Příklady křižovatek s jízdními koly

Křižovatky a křížení mají klíčový vliv na celkový návrh dopravní infrastruktury a volbu opatření pro cyklistickou dopravu, zvláště v urbanizovaném prostředí s vyšším množstvím příčných vazeb. Z hlediska bezpečnosti i použitelnosti je vždy nutné řešit návrh křižovatkových i mezikřižovatkových úseků jako celek.

Pro cyklistu je při průjezdu křižovatkou rozhodující správně určit, kdo má přednost, sledovat dopravní značky a světelnou signalizaci, předvídat chování ostatních a volit takové postavení, aby byl dobře viditelný. Řidič motorového vozidla a cyklista jedoucí po silnici mají v provozu stejná práva.

Proč jsou křižovatky nebezpečné

Křižovatky jsou místa, kde se protínají osy dvou nebo více komunikací pod určitým úhlem tak, že alespoň dvě z těchto komunikací jsou vzájemně propojené. Patří sem i různá křížení tras, například cesty nebo koleje. Účastníci silničního provozu si zde vzájemně kříží jízdní dráhy a každým projetím se vystavují riziku střetu.

Především tím, že v jejím místě je hned několik tzv. kolizních bodů, kde dochází ke křížení různých dopravních proudů. Na stykové křižovatce tvaru T, nejjednodušší křižovatce jakou si dovedete představit, je takových míst hned šest, resp. devět, pokud budeme brát v úvahu i možnost nárazu zezadu do odbočujícího vozidla.

Stavitelé a projektanti jsou si tohoto problému vědomi a snaží se různými způsoby cestu zabezpečit. Jedním z takových způsobů je například mimoúrovňové křížení, jehož stavba je ovšem velice nákladná a zabírá obrovský prostor. Obvyklým řešením v obcích, ale nejen tam, je výstavba kruhových objezdů nebo křižovatek řízených světelnými signály.

Co rozhoduje o pořadí průjezdu

Ve většině případů lze pořadí průjezdu určit podle několika základních pravidel. Nejprve si určete, jestli je přednost upravená značkami nebo semaforem. Pokud přednost určují pouze dopravní značky, zkontrolujte, kudy vede hlavní silnice. Pokud přednost neurčují dopravní značky ani semafory, použijte přednost zprava.

Nakonec zkontrolujte, zda při odbočování nevzniká další povinnost dát přednost. Přednost zprava platí na neoznačené křižovatce, kde není přednost upravená značkami, semaforem ani pokyny policisty.

Příklady křižovatek s cyklistou

Cyklista na hlavní, auto na vedlejší

Na křižovatce hlavní a vedlejší ulice vždy jedou nejdříve ti, co jsou na hlavní, tedy ti, kteří vidí značku „Hlavní pozemní komunikace“ nebo „Křižovatka s vedlejší pozemní komunikací“. Druzí v pořadí jedou ti na vedlejší, kteří vidí značku „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“.

Cyklista je na hlavní, auto na vedlejší, proto jede cyklista první. Dodatková tabulka by tu nemusela být, hlavní i vedlejší vedou rovně.

Řidič na vedlejší nesmí předpokládat, že má přednost proto, že jede rovně, rychleji nebo po širší silnici. Rozhodující je dopravní značení a případný průběh hlavní komunikace.

Cyklista odbočuje vlevo a protijedoucí auto jede rovně

Cyklista a auto proti němu jsou na hlavní, cyklista odbočuje doleva, proto musí protijedoucímu autu dát přednost. Auto vpravo je na vedlejší, proto jede poslední.

Cyklista by měl stát v levé části svého jízdního pruhu, protože odbočuje doleva. Při odbočování vlevo zároveň musí dát přednost protijedoucím vozidlům, pokud jedou rovně nebo odbočují vpravo.

Dvě protijedoucí vozidla odbočují vlevo

Když jsou dvě vozidla proti sobě na stejném typu silnice a oba odbočují doleva, tak se vprostřed silnice minou. Cyklista i auto by měli stát v levé části svého jízdního pruhu, protože odbočují doleva.

