Freestyle snowboarding na olympiádě

Freestyle snowboarding na olympiádě zahrnuje především disciplíny Big Air, slopestyle a U-rampu, v nichž jezdci předvádějí triky, rotace a skoky a rozhodčí hodnotí jejich obtížnost, výšku, délku, dopad, provedení i celkový dojem.

Na zimních olympijských hrách se snowboarding poprvé představil v Japonsku 1998 a zahrnoval dvě disciplíny - U-rampu a obří slalom. Od roku 2006 se pod olympijské kruhy přidal snowboardcross a později také další freestylové disciplíny - v roce 2014 slopestyle a v roce 2018 Big Air.

Co je freestyle snowboarding

Snowboarding je jedním z nejpopulárnějších zimních sportů současnosti. Atraktivní je především svou rozmanitostí, z mnoha jeho podob si vyberou milovníci rychlosti, točivých disciplín podobných lyžování, jízdy ve snowparku, akrobatických skoků i jízdy v přímém kontaktu se soupeři v trati plné skoků či klopených zatáček.

Ač je jedním z předních a nejhojněji sledovaných i provozovaných zimních sportů, jeho původ hledejte v letních sportech jako surfing a skateboarding. Snowboard, neboli snowboarding, je jeden z nejdynamičtějších a nejatraktivnějších zimních sportů. Spočívá v jízdě po sněhu na jedné široké desce, ke které jsou připnuty speciální vázání a boty. Spojuje prvky surfingu, skateboardingu a lyžování, ale přináší zcela novou kvalitu - svobodu, kreativitu a dávku adrenalinu.

První zmínky o pokusech sjet zasněžený svah místo dvou lyží pouze na jednom prkně se datují už do začátku 20. století, v 60. letech ovšem vznikaly první specializované snowboardy a skutečný celosvětový rozmach snowboardingu nastal 90. letech minulého století.

Freestylové disciplíny na olympijských hrách

Big Air

Big Air Je závodní olympijská disciplína, během které se jezdci snaží předvést co nejobtížnější trik/rotaci na speciálním skoku/můstku/konstrukci. Hodnotí se obtížnost provedení, výška, dálka, dopad a celkové provedení.

Často jsou skoky doplněny grabem (chycení snowboardu rukou v letové fázi). Závodník musí během jediného skoku spojit rychlost, odraz, rotaci, práci s prknem a bezpečný dopad.

V kvalifikaci se obvykle počítají dva nejlepší skoky ze tří. O postupu proto nerozhoduje pouze jeden povedený trik, ale také schopnost předvést více různých skoků a současně minimalizovat chyby.

Slopestyle

Slopestyle Jde o kombinaci předchozích disciplín, kdy během jedné jízdy musí jezdec předvést triky na trati, která je složena z několika skoků a jibbových překážek. Někdy bývá součástí slopestylové tratě i Half Pipe či Quarterpipe.

Jezdec během jedné jízdy propojuje skoky s jízdou přes překážky. Rozhodčí sledují obtížnost a provedení triků, výšku, čistotu dopadů i celkovou plynulost jízdy.

Half Pipe neboli U-rampa

Half Pipe (U-rampa) Nejstarší olympijská disciplína. Jezdci se spouštějí do sněhového koryta s plochým dnem v délce 70-100 metrů a se stěnami s výškou 3-4,5m.

Na velkých soutěžích se můžeme setkat i s tzv. superpipe, jejíž výška se blíží šesti metrům a délka je okolo 150 metrů. Úkolem jezdce je předvést množství triků co možná nejvyšší obtížnosti. Hodnotí se provedení, výška, obtížnost i celkový dojem.

Jibbing

Jibbing Nejmladší z freestylových disciplín. Jde o jízdu po překážkách, které jsou vyrobeny z jiného materiálu než ze sněhu. Většinou jde o raily (zábradlí) či boxy (bedny).

Ty mohou být rovné nebo různě lámané či prohnuté. Jezdci na překážkách předvádějí triky, při kterých mají snowboard v různých pozicích vůči překážce, po které jedou.

Často bývají jibbové triky doplněné o rotace, které jsou prováděny při náskoku či seskoku z překážky. Můžeme se setkat i s tzv. street jibbingem, což je odvětví jibbingu, které jezdci předvádějí v ulicích měst na tradičních zábradlích.

Jak se freestyle snowboarding hodnotí

Ve freestyle snowboardingu nerozhoduje pouze rychlost jízdy nebo pořadí v cíli. Hodnotí se obtížnost provedení, výška, dálka, dopad a celkové provedení.

U-rampa zdůrazňuje množství a obtížnost triků, výšku nad hranou a kvalitu jednotlivých dopadů. Big Air soustředí pozornost na jeden výrazný skok, zatímco slopestyle kombinuje několik skoků a jibbových překážek v jediné jízdě.

