Povinnost nosit helmu na stavbě

Na stavbě je ochranná přilba povinná tehdy, pokud při práci hrozí úraz hlavy, zejména pád předmětů z výšky, náraz do vyčnívajícího předmětu nebo jiné riziko, které nelze odstranit či dostatečně omezit technickými a organizačními opatřeními. Rozhodující je vždy vyhodnocení rizik na konkrétním pracovišti, nikoli samotný fakt, že se zaměstnanec nachází ve stavebnictví.

Pokud z vyhodnocení rizik vyplyne nutnost ochrany hlavy, zaměstnavatel musí zaměstnanci bezplatně poskytnout vhodnou osobní ochrannou pracovní pomůcku a zaměstnanec ji musí při práci používat. Na staveništi, kde se pohybují pracovníci v dosahu jeřábů, pracují pod lešením nebo v prostoru s rizikem pádu materiálu, by se ochranná přilba měla stát zásadní součástí vybavení.

Kdy je ochranná přilba na stavbě povinná

Podle právních předpisů musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci používali ochrannou přilbu tam, kde existuje riziko úrazu hlavy. Typicky se jedná o:

• stavební práce, zejména na lešení, při manipulaci s těžkými břemeny nebo v blízkosti jeřábů,
• provozy s možným pádem předmětů shora,
• tunely, šachty nebo hluboké výkopy,
• práce ve výškách i v těsných prostorách.

Rozhodující je vždy analýza rizik na konkrétním pracovišti. Pokud z ní vyplyne, že hrozí poranění hlavy, helma je povinná součást výbavy.

Ve stavebnictví se obecně doporučuje používat ochranné pracovní přilby, i když ne na každém je to vždy povinné. Opět to záleží na rizicích a přijatých opatřeních. Tam, kde hrozí riziko pádu předmětu z výšky, s největší pravděpodobností přilba povinná bude.

Povinnost zaměstnavatele zajistit ochrannou přilbu

§ 104 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ukládá zaměstnavateli v případě, že není možné odstranit nebo omezit riziko vyskytující se na pracovišti, povinnost poskytnou svým zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.

Rizikem může být např. staveniště nebo sklad, kde hrozí pád předmětu z výšky a není možné jiným způsobem zajistit kolektivní ochranu nebo opatření v oblasti organizace práce. Na základě tohoto § a řádného vyhodnocení rizik je tedy zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci ochrannou pracovní přilbu, která ho:

• bude chránit před riziky,
• nebude ohrožovat na zdraví,
• nebude bránit při výkonu práce,
• bude splňovat požadavky stanovené předpisem EU.

Povinností zaměstnavatele je také pracovní helmu udržovat v použitelném stavu a kontrolovat její správné používání.

Obecně totiž platí, že každý zaměstnanec - pokud mu byly osobní ochranné pracovní prostředky přiděleny - je musí používat. Tyto prostředky ho především chrání před rizikem pracovního úrazu.

Povinnost zaměstnance helmu používat

Povinností každého zaměstnavatele je zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. To znamená, že pokud na základě vyhodnocení rizik na pracovišti bude mít zavedené jako opatření používání pracovní helmy, zaměstnanec je povinen to dodržovat.

Mezi základní povinnosti každého zaměstnance podle ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce patří dbát o svou vlastní bezpečnost a o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí v práci.

Navíc pak ustanovení § 106 odst. 5 písm. d) zákoníku práce výslovně ukládá každému zaměstnanci dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu.

To jsou zákonné povinnosti každého zaměstnance a jejich neplnění se bez jakýchkoliv pochyb rovná porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Musí helmu nosit každý pracovník na staveništi

Ochranou přílbu musí mít každý zaměstnanec, který se - byť po část své směny (výkonu práce) nachází v riziku ohrožení padajícími předměty apod. Na staveništi by se neměl pohybovat zaměstnanec - a to nejen v dosahu mostového jeřábu - který by neměl ochrannou přílbu, to by měla být zásada.

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků dokonce v příloze č. 3 vyjmenovává práce a činnosti, které vyžadují poskytování ochranných pracovních prostředků v části 1 u prací a činností, které vyžadují ochranu hlavy a lebky říká na prvním místě, že ochranné přílby se používají při práci na staveništích.

Z toho vyplývá, že povinnost se nemusí týkat pouze pracovníka, který přímo manipuluje s materiálem nebo obsluhuje jeřáb. Vztahuje se také na osobu, která se v rizikovém prostoru pohybuje třeba jen po část pracovní doby.

