Plechový klobouk přilba: historie, konstrukce a současné varianty

Plechový klobouk, známý také jako železný klobouk, kapalín nebo kettle hat, je přilba se širokou krempou, která chránila hlavu před údery shora a současně neomezovala výhled, sluch ani dýchání. Ve středověku patřila k nejrozšířenějším typům přileb, zejména mezi pěšími vojáky, lukostřelci, kušníky a dalšími bojovníky.

V současnosti se pod označením plechový klobouk přilba mohou skrývat historické ocelové repliky pro rekonstrukce, LARP a divadlo, ale také tropické dřeňové přilby nebo moderní ochranné přilby s kloboukovým vzhledem. Jednotlivé varianty se výrazně liší materiálem, účelem, konstrukcí i úrovní ochrany.

Co je plechový klobouk přilba

Železné klobouky, někdy také zvané kapalíny, v jiných jazycích např. eisenhut, ironhat, war hat, kettle hat, chapel-de-fer, шапель, шапель де фер, jsou velmi početnou skupinou přileb. Vzhledem ke své jednoduchosti, účinnosti a relativně jednoduché výrobě byly od 13. st. velmi častou přilbou zejména pěších jednotek a staly se východiskem pro řadu přileb pozdního středověku a časného novověku.

Kettle hat, známý také jako válečný klobouk, je jednoduchá přilba ve tvaru širokého klobouku, která se začala používat ve 13. století a těšila se velké oblibě mezi pěšáky, lukostřelci, kušníky, pikenýry i těžkooděnci po celé Evropě až do 15. století. Svůj název získala podle své podobnosti s kuchyňským kotlíkem.

Ačkoliv existovalo mnoho variant této přilby, všechny měly společný základní prvek: širokou krempu, která chránila proti sečným úderům shora i projektilům vystřeleným nebo svrženým z výšky, a přitom neomezovala nositele ve výhledu, sluchu ani dýchání.

Proč byla tato přilba účinná

Železný klobouk nikterak neomezoval výhled ani dýchání a skýtal dostatečnou ochranu proti útokům shora pře seky šavlí a střely lučištníků a kušiníků z hradeb. Železný klobouk byl typ přilby oblíbený zejména u pěšího vojska, nosili jej ovšem i jezdci na koních, někdy v kombinaci s krunýřem a podbradím.

Železné klobouky byly velmi oblíbenou přilbou mezi chudšími bojovníky, neboť poskytovaly velmi dobrou ochranu před seky a údery, přičemž na rozdíl od uzavřených složitějších přileb nebránil ve výhledu a v dýchání. Tento praktický design se osvědčil při obléhání a v hromadných pěších bitvách, což vedlo k dlouhotrvající oblibě této helmy.

Pro lepší utlumení úderů byl vnitřek těchto přileb vystlán měkkým organickým materiálem - kůže, vlna. Ochranné vlastnosti proto nezávisely pouze na kovovém zvonu a krempě, ale také na způsobu upevnění, vnitřním polstrování a správném usazení na hlavě.

Historický vývoj železného klobouku

Jedná se o období od počátku 13. st. do poloviny 14. st. Přilba typu železný klobouk se začala používat od 13. st. a po celý středověk byla velmi častým typem přilby a byla předchůdcem řady přileb pozdního středověku a časného novověku.

Později se železný klobouk vyvíjí v šalíř, tím že se do týla protáhne střecha, jinde se však zcela ztratí. Vývoj proto nevedl k jedinému jednotnému modelu, ale k řadě různých konstrukcí, které se lišily tvarem zvonu, šířkou krempy, způsobem spojení kovových částí i přítomností hřebene.

Naše znalosti nejstarších kapalínů jsou založeny pouze na sporých písemných zmínkách a na současných ilustracích. Středověké železné klobouky se v musejních sbírkách dochovaly pouze vyjímečně a stejně tak archeologické nálezy těchto přileb jsou raritní.

