrná hodnota u všech nehod v ČR je přitom deset usmrcených na 1000 nehod.

Jen v minulém roce na českých silnicích zahynulo 81 motocyklistů. Celkem v loňském roce na silnicích zemřelo 438 lidí, což je nejméně od roku 1961, odkdy policie vede statistiky.

Počet usmrcených řidičů poklesl u téměř všech kategorií - řidičů aut, kol i nákladních vozů. Jedinou výjimkou byli právě motorkáři, jichž na silnicích zahynulo o 0,11 procenta více než v roce 2023.

Nejčastější příčiny smrtelných nehod

Nepřiměřená rychlost

Hlavním bezpečnostním problémem je špatná viditelnost motocyklistů a často také jejich nadměrná rychlost. Nejvyšší počet nehod zaviněných motocyklisty (835), usmrcených (23), těžce (127) i lehce raněných (647) má jeden společný jmenovatel - Nepřiměřená rychlost jízdy!

Statistiky poukazují na to, že se většina nehod odehrává na otevřených silnicích v důsledku nedodržení rychlostních limitů nebo agresivní jízdy. Následky nehod pak výrazně ovlivňuje rychlost.

S jejím nárůstem u auta i motocyklu o deset kilometrů za hodinu totiž vzrůstá pravděpodobnost těžkého zranění motorkáře 1,3krát a pravděpodobnost usmrcení dokonce 1,8krát.

Pokud nehodu zaviní motocyklista, opakuje se zejména kombinace nepřiměřené rychlosti a nezvládnutí řízení. Policejní rozbor letošních smrtelných případů uvádí například vyjetí mimo silnici po průjezdu zatáčkou, nárazy do stromů, plotů nebo zdí a ztrátu kontroly nad strojem v zatáčce.

Nedostatek zkušeností a nezvládnutí řízení

Řadu dopravních nehod na motorce mají na svědomí začínající řidiči, kteří nemají dostatek dovedností a zkušeností. Bezpečnost motocyklistů významně ovlivňuje jejich vlastní chování a schopnost ovládat motocykl i v náročných situacích.

Podle zjištění Portálu nehod rychlá jízda dominuje u mladých řidičů. S rostoucím věkem její podíl klesá a roste podíl nehod způsobených nezvládnutím řízení.

„Mladí motorkáři častěji zkouší, kolik to dá, ale rizikem je pro ně menší zkušenost a nevyježděnost. Příkladem mohou být nehody, kdy jedou ve vzduchové kapse za nákladním vozem. A nepřiměřená rychlost ve spojení s neodhadnutím rozdílné brzdné dráhy pak bývá příčinou nehody. Málokdo si totiž uvědomí, že brzdná dráha motorky je v některých případech delší než u osobního vozu, který je třeba motorkář zvyklý řídit,“ upozorňuje Jan Chalas ze společnosti Data Friends provozující Portál nehod.

Alkohol a návykové látky

Nedodávání pravidel silničního provozu zahrnuje také jízdu pod vlivem alkoholu. Nedání přednosti zprava, ignorování dopravních značek nebo jízda pod vlivem alkoholu jsou další časté příčiny nehod na motorce, které mohou mít fatální následky.

Z pohledu dopravních nehod s účastí motocyklisty v důsledku vlivu alkoholu a návykových látek je velmi negativní, že 42 % těchto nehod zavinili motocyklisté pod vlivem alkoholu nad 1,5 promile.

Nevhodné počasí a stav vozovky

Riziko dopravní nehody zvyšuje nedostatečná viditelnost, déšť, sníh nebo led, protože motorky mají menší stabilitu než automobily. Jezdec na motocyklu se také musí za všech okolností přizpůsobit aktuálním povětrnostním podmínkám.

O předpověď počasí by se měl podívat před jízdou a podle toho se zařídit. I taková maličkost, jako je například prochladnutí, totiž může vést ke ztrátě citu při řízení.

Opatrnost je na místě i při jízdě v dešti. Nutné je uvědomit si, že na vodě má stroj delší brzdnou dráhu. Proto může být lepší intuitivně zpomalit.

V případě, kdy motorkář najede na povrch s nízkou přilnavostí nebo neopatrně přidá plyn, může velmi snadno dojít ke smyku. BESIP upozorňuje, že v takových chvílích je ve většině případů nejlepší nedělat vůbec nic, jelikož motorka se sama srovná.

Víkendové vyjížďky často vedou po méně udržovaných silnicích nižších tříd s dírami, výtluky a s neuklizeným štěrkem po zimní údržbě. I tam může motorkář snadno ztratit kontrolu nad svým strojem a fatálně havarovat.