Ochranná přilba při práci s jeřábem

Obsluhuji mostový jeřáb a je mi jasné že je povinnost nosit ochranou přilbu při manipulaci s jeřábem.

V prostoru, kde se manipuluje s břemeny nebo kde může dojít k pádu předmětu, musí být riziko ochrany hlavy zohledněno ve vyhodnocení rizik a v pravidlech organizace práce. Vedoucí zaměstnanci musí průběžně kontrolovat, zda jejich podřízení používají osobní ochranné pracovní prostředky.

Jinak je třeba upozornit, že každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance, který podle § 101 odst. 2 zákoníku práce odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých podřízených zaměstnanců.

Musí mít každý zaměstnanec vlastní helmu

V praxi by to mělo fungovat tak, že zaměstnavatel má pro každého zaměstnance (zdůrazňuji pro každého!) zpracovanou a vyplněnou tzv. tabulku pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků (je to příloha č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) a podle toho by Vám měl ochranné pracovní prostředky poskytovat.

Výměna ochranných příleb mezi zaměstnanci není možná: nejen proto, že mají různé velikosti, ale hlavně z hygienických důvodů. Osobní ochranný pracovní prostředek, který přichází do styku s povrchem těla si zaměstnanci vyměňovat nemohou, to musí být zásada a na tom zaměstnavatel nesmí šetřit.

Ochranou přílbu musí mít každý zaměstnanec, který se - byť po část své směny (výkonu práce) nachází v riziku ohrožení padajícími předměty apod.

Úloha vyhodnocení rizik

Ochranná přilba je osobní ochranný pracovní prostředek (OOPP), jehož cílem je chránit člověka před úderem do hlavy, který může způsobit velmi vážné a nevratné poranění mozku. Ochranná přilba je tak považována za nejdůležitější bezpečnostní prvek pro ochranu hlavy.

Ochranné přilby chrání pracovníky nejen před zraněním padajícími předměty, ale také před mnoha dalšími nehodami. V závislosti na typu prostředí, do kterého je pracovník zapojen, se tedy musí ujistit, že jeho ochranná přilba je dobře vybavena tak, aby poskytovala další vrstvu ochrany specifické pro dané prostředí.

• Osoba pracující na staveništi se musí ujistit, že jeho ochranná přilba může poskytnout stejnou odolnost také proti bočním nárazům.
• Osoba, která pracuje s živými elektrickými dráty, se musí ujistit, že jeho helma poskytuje dostatečnou odolnost proti elektrickým otřesům.
• Osoba pracující při teplotách pod nulou se zase musí ujistit, že je jeho helma odolná proti mrazu.

Koordinátor BOZP na staveništi

Není-li na staveništi koordinátor BOZP a pracují-li na něm zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, platí, že jsou dle § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce oba zaměstnavatelé povinni si mezi sebou vzájemně vyměnit informace o rizicích a přijatých opatřeních týkající se organizace práce a poskytování OOPP, a spolupracovat při zajištění BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti.

V tomto směru by měla být zohledněna také povinnost nosit ochrannou pracovní helmu / přilbu.

Je-li na staveništi koordinátor BOZP, řeší problematiku nošení ochranné pracovní helmy koordinátor ve spolupráci se zhotovitelem.

Zhotovitel je podle § 16 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. povinen nejdéle do 8 dnů před zahájením stavebních prací písemně informovat koordinátora o tom, jaké budou zvoleny technologické a pracovní postupy a jak jsou řešena rizika vznikající při těchto postupech, a to včetně přijatých opatření k jejich odstranění.

Bude-li jedním z rizik např. pád předmětu z výšky, musí takovou informaci předat zhotovitel koordinátorovi BOZP.

Pokud dojde k tomu, že na stavbě, kde hrozí pád předmětu z výšky, neplatí povinnost nošení ochranné přilby, může to nařídit sám koordinátor na základě svého zjištění. Zaměstnavatel je povinen to bezodkladně napravit a koordinátor zase tuto skutečnost kontrolovat, případně opět požadovat nápravu.

Plán BOZP a ochranné přilby

Je-li pro stavbu zpracován plán BOZP, mohou být požadavky týkající se používání OOPP, konkrétně ochranných přileb, řešeny přímo v něm.

Plán může např. zmiňovat, že není možné dosáhnout bezpečnosti a ochrany pracovníků před pádem předmětu kolektivním způsobem, a proto je povinné nosit ochrannou pracovní přilbu.

Zhotovitel stavby se musí podmínkami plánu řídit a dodržovat je, koordinátor je pak kontroluje a případně připomínkuje a požaduje nápravu.

