Pravý pedál pianina, označovaný také jako sustain nebo damper pedál, zvedá všechna dusítka ze strun. Díky tomu mohou struny volně kmitat i po uvolnění kláves a zahrané tóny dále doznívají.
Pravý pedál tedy struny přímo „nerozklepává“ novým úderem kladívka. Uvolní jejich tlumení, takže tóny pokračují ve znění a současně se mohou rozeznívat i další, dosud netlumené struny. Výsledkem je plnější, delší a barevnější zvuk pianina.
Jak funguje pravý pedál pianina
Každá struna je vybavena dusítkem, jež zastavuje chvění strun a tím utlumuje jejich zvuk. Pravý pedál ovládá dusítka strun. Je propojen s dusítky, která se při sešlápnutí pedálu zvednou ze strun a zvuk pokračuje - dochází k přeznívání tónů.
Při stisknutí pravého „fortepedálu“ jsou všechna dusítka současně zvednuta od strun. Uhozené tóny znějí dále také po puštění klávesy. Dodatečně rozeznějí netlumené struny jiné tóny. Obzvláště se přidají ke chvění uhozeného tónu četná chvění alikvotního tónu netlumených strun. Tím vzniká při stisknutém pravém pedálu plnější tón.
Pedál tlumítek, známý také jako pravý nebo sustain pedál, je při hře na klavír tím nejpoužívanějším. Nezáleží na tom, zda hrajete klasiku, jazz nebo pop - právě tento pedál vám pomůže vytvořit plný, zpěvný a propojený zvuk, který je pro klavír tak typický.
Když jej sešlápnete, všechna tlumítka se zvednou a umožní strunám volně rezonovat, dokud pedál neuvolníte. Díky tomu tóny nezaniknou hned po uvolnění klávesy, ale plynule doznívají a přirozeně se prolínají s následujícími. Právě tento efekt dodává hudbě hloubku, měkkost a pocit spojitosti, který je pro klavírní hru nepostradatelný.
Proč se při sešlápnutí ozývají i jiné struny
Struny pianina nejsou při použití pravého pedálu izolované pouze na tóny, které byly právě zahrány. Po zvednutí dusítek mohou volně rezonovat a dodatečně reagovat na chvění ostatních strun.
Množství strun v akustickém pianu totiž znamená, že v danou chvíli nezní pouze určité tóny, ale rozeznívá se i celá řada alikvótů (souznějících tónů), které v digitálním pianu nenajdete.
Právě souzvuk základního tónu, doznívajících strun a alikvotních tónů vytváří charakteristický prostorový a plný zvuk akustického pianina. Pedál proto nemění jen délku tónu, ale také jeho barvu a celkovou rezonanci nástroje.
Co se děje po uvolnění klávesy
Bez pravého pedálu se po uvolnění klávesy dusítko vrátí ke struně a zastaví její chvění. Tón proto rychle zanikne, i když by struna jinak mohla ještě nějakou dobu přirozeně doznívat.
Se sešlápnutým pravým pedálem zůstávají dusítka zvednutá. Kladívko sice udeří do strun pouze v okamžiku stisknutí klávesy, ale struny mohou po tomto úderu dál kmitat. Když hráč následně uvolní klávesu, tón se nepřeruší okamžitě, protože jeho tlumení stále brání zvednutý mechanismus.
Jakmile pravý pedál uvolníte, dusítka se vrátí ke strunám a doznívání se ukončí. Proto lze pedálem řídit nejen to, zda tón zní, ale také přesný okamžik, kdy se jeho zvuk zastaví.
Rozdíl mezi pravým pedálem a ostatními pedály
Na klavír se tedy nehraje pouze rukama. Pedály křídla nebo pianina slouží k utváření zvuku. Používání pedálu je umění, se kterým je možno vytvářet kompozice.
| Pedál | Hlavní funkce |
|---|---|
| Pravý pedál | Zvedá všechna dusítka a prodlužuje doznívání tónů. |
| Levý pedál | Mění barvu zvuku a zeslabuje tón. |
| Střední pedál | Udržuje pouze tóny, které zněly v okamžiku sešlápnutí. |
Levý pedál una corda
Levý pedál se nazývá una corda a patří mezi nejstarší. Jeho sešlápnutím neudeří kladívko do všech tří strun, ale jen do dvou. Jejich zvuk je proto tlumený a zabarvuje se.
