Průměrná rychlost elektrokola: kolik skutečně ujedete a co ji ovlivňuje

Průměrná rychlost běžného elektrokola se v evropských podmínkách nejčastěji pohybuje přibližně mezi 20 a 25 km/h. Začátečníci dosahují obvykle 18-22 km/h, rekreační jezdci přibližně 20-25 km/h a zdatnější cyklisté 25 km/h a více.

U běžného elektrokola však motor nepomáhá neomezeně až do maximální rychlosti. Asistence končí zpravidla při 25 km/h, takže skutečná průměrná rychlost může být vyšší i nižší podle převýšení, povrchu, větru, počtu zastavení, hmotnosti jezdce, typu pneumatik a vlastního úsilí při šlapání.

Co znamená průměrná rychlost elektrokola

Rychlost elektrokola je rychlost, při které motor přestane asistovat šlapání. Jinými slovy, pokud šlapete silně nebo jedete z kopce, můžete jet rychleji, ale po překročení určité nastavené hranice vám motor elektrokola již nepomůže.

Proto se rozlišují dva typy rychlosti: Asistovaná rychlost: Maximální rychlost s pomocí motoru. Skutečná rychlost: Rychlost, které dosáhnete s asistencí + vlastním úsilím, nebo při jízdě z kopce.

Motor tedy neurčuje celou rychlost jízdy, ale především to, jak snadno se dostanete k určitému tempu a jak dobře ho udržíte v kopci, proti větru nebo při rozjezdech. Nad hranicí asistence můžete pokračovat vlastní silou, při jízdě z kopce nebo po rovině s dostatečnou kondicí.

Zákonný limit 25 km/h

U standardních elektrokol je maximální asistovaná rychlost 25 km/h. Trvalý výkon motoru elektrokola je omezen na 250 W. Asistence končí, jakmile jezdec přestane šlapat nebo rychlost překročí 25 km/h.

Tato kategorie představuje většinu prodaných elektrokol v Evropě, zejména pro městské cestování a každodenní jízdy. Není vyžadována registrace, pojištění ani řidičský průkaz.

V České republice a dalších zemích Evropské unie je limit důležitý nejen kvůli samotné rychlosti, ale také kvůli právnímu zařazení kola. Pokud se zrychlení této hranice provede, není užívání těchto prostředků na veřejných komunikacích (silnice a cyklostezky) legální, i když samotná jízda je stále povolená, jen zkrátka mimo silnice a cyklostezky, což je ovšem primární zájem většiny cyklistů.

U běžných elektrokol v EU asistence pomáhá do rychlosti 25 km/h. Nad touto hranicí už jedete vlastní silou. Největší časová úspora proto vzniká hlavně v kopcovitém terénu, kde elektrokolo tolik neztrácí tempo.

Je rychlost 25 km/h skutečně průměrnou rychlostí?

Ne. Hodnota 25 km/h označuje především hranici, do které motor pomáhá, nikoli automatickou průměrnou rychlost celé trasy. Do výsledného průměru se započítávají rozjezdy, křižovatky, zatáčky, semafory, provoz, prudší stoupání, technické úseky i případná zastavení.

Udržet 25 km/h po většinu jízdy nemusí být problém, jenže určitě se po cestě vyskytují křižovatky, různé přejezdy či jiná místa, kde prostě musíte jet pomaleji nebo se tam na pár minut zdržíte, a tak je nereálné dosáhnout průměru 25.

Na rovinaté trase bez častého zastavování může být průměr blízko 24-25 km/h, někdy i vyšší. V městském provozu nebo na trase s větším převýšením bude průměr zpravidla nižší, přestože elektrokolo může na mnoha úsecích jet rychlostí kolem 25 km/h.

Orientační průměrná rychlost podle typu jezdce

Tyto hodnoty jsou pouze orientační. Stejný jezdec může na jednom elektrokole a stejné vzdálenosti dosáhnout výrazně rozdílného průměru podle profilu trasy, síly větru, povrchu nebo zvoleného stupně asistence.

Jaký průměr lze čekat na konkrétní trase

Na delší rychlé trase mimo město, která je dobře zvolená, není problém zajet průměr kolem 27 km/h bez jakékoliv snahy, tedy i bez šlapání nad limitem přípomoci. Naopak městská trasa s častými zpomalovacími prvky může mít průměr podstatně nižší.

Pod 24 km/h nemusí jezdec na rovinaté trase klesnout ani při maximálním šetření sil, pokud je trasa plynulá. Při častém zastavování, hustém provozu nebo nevhodném povrchu však průměr klesá rychleji.

