Cyklostezky na jižní Moravě v okolí Podyjí

Národní park Podyjí patří k nejcennějším oblastem pro cykloturistiku na jižní Moravě. Nabízí hluboký kaňon řeky Dyje, skalní vyhlídky, lesy, louky, vřesoviště, vinice, vinařské obce i historické památky, především v okolí Znojma, Čížova, Lukova, Podmolí, Hnanic a Vranova nad Dyjí.

Cykloturistika je v Podyjí možná pouze po značených cykloturistických stezkách. Ty vedou po lesních i polních cestách a po bývalé asfaltové obslužné komunikaci, která do začátku roku 1990 vedla podél železné opony. Terén je členitý, cesty mají prudká stoupání i klesání a místy nerovný povrch, proto jsou pro většinu tras vhodnější trekingová, gravelová nebo horská kola než silniční kola.

Proč vyrazit na kole právě do Podyjí

V České republice jsou pouze 4 národní parky a jen jeden z nich, ten nejmenší, najdete na Moravě. Národní park Podyjí se rozprostírá v oblasti bývalé střežené pohraniční zóny, kde byla desítky let zakázána jakákoli větší výstavba či průmyslová činnost. Díky železné oponě se tak zde, na poměrně malém území, dochovala mimořádná druhová bohatost fauny i flóry.

Podyjí je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. Vyznačuje se krásnými scenériemi tvořenými mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, říčními meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s vřesovišti.

Podyjí je bezesporu ideálním místem pro cykloturistiku. Nádherná příroda, členitý terén, rázovité obce, hraniční hrady a zámky, hluboké lesy i sluncem zalité louky a vřesoviště vytvářejí jedinečnou kulisu pro cyklisty, kteří nechtějí jen polykat kilometry s hlavou skloněnou nad tachometrem, ale přijíždějí za poznáním a přírodní harmonií.

Patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům celého Znojemska, a to i přes to, že většina turistických a cyklistických tras je zde náročnějších. Na rakouské straně, tzn. na druhém břehu řeky Dyje, na Národní park Podyjí navazuje Nationalpark Thayatal, se kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území.

Jaký terén a pravidla na cyklisty čekají

Čekají vás hluboké kaňony a velmi členitý reliéf. Terénní cesty i asfaltové signálky mají prudká stoupání i klesání, místy nerovný povrch - pro terénní kola ale bez problému sjízdné.

Uvidíte pestrou flóru od divoce zkroucených borovic u Konic po vřesoviště na úseku u Havraníků a z Popic do Znojma. Jste ve vinařském kraji, a tak nechybí ani vinice - Šobes jako jedna z nejstarších a nejkvalitnějších vinic v zemi.

Národním parkem je jízda na kole možná pouze po značených cykloturistických stezkách. Na pastviny divokých koní je přísný zákaz vjezdu všech motorových vozidel, kol i jezdců na koních.

Na pastviny mohou pěší pouze do prostor označených ohradníkem. Nikdy koně ničím nekrmte, nehlaďte, chovejte se zde klidně a tiše. Také si návštěvu rozmyslete, pokud máte s sebou psa - pro koně je to stresující predátor, stejně jako vlk.

Přehled vybraných cyklistických tras

Nejlepší cyklotrasy v Podyjí

Na Hardeggskou vyhlídku

Délka trasy: 9 km. Po silnici: 10%. Po cyklostezce: 90%.

Ať už se vydáte z jakéhokoliv směru, čeká Vás trasa plná nádherné přírody, klikatých cestiček a kouzelných výhledů. Rozkvetlé louky, romantické vinice a pole kam jen dohlédnete. A Hardeggská vyhlídka? To je jen zasloužená odměna.

Využijeme stezku EV 13, která nás dovede k odbočce na Hardeggskou vyhlídku, která nabízí skvělý pohled do údolí Dyje. Tu by bylo škoda minout - doporučujeme se k ní vydat pěšky.