Rizikové situace mezi automobilem a motocyklem

Neplatí, že by za všechny rizikové situace nesli odpovědnost výhradně motorkáři. Téměř 40 procent nehod motocyklistů zavinili řidiči aut.

Zatímco řidiči automobilů jsou chráněni karoserií vozidla, pro motorkáře mají tyto střety často fatální následky. Usmrcením či zraněním řidiče motorky končí tři čtvrtiny havárií s automobily, přičemž až čtyřicet procent nehod se zraněním motorkáře zaviní řidiči aut, kteří ho přehlédnou.

Typickým rizikovým scénářem je přehlédnutí motorky při odbočování vlevo. Řidič přehlédne přijíždějící motocykl nebo nesprávně odhadne jeho rychlost a vjede mu do cesty.

Jedním z typických scénářů je odbočování automobilu vlevo přes protisměr. Řidič přehlédne přijíždějící motocykl nebo nesprávně odhadne jeho rychlost a vjede mu do cesty.

V prvním pololetí letošního roku takto při nehodách zaviněných řidiči vozidel zemřelo sedm lidí na motocyklech. Další dva smrtelné případy následovaly po nedání přednosti proti dopravní značce.

Přehlédnutí motocyklu

Na přehlížení motocyklů v provozu se zaměřuje pokračující kampaň BESIP „Hele, motorka!“. Kampaň pracuje především s lidským faktorem.

Řidiče automobilů vede k tomu, aby při spatření jednostopého vozidla vědomě zaměřili pozornost na jeho přítomnost a řekli si „Hele, motorka!“. Opakování tohoto hesla má pomoci mozku zvyknout si na motocykly jako na běžnou součást provozu a snížit riziko jejich přehlédnutí.

Základem byla doporučení neuropsychologů z univerzity v britském Nottinghamu, kteří upozornili na takzvaný SMIDSY („Sorry Mate, I Didn’t See You“, tedy „Promiň, kámo, neviděl jsem tě“) efekt, k němuž dochází v momentě, kdy řidič vozidla přehlédne motorku i přesto, že se jejím směrem podíval.

Lidský mozek má totiž tendenci automaticky ignorovat menší či nezvyklé objekty, jako mohou být právě motocykly. Motocykly navíc umožňují rychlejší změny směru i rychlosti a díky menším rozměrům se snáze schovají v mrtvém úhlu.

Řidiči by měli motocykly aktivně hledat zejména před odbočováním, změnou jízdního pruhu nebo zahájením předjíždění. Samotný pohled do zrcátka nemusí stačit, protože se menší motocykl snadno skryje v mrtvém úhlu nebo splyne s okolím.

Problémem bývá také nesprávný odhad jeho rychlosti a vzdálenosti. Řidiči aut mnohdy mají tendenci počet a pohyb motorek v provozu podceňovat.

Předjíždění a změna jízdního pruhu

Jedna z nebezpečných situací nastává v případě, kdy se auto chystá předjíždět či změnit jízdní pruh a ve zpětném zrcátku přehlédne motocykl, který se k němu blíží zezadu.

Takové situace sice mohou být nebezpečné, avšak ke smrtelným zraněním motocyklistů u nich dojde pouze ve třech procentech případů.

Výrazně nebezpečnější jsou situace, kdy řidič auta vybočí do protisměru z důvodu předjíždění nebo vyhýbání se překážce a čelně se srazí s protijedoucím motorkářem, kterého na silnici přehlédl.

V těchto případech bývají následky tragické a až čtyřicet procent podobných nehod skončí smrtelným zraněním.

Odbočování vlevo a nedání přednosti

V pěti procentech případů končí smrtí situace, kdy automobil odbočuje z hlavní silnice doleva, a nedá přednost motorkáři, který jede v protisměru.

Dojít pak může také k tomu, že auto vjede do křižovatky a během svého manévru se bočně srazí s motocyklistou, který projíždí po křižující komunikaci. Podobný typ nehod končí tragicky ve dvou procentech případů.

Před zahájením manévru je nutné důkladně zkontrolovat situaci nejen před vozidlem, ale i za ním. Pozor je třeba dávat na mrtvé úhly a překážky v rozhledu, jejichž existenci je nutné kompenzovat pohybem hlavou a pečlivou kontrolou.

Vždy je potřeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy situaci na silnici, zejména co se týče rozhledových podmínek a viditelnosti. Před odbočováním či předjížděním bychom vždy měli dát včas znamení ostatním účastníkům silničního provozu pomocí blinkrů.