Nejstarší archeologické nálezy

Přilba z Marslebenu

Lokalita Wüstung Marsleben byla prozkoumána v rámci záchranného archeologického výzkumu při stavbě dálnice č. 6 v okrese Quedlinburg. Marsleben je místo poprvé zmiňované před 780 lety v dalších letech se postupně rozrůstalo. Kolem roku 1400 pak bylo z neznámých důvodů opuštěno.

K nálezu došlo při vykopávkách kamenného sklepa budovy zničené požárem, kde bylo nalezeno přes 60 různých nálezů. Zajímavý byl vysoký podíl železných artefaktů. Na původním dně sklepa byl nalezen polokulovitý železný předmět, který byl opatrně vyproštěn a vyzdvižen.

Na světlo světa se dostal polokulovitý předmět, který díky silné korozi nebylo možno na první pohled identifikovat. Mohlo se jednat o přilbu, které jsou v archeologických nálezech zastoupeny velmi zřídka, ale i o kotel či jiný kovový předmět. Teprve CT /computer tomography/ odhalila, že se jedná o středověkou přilbu.

Přilba měla okrouhlý železný zvon, k němuž je připevněn železný lem. Středem zvonu se táhne široký železný pás, který ve střední části tvoří mírně prominující hřeben. Taková konstrukce přilby je mnohokrát zobrazena na iluminacích ze 13. st.

Restaurace marslebenské přilby

Přilba byla vyjmuta ze země v jednom bloku s okolní hlínou a převezena do restaurátorských dílen Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie Sachsen-Anhalt. Před započetím restaurátorských prací byly provedeno CT vyšetření přilby, které významně přispělo k ozřejmění stavu a dochovanosti nálezu.

CT obrázky ukázaly, že v některých místech je přilba držena pohromadě pouze rzí. Vnitřek přilby byl vyplněn hlínou, Hlína byla postupně odstraněna za pečlivého sledování, aby neunikly pozornosti eventuelní nálezy jako kosti, keramika či zbytky organických materiálů.

Na vnitřním povrchu přilby byly nalezeny korozí konzervované zbytky organických vláken. Zdá se že se nejedná o zbytky textilie, jako spíše kůže nebo plsti. Definitivní stanovení původu vláken ještě nebylo provedeno.

Očištění zevního povrchu přilby se ukázalo jako velmi obtížné. Vibrace při čištění přilby mohly způsobit poškození přilby. Produkty koroze železa jsou velmi tvrdé, křehké a pevně drží na povrchu předmětu.

Jedinou metodou, která nezpůsobovala silnější vibrace bylo opatrné postupné odbroušení jednotlivých vrstev. Práci ještě ztížily dva střepy keramické nádoby, které byly zavzaty do vrstvy rzi pevně lnoucí k povrchu přilby.

Po restauraci je přilba vystavena v muzeu. Podle fotografie exponátu se jedná o celoželeznou přilbu s oblým zvonem, středovým pásem s nevysokým hřebenem a hodně sklopeným středně širokým železným lemem. Způsob připevnění lemu není patrný.

Přilba z Wilnsdorfu

Jediný další archeologický nález kapalínu ze 13. st. v německu je nález z hradu Wilnsdorf v severním Porýní-Westfálsku. Nález této přilby významně rozšířil naše znalosti o této kdysi běžné součásti středověké výzbroje.

Wilnsdorf je poprvé připomínán roku 1185 v souvislosti s Hermann von Wilhelmesdorf. Roku 1233 byl zničen Konrádem von Marburg po vítězství u Ketzergerichtu. Tím je zřejmě datována i nalezená přilba.

V roce 1979 při archeologických vykopávkách byl nalezen železný klobouk, který je nyní uložen v místním muzeu. Nalezená přilba se dochovala ve velmi dobrém stavu.

Její zvon je vykován z jednoho kusu železa a úzký, značně sklopený lem je přinýtován zevnitř ke zvonu přilby. Výška přilby je 20cm a průměr 27cm.