Na Nový Hrádek u Lukova

Délka trasy: 12,5 km. Po silnici: 60%. Po cyklostezce: 40%.

Nový Hrádek u Lukova. Majestátně se tyčící zřícenina v první nejvíce chráněné zoně Národního parku Podyji. Přivedou Vás sem cyklotrasy ze všech směrů a určitě stoji za Vaši návštěvu.

Romantická zřícenina pohlcená divokou přírodou národního parku. Původní středověký lovecký hrad začal pustnout už v 17. století po dobytí Švédy.

Na počátku 20. století byla zřícenina zkonfiskována poslednímu majiteli a pronajata Klubu českých turistů, který ji zpřístupnil veřejnosti a zřídil zde turistickou noclehárnu. Počátkem 50. let 20. století se však Nový Hrádek ocitl v zakázaném pásmu, do něhož měli přístup pouze vojáci pohraniční stráže.

Čas se zde zastavil. Díky nepřítomnosti člověka zde začaly samovolně srůstat středověké ruiny s okolní přírodou. Vzniklá „srostlice“ je dnes mimořádně cenným krajinotvorným prvkem (národní kulturní památkou) v prostředí nejpřísněji chráněného Klidového území NP Podyjí.

Zřícenina je proto dostupná pouze pěšky nebo na kole po značených cestách z Lukova a Podmolí. Prohlídky s průvodcem jsou zaměřené na historii i vzácnou přírodu. Z nejvyšší vyhlídkové terasy uvidíte řeku Dyji meandrující jako puzzle na rozhraní České republiky a Rakouska.

Okruh Znojmem

Délka trasy: 32,5 km. Po silnici: 50%. Po cyklostezce: 50%.

Znojmo jako je ten nejlepší nápad. Úzké, klikaté uličky s kavárničkami a výhledem na řeku Dyji od Mikulášského kostela a rotundy Vás jistě uchvátí. Samotné centrum není rozsáhlé a vše zde máte přímo na dlani. Tak jen do toho, naplánujte si svoji trasu.

Znojmo je ideálním místem pro delší zastavení. Město s královskou pověstí a jedinečnou polohou nad řekou Dyjí je zároveň centrem Znojemské vinařské podoblasti. Historické jádro s mnoha kostely, obklopené částmi středověkých hradeb, si uchovalo renesanční styl.

Je plné křivolakých uliček, romantických vyhlídek a půvabných zákoutí. Udělejte si čas a nasajte jeho atmosféru.

Okruh Národním parkem Podyjí

Délka trasy: 36,1 km. Po silnici: 80%. Po cyklostezce: 20%.

Národní park Podyjí, to je nespočet možných výletů úchvatnou přírodou. Ale přesto, chcete-li toho vidět opravdu hodně, vydejte se na okružní trasu, která Vás provede celým tímto nádherným krajem.

Další nenáročný cyklistický okruh má přesně 30 kilometrů. Na jeho zdolání si vymezte minimálně 4 hodiny, pokud se však chcete cestou pořádně kochat a nebudete nikam spěchat, pak si klidně naplánujte celodenní výlet.

Čekají vás kaňony i velmi členitý reliéf. Počítejte s prudkým stoupáním a klesáním a terénem vhodným spíše pro terénní kola. Cestou uvidíte nádherné rostliny a samozřejmě také vinice.

Sympatické je, že trasa začíná a končí ve Znojmě. Pokud tedy trasu zdoláte brzy, můžete si poté užít program ve městě.

Přes Vranovskou přehradu

Délka trasy: 25,5 km. Po silnici: 90%. Po cyklostezce: 10%.

Být v Podyjí a nevidět Vranovskou přehradu by byla určitě velká chyba. Zvláště v letních měsících je vyhledávaným cílem všech milovníků koupání a nekonečné zábavy. Váš cyklistický výlet bude tak mít určitě skvělý cíl.