Kdy a kde riziko nejvíce roste

Riziková část roku zdaleka nekončí. Nehodovost motorkářů obvykle vrcholí během letních měsíců, kdy se na silnicích pohybuje nejvíce jednostopých vozidel a do výsledné bilance se promítají také únava, nepozornost nebo přecenění vlastních schopností.

Podle dat Centra dopravního výzkumu je v dlouhodobém horizontu nejrizikovější částí roku právě období od června do konce září.

Z dat zároveň vyplývá, že zvýšenou opatrnost by měli řidiči věnovat především víkendům. V dlouhodobém desetiletém srovnání připadá nejvíce nehod na nedělní odpoledne, zejména mezi třetí a čtvrtou hodinou.

Obecně jsou rizikové celé víkendy, především v odpoledních hodinách - riziko začíná růst už v pátek po 14. hodině a výrazněji klesá až v neděli po 18. hodině.

Jízda na motorce je v Česku spíš víkendovým zpestřením než způsobem, jak se přepravovat z místa na místo. O víkendu se podíl nehod motorkářů na všech nehodách pohybuje okolo pěti procent, zatímco v pracovní dny klesá pod tři procenta.

Nehodovost jezdců na motocyklech prudce roste kolem poledne a kulminuje okolo šestnácté hodiny. Mnoho těchto karambolů spojuje jízda po silnicích se zatáčkami, které jsou pro motorkáře adrenalinové.

Často ale špatně odhadnou situaci, ztratí kontrolu nad motocyklem a vjedou do protisměru. Zbytečné nehody vznikají také při jízdě ve vzduchové kapse za nákladním vozem nebo při předjíždění pomalejších vozidel.

Rizikové silniční úseky

Ústřední automotoklub zveřejnil celorepublikovou rizikovou mapu pro motorkáře. Mapa ukazuje, ve kterých úsecích jsou motorkáři nejčastěji účastníky nehod.

Každá významná silnice má svoji barvu od světle zelené, která označuje nízké riziko nehody, přes červenou, která označuje středně vysoké riziko, až po černou, která označuje vysoké riziko.

Podle mapy jsou nejrizikovější točité a méně přehledné úseky. Rizikové jsou ale také dálnice a rovné silnice, kde řidiči mohou jet a někteří i jezdí velmi rychle.

Příkladem jsou silnice I/11 z Českého Těšína do Havířova nebo silnice I/10 u Jablonce. Rizikové mapy vznikají v evropském měřítku od roku 2003, kdy je iniciovaly automotokluby ve Velké Británii, Německu a Nizozemsku.

Tři nebezpečná místa pro motorkáře

V okresu Česká Lípa je rizikové místo na 54. kilometru silnice I. třídy číslo 9. Konkrétně jde o křížení se silnicí třetí třídy číslo 2702 spojující Drchlavu a Chlum.

Křižovatka je sice na přehledném místě po dlouhém rovném úseku ve volné krajině. Právě ten ale láká motorkáře k riskantnímu předjíždění pomalejších vozidel.

Nejčastějším důvodem karambolů motorkářů na této křižovatce je předjíždění vozidla odbočujícího doleva na vedlejší silnici.

Další rizikové místo najdeme poblíž obce Stará Huť v okrese Uherské Hradiště. Jde o zatáčku na 50. kilometru silnice I. třídy číslo 50.

Krásná krajina vrchoviny Chřiby láká k víkendové jízdě s ostrými zatáčkami. Právě tam ale mnozí motorkáři náročnou jízdu nezvládnou kvůli příliš vysoké rychlosti a havarují.

Třetí rizikový úsek je na silnici I. třídy číslo 44 mezi Loučnou nad Desnou a Červenohorským sedlem v okrese Šumperk.

Serpentiny s řadou ostrých zatáček na horské silnici vyžadují od motorkářů maximální soustředění v kombinaci s jízdními dovednostmi a odhadem bezpečné rychlosti.

Jak snížit riziko nehody při jízdě na motocyklu

Pro zvýšení bezpečnosti při každé projížďce na motorce je základem bezpečný styl jízdy. Rychlost byste měli vždy přizpůsobit rychlostním limitům, svým schopnostem, stavu vozovky i aktuálním povětrnostním podmínkám.

Důležité je také předvídat možné nebezpečné situace a přizpůsobit jim jízdu a dodržovat bezpečnou vzdálenost. Motorkář by si měl vždy uvědomovat, že je plnohodnotným účastníkem silničního provozu a musí dodržovat všechna pravidla s tím související.

V žádném případě tak například nesmí jezdit na červenou. Stejně tak je nezbytné dodržovat předepsanou rychlost, a to i proto, že motocykl má delší brzdnou dráhu než automobil.