Průměru 25 km/h se dá dosáhnout, ale na některých trasách by bylo nutné velkou část jízdy jet rychlostí kolem 30 km/h. To je mimo běžnou hranici motorové asistence a vyžaduje vlastní šlapání, vhodný profil trasy nebo rychlé sjezdy.

Na trase s převýšením je nutné počítat s tím, že v kopcích může rychlost klesnout pod 25 km/h, zatímco ve sjezdech se průměr částečně zvýší. Není však jisté, že v každém sjezdu pojedete rychlostí vyšší než 35 km/h, protože rychlost omezují zatáčky, provoz, povrch i bezpečnost.

Vliv terénu a převýšení

Rovné, hladké silnice znamenají nejlepší průměrnou rychlost. Nerovný, blátivý nebo písčitý terén vyžaduje větší výkon motoru a vede k nižší rychlosti.

Elektrokolo výrazně usnadňuje stoupání. Motorová asistence pomáhá tam, kde klasické kolo vyžaduje nejvíce sil, umožňuje plánovat pestřejší trasy a snižuje riziko vyčerpání.

Na klasickém kole i každý menší kopeček snižuje průměr, zatímco elektrokolo dokáže v mírných stoupáních udržovat tempo blízko hranice asistence. Prudší stoupání však mohou zpomalit i elektrokolo a současně výrazně zvýšit spotřebu energie.

Na legálním elektrokole bývá nejrychlejší trasa taková, která má co nejméně kilometrů a co nejvíce kopců, přičemž sklon často nepřekračuje limitní sklon, při kterém se ještě udrží rychlost kolem 25 km/h. Výhodnější jsou spíše delší a mírnější sjezdy, protože na prudkém krátkém sjezdu se průměr příliš nezvýší.

Vliv povrchu, větru a počasí

Hladká, rovná, čerstvě vyasfaltovaná cyklostezka má minimální odpor, takže výkon motoru může být využit především k dosažení a udržení vysoké rychlosti.

Na volném štěrku, blátě nebo nerovném povrchu motor bojuje proti gravitaci i zvýšenému tření. Rychlost klesá a baterie se vybíjí mnohem rychleji.

Proti větru, svahy a i okolní teplota mohou ovlivnit výkon motoru. Silný protivítr může působit jako mírné, neviditelné stoupání a na delší trase snížit průměrnou rychlost i dojezd.

Vliv hmotnosti jezdce a nákladu

Jezdec vážící 60 kg pojede jinou rychlostí a bude mít jiný dojezd než jezdec vážící 100 kg na stejném kole. Celková hmotnost jezdce, kola, brašen, přívěsu a dalšího vybavení ovlivňuje účinnost asistence, zejména do kopce.

Větší hmotnost vyžaduje více energie k rozjezdu i k udržení pohybu, zvláště při jízdě do kopce. Vyšší zatížení se proto projeví nejen na průměrné rychlosti, ale také na spotřebě baterie.

Nejde pouze o hmotnost. Vliv má také aerodynamika. Čím rychleji jedete, tím více vzduchu musíte odtlačit, přičemž volná bunda funguje jako malý padák a nutí motor i jezdce pracovat intenzivněji.

Výkon motoru, točivý moment a napětí baterie

Výkon motoru

Výkon motoru se měří ve wattech. Vyšší výkon obvykle znamená více síly, plynulejší zrychlení a lepší schopnost udržet rychlost do kopce nebo proti větru.

Evropská norma EPAC omezuje výkon motoru na 250 W pro veřejné komunikace. Na trhu jsou také modely s výkony motoru 500 W, 1000 W, 2000 W a i vyšší, jejich právní zařazení však nemusí odpovídat standardnímu elektrokolu.

Větší motor nemusí automaticky znamenat vyšší legální maximální rychlost. Může však rychleji dostat kolo k povolenému limitu a lépe udržovat tempo ve stoupání, při protivětru nebo s těžším nákladem.

Točivý moment

Točivý moment se měří v newtonmetrech (Nm) a vyjadřuje rotační sílu, která pomáhá při rozjezdu a jízdě do kopce. Elektrokolo s vysokým točivým momentem působí svižně a citlivě.

Nižší točivý moment kolem 30-50 Nm najdete na lehkých městských kolech. Je ideální pro rovný terén a poskytuje hladkou, jemnou asistenci.

Vysoký točivý moment kolem 80 Nm a více je typický pro elektrická horská kola a výkonnější modely. Dodává silný impuls pro zdolávání strmých stoupání a rychlé zrychlení.