U křídla posunutí hracího mechanismu doprava způsobí, že kladívko uhodí na jiném místě než obvykle a zasáhne pouze dvě struny popř. jednu strunu v basové oblasti. U pianina způsobí levý pedál zmenšení úhozové vzdálenosti kladítek vůči strunám a tím tišší tón.
Měkký pedál, označovaný také italským názvem una corda, je levý pedál na klavíru a představuje první mechanismus, který umožňuje pianistům měnit barvu i hlasitost tónu. Jeho název v doslovném překladu znamená „jedna struna“ - a právě tento princip stojí za jeho fungováním.
V raných dobách klavírní výroby měly nástroje dvě struny pro každý tón, tedy 88 párů strun. Když hráč stiskl klávesu, kladívko udeřilo do obou strun současně (tzv. due corda), čímž vznikl plný, bohatý zvuk. Pokud však skladba vyžadovala jemnější, tišší barvu, stačilo sešlápnout měkký pedál.
Moderní klavíry mají pro každý tón už tři struny, a proto dnes měkký pedál neodděluje jednu strunu, ale posouvá celý mechanismus tak, aby kladívko udeřilo pouze do dvou z nich - nejčastěji do střední a pravé. V současnosti má tedy una corda spíše jemný, barevný efekt než zásadní vliv na hlasitost.
Střední pedál sostenuto
Prostřední pedál, tzv. sostenuto, ovládá rovněž dusítka, ovšem ne všechna, ale ta, jež byla zvednuta při hře ve chvíli sešlápnutí pedálu. Prodlužuje tak délku jen těch tónů, které zněly v momentu sešlápnutí.
Zatímco sustain pedál v sešlápnutém stavu prodlužuje všechny tóny, které byly zahrány před sešlápnutím i po něm, pedál sostenuto prodlouží pouze ty tóny, které byly zahrány před sešlápnutím pedálu.
V praxi to znamená, že si můžete prodloužit například zahraný akord, který při sešlápnutém sostenuto pedálu zůstane znít, a následně zahrát sólo, na které se již funkce pedálu nevztahuje, a tak můžete hrát libovolné staccato.
Chronologický postup je v tomto případě následující: Zahrajte akord, sešlápněte sostenuto pedál - akord zůstane znít - dál hrajte libovolně bez vlivu pedálu. Využití sostenuto pedálu samozřejmě nevylučuje současné využití sustain pedálu.
Proč někdy při sešlápnutí pravého pedálu neslyšíte výrazný rozdíl
Poznat, jakou roli hrají pedály při poslechu oblíbené klavírní skladby, není vůbec snadné. Většina posluchačů si ani neuvědomí, že pianista během hry pedály používá - jejich účinek totiž bývá jemný a nenápadný.
Pokud sešlápnete pravý pedál až po zahrání tónu a zároveň hrajete v prostředí s dlouhým dozvukem, rozdíl může být méně zřetelný. Stejně tak nemusí být změna výrazná při krátkém, tichém tónu nebo při velmi rychlém uvolnění pedálu.
U pianina záleží také na jeho technickém stavu. Pokud dusítka nedosedají správně, mechanismus je opotřebovaný nebo je nástroj rozladěný, může být účinek pedálu nečistý, slabý nebo obtížně rozpoznatelný.
Účinek si můžete snadno ověřit tak, že zahrajete jeden tón, sešlápnete pravý pedál a uvolníte klávesu. Tón by měl dále doznívat. Poté pedál uvolněte; dusítko se vrátí ke struně a zvuk by měl být výrazně utlumen.
Jak správně vyzkoušet funkci pravého pedálu
- Vyberte jeden tón ve střední poloze klaviatury.
- Zahrajte jej bez pedálu a po uvolnění klávesy poslouchejte, jak rychle zanikne.
- Stejný tón zahrajte znovu a současně nebo bezprostředně poté sešlápněte pravý pedál.
- Uvolněte klávesu, ale pedál ponechte sešlápnutý.
- Poslouchejte, jak tón pokračuje v doznívání.
- Pedál uvolněte a sledujte, jak dusítko ukončí znění struny.
