Má-li motocykl v nádrži příliš málo benzínu, může špatně startovat, protože palivové čerpadlo začne nasávat vzduch, přestane být dostatečně chlazené a palivový systém nemusí udržet potřebný přísun paliva. U karburátorového motocyklu se navíc mohou vyprázdnit karburátory a po delším stání trvá, než se znovu naplní.
Samotné malé množství paliva obvykle neznamená okamžité poškození motoru, ale opakovaná jízda téměř s prázdnou nádrží může výrazně zkrátit životnost čerpadla, přispět k nasátí nečistot ze dna nádrže a způsobit nepravidelný chod nebo vynechávání motoru. Pokud motor při startování točí, zapalování vytváří jiskru, ale svíčky zůstávají suché, je nutné nejprve ověřit, zda se benzín skutečně dostává ke karburátorům nebo vstřikovačům.
Proč málo benzínu zhoršuje startování
Každý spalovací motor potřebuje k plnohodnotnému fungování čtyři věci: kyslík, jiskru, kompresi a palivo. Absence jedné ze základních nutností způsobí zhasnutí agregátu.
Vyčerpání paliva je indikováno kontrolkou a někde i zvukovou signalizací upozorňující na nízkou hladinu benzínu, nafty či jejich ekvivalentů. Ignorací všech signálů dojde ke spotřebování všech zásob, což může způsobit řadu problémů.
Problémem zde je, že čerpadlo je protékajícím palivem chlazeno a pokud nasává vzduch, přehřívá se. Jednorázově to nevadí, při opakování už pravděpodobnost poruchy, zejména zadření čerpadla, zásadně roste.
U motocyklu s nízkou hladinou benzínu může být problém výraznější při jízdě do kopce, prudkém brzdění, akceleraci nebo v zatáčce, protože palivo se v nádrži přelévá a sací koš čerpadla se může na chvíli ocitnout mimo hladinu paliva.
Co znamenají suché svíčky
Pokud motor točí, jiskru hází, ale svíčky jsou suché, znamená to, že se do válců pravděpodobně nedostává dostatek benzínu. Samotná funkční jiskra proto ještě neznamená, že je palivová soustava v pořádku.
U karburátorového motocyklu mohou být po delším odstavení karburátory suché. Palivový ventil je ovládán podtlakem ze sání, čili aby byl otevřený, musíš točit motorem.
To samé je palivové čerpadlo. U tohoto SV je mechanické, kdy membránu čerpadla opět rozechvívá pulzující podtlak při otevírání a zavírání sacích ventilů.
Po několika měsících stání proto nemusí stačit krátké stisknutí startéru. Nejprve se musí otevřít podtlakový ventil, čerpadlo musí začít pracovat a plovákové komory se musí naplnit benzínem.
Jak funguje podtlakový ventil a palivové čerpadlo
Nefunguje to stejně, ventil se podtlakem otevře, ale čerpadlo podle pulsací v sání pumpuje palivo.
U systému SV má podtlakový ventil na nádrži za úkol otevřít přívod benzínu teprve ve chvíli, kdy motor vytváří podtlak. Mechanické čerpadlo potom podle pulzací v sání dopravuje palivo dál ke karburátorům.
Čerpadlo nemá tak těsný ten přepouštěcí ventil, aby dokázalo udržet tlak benzínu. Většina nádrže je totiž nad úrovní karburace a čerpadlo není při této hladině ani potřeba, proto je tam ještě podtlakový kohout.
Při nižší hladině v nádrži by to zase samo tahalo benzín z karburátoru do nádrže.
| Součást | Úkol |
|---|---|
| Podtlakový ventil nádrže | Podtlakem se otevře a pustí benzín z nádrže. |
| Mechanické palivové čerpadlo | Podle pulsací v sání pumpuje palivo ke karburátorům. |
| Karburátor | Uchovává benzín v plovákové komoře a připravuje směs pro motor. |
| Palivové potrubí | Vede benzín mezi nádrží, čerpadlem a karburátory. |
Kontrola přívodu benzínu
Nejprve je vhodné ověřit, zda z nádrže skutečně vytéká benzín a zda podtlakový ventil funguje. Zkouška ventilu však nemusí potvrdit správnou funkci celého systému, protože ventil může benzín pustit, zatímco čerpadlo jej dál nedopraví ke karburátorům.
Jestli je něco s pumpou zjistíš jednoduše. Napojíš na hadici, která bude ústit výše, než je hladina v nádrži, nebo rovnou do nádrže a uvidíš, jestli dává.
Spíš si zkontroluj všechny podtlaky, jestli nejsou popraskané hadice, a to i na membránách.