Nebýt Vranovské přehrady, Podyjí by zřejmě nebylo nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž nejkrásnější část středního toku řeky Dyje mezi Podhradím a Znojmem, kde západní část už před mnoha desetiletími zaplavila přehrada.

Národní park Podyjí tak společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal chrání alespoň východní část hlubokého romantického údolí s nesčetnými meandry, řadou nádherných luk a skal.

Delší okruh ze Znojma přes Podyjí

Start a cíl je v královském městě Znojmě, pokladnici historických, vinařských i gastronomických pokladů. Po náročném tripu to bude chtít pořádnou vzpruhu.

Trasa šestiměst s mezinárodním označením E8 zavede cyklisty do Rakouska. Prvním městečkem bude Felling, poté malebný Hardegg, který je prý nejmenším městem našich jižních sousedů.

V Hardeggu se protáhneme kolem bývalé celnice, kde je dnes muzeum, zase zpět na naše území. Zatímco až do Vranova jsme jeli po české straně hranice, nyní nás cyklostezka Trasa šestiměst s mezinárodního označení E8 zavede do Rakouska.

Z Čížova nás trasa zavede opět do Lukova a Podmolí, kde ale uhneme k rozcestí Nivky, směrem na Šobes. Právě tudy vedla kdysi železná opona.

Ta protínala kolmo prudký svah nad Dyjí - vojáci Pohraniční stráže tudy chodívali po železných schodech; ty byly v roce 1996 odstraněny. Podobně jako po devíti mlýnech po nich v údolí Dyje zbylo jen jméno.

Až tudy budete projíždět, zastavte se na křižovatce Železné schody - je tu odbočka k vyhlídce, kde v minulosti stávaly ony „bájné“ schody.

Trasa z Hnanic přes Šobes, Podmolí a Znojmo

Pro náš cyklovýlet jsme jako výchozí bod zvolili malou obec Hnanice, kterou prochází řada turistických a cyklistických tras. Pohodový úsek po rovině mezi vinicemi skončil za přejezdem přes visutou lávku přes řeku Dyje.

Na kraji lesa začala cesta prudce stoupat, na to se připravte. Odměnou za výživné stoupání bylo pohádkové místo vinice Šobes, které leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje.

Zanedlouho jsme se kochali prvními výhledy na meandr Dyje přímo pod námi. Po celou dobu jsme byli obklopeni nádhernými lesy, loukami, skalami a vřesovišti.

V obci Podmolí jsme zastavili u rybníka ve vyhlášené hospůdce, abychom se občerstvili. Polní cesty nás pak dovedly do údolí Mašovického potoka k chátrajícímu Andělskému mlýnu, který je posledním dochovaným vodním mlýnem na území NP Podyjí.

Šobes a visutá lávka přes Dyji

Šobes je jedna z nejstarších a nejvyhlášenějších vinic. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům.

Důležitou roli hraje i řeka Dyje, která vinici obtéká, dále teplé dny a chladnější noci, mlhy, i kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje.

Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny. První vinice v tomto vinařském kraji údajně založili už římští legionáři.

V letních měsících je možné přímo na vinici ochutnat i některá šobeská vína. Po šíji Šobeského kopce vede značená turistická i cyklistická trasa s nádhernými výhledy.

Řeku v údolí překonává úzká visutá lávka, kde budete muset ze sedla kola na chvíli sesednout. Za druhým břehem pak začíná svět vřesovišť, kterými je nejvýchodnější část Národního parku Podyjí typická.

Vřesoviště, Kraví hora a Sealsfieldův kámen

Rozložena nad horní hranou údolí vytváří ve více či méně odlesněné krajině ostrovy i rozsáhlé louky na chudé skalnaté půdě a poseté velkými žulovými balvany.

Jedinečný suchomilný porost dotváří občas až nekonečné koberce vřesu či keříky kručinek, které proměňují krajinu do neskutečných scenérií jako z jiného světa.