Jaké typy ochranných přileb existují

Helmy používané v rámci BOZP se rozlišují nejen podle odolnosti, ale i podle konkrétního využití. Nejčastěji se setkáme s:

• pracovními přilbami - určenými pro stavebnictví, průmysl a sklady, které chrání před nárazem a pádem předmětů,
• elektroizolačními přilbami - speciálně navrženými pro elektrikáře,
• helmami s obličejovým štítem - kombinujícími ochranu hlavy a obličeje, vhodnými například pro svářeče nebo brusiče,
• přilbami do extrémních podmínek - například pro hasiče nebo záchranáře, které odolávají vysokým teplotám i chemikáliím.

Na trhu se můžete setkat s celou řadou ochranných přileb podle použití v konkrétním pracovním prostředí. Nejčastěji se můžete setkat s těmito typy:

• průmyslové přilby s vysokým stupněm ochrany,
• přilby do výbušného prostředí,
• přilby odolné proti horkým stříkancům kovu,
• přilby odolné vysokým teplotám,
• přilby odolné nízkým teplotám,
• přilby pro potravinářský průmysl,
• přilby s integrovaným ochranným štítem,
• elektricky izolované přilby pro nízkonapěťové zařízení,
• horolezecké přilby pro práci ve výškách.

Jak vybrat vhodnou helmu na stavbu

Při výběru kvalitní ochranné přilby, která má zvýšit bezpečnost při práci, je vždy důležité zvážit několik faktorů. Mezi ně patří zejména:

• druh práce a konkrétní nebezpečí,
• typ helmy,
• barva helmy,
• technická norma a standard,
• ergonomie, pohodlí, konstrukce, váha, nastavitelnost a odvětrávání,
• kompatibilita s příslušenstvím.

Druh práce a riziko

Přilby jsou navrženy tak, aby odolávaly perforaci (proděravění), vodě a ohni. Pohlcují nárazovou energii.

Nejčastější způsob, jak si mohou poranit hlavu, je zasažení předmětem, náhodný náraz o vyčnívající předmět a zranění související s projektily, které jsou důsledkem kývajících se předmětů.

Pracovník na staveništi by měl zohlednit zejména riziko pádu předmětů, bočních nárazů a pohybu v prostoru, kde se manipuluje s materiálem nebo pracuje s technikou.

Typ helmy a příslušenství

Typ helmy a její vestavba má také velký význam. Ať už se jedná o tvrdou helmu, helmu s baterkou nebo větranou tvrdou helmu, musí být volba provedena individuálně a v souladu s okolním prostředím.

Přilba s kšiltem ve stylu čepice vytváří prostor pro připojení dalších doplňků, jako jsou chrániče sluchu, obličejové štíty nebo svítilny.

Bezpečnostní přilbu vybírejte také s ohledem na připojení dalšího příslušenství, jako jsou svítilny, chrániče sluchu nebo ochranné štíty.

Osobě pracující ve větrných podmínkách, kde hrozí riziko úderu, je lepší poskytnou přilbu s bradovým popruhem, který ji bezpečně zajistí na svém místě.

Ergonomie a správné usazení

Ochranné přilby jsou k dispozici v různých materiálech, jako jsou plasty nebo lehké kovy (hliník). Jsou nastavitelné a musí dokonale sedět na hlavě pracovníka, aby byla zajištěna nejlepší možná ochrana, ale i ergonomie.

Pracovníci, kteří nosí přilbu každý den po celou pracovní dobu, by měli dostat takovou, která jim bude dobře pasovat, bude pohodlná a nebude jim způsobovat komplikace při práci.

Pečlivě si vyzkoušejte také to, zda je dobře nastavitelná velikost usazení helmy a pásku pod bradou.

Pracovní helma by měla být lehká a přesto pevná, aby při dlouhodobém používání nedocházelo k nadměrné zátěži krční páteře. Ideální váha se pohybuje v rozpětí 300 - 500 g.

Nikdy by neměla nositele tlačit a přitom by měla perfektně držet. Až si jí nasadíte, vyzkoušejte její stabilitu a pohodlnost tím, že zprudka zakývete hlavou ze strany na stranu, a to s otevřenou pusou.

Pokud sedí a nikde netlačí, mohla by to být právě ona.

Odvětrávání a tepelný komfort

Myslete také na odvětrávání helmy. Pokud ji používáte celoročně, dbejte na regulovatelném odvětrávání. Přizpůsobíte tak klima pod helmou aktuálním klimatickým podmínkám.

Světlá přilba, zejména bílá, lépe odráží teplo, než helma tmavé barvy.