Napětí a kapacita baterie

36V baterie jsou běžné u městských elektrokol. 48V nebo 52V baterie poskytují více výkonu a lépe zvládnou dosáhnout a udržet vysoké rychlosti, zejména do kopce.

Vyšší napětí pomáhá motoru běžet chladněji a udržet jeho maximální výkon déle, což je důležité při dlouhé jízdě nebo při zdolávání velkého kopce.

Napětí však není totéž co kapacita baterie. Pro dojezd je rozhodující také kapacita vyjádřená ve Wh, zvolený stupeň asistence, hmotnost, profil trasy a způsob jízdy.

Vliv pneumatik, tlaku a převodů

Širší pneumatiky poskytují větší stabilitu, ale snižují rychlost. Užší pneumatiky a vyšší tlak znamenají menší valivý odpor a tedy vyšší rychlost.

Hrubé horské pneumatiky poskytují dobrou přilnavost na špíně a blátě, ale na asfaltu vytvářejí více tření. Hladší a užší pláště jsou efektivnější na silnici a mohou přispět k vyšší průměrné rychlosti.

Nesprávný tlak může znamenat ztrátu několika km/h. Nedostatečně nahuštěné pneumatiky zvětšují valivý odpor a nutí motor i jezdce pracovat intenzivněji.

Kvalitní převodový systém pomáhá přizpůsobit úsilí podmínkám, zejména do kopce. Startování na nízký převod a řazení nahoru s rostoucí rychlostí umožňuje motoru pracovat v efektivním režimu a pomáhá rychleji nabrat rychlost bez zbytečného vybíjení baterie.

Jaký vliv má šlapání jezdce

U elektrokol s asistencí šlapání platí, že čím silněji šlapete, tím rychleji pojedete. Motor neodstraňuje potřebu šlapat, ale umožňuje lépe dávkovat vlastní výkon.

Elektrokolo vyrovnává rozdíly ve skupině, pomáhá udržet tempo a snižuje fyzickou náročnost hlavně v kopcích, proti větru a při delších trasách.

Elektrokolo neznamená jízdu bez pohybu. Stále šlapete, jen si můžete lépe dávkovat námahu. Pokud jezdec dokáže udržet pravidelnou kadenci, motor mu pomůže udržovat stabilní tempo i na delší trase.

Průměrná rychlost ve městě a mimo město

Ve městě může být elektrokolo rychlejší než auto, MHD nebo motocykl, protože se vyhne kolonám a často umožňuje přímější trasu. Průměrnou rychlost však snižují semafory, křižovatky, kruhové objezdy, chodci, hustší provoz a časté rozjezdy.

Na delší trase mimo město bývá situace příznivější, protože jezdec může delší dobu pokračovat bez přerušení v blízkosti hranice asistence. I zde však záleží na profilu, povrchu a větru.

Čím delší je trasa, tím menší podíl mají jednotlivá krátká zpomalení na celkovém průměru. Naopak na krátké městské trase může několik semaforů a křižovatek snížit průměr výrazně.

Modelové průměrné rychlosti a časy

Elektrokolo obvykle pomáhá udržet stabilnější tempo, hlavně v kopcích a proti větru. Na rovině je rozdíl menší, protože asistence elektrokola je u běžných modelů omezena.

Průměrná rychlost na trase dlouhé 50 km

U trasy dlouhé 50 km může být reálný průměr přibližně 20-25 km/h, pokud jde o běžné elektrokolo, plynulou trasu a jezdce, který dokáže pravidelně šlapat. Přesná hodnota však závisí na profilu, povrchu, počtu zastavení a síle větru.

Udržet průměr 25 km/h po celé trase může být možné na rovinatém a plynulém úseku, ale nelze s tím automaticky počítat. Pokud je na trase více křižovatek, městských úseků, prudkých kopců nebo šotoliny, bude reálnější počítat s průměrem přibližně o 2-4 km/h nižším.

Na trase dlouhé 50 km může i rozdíl několika kilometrů za hodinu znamenat úsporu desítek minut. Při průměru 20 km/h trvá jízda přibližně 2 hodiny 30 minut, při průměru 22 km/h přibližně 2 hodiny 16 minut a při průměru 25 km/h přibližně 2 hodiny.

U cesty dlouhé 50 km jedním směrem je proto důležité hodnotit nejen průměrnou rychlost, ale také dojezd, kapacitu baterie, převýšení a možnost nabíjení v cíli.

Dojezd a spotřeba baterie při vyšší rychlosti

Vyšší rychlost obvykle znamená vyšší spotřebu energie. Zrychlením dochází k podstatně vyšší spotřebě energie a snižuje se dojezd.