Neoznačená křižovatka a přednost zprava

Na nerozlišených křižovatkách, které nemají ani hlavní ani vedlejší silnici, platí přednost zprava. A také platí pravidlo o odbočování doleva: když odbočuješ doleva, musíš dát přednost protijedoucímu vozidlu.

Značka „Křižovatka“ na nerozlišených křižovatkách být může, ale nemusí. Pokud přednost neurčují značky, světelná signalizace ani policista, má přednost vozidlo přijíždějící zprava.

Křižovatka ve tvaru písmene T

U křižovatky tvaru T bez značek upravujících přednost mívají řidiči problém s určením, v jakém pořadí mají auta jet za sebou. Řidiči jedoucí rovně mohou mít pocit, že mají přednost, což je velmi nebezpečná chyba.

Často se chybuje v situaci, kdy dochází ke kombinaci přednosti zprava a přednosti protijedoucího vozidla při odbočování vlevo. Ani cyklista jedoucí po průběžné komunikaci nemá přednost automaticky jen proto, že jede rovně.

Když hlavní silnice zatáčí

U složitějších nákresů se často stane, že hlavní silnice nevede rovně, ale zatáčí. Praktický tip: zakryjte si prstem auta a nejdřív sledujte jen značky a průběh hlavní. Teprve pak vraťte auta do hry.

Hlavní silnici poznáte podle značky „Hlavní pozemní komunikace“, případně podle dodatkové tabulky s průběhem hlavní. Pokud hlavní a vedlejší odbočuje, z těch, co jsou na hlavní, jede nejdříve ten zprava.

Odbočování cyklisty vlevo

Při odbočování vlevo musí cyklista včas sledovat situaci za sebou i před sebou, zařadit se do správné části jízdního prostoru a dát přednost protijedoucím vozidlům, pokud jedou rovně nebo odbočují vpravo.

Obecná rada k bezpečnému odbočení a projetí křižovatkou zní: jste-li si jisti, že budete měnit směr jízdy, jako první použijte směrová světla. Řidiče jedoucího z jiného směru upozorníte na svůj manévr, čímž mu například umožníte plynulý průjezd nebo ho včas přimějete k brzdění či přizpůsobení jízdy následné situaci.

Následně projíždějte křižovatkou se zvýšenou opatrností. Bedlivě sledujte ostatní účastníky silničního provozu, přednost dávejte podle dopravního značení, nezapomínejte na přednost vozidel přijíždějících zprava.

Světelné křižovatky a cyklisté

Světelná signalizace má účastníkům silničního provozu ulehčit průjezd křižovatkami, pro cyklisty však velké křižovatky se semafory mohou představovat skryté riziko. Aby světelná křižovatka splňovala svůj účel, je třeba nejen příznivé infrastruktury a vhodných podmínek pro motoristy i pro cyklisty, ale také ohleduplných řidičů, kteří dodržují pravidla silničního provozu.

Podle vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla o provozu na pozemních komunikacích, nejsou světelnými signály jen červená, žlutá a zelená na semaforu. Mezi světelné signály patří také signály pro cyklisty se znamením „Stůj!“, „Pozor!“ a „Volno“ a signály pro chodce a cyklisty se znamením „Stůj!“, „Pozor!“ a „Volno“.

Předsunutá stopčára

Často se ve velkých křižovatkách využívají vymezené prostory pro cyklisty, takzvané předsunuté stopčáry, které mají cyklistům pomoct bezpečně projet křižovatkou. Jedná se o zhruba tři až pět metrů velký prostor, který se nachází před křižovatkou v čele jízdního pruhu v těsné blízkosti semaforů.

Prostor je vždy označen piktogramem jízdního kola a může, ale nemusí být červeně podbarven. Je určen výhradně cyklistům, takže motorová vozidla do něj nesmí zasahovat.