Barva helmy

Ano, i barva helmy může mít význam. V některých firmách slouží k rozlišení funkcí na stavbě. Ačkoli to není legislativně závazné, často se využívá následující logika:

Barva ochranné helmy se může zdát pro mnoho lidí jako zbytečnost, ale ve skutečnosti hraje velmi důležitou roli v aktuálním nastavení pracoviště.

Kromě toho je další výhodou použití světle zbarvené přilby to, že usnadňuje pozorování spolupracovníka v podmínkách, které nejsou tak dobře osvětlené.

Mnoho ochranných přileb má možnost připnutí reflexní pásky, která dobře odráží světlo v tmavém prostředí. Ještě předtím, než takovou pásku na helmu připevníte, doporučujeme nahlédnout do návodu výrobce, abyste se ujistili, že tím nebude snížena kvalita materiálu pláště přilby.

Normy pro ochranné průmyslové přilby

Jedním z dalších důležitých kritérií kvalitní průmyslové přilby, která má člověka při práci ochránit s nejvyšší prioritou, jsou technické normy. Ty nastavují standardy, podmínky a požadavky na bezpečnost.

Pokud tedy chcete maximální ochranu hlavy, doporučujeme, aby helma splňovala technické normy. To se týká zejména průmyslových přileb, které jsou určeny pro bezpečnou práci.

Bezpečnostní přilby

• ČSN EN 397+A1: Průmyslové ochranné přilby
• ČSN EN 14052+A1: Průmyslové přilby s vysokým stupněm ochrany
• ČSN EN 443: Přilby pro hašení ve stavbách a dalších prostorech
• ČSN EN 812: Průmyslové přilby chránící při nárazu hlavou
• ČSN EN 16471: Přilby pro hasiče - Přilby pro likvidaci požárů v otevřeném terénu
• ČSN EN 16473: Přilby pro hasiče - Přilby pro technické zásahy
• ČSN EN 50365: Elektricky izolující přilby pro použití v instalacích nízkého napětí

Přilby v kombinaci s dalšími ochrannými prostředky

• ČSN EN 352-3: Chrániče sluchu - Všeobecné požadavky - Část 3: Mušlové chrániče sluchu na průmyslovou ochrannou přilbu
• ČSN EN 12941: Ochranné prostředky dýchacích orgánů - Filtrační prostředky s pomocnou ventilací připojené k přilbě nebo ke kukle - Požadavky, zkoušení a značení
• ČSN EN 14458: Osobní prostředky na ochranu očí - Zorníky s vysokou účinností určené pouze pro použití s ochrannými přilbami

Kontrola, životnost a výměna helmy

Helma má svou životnost. Obvykle je to 3 až 5 let od data výroby, i když nebyla výrazně poškozena.

Nezapomínejte na to, že každá helma má svou životnost, která je omezená, a to i v případě, že se nepoužívá. Můžete ji sice nosit mnoho let, ale s velkou pravděpodobností ztratí vlivem klimatických podmínek a používáním své bezpečnostní vlastnosti.

Životností se zabývá ČSN EN 397+A1: Průmyslové ochranné přilby. Tato norma uvádí, že ke každé přilbě musí být přiloženy přesné a podrobné údaje v úředním jazyce země, ve které je uváděna na trh.

Jedním z těchto požadavků jsou také pokyny týkající se stárnutí a doby životnosti přilby a jejích částí. Není zde však uvedena předepsaná životnost, z čehož plyne, že ji určuje výrobce.

Platnost expirace použitelnosti, tady maximální doby, po jakou lze přilbu bezpečně používat, zjistíte přímo uvnitř helmy. Měl by na ní být uveden štítek s datem výroby.

V návodu od výrobce se pak dočtete, jak dlouho je bezpečné helmu používat. Tyto údaje porovnáte s datem výroby.

Jakékoliv poškození přilby je důvod k okamžité výměně! Jedná se hlavně o trhliny, praskance, pokřivení apod.

Každý zaměstnavatel by měl přilby pravidelně kontrolovat, a jakmile se objeví známky poškození (praskliny, deformace, degradace plastu), musí být okamžitě vyřazeny z provozu.

Jak o helmu pečovat

Ochranné přilby a pracovní helmy by měly být vždy v dobrém stavu. Pokud je helma poškozená, nepoužívejte ji, vyměňte ji!

Před každým použitím přilbu řádně zkontrolujte. Naučte své zaměstnance, aby toto pravidlo dodržovali.

Pokud kontrola před použitím způsobí jakékoliv pochybnosti, měla by být vyřazena a okamžitě vyměněna.