U akustického piana můžete účinek pedálu ověřit také jinak: pokud u akustického piana sešlápnete pravý pedál a zatleskáte, uslyšíte z piana zvuk v ozvěně.
Pedálování a čistota zvuku
Někteří klavíristé milují dlouze znějící tóny, jiní si myslí, že více pedálu znamená lepší zvuk. Opak je pravdou - nadměrné používání pedálu tlumítek může zkazit i jinak skvěle zahranou skladbu.
Myslete na sustain jako na pohádku o Zlatovlásce: ani příliš, ani málo, klíčem je rovnováha. Při příliš dlouhém držení pedálu se jednotlivé tóny a akordy překrývají, ztrácejí obrysy a vytvářejí nejasný zvuk.
Začátečníci často pedál uvolní hned po úhozu akordu, což vede k tzv. přehnanému přímému pedálování - tóny se překrývají a ztrácí čistotu. Při přechodu mezi akordy je lepší nechat předchozí krátce doznívat a pedál sešlápnout znovu teprve, pokud to skladba vyžaduje.
Nezapomínejte, že značka sustain v notách neznamená povinné sešlápnutí pedálu pokaždé. Správné použití závisí na klavíru, akustice místnosti i prostředí, ve kterém hrajete. Naslouchejte svému uchu - ono nejlépe napoví vhodné použití, nebo zda se bez něj obejdete.
Základní techniky práce s pravým pedálem
Při učení nové skladby je důležité nejprve pedál nepoužívat. Nechte prsty a uši, aby si osvojily čistý tón, rytmus a dynamiku. Teprve až budete skladbu ovládat, začněte s pedálem experimentovat - zkoušejte, kdy jej podržet a kdy uvolnit pro co nejpřirozenější zvuk.
Při učení nové skladby pedál nepoužívejte, nejdříve se soustřeďte na čistý tón a rytmus. Pedál používejte jemně a kontrolovaně - ani moc, ani málo. Naslouchejte svému uchu a akustice místnosti.
Přímé pedálování
Když pedál ovládáte tiše a jistě, můžete vyzkoušet přímé pedálování - tón či akord hrajete současně se sešlápnutím pedálu („ruka dolů, noha dolů; ruka nahoru, noha nahoru“) pro čistý a jasný zvuk.
Legato pedálování
A konečně legato pedálování, při němž pedál aktivujete o zlomek sekundy později než prsty. Tímto způsobem propojujete tóny do plynulého, zpěvného legata, ideálního pro větší intervaly i hru ve dvou.
Poloviční pedál
Další technikou je poloviční pedál (half-damping), kdy pedál sešlapete jen částečně, což vytváří měkčí, snově zastřený zvuk vhodný pro lyrické pasáže.
U digitálních nástrojů se této funkci říká half pedal, někdy také continuous čili průběžný pedál. To znamená, že na pedálu nejsou pouze 2 polohy (sešlápnuto a nesešlápnuto), ale i pedál vysílá průběžný signál s ohledem na to, do jaké polohy jste ho sešlápli.
Obdobně fungují pedály např. u automobilů. Když sešlápnete brzdu lehce, brzdíte lehce. Když sešlápnete víc, brzdíte rychleji.
Správné postavení nohy
Správné umístění nohy vám pomůže cit pro pedál získat: pata pevně na zemi, přední část chodidla těsně nad pedálem, špičku pomalu spouštějte a uvolňujte. Pohyb několikrát zopakujte, dokud nezískáte kontrolu a plynulost.
Někteří hráči se při hře nechávají unést a pedály sešlapují okázale, ale začátečník by měl postupovat opatrně. Používání pedálů lze přirovnat k plynovému pedálu v autě: silné sešlápnutí vyvolá reakci, která ale nemusí být vždy žádoucí.
Zkušení klavíristé pedály používají jen tolik, aby dosáhli čistého, vyváženého zvuku. Správná technika pedálování a držení těla se totiž učí už od začátků hudebního vzdělávání.
Pravý pedál u digitálního piana a kláves
Při hře na klávesové nástroje najde největší uplatnění tzv. sustain pedál, někdy se mu rovněž říká damper pedál. Díky němu můžeme prodloužit dozvuk hraných tónů a nechat je znít, i když již fyzicky nedržíme prst na klávese.