- zkontrolovat, zda je v nádrži skutečně dostatek benzínu;
- ověřit, zda není zalomená nebo popraskaná palivová hadice;
- zkontrolovat všechny podtlakové hadičky;
- prověřit, zda jsou hadičky správně připojené;
- zkontrolovat membrány a jejich připojení;
- ověřit, zda palivové čerpadlo při otáčení motoru dopravuje benzín.
Podtlakové hadice mohou být popraskané, zlomené nebo vypadlé. Netěsnost podtlaku může způsobit nejen problém s přívodem benzínu, ale také nepravidelný volnoběh.
Proč může motocykl po delším stání špatně startovat
Po delším stání benzín z karburátorů odpaří a plovákové komory zůstanou prázdné. Motor potom při startování nejprve vytváří podtlak, který otevře ventil a uvede čerpadlo do činnosti, ale několik pokusů může trvat, než se systém naplní.
Řešení máš dvoje. Buď točit dobré půl minuty startérem a čekat, než se tam benzín dostane, nebo sundat hadičku vedoucí ke karburátorům, napojit ji na nějakou flašku s benzínem a nechat zaplavit karburátory samospádem.
Flaška musí mít odvzdušnění, nebo být otevřená, aby benzín tekl.
Pokud motocykl stál několik měsíců, není vhodné dlouho a opakovaně zatěžovat startér bez kontroly stavu baterie. Dlouhé startování může baterii vybít a současně nemusí být zajištěno dostatečné napětí pro zapalování.
Proč dlouhé startování nemusí pomoci
Pokud startér točí, ještě to neznamená, že má zapalování k dispozici dostatečné napětí. Ono totiž neznamená, že když startér jakoby normálně otáčí motorem, zbyde dost i pro zapalování.
To je klasika, když to dýl stojí.
Pokud se baterie vybije, je nutné ji nejprve dobít nebo zajistit dostatečně silný zdroj. Kdo má pocit, že to není dobré ať to prostě nepoužívá.
U vybité nebo slabé baterie může startér působit dojmem, že motor roztáčí normálně, ale napětí při startování poklesne natolik, že zapalování nebude pracovat spolehlivě.
Karburátory jako možná příčina
Problém může být také v karburátorech, zejména pokud před odstavením motor kolísal na volnoběhu, po vypnutí sytiče zhasínal nebo vyžadoval zvýšení volnoběžných otáček.
A to, jak jsi psal na začátku, s chcípnutím by ukazovalo na nečistoty v karburaci. Tím, že karburace vyschnou, tak se na stěnách usazuje síra z paliva a ta pak taky tvoří nečistotu, bylo by asi dobré karburátory pořádně vyčistit.
Přicpaný karbec se mi nezdá. Je celkem malá pravděpodobnost, že by se přicpaly oba naráz a i tak by to mělo snahu po nahromadění občas blafnout, nebo střelit, protože sytič bude aktivovat další okruh.
Karburátor může mít zanesenou trysku, zatuhlý plovák, zaseknutý jehlový ventil nebo nečistotu v kanálcích. Samotný fakt, že motor vůbec neblafne, však nemusí automaticky znamenat ucpané oba karburátory.
Nicméně jak jsem psal v druhém příspěvku, aby se karbec zacpal úplně, že moto ani neblafne, musel by být seklý hlavní jehlový ventil na plováku a že by se to ucpalo u obou karburátorů naráz je nepravděpodobné.
O to víc, že by zůstal seklý při prázdném karbecu v otevřené poloze.
Co může znamenat kolísání volnoběhu
Kolísání otáček a zhasínání po vypnutí sytiče obvykle ukazuje na problém se směsí, přívodem paliva nebo netěsností sání. Příčinou může být znečištěný karburátor, nedostatečný přísun benzínu, netěsná podtlaková hadička nebo problém s membránou.
Pokud motor běží pouze se sytičem, může být směs bez sytiče příliš chudá. To může souviset s nedostatkem paliva v plovákové komoře nebo s omezeným průtokem v příslušném okruhu karburátoru.
Také je třeba počítat s možností, že se po delším stání usadily nečistoty v palivové soustavě. Dalším nechtěným následkem vyčerpaného benzínu i nafty je možnost nasátí nečistoto ze dna nádrže.
Usazeniny mohou doputovat až ke vstřikovačům, jejíchž nečinnost způsobuje vynechávání motoru. Může je to i značně poškodit a jejich oprava - natož pak výměna - nepatří mezi ani trochu laciné servisní úkony.
Rizika jízdy s téměř prázdnou nádrží
Přesto jako první ve stručnosti připomeneme právě riziko hrozící palivovému čerpadlu. To patří ke klíčovým a někdy i dost drahým součástkám pohonné jednotky.
