Ministryně obrany Jana Černochová v ČT vyzvala k tomu, aby OSN razantně zasáhla na Ukrajině, a pokud toho nebude schopná, aby „modré přilby“ vyslalo NATO. O OSN doslova řekla, že pokud není schopná zajistit na Ukrajině dodržování základních lidských práv, ať se rozpustí.
Co je úlohou mírových sil OSN a jak fungují v praxi
Mírové síly mají za úkol po ukončení konfliktu monitorovat mírové procesy v zasažených zemích a pomáhat interesovaným stranám uvádět v platnost mírové dohody, které spolu sepsaly. Toto snažení může mít několik rovin, která zahrnuje vojenské i civilní oblasti, jako je udržení pořádku, zavedení a vymáhání práva, volební asistence a poválečná obnova. Použít sílu smějí modré přilby pouze v sebeobraně. Tyto oddíly obvykle působí na daném území se souhlasem všech stran sporu.
Peacekeeping není zvlášť definován v Chartě OSN. Jeho pole působnosti vychází zejména z kapitol VI a VII Charty OSN „Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných“. Armáda OSN však zatím nedisponuje stálou armádou nebo ozbrojenými složkami, a zatím se musí spoléhat na jednotlivé členské státy, zda OSN vojenský personál přidělí či nikoliv (zdroj).
Výše uvedené lze ještě doplnit i tím, že se od roku 1988 do roku 2005 (do té doby jsou ve wikipedii vedeny statistiky v češtině) počet misí OSN ztrojnásobil a roční rozpočet misí dosáhl 5 miliard dolarů. Představa paní Černochové, že by modré přilby vyslalo NATO, vychází z její mylné představy, že OSN je všemocná. Je zřejmé, a historie je toho jasným důkazem, že tyto mise se realizují v konfliktech na územích, kde to státům s právem veta v Radě bezpečnosti OSN nevadí, respektive nejsou proti. Představa, že by OSN prosadila vyslání modrých přileb na Ukrajinu se souhlasem Ruska, je iluzorní a usvědčuje ministryni z toho, že je buď naivní, nebo problematice nerozumí.
Proces rozhodování a mandát misí
Jednoznačně lze příměří na Ukrajině očekávat pouze tehdy, pokud se tak dohodnou Rusko a Ukrajina. Ukrajina dosáhne dohody o příměří s Ruskem nejpozději v květnu, uvedl podle agentury Reuters vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. Poradce zároveň sdělil, že přichází v úvahu několik možností dalšího vývoje závisejících na tom, kolik vojáků se Rusko rozhodne na Ukrajinu vyslat... Prezidentův poradce ale zároveň upozornil, že i po dosažení příměří by mohly ještě během roku na ukrajinském území přetrvávat lokální taktické střety.
Bude tedy záležet zejména na tom, jak moc bude Ukrajina ochotná přijmout požadavky Ruska, a samozřejmě na vývoji vojenské situace na Ukrajině. Všechny mapy, které ukazují oblasti bojů ruské a ukrajinské armády, například zde, ukazují podstatné územní zisky Ruska s tím, že se mu podařilo propojit území Donbasu s Krymem. Že se Rusko po dosažení příměří stáhne, nelze očekávat, spíše použije tyto zisky k nátlaku na ústupky Ukrajiny.
OSN má svá pozitiva i negativa. 31. 8. OSN do Libye zatím mírové jednotky, zvané též modré přilby, nepošle. Činí tak na základě odmítavého stanoviska povstalecké vlády. Libyjská Přechodná národní rada (NTC) odmítla návrh na vyslání jakékoliv formy mezinárodních vojenských sil na své území. Tu přitom doporučoval i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "V Libyi se nejedná o občanskou válku či o konflikt mezi dvěma různými skupinami. Kaddáfího velitelství s klíčovými budovami po celém Tripolisu spojuje labyrint tunelů a tajn�ch chodeb. Prý vedou i na předměstí a k pobřeží.... 26. 8. 2011 ▪ 1 min. Zahraniční firmy pomáhaly režimu Muammara Kaddáfího špehovat věškerou komunikaci mezi opozicí. Vycvičení agenti pak neustále sledovali chyty,...
Financování misí je založeno na kolektivních příspěvcích členských států organizace. Všichni členové OSN jsou povinni platit svůj díl pro potřeby mírových misí v souladu s ustanoveními Článku 17 Charty OSN. Je dohodnut vzorec pro placení, v rámci něhož jsou státy rozděleny na základě jejich ekonomické síly do jednotlivých tříd. Zbývající body popisují tradiční rozdělení odpovědnosti a klíčové role generálního tajemníka a velitelství mise.
Principy a realita mise na terénu
Mírové síly OSN stojí na třech základních pilířích - souhlasu zainteresovaných stran s otevřením mise, nestrannosti a nepoužití síly, s výjimkou sebeobrany a ochrany mandátu. Obvykle se na začátku mírové mise posílá základní tým, který založí velitelství mise, přičemž se postupně budují všechny složky vyžadované mandátem mise. Když dorazí kontingent dobrovolníků, musí si zajistit základní potřeby - příděly, vodu, palivo a podobně na prvních 30 až 90 dní.