Přilba z Wilnsdorfu je bohatě doložena nejstaršími vyobrazeními tohoto typu přileb. Zřejmě vůbec nejstarší vyobrazení je obrázek kapalínu z rukopisu Hortus Deliciarum z doby kolem roku 1180.

Další vyobrazení je z Baseler Münster z doby kolem roku 1200 a též z Bamberger Psalter, datovaného do let 1230 - 1240, což je přesně datace této přilby.

Tvary a konstrukční typy

V Macieowske bibli jsou hojně zastoupeny dvě základní skupiny klobouků - klobouky „oblé“ a „hranaté“, jak se dají dělit podle tvaru zvonu. Každá z těchto skupin se dá dělit na podskupiny podle technologie výroby zvonu, resp. celé přilby, jak je patrná z vyobrazení.

Oblé klobouky

Oblé klobouky mají podskupinu jednodílných přileb /zvon je vykován z jednoho kusu železa, typ Wilnsdorf/, dvoudílných /zvon je vyroben ze dvou půlek spojených středovým pásem/, dvojdílných s hřebenem / středový pás vytváří různě vysoký hřeben/ a čtyřdílných, kde je zvon tvořen čtyřmi segmenty spojeným tvarovanými žebry.

Vyobrazení klobouků typu Wilnsdorf je spíše vyjímečné. Zleva doprava jsou vidět dvě přilby se zvonem z jednoho kusu, zřejmě celokovové, nejspíše celoželezné.

Častým typem je oblý dvojdílný klobouk. Pro tento typ přileb je typický široký středový pás ve střední části rozšířený a středně široký, většinou dosti skloněný a často konkávně prohnutý lem.

Dalším častým a velmi efektním typem je dvoudílný oblý klobouk s hřebenem. Rozdíl oproti předchozímu typu je pouze v tom, že středový pás stejného tvaru jako u oblých dvoudílných klobouků tvoří různě výrazně prominující hřeben.

Tento typ klobouků by se dal nazývat i typ Marsleben, neboť tento klobouk se jim nejvíc podobá, viz obr. 19 - dvojdílný klobouk se středovým pásem s výrazným hřebenem a silně skloněným širším lemem.

Posledním typem oblých klobouků jsou čtyřdílné klobouky. Jejich zvon je tvořen čtyřmi segmenty spojenými navzájem žebry.

Dobře je vidět spojení pomocí nýtů jak mezi jednotlivými díly zvonu, tak i mezi zvonem a lemem. Tady je vidět výhoda konkávně prohnutého lemu - vnitřní okraj má stejný sklon jako zvon přilby, ke kterému je přiložen a přinýtován.

Hranaté klobouky

Hranaté klobouky se stejně tak dělí na jednodílné, dvojdílné a kapalíny s „deklem“ /s odlišenou vodorovnou částí zvonu přilby/.

Tyto kapalíny s deklem lze rozdělit podle sestavy svislé části zvonu na typ z jednoho kusu /svislá část je tvořena jedním kusem plechu, pravděpodobně spojeného v některém místě a pak kapalíny s patrným žebrem, u kterých se dá předpokládat, že mají svislou část zvonu složenou ze dvou kusů.

Druhou nejčastější skupinou přileb typu klobouk vyobrazených v Macieowske bibli jsou klobouky „hranaté“, t.zn. se zvonem ukončeným nahoře rovnou plochou.

Zvon klobouku je tvořen dvěmi částmi spojenými pomocí středového pásu. tento pás je typicky rovný bez rozšíření a střecha klobouku je výrazně sklopená a tangencielně nasedá na zvon přilby a je k němu připevněna nýtováním, které je na některých obrázcích vidět.

Na obr. 24 jsou klobouky pracovně nazvané jako hranaté klobouky jednodílné. Jejich tvar i způsob připevnění střechy klobouku je stejný jako u předešlých přileb, pouze zvon se zdá být vyroben z jednoho kusu.