Nejbarevnější jsou na podzim, kdy se k fialovému vřesu přidá žlutá barva listí bříz na pozadí stálezelených borovic. Pás vřesovišť se táhne od jižního Havranického, přes Popické a Konické kopečky až po Kraví horu na severu.

Vinařské obce Hnanice, Havraníky, Popice a Konice usazené v tomto žulovém vřesovištním pásu mají v sobě zachovány jak typické rysy vinařských kolonií, tak místy i možnost vinné ochutnávky domácí produkce.

Závěr našeho výletu představuje rozsáhlé vřesovištěm porostlé návrší Kraví hora (347 m n. m.), která leží naproti samotného Znojma údolí Dyje. Je odtud další jedinečný výhled tentokrát na celé město zdobené věžemi kostelů a radnice a obehnané terasami hradeb.

Při cestě ze Znojma do Konic přes Kraví horu nepřehlédněte odbočku na vyhlídku ve vinici Špalek. Po zhruba 300 metrech se totiž před Vámi objeví nádherná dřevěná vyhlídka na dolní část Znojma a Nový Šaldorf, obklopená vinicemi.

Rozhodli jsme se, že si po cestě ještě uděláme zajížďku na Sealsfieldův kámen. Za obcí Konice jsme tedy odbočili do lesů, abychom se brzy ocitli na jedné z nejkrásnějších vyhlídek národního parku.

Monumentální skalní stěna s vyhlídkou se tyčí nad zákrutem řeky Dyje a byla oblíbeným místem spisovatele Charlese Sealsfielda, rodáka z nedalekých Popic. Za zajížďku tohle místo opravdu stojí, ten výhled Vás ohromí.

Nejkrásnější vyhlídky podél cyklotras

Na české i rakouské straně hranice napočítáte na území národního parku více než 20 prvotřídních přírodních vyhlídek. Příkré skalní srázy nad romantickými říčními meandry Dyje vystupují z hustých smíšených lesů.

Nabízejí čarokrásné výhledy a jejich podzimní zbarvení bere dech. K nejoblíbenějším patří např. Králův stolec, Sealsfieldův kámen, Kraví hora anebo vyhlídka na rakouský Hardegg.

Králův stolec

Nejblíže ke Znojmu, přímo nad hladinou Znojemské přehrady, leží vyhlídka Králův stolec. Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni.

Ze Znojma sem vede zelená turistická značka, pro cestu na kole doporučujeme cyklotrasu Euro Velo 13, značenou jako EV 13. Na příkrém skalním svahu v zákrutu řeky Dyje tu stojí dřevěný altán, ze kterého je překrásný výhled na národní park a meandr Dyje.

Shlížel-li odsud na přechod svých vojáků přes řeku král Jan Sobieski, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni, jak o tom hovoří legenda, zjistit nelze. Jisté jen však to, že legenda dala místu název i poetické kouzlo.

Sealsfieldův kámen

Z opačného břehu nabízí romantický pohled do údolí vyhlídka Sealsfieldův kámen. Bývalo to prý oblíbené místo spisovatele Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield.

Spisovatel, který se zde roku 1793 narodil, se občanským jménem jmenoval Karel Anton Postl. Později se proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield. V jeho rodné obci můžete navštívit malé muzeum.

Nad jižním břehem dyjského kaňonu, nedaleko Popic a Konic trčí nad hranou údolí skála - Sealsfieldův kámen. Překrásná vyhlídka do hloubky údolí na stružku řeky v hloubi lesů a klikatící se údolí proměněné na podzim v malířskou paletu plnou barev skýtá jedinečný zážitek snad nejhezčího místa Podyjí.