Reálný dojezd je vždy výsledkem kombinace hmotnosti jezdce, hmotnosti kola, typu elektrokola, parametrů motoru, kapacity a stavu baterie, verze systému řídicí jednotky, aktuální výkonnosti jezdce, profilu trasy, povrchu cesty, velikosti a valivého odporu kol, stylu jízdy, četnosti rozjezdů, frekvence šlapání, včasného řazení převodů, vhodného stupně asistence motoru, povětrnostních podmínek, teploty vzduchu a větru.

Čím více kopců a vyšší asistence, tím kratší dojezd. Orientačně může elektrokolo při minimální asistenci zvládnout přibližně 70-120 km, při střední asistenci přibližně 40-80 km a při vysoké asistenci přibližně 25-50 km.

Tabulky dojezdů výrobců jsou většinou marketingově zajímavé, avšak nereálné teoretické maximální hodnoty za ideálních podmínek. Realitě bližší dojezdy z nich můžete jednoduše určit velmi nahrubo takto: podělte udávaný maximální dojezd číslem 2 pro rovnou cestu, číslem 3 pro jízdu v terénu a číslem 4 pro těžký terén a prudká stoupání.

Při 1500 m převýšení na 100 km a při nešetření baterie už bude potřeba slušná baterie. I při menším převýšení může být pro takovou trasu vhodnější větší kapacita, zejména pokud není možné dobíjení v práci nebo v cíli.

Pro přesnější odhad použijte kalkulátor dojezdu BOSCH. Jeho výstupy se dají aplikovat s určitou mírou tolerance také na jiné systémy.

Rychlé elektrokolo do 45 km/h

Rychlé elektrické kolo může mít maximální asistovanou rychlost až 45 km/h. Ve většině zemí EU je klasifikováno jako moped.

Registrace je povinná. Pojištění je povinné. Obvykle je vyžadován řidičský průkaz skupiny AM nebo ekvivalent a schválená helma na moped.

Tato kategorie, která je legislativně ošetřena jako elektrický skútr (L1e-B), nabízí rychlost asistovaného šlapání až do 45 km/h, nicméně kolo musí projít homologací, být pojištěno, mít registrační značku a uživatel musí vlastnit řidičský průkaz.

I když rychlé elektrokolo vypadá k nerozeznání od běžného elektrokola, fakticky jím není. V několika evropských zemích jsou taková kola na cyklostezkách zakázána, s výjimkou místních výjimek.

Úprava standardního elektrokola

Protože rychlost asistence motoru se upravuje softwarově, je možné zrychlit i klasické elektrokolo. K řídicí jednotce stačí nainstalovat malý čip, který změní informaci o rychlosti a kolo pak může jet až rychlostí kolem 45 km/h.

Montáž čipu není snadná a pokud byste se k ní přece jen rozhodli uchýlit, přenechte tuto záležitost odborníkům. Výrobci motorů se tomuto obcházení pravidel snaží bránit.

Pro majitele upraveného elektrokola to s sebou nese několik nepříjemností. Vedle vyšší investice je to nejistota, zda bude v případě poruchy pohonu oprava uznána v záruce.

Pokud takové kolo člověk použije na veřejné komunikaci a bude účastníkem nehody, i když ji nezavinil, stává se z pohledu vyšetřujícího orgánu řidičem neschváleného dopravního prostředku.

Zvýšení rychlosti elektrokola nad 25 km/h může znít lákavě, ale před takovým zásahem je důležité zvážit riziko zranění, nelegální provoz na veřejných komunikacích, rychlejší vybíjení baterie a horší ovladatelnost kola při vyšších rychlostech.

Proč vyšší rychlost zvyšuje nároky na bezpečnost

Čím vyšší rychlost, tím delší vzdálenost je potřeba k zastavení. Elektrokolo jedoucí rychlostí 25 km/h potřebuje asi třikrát delší vzdálenost k zastavení než běžné kolo jedoucí rychlostí 15 km/h.

Ujistěte se, že vaše elektrokolo je vybaveno výkonnými kotoučovými brzdami, zejména při jízdě v dešti nebo do kopce.

V EU jsou přilby povinné pro elektrokola do 45 km/h. I u modelů s omezením rychlosti na 25 km/h se důrazně doporučuje nosit schválenou přilbu, zejména v hustě obydlených městských oblastech.

Při vysokých rychlostech vás řidiči mohou zaměnit za běžného cyklistu, což zvyšuje riziko nehody. Pro zvýšení viditelnosti pomáhá reflexní oblečení, výkonné přední a zadní světlo a zpětné zrcátko pro sledování provozu za vámi.

