Návrh článku vychází z rozmanitých popisů rámů, jejich konstrukčních principů a historických vývojových trendů, které ovlivňují tuhost, hmotnost a ovladatelnost motocyklů na cestách i v terénu.
Základní funkce rámu a jeho význam pro jízdní vlastnosti
Hlavní a nejdůležitější funkcí rámu motocyklu je co nejtužším způsobem spojit hlavu řízení s čepem zadní kyvné vidlice (bez ohledu na typ jejího uložení), v dobách předkývačkových s osou zadního kola. Namáhání rámu, jak si asi každý umí představit, je na ohyb i na krut, namáhají jej rázy od odpružení kol, brzdné i akcelerační síly, náklad s hmotností posádky a vibrace motoru. Už dávno před tím, než přišli konstruktéři na nápad zapojit do téže funkce samotnou pohonnou jednotku, vznikly dva základní typy rámu, jejichž obměny se prakticky užívají dodnes. Prvním a z kola šlapacího vycházejícím je tak zvaný rám kolébkový, který může být jak uzavřený, tak i dole otevřený podle toho, jak se to hodilo pro zástavbu motoru.
Kolébkový a páteřový rám
Při dobrém dimenzování jde o stále dobře využitelnou koncepci, ovšem hmotnostně i výrobně-ekonomicky již překonanou a v případě použití pro velké víceválcové motory i trochu složitou na jejich zástavbu. Pak je nutné část rámu udělat demontovatelnou, což zvyšuje cenu i hmotnost a snižuje tuhost. Protože teoreticky nejpevnější spojnice hlavy řízení a uložení zadní kyvné vidlice je po přímce, je jasné, že stará dobrá jednoduchá kolébka není tím pravým pro rostoucí nároky plynoucí ze zvyšujících se rychlostí a potenciálu motorů. To dalo vzniknout nejdříve dvojitým kolébkám s širokým uložením kývačky a později se zvětšujícími se rozměry silných motorů přinesl vývoj rám páteřový.
Monokok a samonosná konstrukce
Monokok lze přeložit jako skořepinu nebo jako samonosný potah (v letectví). Pak je jasné, že se spíše uplatní u strojů, kde je posádka uvnitř, nikoliv na něm. Monokokové rámy dnes mohou být z různých materiálů, ale protože se u motorek nejčastěji (například Kawasaki ZX-12R) objevuje v hliníkovém provedení, ponecháme ho tady. Monokoková konstrukce v tomhle pojetí je vlastně samonosným prostorovým útvarem používaným například v letectví už sto let. U motorek jde spíše o vyjádření způsobu výroby, protože principálně jde zase jen o další variaci páteřového rámu integrujícího často i další funkce, nejčastěji palivovou nebo olejovou nádrž.
Materiály rámů: hliník vs. ocel
Kompozitové materiály už dorazily i sem, ale v sériových motocyklech zatím budeme muset ještě dlouho vystačit se dvěma základními materiály, tedy se slitinami hliníku nebo ocelí (i „chrommolybdenové“ rámy jsou ocelové; jedná se o ocel zušlechtěnou CrMo). Železo vylepšené legováním na ocel bylo základním materiálem od samých začátků a je stále v kurzu pro jeho dostupnost a menší nároky na výrobní technologie. Hliníkové rámy, původně vyhrazené špičkovým supersportovním strojům, časem pronikly i do jiných kategorií včetně endur a motokrosů, a znamenaly především značnou úsporu hmotnosti.
Výhody a nevýhody jednotlivých materiálů
Ocel zušlechtěná chrommolybdenem dovoluje výrobu tenkostěnných bezešvých trubek, které při nízké hmotnosti nabízejí velice dobré vlastnosti. Hliníkové rámy jsou nejčastěji vyrobené svařením kovaných či odlévaných částí s různými profily. Výrobci materiály často kombinují, protože mnohdy chtějí nabídnout něco nového. Monokokové rámy z oceli bývají levnější a jednodušší na výrobu, ale mohou být těžší. Hliníkové rámy umožňují značnou redukci hmotnosti a při zachování tuhosti bývají preferované pro špičkové i masově vyráběné modely.
Historie a současnost rámů
První rámy přišly na svět na jízdních kolech. S rostoucími výkony motorů se rámy vyvinuly do koncepce kolébkových rámů s čepem kyvky a následně do páteřových rámů. Dnes jsou moderní rámy navrhovány počítačově s cílem co největší tuhosti, nízké hmotnosti a nízké ceny. Motorky jako Yamaha R6 nebo Honda CBR600RR používají rámy sestavené z odlévaných dílů svařených dohromady. Zajímavé je, že některé výrobky kombinují materiály a technologie lisování či lepení, aby vyhověly specifickým designovým a výkonovým požadavkům.
Interpretace a praktické dovednosti uživatele
V praxi motoristé často řeší otázku: je lepší koupit motorku s hliníkovým nebo ocelovým rámem? Podle zkušeností autorů a různých modelů, odpověď bývá jednoznačná: záleží na konkrétních požadavcích, provozních podmínkách a cílích jezdeckého stylu. Důležité jsou geometrie, kvalita a nastavení odpružení, těžiště, rozměry pneumatik a samozřejmě servisní a diagnostické možnosti daného rámu.
Jak vybrat rám podle použití
Pro konkrétní využití existují rozličné preference:
- Hliníkové rámy nabízejí nízkou hmotnost a často vysokou tuhost; vhodné pro sportovní i terénní účely.
- Ocelové rámy bývají cenově dostupnější a často opravitelné; preferované pro náročné terénní disciplíny a klasický charakter.
- Monokok a páteřové konstrukce mohou kombinovat výhody různých koncepcí a jsou časté u moderních sportovních a výkonnostních strojů.
Vysvětlení typů upravených motocyklů | Vysvětlení modelů Bobber, Chopper, Scrambler, Café, Brat a Tracker
Přehled hlavních trendů a jejich dopad na jízdní zážitek
Moderní rámy jsou navrženy na počítačích a s ohledem na co největší tuhost, nízkou hmotnost a nízkou cenu. Správná volba rámu a jeho materiálu se promítá do ovladatelnosti, stability a komfortu během jízdy. Výrobci často kombinují materiály, aby dosáhli specifických vlastností, a moderní technologie lití a lepení umožňují snižovat počet svarů a zvyšovat tuhost při zachování rozumnné hmotnosti.