Devět mlýnů a výhled na Šobes

Z vyhlídky Devět mlýnů lze spatřit řeku Dyji ovíjející slavnou vinici Šobes. V minulosti odtud bylo opravdu vidět 9 mlýnských stavení, z nichž se do dnešních dnů dochovaly už jen ruiny.

Severně od Hnanic kdysi stávala pohraniční rota Devět mlýnů, dnes tu objevíte vinařský areál Vinice Hnanice. Tady stojí za to odbočit na zelenou značku, která vás přivede na okraj vinice U kapličky na vyhlídku Devět mlýnů, odkud se otvírá pohled na meandry řeky Dyje a vinici Šobes.

Trasa pěkně značená jako Znojemská, GW Praha-Vídeň nebo Národním parkem (č. 48 a 5000) vede pohodlně až k slavné vinici. Pod ní překračuje řeku a GW do Vídně se oddělí od trasy č. 5000, kterou se nyní necháme vést.

Čížov a železná opona

Čížov je křižovatkou významných dálkových tras. Podél bývalých hraničních zátarasů pojedete na kole po nejdelší evropské EuroVelo 13 „Stezce železné opony“ nebo po Mlynářské stezce.

V obci se napojuje i Greenway Praha-Vídeň nebo hlavní cyklotrasa Národním parkem. Vede tudy i evropská dálková trasa pro pěší E8 a značené trasy Klubu českých turistů všech barev.

V budově bývalé pohraniční stráže v Čížově najdete sezónní Návštěvnické středisko NP Podyjí, jehož součástí je i edukativní herní zóna pro rodiny s dětmi a školní výpravy.

Před budovou stojí malý geopark s ukázkou hornin vyskytujících se v národním parku anebo lanové prolézačky; za budovou pak krásné dřevěné dětské hřiště s příjemnou odpočinkovou zónou.

Jen pár metrů od Návštěvnického střediska uvidíte Památník železné opony - poslední autentickou připomínku hraničních zátarasů donedávna neprostupně oddělujících Východ a Západ.

Je zde zachována i původní strážní věž zvaná „Špačkárna“. U Návštěvnického střediska národního parku Podyjí v Čížově uvidíte část železné opony, a to její autentickou podobu z konce 80. let.

Jsou tu ploty z ostnatého drátu, pás rozorané země, přes který nikdo neprošel, aniž by po sobě nezanechal stopy, strážní věž nebo ježkové a jehlanové zátarasy.

Znojmo jako výchozí bod cyklovýletů

Dvě tváře jihomoravského Znojemska - polní krajina dyjského úvalu a lesy a kaňony Vysočiny - se setkávají v místě východní hranice dnešního Národního parku Podyjí.

Žulová kra Vysočiny zde trčí jako okraj pravěkého kontinentu nad pobřežní čárou mělkých rovin, řeka Dyje si naposled prořezává cestu skalami a náhle končí svou dlouhou cestu zalesněnými údolími vtokem do zemědělské krajiny.

Přesně na místě přechodu jedné krajiny do druhé rozkročeno mezi poli a skalami rozkládá se odedávna město Znojmo. S nepřerušenou historií pramenící z dob Velké Moravy, a pravděpodobně ještě staršího keltského a germánského hradu, patří k nejkrásnějším a na historické památky nejbohatším městům.

Zástavba se zdvihá od nízko položené Louky s monumentálními budovami býv. premonstrátského opatství a románskogotickou bazilikou Panny Marie a sv. Václava na březích řeky Dyje k historickému centru se spletí křivolakých uliček původního pozdně románského půdorysu z poč. 13. st., odděleného od nového města z velké části zachovanými hradbami.

Hradbám dominuje zachovaná gotická Vlkova věž nad jednou z městských bran. Vysoko nad střechy domů se vypíná štíhlá silueta radniční věže z 15. st., charakteristické dominanty Znojma.

V suterénu radnice začíná i návštěvnický okruh částí proslulého podzemí, které má místy až 5 pater a je vesměs tvořeno propojenými býv. sklepy měšťanských domů a labyrinty útočištných chodeb.