Předsunuté stopčáry umožňují cyklistům zařadit se do čela řady stojících nebo pomalu jedoucích aut, kterou mohou opatrně objet. Cyklisté si mohou pohodlně najet do pozice, ze které se jim bude nejlépe pokračovat v dalším směru jízdy, a nemusí se tak obávat přejíždění z pruhu do pruhu či odbočování mezi rozjíždějícími se auty.

Ostatní řidiči pak mají cyklisty díky jejich postavení neustále na očích, což snižuje riziko případné srážky. Kromě toho mají stopčáry i nespornou zdravotní výhodu: jelikož se cyklisté řadí před auta, nemusí vdechovat nepříjemné exhalace z výfuků.

Jak se na stopčáře postavit

Základem je postavit se do pozice, která nejlépe odpovídá směru jízdy, kterým chcete za křižovatkou pokračovat dál. Pokud chcete křižovatku projet rovně nebo odbočit vpravo, měli byste zůstat v pravé polovině vymezeného prostoru.

Pro odbočení vlevo je vhodnější zastavit v levé části předsunuté stopčáry na úrovni řidiče vozidla stojícího za vámi. Zároveň je potřeba kolem sebe vždy nechat dostatek místa tak, aby se do vymezeného prostoru mohli zařadit i případní další cyklisté.

Kdy kolonu nepředjíždět

K předsunuté stopčáře vás často navede cyklopruh nebo cyklopiktokoridor, nemusí tomu tak ale být vždy. Často proto záleží na prostoru, který vedle sebe k předjetí nechají ostatní řidiči.

Z toho důvodu je důležité být neustále ostražitý, důkladně zvážit, zda je na silnici dostatek místa pro průjezd, a předvídat možné dopravní komplikace. Pokud by auto chtělo odbočit vpravo, mohlo by do vás narazit. V takovém případě se kolonu nesnažte předjet za každou cenu.

Rozjezd na zelenou

V momentě, kdy se na semaforu rozsvítí zelená, se snažte co nejrychleji vyrazit z místa, abyste zbytečně nezdržovali ostatní vozidla, která chtějí křižovatku projet. To platí hlavně v případě, kdy za vámi stojí hodně aut.

Odlišná může být situace, kdy je za vámi aut jen pár - zde může být mnohdy výhodnější, pokud vás auta předjedou už v prostoru křižovatky, kde je více místa.

Ne všichni řidiči motorových vozidel respektují účel stopčar, a tak se může stát, že některý z nich zastaví těsně před semafory až v tomto prostoru. V takovém případě nezůstávejte stát vpravo, ale pokud to bude možné, postavte se ještě před dané vozidlo. Nechte se předjet hned, jak to bude možné.

Rovnocennost cyklisty a motoristy

Při průjezdu křižovatkou je důležité pamatovat na to, že řidič motorového vozidla a cyklista jedoucí po silnici mají v provozu stejná práva. Motorista proto musí cyklistovi umožnit bezpečný průjezd křižovatkou, stejně jako by jej umožnil jakémukoli jinému motorovému vozidlu.

Auta by se v takových případech měla držet spíše v levé části jízdního pruhu, a cyklistům tak uvolnit pro průjezd jeho pravou část. Pokud vedle sebe v jednom jízdním pruhu stojí auto, které potřebuje odbočit vpravo, a cyklista jedoucí rovně, platí pravidlo o rovnocennosti obou účastníků dvojnásob.

Motorista tedy musí dát jezdci na kole přednost a umožnit mu bezpečný průjezd křižovatkou ve směru, kterým potřebuje jet. Je totiž úplně jedno, zda vedle vás jede nákladní auto, osobní automobil nebo cyklista - záměr všech účastníků silničního provozu je stejný.

Kruhový objezd s cyklistou

Značka „Kruhový objezd“ bývá doplněna značkou „Dej přednost v jízdě“, proto mají přednost ti, kdo po kruhovém objezdu jedou. Cyklista vjíždějící na kruhový objezd se musí řídit stejnými pravidly jako ostatní účastníci provozu.

Při vyjíždění z kruhového objezdu dáváme znamení o změně směru jízdy, tedy ukazujeme rukou doprava. Při vjíždění na kruhový objezd se znamení o změně směru nedává.