Elektrokola, která mohou jet rychleji než 25 km/h, musí být navržena pro vysoké rychlosti: zesílené rámy, odpružené vidlice a pneumatiky odolné proti defektu. Nikdy neupravujte levné elektrokolo za účelem zvýšení rychlosti, protože to může ohrozit vaši bezpečnost.

Rozdíl mezi evropským a americkým limitem

V Americe si tamní asociace definovaly tři třídy elektrokol. Třída 1 je v podstatě stejné elektrokolo jako v Evropě, tedy uvedené do pohybu pouze šlapáním, ale rychlostní limit je zde 32 km/h neboli 20 mil za hodinu.

US třída 1: Motor se zapíná pouze při šlapání a vypíná se, jakmile dosáhnete 20 mph. US třída 2: Tato třída má plyn, který může pohánět kolo až do 20 mph, i když nešlapete. US třída 3: Toto je pouze asistence při šlapání bez plynu, ale s vyšším rychlostním limitem, kdy vám motor pomáhá až do 28 mph.

Evropská unie nepoužívá stejný systém „Úroveň 1, 2, 3“ jako USA, ale jasně definuje kategorie podle výkonu a asistované rychlosti.

Elektrokolo podle účelu použití

Městské elektrokolo

Maximální asistovaná rychlost je 25 km/h. Je vhodné pro každodenní dojíždění a cyklostezky, obvykle nabízí pohodlnou vzpřímenou pozici a motor 250 W.

Elektrické skládací kolo

Maximální asistovaná rychlost je 25 km/h. Je ideální pro krátké multimodální cesty, například kombinaci vlaku a kola, protože je kompaktní, lehké a snadno se skladuje.

Elektrické horské kolo

Výkonnější elektrické horské kolo může mít asistovanou rychlost až 45 km/h, pokud jde o odpovídající homologovanou kategorii. Je určeno pro stezky, turistiku a technický terén a obvykle má motor s vysokým točivým momentem, odpružení a široké pneumatiky.

Elektrické kolo s širokými pneumatikami

Modely s širokými pneumatikami mohou být vhodné pro sníh, písek a lesní stezky. Nabízejí vysokou stabilitu, výkonný motor a široké pneumatiky, které však mohou na asfaltu zvyšovat valivý odpor.

Jak vybrat kolo podle plánované trasy

Pokud plánujete kopcovitou trasu, elektrokolo výrazně usnadňuje stoupání a umožňuje šetřit síly na celou cestu. Pokud je trasa převážně rovná, málo členitá a máte dobrou kondici, nemusí být rozdíl v průměrné rychlosti tak výrazný.

Elektrokolo dává smysl, pokud jste začátečník, plánujete kopcovitou trasu, jedete ve skupině se zdatnějšími cyklisty, chcete zvládnout delší výlet s menší únavou nebo se vracíte ke sportu po delší pauze.

Klasické kolo dává smysl, pokud chcete hlavně sportovní výkon, máte dobrou kondici, plánujete spíše rovinatou nebo kratší trasu, řešíte nižší rozpočet nebo budete kolo často přenášet či převážet.

Pokud si nejste jistí, zda vám elektrokolo bude vyhovovat, půjčení je praktický způsob, jak se vyhnout unáhlenému nákupu. Krátká projížďka po rovině často nestačí, proto je ideální vyzkoušet trasu, která odpovídá plánovanému využití.

Praktické doporučení pro zjištění vlastní průměrné rychlosti

1. Vyberte si známou trasu, která odpovídá vašemu běžnému využití.

2. Jeďte ji několikrát při podobném stupni asistence.

3. Sledujte nejen průměrnou rychlost, ale také převýšení, počet zastavení, spotřebu baterie a sílu větru.

4. Porovnejte jízdu po rovině, v kopcích a na různých typech povrchu.

5. Nezapomeňte, že průměr ovlivňuje také tlak v pneumatikách, převody, náklad a vlastní způsob šlapání.

Kalkulátor dojezdu v cyklopočítači zobrazuje odhad dojezdu na zbývající kapacitu baterie a průběžně ho aktualizuje podle dosavadního průběhu jízdy. Pokud je profil trasy neměnný, například cyklostezka podél řeky, může být odhad velmi přesný. Pokud se profil trasy často střídá, míra nepřesnosti odhadu je podstatně vyšší.

Postupem času zjistíte, kolik asi dojedete na jednu baterii podle konkrétního profilu trati a už žádné pomůcky, tabulky ani grafy nebudete potřebovat.

tags: #prumerna #rychlost #elektrokolo #h