Nejvyšší partie znojemského ostrohu zaujímá církevní komplex gotického kostela sv. Mikuláše v sousedství s unikátní patrovou Svatováclavskou kaplí z 16. st. vystavěnou přímo v městských hradbách na skále vysoko nad dyjským údolím.

Protější výšinu pak zaujímá prostor někdejšího hradu, staletími přeměněného částečně na expozice Jihomoravského muzea, a komplex býv. pivovaru Hostan, v jehož areálu se nachází největší znojemská historická perla - hradní rotunda sv. Kateřiny s románskými nástěnnými malbami s přemyslovskou tématikou z r. 1134.

Na protější straně návrší v budovách pův. minoritského kláštera z pol. 13. st. pokračují muzeální expozice včetně zmínky, že se jedná o někdejší místo, kde byl uložen král Přemysl Otakar II. po té, co padl v bitvě na Moravském poli.

Gránické údolí, Hradiště a Králův stolec

Hluboké údolí potoka Gránice oddělující znojemský hrad od Hradiště sv. Hyppolita v místě jeho soutoku s Dyjí, sloužilo za přirozenou ochranu i tomuto velkomoravskému strážnímu místu, které až dodnes zůstalo protějškem Znojma.

Jen účel se změnil s obranného na duchovní. Kostel sv. Hyppolita je dnes klášterním chrámem ženského řádu sv. Karla Boromejského, ošetřovatelského řádu, který zde má své národní ústředí.

Výšina shlíží k dyjskému údolí přes nesčetné kamenné terasy v minulosti osázené vinicemi a sady, které si zachovaly ráz starobylosti i nyní, kdy zde rostou např. poslední zbytky vzácných starých ovocných odrůd, jakými jsou např. mišpule.

Průjezd hlubokým Gránickým údolím a výstup na Hradiště je vstupní branou do okruhu východní částí Národního parku Podyjí, který umožní shlédnout nejcennější místa této části unikátní přírody dyjského kaňonu.

Cyklotrasa 5000 křižující lesní partie nad severními svahy dyjského údolí přivádí nás posléze k první změně směru na naší cestě v Podmolí.

Hradiště bylo osídleno téměř nepřetržitě už od pravěku. Největšího významu dosáhlo za časů velkomoravské říše.

Tehdy zde vyrostla mocná velkomoravská pevnost chráněná mohutnou hradbou, která ovládala široké okolí dnešního Znojemska i přilehlých oblastí Rakouska.

Celému Hradišti dnes vévodí komplex budov kláštera a proboštství, jehož součástí je i kostel sv. Hypolita.

K oběma kaplím a tedy i na celé Hradiště vede zajímavá křížová cesta ze 17. století, která vychází z Gránického údolí přímo pod znojemským hradem.

Cesta má 14 zastavení a vede po příkrých zalesněných svazích. Tvoří ji nepravidelné schody z přírodního kamene, místy je cesta do skály přímo zasekána. Na kole je bohužel nesjízdná, takže do centra Znojma jsme museli Hradiště objet.

Vinařské obce a Šobes

Jihovýchodní hranici Národního parku Podyjí tvoří jedny z nejkvalitnějších viničních tratí Znojemské vinařské podoblasti.

Slavné vinařské obce se tu pyšní malebnými sklepními uličkami, v nichž se v sezóně koná řada vinařských akcí. Určitě navštivte Hnanice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Šatov anebo Konice a Popice, jež jsou už součástí Znojma.

V Popicích také můžete zavítat do Rodného domu Charlese Sealsfielda - novináře, spisovatele a cestovatele, kterému učaroval americký Divoký západ, a jehož jméno nese jedna z nejkrásnějších vyhlídek Podyjí „Sealsfieldův kámen“.