Bezpečný průjezd křižovatkou

Ať už se přibližujete k jakékoliv křižovatce z vedlejší silnice, nikdy nezrychlujte. Ba naopak. V tu chvíli je nutné sundat nohu z plynu a věnovat zvýšenou pozornost dopravním značkám, díky kterým se dovíte podrobněji, jaká situace se před vámi rýsuje.

Pokud se již nacházíte bezprostředně před křižovatkou a vjíždíte z vedlejší silnice na hlavní, důkladně se rozhlédněte. Následně projíždějte křižovatkou se zvýšenou opatrností a bedlivě sledujte ostatní účastníky silničního provozu.

Pokud si nejste jisti, raději zastavte na hranici křižovatky a vyčkejte na lepší okamžik. Je to vždy lepší než do křižovatky vjet a způsobit dopravní nehodu. Nikdy neriskujte.

Jak řešit křižovatky v testech

Nejčastěji nejde o „záludné značky“, ale o obyčejné situace: kdo je na hlavní, kdo má přednost zprava a kdo už je v křižovatce. Největší problém je, že testy prověřují přesnost. V testu máte jen obrázek a pravidla.

Typickou chybou je ignorování přednosti zprava na neoznačené křižovatce, záměna hlavní a vedlejší silnice v situaci, kdy hlavní silnice zatáčí, špatné určení pořadí průjezdu při současném vjezdu více vozidel do křižovatky a automatické přisuzování přednosti většímu vozidlu.

Nejlépe funguje jeden stálý postup: nejdřív vyhodnotit značky, potom průběh hlavní a vedlejší a až nakonec obecná pravidla přednosti. U složité křižovatky si nejdřív „odfiltrujte“ auta a sledujte jen dopravní značky a průběh hlavní silnice - teprve pak řešte pořadí.

Vezměte si 20 obrázků křižovatek. U každé řešte: „značky?“, „hlavní?“, „přednost zprava?“, „musím při odbočování vlevo dát přednost protijedoucímu vozidlu?“. Až pak určete pořadí aut.

Každou chybu si přepište do jedné věty: „přehlédl jsem, že hlavní zatáčí“. Jedna věta = jeden opravený reflex. Druhý den si dejte stejných 20 obrázků znovu a sledujte, jestli dokážete postupovat rychleji a bez chyb.

Návrh bezpečných křižovatek pro cyklisty

V případě souběžného pohybu jízdních kol a ostatních vozidel v jednom koridoru pak právě možnosti řešení křižovatek a křížení zpravidla předurčují vhodný princip řešení úseků mezikřižovatkových.

Opačný postup, kdy se nejprve navrhne řešení pomocí vzorových řezů, často se snahou o co největší oddělení od ostatní dopravy, a teprve následně se řeší křižovatky, zpravidla selhává. Z hlediska bezpečnosti i použitelnosti je vždy nutné řešit návrh křižovatkových i mezikřižovatkových úseků jako celek.

Jako příklad praktického opatření lze uvést sdružený přechod a cyklopřejezd v Klášterci nad Ohří. Důležitou součástí návrhu je také zajištění dostatečné podjezdné výšky.

Co si cyklista kontroluje před vjezdem

• dopravní značky a průběh hlavní silnice,
• světelnou signalizaci pro vozidla, chodce a cyklisty,
• vozidla přijíždějící zprava,
• protijedoucí vozidla při odbočování vlevo,
• možné odbočení vozidel vpravo přes jeho jízdní dráhu,
• prostor pro bezpečné zařazení a průjezd,
• zda je křižovatka přehledná a zda ostatní účastníci cyklistu vidí.

Velké světelné křižovatky jsou obecně stavěny v dopravně vytížených místech s hustým provozem. Ačkoliv na první pohled možná nemusí být snadné vyznat se v různých jízdních pruzích, značení a dopravních prvcích, základem je vždy dobře sledovat dění okolo sebe a předvídat, co by se mohlo stát.

tags: #priklady #krizovatek #s #jizdnimi #koly