Řidič by také na motorce neměl jezdit přehnaně defenzivně ani agresivně. BESIP upozorňuje, že zásadní je tolerance, ohleduplnost, předcházení problémům a předvídání.

Samozřejmou nutností je rovněž to, aby byl řidič motocyklu držitelem příslušného řidičského průkazu. K větší bezpečnosti při jízdě na motorce přispívá i plánování trasy předem.

Technický stav motocyklu

Prevencí nehod je také dbaní na skvělý technický stav motocyklu. Před každou jízdou byste měli zkontrolovat brzdy, pneumatiky a světla.

Stroj je potřeba před každou jízdou zkontrolovat. Pozor je nutné dávat zejména na tlak v pneumatikách a jejich stav, těsnost motoru a tlumičů, správnou funkčnost brzd nebo třeba osvětlení.

Naprostou samozřejmostí je kontrola pneumatik, protože jejich stav a správný tlak ovlivňují stabilitu, brzdění i chování motocyklu v zatáčce.

Ovládání motocyklu a jízda v zatáčkách

Pokud cítíte, že si nejste na motorce ještě zcela jistí, může vám pomoci absolvování specializovaných kurzů, které vás mimo jiné naučí, jak reagovat v krizových situacích.

Schopnost reagovat v krizové situaci, správně brzdit, měnit směr nebo bezpečně projet zatáčku může zásadně ovlivnit, zda rizikový okamžik skončí pouze leknutím, nebo vážnou nehodou.

Při jízdě na motorce musí být tělo vždy absolutně uvolněné. Dlouhá neuvolněná jízda totiž může navodit křeče, což je velmi nebezpečný moment.

Do zatáček je třeba při jízdě na motorce přidávat plyn, aby byl motocykl správně vyvážený a byla odlehčena přední guma. Při přidaném plynu pak stroj lépe zatáčí.

Naprosto zásadní je chování řidiče motocyklu v případě nečekaných situací. Jednou z nejčastějších příčin pádu na silnici je, když motorkář prudce vezme za přední brzdu.

Důležité je proto mít při jízdě dobrý přehled a plánovat dopředu, což v případě nenadálé situace poskytne dostatek času na vhodnou reakci.

Bezpečný odstup a předjíždění

Jezdec na motocyklu by se neměl v žádném případě „lepit“ na vozidlo před ním, protože jeho řidič může v takovém případě zpanikařit a provést nečekaný manévr. BESIP zdůrazňuje, že za všech okolností je třeba dodržovat bezpečnou vzdálenost.

V případě předjíždění by měl mít motocyklista připravený jakýsi záložní plán, kudy jet v případě, kdy auto jedoucí před ním náhle odbočí či změní směr, nebo kdy náhle vyjede jiné vozidlo z vedlejší ulice.

Pozor je třeba dávat i v momentě, kdy řidič motocyklu předjíždí parkující auta. Nepozorný řidič totiž může náhle otevřít dveře a začít vystupovat.

Podstatné je také zacházení s blinkry, které by měl motorkář po dokončení odbočení automaticky vypínat. Pokud blinkr zůstane zapnutý, může to zejména při jízdě ve městě způsobit řadu komplikací.

Jízda ve skupině

Opatrní musí být řidiči motocyklů i v momentě, kdy jedou ve skupině. Nejpomalejší jezdec by měl jet vždy jako první.

Nejrychlejší by se naopak měl pohybovat na konci skupiny. Mezi jednotlivými stroji by pak měl být během jízdy bezpečný odstup.

Samozřejmostí potom je, že na společné vyjížďce mezi sebou motorkáři nesmějí v žádném případě nijak „závodit“.

Ochranné vybavení motocyklisty

Nejdůležitějším ochranným prvkem na motorce je bezesporu přilba, která je pro jízdu na motorce povinná. Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention snižuje přilba riziko úmrtí o 37 % u řidičů motorek a o 41 % u spolujezdců, navíc také snižuje riziko poranění hlavy o 69 %.

Důležitá je homologovaná přilba, která musí vždy perfektně sedět a nesmí řidiče omezovat ve výhledu. Oči by měly být umístěny ve spodní polovině průzoru.

Povinnost mít nasazenou přilbu platí i pro spolujezdce. Zároveň je nutné si uvědomit, že helma při dlouhodobém používání ztrácí své vlastnosti.

BESIP podotýká, že výměna přilby je doporučena vždy po pěti letech. Přilba ale nenahrazuje další ochranné prvky, protože při pádu bývají ohroženy také ruce, nohy, páteř a další části těla.