Navzdory ustanovení Článku 47 Charty OSN o vytvoření Vojenského štábního výboru (měl radit a pomáhat RB ve vojenských otázkách) nemá organizace vlastní vojenské síly. Generální tajemník OSN tak musí získat příslib od členských států na zaslání vojáků pro novou mírovou misi. V minulosti byli často ze strany členských států posíláni dobrovolníci, někdy z civilního sektoru, či záložníci. V současnosti posílají vlády své vojáky na mise i kvůli jejich zaměstnanosti, rozšířenému výcviku, zkušenostem a podobně. Každý peacekeeper nosí uniformu své země. Indikátorem jeho členství v mírové misi OSN jsou modrá přilba, baret, turban nebo odznak.
Jaké jsou cíle a omezení misí
Mírové mise OSN stojí na základních pilířích otevřeného mandátu, neutrality a ochrany civilistů. Mohou se snažit předejít vypuknutí konfliktu, stabilizovat různé potenciálně výbušné situace po uzavření příměří, chránit civilisty, strážit sporné hranice, snažit se ukončit ozbrojené násilí anebo vytvořit civilní struktury i instituce nutné k udržení míru. Důležité je uvést, že s operacemi modrých baretů obvykle souhlasí všechny strany, jichž se týkají. Není divu, že většina těchto úkolů je proto extrémně komplexní.
Omezené pravomoci při některých misích lze ilustrovat na příkladech jako Somálsko, kde pákistánské modré přilby nebyly schopné pomoct americkým kolegům pod palbou. Dnes slouží více než 80 tisíc modrých přileb v 16 mírových misích. Nejnebezpečnější mise, u kterých vojáci umírají, jsou právě v Africe - Súdán, Pobřeží slonoviny nebo Kongo. I tady je vojáků poměrně ke složitosti situace často velmi málo.
Historie a osobnosti spojené s peacekeeping
Za otce moderního peacekeepingu jsou považováni Lester B. Pearson, diplomat a pozdější kanadský premiér, a Dag Hammarskjöld, švédský diplomat a druhý generální tajemník OSN. Ti v průběhu 50. let položili základy a definovali principy, které se postupně uplatnily v řadě misí. První mírová mise byla zahájena už v květnu 1948, když Rada bezpečnosti OSN schválila nasazení menšího počtu vojenských pozorovatelů na Středním východě pro monitorování dohody o příměří mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.
Na začátku jakékoliv mírové mise je Rada bezpečnosti OSN (RB), která rozhoduje o vyslání mírových sil. Dále musí být definován jasný politický cíl, který bude odrážet mandát mírové mise, a případně zda by se našly členské státy OSN, které budou ochotny poskytnout jednotky apod. Během této „jednací fáze“ může generální tajemník OSN požádat o strategické hodnocení možností pro reakci OSN. Ta se skládá z příslušníků několika oddělení a úřadů sekretariátu, případně z členů specializovaných agentur, fondů a programů a jejím úkolem je analyzovat bezpečnostní stav, vojenskou situaci, dodržování politických a lidských práv v oblasti apod. Pokud RB rozhodne, že vyslání mise je pro udržení míru nejlepší řešení, formálně to potvrdí přijetím rezoluce.
Současné výzvy a kritika
Pokračování v neděli 23. Mírové síly OSN jsou nepřehlédnutelnou součástí válečných konfliktů. Mírové síly, nebo jak se jim také říká podle výrazných pokrývek hlavy, modré přilby či barety, už mají za sebou desítky složitých misí v regionech postižených válkou, i tam, kde byla na spadnutí. Na udržování míru, pro které se vžilo anglické slovo peacekeeping, mají mandát od Organizace spojených národů. Jako jejich první klasickou misi bychom mohli asi označit cestu do Suezského průplavu v roce 1956, kde dohlížely na dodržení tehdejších mírových dohod po druhé arabsko-izraelské válce, OSN ale vojáky na podobné úkoly posílala už od roku 1948. Tyto muže a ženy poskytují členské národy OSN ze svých vlastních armád a vojáci nosí stále svoje vlastní uniformy.
Proto jsou důležité ony světle modré helmy a barety, jen podle nich se na první pohled pozná, že patří k Mírovým sborům. O jejich využití rozhoduje Rada bezpečnosti OSN. A protože „peacekeeping“ znamená na každé misi něco trochu jiného, mají Mírové síly OSN u každého úkolu jiný mandát i cíl. Mohou se snažit předejít vypuknutí konfliktu, stabilizovat různé potenciálně výbušné situace po uzavření příměří, chránit civilisty, strážit sporné hranice, snažit se ukončit ozbrojené násilí anebo vytvořit civilní struktury i instituce nutné k udržení míru. Důležité je uvést, že s operacemi modrých baretů obvykle souhlasí všechny strany, jichž se týkají. Není divu, že většina těchto úkolů je proto extrémně komplexní.
Rada bezpečnosti OSN má pět stálých členů - Čínu, Rusko, USA, Velkou Británii a Francii. A každý z nich má právo vetovat jakákoli důležitá stanoviska bez ohledu na názor dalších členů. A pokud má jedna z těchto zemí zájmy v postižených oblastech, může pak vyslání Mírových sil OSN zablokovat, jako to zčásti udělalo Rusko v Sýrii. Omez ené pravomoci příslušníků Sil se někdy mohou ukázat jako problematické. Například v Rwandě věděli o Huty chystané genocidě Tutsiů několik měsíců dopředu a nesměli zasáhnout, protože jejich mandát byl jen monitorovací.