Zdejší viniční trať je řazena mezi TOP 10 nejlepších a nejstarších vinic Evropy. Lokalita kopce Šobes byla osídlena již ve starší době kamenné, pravěké hradiště zde bylo v době bronzové, osídlení i v čase Keltů a v době římské.

Víno se zde pěstovalo už ve středověku a vždy bylo proslulé svojí kvalitou. V 19. století se dodávalo i na císařský dvůr do Vídně.

Pěstují se tu především bílá vína rulandských odrůd a ryzlinků. V letních měsících je můžete přímo ve vinici ochutnat v degustačním stánku Znovínu Znojmo.

Pod šíjí Šobeského kopce vede značená turistická i cyklistická trasa s nádhernými výhledy. Trasa pěkně značená jako Znojemská, GW Praha-Vídeň nebo Národním parkem (č. 48 a 5000) vede pohodlně až k slavné vinici.

Vranov nad Dyjí a přeshraniční výlet

Na území národního parku Podyjí leží také zámek Vranov nad Dyjí, tyčící se na vysoké skále nad stejnojmenným městečkem.

Kromě prohlídky historických interiérů si dopřejte také jedinečný výhled do okolí a zkuste se projít i postupně obnovovanými zahradami a lesoparkem s několika vyhlídkami a romantickými stavbami.

V Hardeggu se protáhneme kolem bývalé celnice, kde je dnes muzeum, zase zpět na naše území. V Hardeggu najdete bývalou celnici, ve které je dnes muzeum.

Na rakouské straně pokračuje krajina národním parkem Thayatal, který společně s Podyjím chrání údolí Dyje a vytváří přeshraniční přírodní celek.

Další cyklotrasy na jižní Moravě

Okruh kolem Novomlýnských nádrží

Okruh, který má necelých 26 kilometrů, vede kolem střední a horní Novomlýnské nádrže. Celou dobu můžete jen zcela pohodovým terénem s malým převýšením.

Skvělá trasa pro víkendový výlet, pokud se chcete především kochat. Okolní kopečky vám budou dělat kulisu a vy se budete dívat na ně i na ostrůvky na vodní hladině.

Na jednom z nich určitě spatříte kostel, který kdysi patřil ke vsi Mušov. Cesta začíná u kempu Merkur a pokračuje okolo zříceniny Děvičky.

Výlet je vhodný klidně pro rodiny s dětmi. Není nikterak dlouhý, dá se zvládnout během dopoledne a po zbytek dne se můžete třeba koupat.

Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál je úžasným přírodním a architektonickým komplexem. Komplex tvoří zámky a také rozsáhlé parky a soustava rybníků.

Navíc nechybí ani historické stavby jako chrámy, kaple nebo lovecké zámečky. Lednicko-valtický areál je na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a jde o rovinatou oblast.

Je tedy pro cyklovýlet naprosto nenáročná. Svou trasu můžete přizpůsobit tomu, jak staré s sebou máte děti. Cestou si lze udělat spoustu zastávek.

Pokud pojedete celou trasu, tak vás čeká 27 kilometrů.

Cyklotrasa z Brna do Vídně

Tato dálková trasa prochází nejen jižní Moravou, ale také dolnorakouskou oblastí Weinviertel. Oba regiony nabízí rovinatou krajinu s malebnými sklepními uličkami, ale také vinohrady nebo rybníky.

Terén není náročný. Počítejte s trasou většinou po asfaltu s minimální dopravou. Cestou je spousta odpočívadel.

Ačkoliv je trasa opravdu dlouhá, je to dobrá volba i pro rodiny s dětmi. Navíc si lze pochopitelně cestu zkrátit a vyrazit třeba až od Pasohlávek. Odtud je to do Vídně zhruba sto kilometrů.

Vinařské stezky jižní Moravy

Brněnská vinařská stezka

Cesta, která je dlouhá 92 kilometrů, je vhodná pro všechny kategorie cykloturistů. Některé úseky trasy jsou však kopcovité a náročnější.