Pomocí sustain pedálu tak na sebe mohou jednotlivé tóny plynule navazovat, „slévat se“ dohromady a vytvořit klavírní „plochu“, ve které již nelze rozeznat jednotlivé noty.
Při tomto způsobu hry si ale dejte pozor na polyfonii vašeho nástroje - tedy na počet tónů, které je zvukový generátor schopen zahrát současně. Obvykle mají dnešní nástroje polyfonii 64 či 128 hlasů, ve výjimečných případech je to ale třeba jen 32, což může způsobit problémy, zejména při používání vrstvených zvuků, kdy každý stisk klávesy ubírá na polyfonii ne jeden ale rovnou 2 či více hlasů.
Pozor rovněž na polaritu sustain pedálů - při opačné polaritě totiž bude mít stisknutí pedálu přesně opačný efekt, než byste čekali. Při sešlápnutí se tón neprodlouží ale naopak ukončí. Tento problém lze u většiny digitálních nástrojů vyřešit přepnutím polarity v MENU nástroje.
Rovněž dražší pedály mají tlačítko na přepínání polarity, což je činí univerzálními pro nástroje všech značek.
Rozdíl mezi akustickým a digitálním nástrojem
Akustické piano je totiž nejen vysílač, ale také přijímač. Ověřit to můžete následovně: pokud u akustického piana sešlápnete pravý pedál a zatleskáte, uslyšíte z piana zvuk v ozvěně.
Digitální piano je pouze vysílač. Množství strun v akustickém pianu znamená, že v danou chvíli nezní pouze určité tóny, ale rozeznívá se i celá řada alikvótů (souznějících tónů), které v digitálním pianu nenajdete.
Problémem však není jen omezená škála hlasitosti (digitální piano je omezené na 127 kroků), ale také neexistence odezvy. Souvisí to tedy s probouzením zvukové představivosti.
Historie mechanismu tlumení
Pravý pedál se poprvé objevuje u hammerklavíru. Tento mechanismus patří mezi nejstarší vynálezy v dějinách klavíru, i když svého opravdového rozmachu se dočkal až v období romantismu.
Dříve než se pedály staly běžnou součástí klavírů, ovládaly se tóny ručními pákami nebo kolenními mechanismy. Ruční tlumiče byly obtížné a často vyžadovaly asistenta. Kolenní páky pak představovaly zásadní zlom - i Mozart ocenil, jak elegantně a snadno umožňovaly kontrolovat zvuk.
Právě tehdy skladatelé jako Chopin, Schumann či Liszt začali využívat jeho schopnost prodlužovat tón a vytvářet bohatý zvukový prostor naplno.
Proč mají některá pianina dva pedály a jiná tři
Různé klavíry mají různý počet pedálů - od jednoho po tři, každý s unikátní funkcí. Pianino je piano, které většinou stojí někde u zdi, vidíme ho tedy „nastojato“. Je mladším sourozencem klavíru (křídla), tedy nástroje, který se používá většinou ke koncertním účelům a vidíme ho stát na třech nohách „naležato“.
Pianina nezaberou tolik místa, proto je máme většinou v bytech, klavíry (křídla) najdeme většinou v sálech, v divadlech a na koncertních pódiích.
Ne každé pianino má stejnou konstrukci prostředního pedálu. U křídla je střední pedál obvykle pedál sostenuto, zatímco prostřední pedál u pianina může plnit jinou funkci, obvykle tlumící efekt.
Proto není možné určit jeho účinek pouze podle toho, že se nachází uprostřed. U konkrétního nástroje je třeba sledovat konstrukci pedálu a jeho spojení s mechanismem uvnitř pianina.
Vliv technického stavu pianina
Mechanika klavíru se skládá z klaviatury, ze strun, z kladívek, dusítek a pedálů. Klávesa vymrští kladívko proti jedné struně nebo sboru dvou či tří strun.
Pokud dusítka nedosedají správně, mohou struny zůstávat částečně volné i bez pedálu. Nástroj pak může působit, jako by pravý pedál měl slabý nebo nejasný účinek, protože rozdíl mezi sešlápnutým a uvolněným stavem není dostatečný.