Součástí triků bývají rotace a grab, tedy chycení snowboardu rukou v letové fázi. Chyba při dopadu nebo nedostatečná rychlost mohou znamenat ztrátu bodů i neúspěšný pokus o postup.

Vývoj snowboardingu na olympiádě

První mistrovství světa pod hlavičkou Mezinárodní lyžařské federace FIS se uskutečnilo v roce 1996 v rakouském středisku Lienz, kde byly na programu U-rampa, paralelní slalom a obří slalom. O rok později na program přibyl snowboardcross a v roce 2003 Big Air a od roku 2011 také slopestyle.

Na zimních olympijských hrách se snowboarding poprvé představil v Japonsku 1998 a zahrnoval dvě disciplíny - U-rampu a obří slalom. Od roku 2006 se pod olympijské kruhy přidal snowboardcross a později také další freestylové disciplíny - v roce 2014 slopestyle a v roce 2018 Big Air.

Freestyle snowboarding na XXV. zimních olympijských hrách

XXV. zimní olympijské hry: Big Air ženy - kvalifikace, 8. února 2026, Livigno. Laura Záveská z Česka.

Livigno (Itálie) - Devatenáctiletá freestyle snowboardistka Laura Záveská obsadila při své premiéře na olympijských hrách 17. místo v kvalifikaci Big Airu a do finále se nedostala. O medaile se v Livignu utká v pondělí dvanáct závodnic.

Záveskou po třech kvalifikačních skocích, z nichž se sčítaly dva nejlepší, dělilo od postupu devět a čtvrt bodu. Juniorská mistryně světa ve slopestylu z roku 2024 předvedla nejlepší skok ve druhém kole.

Za frontside 1080 dostala známku 80,50 bodu a vrátila se do hry o postup. V závěrečném kole ale na postupovou dvanáctku útočila marně.

"Ve třetí jízdě jsem dělala switch back 9 (switch backside 900). Bohužel jsem měla míň rychlosti než normálně, takže jsem si trochu sáhla na zem. Tam ty bodíky utekly," řekla Záveská ČTK.

Z průběžného 25. místa mezi 29 snowboardistkami si nakonec polepšila na sedmnácté, celkem získala 144,45 bodu. "Bylo to super. Vím, že jsem se mohla dostat i do finále, takže mě to trošku zamrzelo, ale odjela jsem dva triky na olympiádě, což se moc lidem nepovede. Takže mám megaradost," uvedla Záveská.

Postarala se o čtvrtý nejlepší český výsledek mezi freestyle snowboardistkami na olympijských hrách, Šárka Pančochová má na kontě 5., 14. a 16. místo.

Kvalifikaci v Livignu vyhrála novozélandská spolufavoritka Zoi Sadowská-Synnottová, jež má z OH v Big Airu stříbro z Pekingu a bronz z Pchjongčchangu. Šanci na zlatý hattrick drží dnes devátá Rakušanka Anna Gasserová.

Ostatní olympijské disciplíny snowboardingu

Freestyle snowboarding je pouze jednou částí olympijského snowboardingu. Základní dělení snowboardingu zahrnuje také alpský snowboarding a snowboardcross.

Alpský snowboarding

Je závodní forma snowboardingu vycházející z tradičních lyžařských alpských disciplín. Nabízí velmi atraktivní diváckou podívanou především díky tomu, že se na vrcholných mezinárodních akcích závodí paralelně - na dvou souběžných stejně dlouhých tratích vytyčených brankami jedou současně dva závodníci.

Dvojice ve vyřazovacím systému jsou dané kvalifikací, která se jezdí individuálně. Do dalších bojů až do velkého finále pak z dvojice postupuje jednoduše ten, který je v cíli první.

V seriálu Světového poháru a na mistrovství světa se jezdí paralelní slalom a paralelní obří slalom, na programu zimních olympijských her je aktuálně pouze paralelní obří slalom.

Snowboardcross

Velmi atraktivní kontaktní disciplína, při které spolu soupeří čtveřice (v některých závodních formátech i šestice) závodníků v trati plné klopených zatáček, skoků, boulí a nerovností.

Kvalifikace se jezdí individuálně na čas, mezi muži postupuje do vyřazovacích rozjížděk zpravidla 32 závodníků, ženy závod začínají až čtvrtfinálovými jízdami, z kvalifikace jich tedy postupuje šestnáct.

Jezdci jsou v hlavním závodu na základě časů z kvalifikace rozřazeni do heatů po čtyřech. Dál pavoukem vždy postupují dva nejrychlejší z dané rozjížďky.

Krom individuálních závodů se jezdí také závody týmů a smíšených týmů.

tags: #freestyle #snowboarding #olympiada