Z poloviny vede trasa po silnicích třetí třídy a z poloviny ji tvoří cyklostezky a nezpevněné polní cesty.

Vinařská stezka prochází severním regionem Velkopavlovické vinařské podoblasti a je rozdělena na západní a východní větev.

Ta západní začíná v Židlochovicích a pokračuje k Rajhradu. Východní větev propojuje několik menších obcí mezi Brnem a Ždánickým lesem.

Velkopavlovická vinná stezka

Na Velkopavlovicku vinařská stezka začíná na vrchu Žebrák, odkud klesá do Hustopečí. Cestou si samozřejmě můžete ochutnat zdejší vína nebo se podívat do vinařské expozice.

Trasa vede Starovičkami, Velkými Pavlovicemi, Horními Bojanovicemi, Němčičkami a Bořeticemi. Poté vás čeká stoupání do Vrbice a sjezd mezi vinohrady do Kobylí.

Bezlesou krajinou se potom dostanete přes Brumovice a Morůvky do Klobouk.

Mutěnická vinná stezka

Trasa, která z velké části vede po cyklostezkách nebo nezpevněných cestách, kopíruje hranice bývalé Mutěnické vinařské oblasti a tvoří uzavřený okruh v podobě ležaté osmičky.

Trasa není náročná a je dobře sjízdná. Těšte se na výlet okolo vinic a sadů i v okolí spousty remízků.

Putování lze začít například ve Svatobořicích, ale v podstatě je jedno, kde trasu odstartujete.

Kdy vyrazit na cyklovýlet do Podyjí

Jaro a podzim jsou obecně považovány za nejlepší období pro silniční cyklistiku v ochranném pásmu Národního parku Podyjí. Počasí bývá mírné a přírodní scenérie, od rozkvetlých luk po barevné podzimní listí, jsou v nejkrásnější podobě.

Letní období může být také příjemné, i když bývá teplejší. V letních měsících je možné přímo na vinici ochutnat i některá šobeská vína.

Podzimní zbarvení vřesovišť a lesů bere dech. K fialovému vřesu se přidává žlutá barva listí bříz na pozadí stálezelených borovic.

Silniční trasy bez provozu v ochranném pásmu Podyjí

V ochranném pásmu Národního parku Podyjí je několik vyhrazených silničních cyklotras bez automobilového provozu. Komoot uvádí 9 tras určených přímo pro silniční kola.

Tyto trasy jsou navrženy tak, aby nabídly klidnou jízdu mimo automobilovou dopravu. Obvykle vedou po asfaltových úsecích, vyhrazených cyklostezkách nebo klidných venkovských komunikacích.

Jednou z jednodušších možností je okruh Goods road - Hochsteinerberg z Retzu, který je vhodný pro začátečníky nebo pro pohodovější vyjížďku.

Mnoho tras má okružní charakter, takže začínají i končí na stejném místě. Seefeld Castle - Jaroslavice Castle loop from Znojmo nabízí scénickou okružní jízdu.

Delší výlet představuje Seefeld Castle - Jaroslavice Castle loop from Znojmo, který měří přes 64 kilometrů. Trasa Schrattenthal Castle - Kellergasse Hadres loop from Retz spojuje cyklistiku s návštěvou historických staveb a vinařských lokalit.

Oblast je mezi cyklisty vysoce hodnocena, s průměrným skóre 4,7 hvězdy z 26 hodnocení. Cyklisté oceňují především klidné trasy bez dopravy, výhledy do údolí Dyje, historické památky a vinice.

Řeka Dyje je ústředním prvkem oblasti a vytváří hluboké, meandrující údolí. Mnoho tras nabízí působivé výhledy na řeku, například okruh od železniční stanice Retz k výhledu na Znojmo, odkud je vidět znojemský hrad i údolí Dyje.

tags: #cyklostezky #jizni #morava #podyji