Často funguje opravdu spolehlivě a přežije celý zbytek auta, jenže právě ježdění s téměř prázdnou nádrží dokáže jeho životnost zásadně zkrátit.
Jednorázově nízká hladina nemusí čerpadlo okamžitě zničit. Opakované vyjíždění nádrže téměř do dna však zvyšuje riziko přehřívání, nasávání vzduchu a následného zadření nebo jiné poruchy čerpadla.
Celkově vzato občasná jízda s malým množstvím paliva jistě nezpůsobí okamžitě zničení čehokoli zmíněného, pokud takový stav nastane zcela výjimečně a je doprovázen pomalou jízdou, jsou škodlivé účinky velmi nepravděpodobné.
Současně je ale třeba dodat, že běžné vyjíždění nádrže až do dna je skoro zárukou problémů a doporučit nakonec nelze ani občasné pokoušení štěstí, však jaký je problém natankovat dříve?
Chudá směs a vynechávání motoru
Pokud je v nádrži málo benzínu, může se do válců dostat příliš chudá směs, kterou svíčka nebude schopna zapálit. Nespálené palivo se pak dostává do katalyzátoru, kde teprve shoří a skokově zvyšuje jeho teplotu.
To způsobují přílišné pnutí v nosné keramické struktuře a vede k prasklinám. Když je směs chudá, hoří při vyšších teplotách, což může vést k samozápalům.
Kombinace s vynecháváním pak vede k nepravidelnému chodu motoru, kterým trpí ojniční ložiska. Také jejich poškození je velmi drahý špás.
Nepravidelný chod, zhasínání, ztráta výkonu nebo obtížný start po rozsvícení kontrolky rezervy proto nemusí být pouze nepříjemností, ale mohou upozorňovat na nedostatečný přísun paliva.
Bezpečné ověření, zda motor dostává palivo
Pro základní diagnostiku lze po krátkém startování vyjmout svíčky a ověřit, zda jsou vlhké od benzínu. Suché svíčky podporují podezření na problém v přívodu paliva, zatímco mokré svíčky mohou znamenat přeplavení motoru.
Je vhodné postupovat od nejjednodušších kontrol k náročnějším: zkontrolovat hladinu paliva, stav baterie, palivovou hadici, podtlaky, činnost ventilu, průtok přes čerpadlo a teprve potom rozebírat karburátory.
Pokud je nutné zkoušet přívod benzínu mimo původní nádrž, musí být nádoba stabilní, správně odvzdušněná a umístěná tak, aby nemohlo dojít k úniku paliva na horké části motoru.
Startovací sprej: pouze jako diagnostická pomůcka
Pokud palivová soustava nefunguje, může motor krátce reagovat na hořlavý aerosol přivedený do sání. Takový postup však neřeší příčinu, pouze ukáže, že motor pravděpodobně dokáže zapálit vnější hořlavou směs.
Tak to už spíš nějaký ten startovací sprej.
Vteřinový střik do sání, zastartuješ, prvních pár otočení motoru jede na tuhle směs, pomůže to naplnit karbce benzínem spíš než pomalé převalování motoru startérem.
I když to pak třeba zdechne, příští pokus i bez spreje bývá úspěšný.
Současně je nutné být opatrný, protože při použití hořlavého spreje hrozí vznícení směsi nebo zpětné šlehnutí do sání. Ať ti to neblafne do xichtu a taky ať není kolem nic politý benzínem.
Startovací sprej proto není náhradou za opravu podtlakového ventilu, čerpadla, hadice ani karburátoru. Opakované používání může pouze zakrýt skutečnou závadu a prodlužovat provoz motocyklu v nesprávném stavu.
Kdy karburátory čistit a kdy je nerozebírat
Pokud se karburátory pouze vyprázdnily, nemusí být nutné je ihned rozebírat. Když nebudeš do ničeho rýpat, nepotřebuješ nic nadstavovat.
Odpočítáš si jen otáčky šroubu bohatosti směsi do zatažení a pak to dáš stejně.
Kompletní čištění je na místě zejména tehdy, když motor před odstavením kolísal, zhasínal po vypnutí sytiče, měl špatnou reakci na plyn nebo po naplnění karburátorů stále nedostává palivo do válců.
Po rozebrání je nutné věnovat pozornost průchodnosti trysek, stavu jehlových ventilů, plovákům, těsněním, membránám a správnému zapojení hadic. Pokud si člověk na čištění a následné nastavení netroufá, je bezpečnější svěřit práci někomu, kdo karburátorové motocykly běžně opravuje.