Technický stav nástroje ovlivňuje také kvalitu rezonance. Piano je klávesovým strunným nástrojem, jemuž se zkráceně říká též piano. Tento nástroj vznikl z psalteria, má tvar klavicytheria a je opatřen vertikální ozvučnou deskou a napnutými strunami.
Uhozené tóny mohou být při sešlápnutí pravého pedálu plnější, ale pokud je nástroj rozladěný nebo má poškozenou ozvučnou desku, může být výsledkem spíše nečistý a hlučný zvuk než jasně slyšitelný dozvuk.
Údržba a stabilita zvuku
Jednou ročně by mělo být piano naladěno. Jen tak může plně rozvinout svůj zvuk. I cvičení hráči s dobrým sluchem si bohužel zvyknou na menší rozladění.
Proč se piana rozlaďují? V podstatě ze třech důvodů. Za prvé hraním, zejména expresivním fortisimem. Za druhé kolísáním klimatu a vzdušné vlhkosti. A za třetí permanentním působením sil tzv. přetlaku strun prostřednictvím kobylek na ozvučnou desku.
Obecně platí: optimální je vzdušná vlhkost mezi 45 až 70 % a teplota od 18 do 22° C a pokud možno nejmenší výkyvy těchto hodnot.
Stěhování má vliv na ladění, ale ne v tom smyslu, že mu vadí přeprava a vlastní stěhování na stanoviště, pokud je to prováděno šetrně. Jediným důvodem rozladění je změna mikroklimatu stanoviště, tedy změna vzdušné vlhkosti a změna teplotního režimu.
Jak souvisí struny, dusítka a rezonanční deska
Klávesa vymrští kladívko proti jedné struně nebo sboru dvou či tří strun. Struny se rozezní úderem kladívka a jejich chvění se přes kobylky přenáší na ozvučnou desku, která zvuk zesiluje a barevně utváří.
Pravý pedál do tohoto procesu zasahuje v okamžiku, kdy zvedne dusítka. Struny pak nejsou po úderu okamžitě zastaveny a mohou předávat své chvění dál. Uvolněné struny zároveň přijímají část energie z ostatních kmitajících strun, což vytváří alikvotní rezonanci.
Akustické piano je proto při použití pravého pedálu nejen nástrojem, který vysílá zvuk, ale také konstrukcí, která na zvuk okolí reaguje. Právě v tom spočívá rozdíl mezi prostým prodloužením elektronicky vytvořeného tónu a skutečnou akustickou rezonancí pianina.
Nejčastější chyby při používání pravého pedálu
- Sešlápnutí pedálu bez poslechu výsledného zvuku.
- Dlouhé držení pedálu přes několik nesouvisejících akordů.
- Příliš prudké a hlučné ovládání pedálu.
- Používání pedálu jako náhrady za správný prstoklad.
- Cvičení skladby od začátku s trvale sešlápnutým pedálem.
- Ignorování akustiky místnosti a skutečného doznívání nástroje.
Mnoho zkušených klavíristů tvrdí, že k dokonalé hře stačí ovládat pouze pravý pedál - pedál tlumítek. Přesto některé skladby vyžadují i práci s pedálem sostenuto a i samotný pravý pedál nabízí mnohem víc možností, než se zdá.
Levý pedál využijete často jen zřídka, pokud máte jistou techniku a precizní prstoklad. Pravý pedál však může současně prodlužovat tóny, spojovat fráze, zvýrazňovat rezonanci a měnit celkovou barevnost nástroje.
Co si zapamatovat o pravém pedálu pianina
Pravý pedál zvedá dusítka ze všech strun. Tím umožňuje, aby zahrané tóny pokračovaly ve znění i po uvolnění kláves. Současně dovoluje netlumeným strunám rezonovat a podílet se na plnějším zvuku.
Jeho správné použití neznamená držet pedál co nejdéle. Nejlepší výsledek vzniká tehdy, když délka sešlápnutí odpovídá hudební frázi, akordům, tempu, dynamice a akustice místnosti.
Pedály nejsou jen mechanickými doplňky klavíru - jsou jeho hlasem a prostředkem pro vyjádření emocí. Správné ovládání levého, středního i pravého pedálu dokáže proměnit jednoduchou skladbu v živý, plný a propojený hudební zážitek.