Součásti a způsob upevnění

U některých historických vyobrazení je patrný jednoduchý řemínek pod bradou. Přilba je nošena bez batvatu, vzadu pod kloboukem vykukují kadeře vlasů a je pod bradou je připevněna úzkým, jednoduchým řemínkem.

V detailu je vidět, že tento řemínek je pod bradou spojen pravděpodobně uzlem resp. „mašličkou“, jako přezka to moc nevypadá.

Současné repliky mohou mít také lícnice, kožené řemínky, mosaznou sponu a nastavitelnou polstrovanou vložku. Přesné provedení závisí na konkrétním modelu a účelu použití.

Současná ocelová replika

Tato rekonstrukce pozdně středověké přilby je vyrobena z oceli o tloušťce 1,6 mm (16 gauge). Hrana krempy je po celém obvodu zahnutá, a čtyři pásy nebo pláty (německy zvané Spangen) jsou ozdobně uspořádány do tvaru kříže na temeni přilby.

V místech překrytí dosahuje síla materiálu více než 5 mm. Na lícnicích jsou připevněny tmavě hnědé kožené řemínky s mosaznou sponou s patinou.

Vnitřek přilby je černěný pro lepší odolnost proti korozi. Přilba je vybavena nastavitelnou, polstrovanou vložkou z kvalitní černé textilie, upevněnou nýty.

Přilba je vhodná pro lehké bojové rekonstrukce, LARP, divadelní představení nebo film/TV. Nejlépe se hodí pro období pozdního středověku a skvěle doplní výzbroj evropského válečníka. Samozřejmě je také skvělým přírůstkem do sbírky každého milovníka historických přileb.

Rozdíl mezi historickou replikou a ochrannou přilbou

Historický plechový klobouk je určen především pro zobrazení určitého období, kostým, sběratelství, scénické použití nebo kontrolovanou rekonstrukci. Samotná tloušťka oceli neznamená, že konkrétní přilba poskytuje ochranu při všech typech nárazů.

U historické repliky je nutné posuzovat zejména kvalitu oceli, způsob spojení dílů, pevnost krempy, stav řemínků, kvalitu vložky a to, zda výrobce použití skutečně určuje pro bojovou zátěž. Přilba musí být správně usazena a bezpečně upevněna pod bradou.

Tropická přilba ve tvaru klobouku

Vedle kovového středověkého kapalínu existuje také tropická dřeňová přilba, která má podobný kloboukový tvar, ale odlišný účel i konstrukci. Jde o lehkou pokrývku hlavy s objemnou krempou, která nabízí ochranu výbornou před sluncem.

Klobouk je vybaven větracími otvory na vrcholu, které umožňují volné proudění vzduchu a chrání před nadměrným pocením a přehřátím hlavy. Pokrývka je vyrobena z jádra kmene vietnamského bezu a poté je potažena látkou s dobrou pevností a vzdušností.

Reprodukce tropické francouzské dřeňové helmy v pískově barvě khaki. Tradičně se používala koloniálními silami, také byla široce používaná misionáři, archeology, dobrodruhy.

Cestovatelský Safari klobouk pouštní barvy. Klasická francouzská přilba určená do tropů a horkých podmínek.

Tato pokrývka hlavy dokonale chrání uživatele před sluncem a nepřízni počasí. Helmy mají 6 větracích otvorů (z každé strany 3) pro dokonalou ventilaci a odvětrávání.

Konstrukce tropické přilby

Klobouk má nastavitelný pásek, vyrobený z polyesteru potaženého vrstvou polyuretanu, který lze připevnit pod bradu a zajistit tak pokrývku proti sklouznutí z hlavy. Podbradník s utahovací přezkou.

Vnitřní koženkové nastavitelné polstrování se zapínáním na suchý zip. Barva: khaki (písková, béžová).

Tropická dřeňová přilba se od ocelového plechového klobouku liší především nízkou hmotností, větráním a zaměřením na ochranu před sluncem. Není proto vhodné zaměňovat její kloboukový vzhled s vlastnostmi historické kovové bojové přilby.