Rozdíl mezi nedostatkem benzínu a vadným čerpadlem
Malé množství benzínu a porucha čerpadla se mohou projevovat podobně. V obou případech může motor špatně startovat, ztrácet výkon nebo zhasínat.
Rozdíl lze hledat v okolnostech: pokud se problém objevuje hlavně při nízké hladině paliva, v zatáčkách, při akceleraci nebo po delší jízdě, je podezření na nedostatek paliva v nádrži nebo nasávání vzduchu silnější.
Pokud se závada projevuje i s dostatečně naplněnou nádrží a průtok z čerpadla je slabý nebo žádný, je třeba prověřit samotné čerpadlo, jeho membránu, ventily a podtlakové vedení.
U mechanického čerpadla není rozhodující pouze to, zda z něj při statické zkoušce někdy vyteče benzín. Důležité je, zda pumpuje při skutečných pulzacích sání a zda dokáže dopravit dostatek paliva během startování i za provozu.
Co dělat při opakovaném problému
- Dotankovat dostatečné množství benzínu a ověřit, zda se chování motocyklu změní.
- Nepokračovat v dlouhém startování s vybitou baterií.
- Zkontrolovat, zda svíčky po startování zůstávají suché.
- Prověřit palivovou hadici, podtlakové hadičky a membrány.
- Ověřit činnost podtlakového ventilu nádrže.
- Zkontrolovat, zda mechanické čerpadlo při otáčení motoru pumpuje.
- Pokud palivo k čerpadlům přichází, ale ke karburátorům ne, zaměřit se na čerpadlo a výstupní vedení.
- Pokud se karburátory naplní, ale svíčky zůstávají suché, zkontrolovat jejich průchodnost a plovákové ventily.
- Pokud motor před odstavením kolísal na volnoběhu, počítat s možností znečištění karburátorů nebo netěsnosti sání.
Pokud se závada vrací i s dostatečným množstvím paliva, nestačí pouze znovu dobíjet baterii nebo opakovat startování. Je třeba najít místo, kde se přívod paliva přerušuje, případně kde do systému proniká vzduch.
Palivo nízké kvality a usazeniny
Špatné palivo lze natankovat nejen omylem. Každý rok kontroluje Česká obchodní inspekce čerpací stanice kvůli kvalitě nabízeného paliva.
Výsledky těchto kontrol dokazují, že si řidič vůbec nemusí splést čerpací hadice, aby natankoval špatné palivo. Samozřejmě nejde o to, že z hadice označené jako nafta poteče benzín, ale o to, že nabízené palivo je mizerné kvality.
Pravidelné čerpání paliva špatné kvality do nádrže může rovněž způsobit v delším časovém horizontu vážná poškození!
U motocyklu, který dlouho stojí s malým množstvím benzínu, může dojít k odpaření lehčích složek paliva a k tvorbě usazenin. Ty mohou zhoršit průchodnost trysek, zalepit drobné ventily nebo znečistit palivový filtr.
Nezaměňovat problém motocyklu s problémem automobilu
Některé závady popisované u automobilů se na karburátorový motocykl nepřenášejí přímo. Například elektronická čidla teploty, řídicí jednotka a vstřikovače jsou důležitější u vstřikovacích motorů než u klasického karburátorového systému.
U vstřikovacího motocyklu může být obtížný studený start způsoben chybným údajem teplotního čidla nebo nedostatečným tlakem paliva. U karburátorového SV je však při suchých svíčkách nutné nejprve prověřit podtlakový ventil, mechanické čerpadlo, palivové vedení a karburátory.
Při studeném startu tam musí palivo téct - ne stříkat pro start studeného motoru je to prostě třeba.
Co dělat po úplném vyjetí nádrže
Pokud motor zhasne proto, že došel benzín, je vhodné motocykl nejprve bezpečně odstavit a doplnit dostatečné množství paliva. Po doplnění může trvat, než se palivový systém znovu naplní.
Nelze spoléhat na to, že po nalití malého množství benzínu motocykl okamžitě nastartuje. Pokud je palivové čerpadlo mechanické a ventil ovládaný podtlakem, musí se celý proces znovu rozběhnout otáčením motoru.
Opakované dlouhé startování s téměř prázdnou nádrží může současně vyčerpat baterii a zvýšit tepelné namáhání startéru. Proto je lepší dělat krátké kontrolované pokusy s přestávkami než držet startér v chodu několik minut bez ověření přívodu paliva.
Pokud po doplnění benzínu zůstávají svíčky suché, příčina není pouze v nízké hladině paliva a je nutné pokračovat kontrolou palivového systému.