Přilbu čistěte pouze teplou mýdlovou vodou a měkkým hadříkem. Nepokoušejte se helmu čistit rozpouštědly nebo abrazivy. Další informace o péči se dozvíte v návodu od výrobce.

Následky nenošení ochranné přilby

Zaměstnanec, který odmítá používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

Zaměstnavatel proto v případě, když zjistí, že zaměstnanec porušil svoji zákonnou povinnost používat osobní ochranné pracovní prostředky, může takovému zaměstnanci dát upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

V případě, když by se takové porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci opakovalo ještě dvakrát, lze při třetím porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci dát bez dalšího upozornění zaměstnanci výpověď.

Pokud toto nařízení opakovaně porušuje, může se stát nezpůsobilým k práci a může od zaměstnavatele dostat upozornění na možnost výpovědi nebo sankce v podobě srážky ze mzdy.

Může zaměstnavatel udělit zaměstnanci pokutu

Zaměstnavatel nemá právo „trestat“ zaměstnance nějakými pokutami. To bylo možné před rokem 1988, když zákoník práce obsahoval ustanovení o porušení pracovní kázně a o kárných přestupcích.

Dnes zaměstnavatel může zaměstnanci srazit ze mzdy pouze zákonem stanovené srážky ze mzdy.

Podle § 146 zákoníku práce mohou být srážky ze mzdy provedeny pouze:

• v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
• na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
• k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Toto ustanovení je kogentní a zaměstnavatel se od něj nemůže odchýlit.

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.

Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 146 písm. b) zákoníku práce.

Pokud se ale mzda zaměstnance skládá z nějakých pohyblivých částí (např. prémií či odměn), pak je zaměstnavatel může v takovém případě zaměstnanci zkrátit či dokonce nepřiznat, neboť dotyčný - jak uvedeno dále - má zákonnou povinnost používat osobní ochranné pracovní prostředky, pokud mu byly přiděleny a pohyblivá část mzdy vyjadřuje zpravidla, jak zaměstnanec plní svoje pracovní povinnosti.

Odpovědnost vedoucích zaměstnanců

Tito vedoucí musí průběžně kontrolovat, zda jejich podřízení používají osobní ochranné pracovní prostředky a v případě, když by tak neučinili a na pracovišti byla prováděna kontrola orgány inspekce inspekce, může dotyčnému vedoucímu zaměstnanci být uložena pokuta za přestupek.

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zná totiž dvě skutkové podstaty vztahující se k osobním ochranným pracovním prostředkům přestupků (vůči fyzickým osobám) a správních deliktů (vůči právnickým osobám).

Podle § 17 se fyzická osoba dopustí přestupku, když:

• neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
• nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu nebo nekontroluje jejich používání.

U přestupku pod písm. g) je sazba pokuty až 1 000 000 Kč a u přestupku pod písm. h) je sazba pokuty dokonce 2 000 000 Kč. Stejné skutkové podstaty i sazby pokut jsou pro právnické osoby, tedy když je pokuta ukládána přímo zaměstnavateli.

Uvedené pokuty se týkají odpovědnosti za zajištění a kontrolu bezpečnosti práce, nikoli běžné „pokuty“ uložené zaměstnanci zaměstnavatelem za to, že si nenasadil přilbu.

Ochranná přilba a pracovní úraz

Odmítá-li zaměstnanec nosit ochranné prostředky obecně, může to pro něj být velmi problematické v případě pracovního úrazu, který se stal např. bez helmy i přesto, že její nošení je povinné.

Jinými slovy, nenošení helmy může mít pracovněprávní důsledky a může být významné také při posuzování okolností pracovního úrazu. Zaměstnanec má proto používat přidělené OOPP nejen kvůli splnění pokynu zaměstnavatele, ale především kvůli ochraně vlastního zdraví.

Rozdíl mezi pracovní, cyklistickou a motocyklovou helmou

Pracovní helma je osobní ochranný pracovní prostředek určený k ochraně hlavy při práci. Cyklistická a motocyklová přilba mají jiný účel a jiné technické požadavky, proto je nelze automaticky považovat za náhradu průmyslové ochranné přilby na stavbě.

Právní předpisy rozlišují také přilby používané v dopravě. Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu.

Babeta už je z hlediska dopravního zákona klasifikována jako motocykl a nošení ochranné helmy pro motocykly je u ní tudíž povinné.

Tato pravidla silničního provozu se však nevztahují na povinnost nosit ochrannou přilbu při práci na stavbě. Na staveništi rozhoduje pracovní riziko, vyhodnocení rizik, přijatá opatření a pokyny zaměstnavatele nebo koordinátora BOZP.

tags: #povinnost #nosit #helmu #na #stavbe