Rukavice, boty a oblečení

Součástí bezpečnostní výbavy by ideálně měly být i speciální motocyklové kalhoty s chrániči na bocích a kolenou a bunda s reflexními prvky, pevné boty nad kotníky a odolné rukavice.

Kromě helmy jsou důležité i rukavice, které by měly na ruce vždy perfektně sedět. Materiál na dlaních by se neměl shrnovat a ruce by se neměly potit.

Nezbytnou součástí motorkářské výbavy jsou také boty, které musí být pevné, aby nohu dobře ochránily. Řidič by v nich měl vždy mít cit v nártu i chodidle.

V případě oblečení BESIP poznamenává, že kožené je pevnější a bezpečnější, avšak zároveň méně pohodlné. Textilní oblečení je sice pohodlnější, avšak z podstaty věci nikdy neochrání tak jako kvalitní kůže.

Tričko a kraťasy nejsou pro jízdu na motorce doporučeny, jelikož i při malém pádu znamenají hodně bolesti. Při výběru oblečení je také vhodné zvolit takové, které obsahuje reflexní prvky.

Zeja při jízdě v noci je naprosto klíčové být vidět. Zlepšení viditelnosti motocyklistů a zlepšení dopravního chování motocyklistů patří mezi důležitá opatření pro zvýšení bezpečnosti.

Chrániče a airbagové prvky

Při nehodách mohou hrát podstatnou roli také různé bezpečnostní doplňky. Samozřejmostí by měla být ochrana zad v podobě chrániče páteře.

Dalším bezpečnostním prvkem, který lze využít, jsou speciální vesty nebo kombinézy s airbagem, který se v případě nárazu nebo pádu aktivuje.

Bezpečnostní doplňky vždy musí na exponovaných místech pevně držet. Jinak totiž při nehodě neochrání.

Zároveň platí, že všechny tyto prvky by měly mít svou vlastní bezpečnostní atestaci.

Význam výcviku a prevence

Bezpečnost motocyklistů významně ovlivňuje jejich vlastní chování a schopnost ovládat motocykl i v náročných situacích. Pro samotné motocyklisty je proto během léta připravena řada preventivních akcí zaměřených na bezpečnější jízdu a lepší zvládání stroje.

Na praktické zdokonalení řidičských schopností se zaměřuje projekt Učme se přežít, který pořádá Tým silniční bezpečnosti ve spolupráci s Policií ČR.

Kurzy a doprovodné akce připravují motocyklisty na situace, s nimiž se mohou setkat v běžném provozu, a pomáhají jim lépe poznat možnosti i limity vlastního stroje.

Součástí programu může být vnímání rizik v silničním provozu, pasivní bezpečnost, hlavní příčiny motocyklových nehod a poskytování první pomoci.

Motocyklisté se mohou na okruhu zapojit do jízd pod vedením instruktorů. Praktický trénink pomáhá zlepšovat brzdění, změnu směru, průjezd zatáčkou i reakci na krizovou situaci.

Co dělat po dopravní nehodě

Pokud přeci jen k dopravní nehodě na motocyklu dojde, je třeba zachovat chladnou hlavu a postupovat s rozvahou.

Zajištění místa nehody

V první řadě zabezpečte místo nehody. Motorku zastavte u krajnice, vypněte motor a zapněte výstražná světla.

Je nutné dbát na vlastní bezpečnost i na bezpečnost dalších účastníků provozu, protože po pádu může motocykl nebo jeho řidič zůstat na místě, kde hrozí další střet.

První pomoc a přivolání pomoci

Pokud během nehody došlo ke zranění, neprodleně poskytněte první pomoc a zavolejte tísňovou linku 155 nebo 112.

V případě, že je nehoda vážnější, přivolejte policii, pokud došlo ke zranění nebo úmrtí osob, škoda přesáhla 100.000 Kč, došlo k poškození majetku třetích osob nebo jste se neshodli s dalšími účastníky nehody na zavinění.

Dokumentace nehody

Pořiďte co nejdetailnější fotografie nebo video z místa nehody, vyplňte záznam o dopravní nehodě a zaznamenejte údaje o ostatních účastnících nehody.

Pojistnou událost co nejdříve nahlaste pojišťovně a dodejte jí potřebnou dokumentaci.

Dopravní nehody na motorce jsou bohužel na českých silnicích poměrně časté a mnohdy mají závažné následky. Pokud však budete dodržovat pravidla silničního provozu a používat kvalitní ochranné vybavení, výrazně riziko nehody snížíte.

tags: #silnicni #motocykly #smrt