Plastová pith helma a její omezení

Polyetylenová nepromokavá helma. Univerzální nastavitelná velikost. Vyrobeno v USA.

Poskytuje však žádnou ochranu OOP (osobní ochranné prostředky). Tento produkt lze použít pouze k dekoračním účelům nebo k kostýmům.

Taková varianta může napodobovat vzhled tropické pith helmy, ale není určena jako osobní ochranný prostředek. Při výběru je proto důležité ověřit, zda jde o dekorativní kostýmový doplněk, historickou repliku, nebo skutečně certifikovanou ochrannou přilbu.

Jak vybrat plechový klobouk přilbu

Podle účelu

• Historická rekonstrukce: důležitý je tvar odpovídající období, způsob spojení dílů, vzhled krempy a typ vnitřní výstelky.
• LARP a divadlo: rozhodující bývá nízké riziko použití, pohodlí, vzhled a kompatibilita s kostýmem.
• Sběratelství: význam mají historická přesnost, kvalita zpracování, materiál a konstrukční detaily.
• Ochrana před sluncem: vhodnější je tropická dřeňová přilba s širokou krempou a větracími otvory.
• Dekorace nebo kostým: lze použít i plastovou variantu, která však nemusí poskytovat žádnou ochranu.

Podle velikosti

Správná velikost je zásadní pro pohodlí i stabilitu přilby. Nastavitelná vložka nebo řemínek mohou pomoci s přizpůsobením, ale nemohou nahradit správný základní rozměr.

U historické ocelové repliky je uveden vhodný obvod hlavy do cca 66 cm. U tropické varianty je velikost univerzální a nastavitelná až do 62 cm vnitřního obvodu.

Podle materiálu

Ocelová přilba je těžší a vhodná především pro historický vzhled, rekonstrukce a sběratelství. Tropická dřeňová přilba je výrazně lehčí a je určena zejména pro ochranu před sluncem a horkem.

Plastová pith helma může být nepromokavá a snadno nastavitelná, ale pokud není certifikována jako ochranný prostředek, slouží pouze k dekoraci nebo ke kostýmu.

Podle konstrukce

U ocelového plechového klobouku je vhodné sledovat, zda je zvon jednodílný, dvoudílný nebo vícedílný, zda má středový pás nebo hřeben a jakým způsobem je připevněna krempa.

U tropické přilby je důležitý počet a umístění větracích otvorů, kvalita výstelky, možnost nastavení podbradníku a pevnost vnějšího potahu.

Údržba a bezpečné používání

U ocelové přilby je nutné chránit kov před korozí a pravidelně kontrolovat nýty, řemínky, vložku i okraj krempy. Poškozená nebo uvolněná součást může zhoršit stabilitu přilby a snížit její praktickou použitelnost.

Vnitřní vložka by měla být čistá, suchá a pevně uchycená. Nastavení řemínku pod bradou musí zabránit sklouznutí, ale nemělo by způsobovat nepohodlí nebo omezovat dýchání.

U plastových ochranných modelů je nutné respektovat pokyny výrobce. Tato přilba může být poškozena kontaktem s běžnými látkami (například některými rozpouštědly, čisticími prostředky, vlasovými toniky apod.).

Při čištění ochranné přilby používejte pouze jemné mýdlo a vodu. Přilba by se neměla natírat ani opatřovat samolepkami, pokud nejsou schváleny výrobcem, protože mohou oslabit strukturu skořepiny.

Rozlišení názvů

Výraz plechový klobouk se v češtině nejčastěji vztahuje ke kovové přilbě se širokou krempou, zejména ke středověkému železnému klobouku. Anglické označení kettle hat zdůrazňuje podobnost s kotlíkem, zatímco názvy iron hat, war hat nebo chapel-de-fer odkazují na její kovový a bojový charakter.

Označení pith helmet naproti tomu znamená tropickou dřeňovou přilbu. Ta může mít podobně širokou krempu, ale historicky i prakticky jde o jiný typ pokrývky hlavy.

tags: #prilba #plechovy #klobouk