Cyklostezka, elektroinstalace, mikrospánek a novogotický kontext

Cyklostezka se smíšeným provozem cyklistů a chodců je dopravní stavba určená pro společný pohyb cyklistů a pěších, jejíž bezpečnost závisí na vhodném vedení trasy, přehledném povrchu, správném napojení a ohleduplnosti všech uživatelů. Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající v realizaci cyklostezky se smíšeným provozem cyklistů a chodců dle projektové dokumentace tvořící přílohu č. 4 této zadávací dokumentace a dle položkového rozpočtu, jenž tvoří přílohu č. 1 návrhu smlouvy o dílo.

Samotná cyklostezka může být součástí městské dopravy, rekreačního okruhu i širšího systému tras propojujících obce, krajinu a významná místa, například novogotický objekt nebo jinou kulturní památku. Cestování na kole by každopádně mělo být čím dál pohodlnější.

Cyklostezka jako dopravní a rekreační stavba

Druh zadávacího řízení: Zakázka malého rozsahu. Lokalita: Hlavní město Praha. Kategorie: Stavebnictví a související činnosti, Stavebnictví a související činnosti -> Pozemní stavby, Stavebnictví a související činnosti -> Dopravní stavby. CPV kódy: 45000000-7 - Stavební práce.

Cyklotrasy by v budoucnu měly být bezpečnější, měly by co možná nejméně vést po klasických pozemních komunikacích, a tím pádem se co možná nejméně dotýkat motorové dopravy. A když už po takových cestách vedou, měly by mít tyto komunikace zvláštní pruh určený pouze pro cyklisty.

Stejně tak síť cyklostezek ve městech se bude - hlavně kvůli bezpečnosti provozu - rozrůstat. Někde už tato síť funguje, například Pardubice jsou stezkami dokonale propojené, ale v Praze je situace pořád špatná.

ParametrÚdaj
Druh zadávacího řízeníZakázka malého rozsahu
LokalitaHlavní město Praha
Typ stavbyCyklostezka se smíšeným provozem cyklistů a chodců
Datum zahájení zakázky02.09.2020
Lhůta pro podání nabídek do14.09.2020
CPV kód45000000-7 - Stavební práce

Smíšený provoz cyklistů a chodců

Společné užívání stezky cyklisty a chodci vyžaduje dostatečný prostor, přehlednost a respektování rozdílných rychlostí. Kromě ceny a ochrany přírody se opakoval i jiný typ stížnosti: kdo po ní vlastně bude jezdit a jak to ovlivní ty, kteří tudy chodí pěšky.

Jedna uživatelka popsala, že se podél řeky o víkendech nedá v klidu projít právě kvůli cyklistům a žádala, aby se při řešení myslelo i na seniory, rodiny s dětmi a pejskaře, kteří by se pak nemuseli bát, že je každou vteřinu někdo srazí. Podobný střet zájmů mezi pejskaři a cyklisty přitom řeší i pravidla pro pohyb psů.

Podle debaty, kterou si vybavuje jedna z komentujících, nově vybudovaná cyklostezka v sousedních Klecánkách do obytné zóny přivedla rychlé silniční cyklisty, kteří tam ohrožují výše zmiňovanou skupinu lidí. Debata se pak stočila k tomu, jestli nová stezka tento spor mezi pěšími a cyklisty vůbec vyřeší.

V Mostě se kdysi uvažovalo o vybudování cyklostezek z okrajů silnic. Záměr neprošel, protože výrazně vzrostl počet aut. Kvůli vysoké ceně a časové náročnosti radnice ustoupila také od úvahy postavit podél silnic samostatné a oddělené cyklostezky.

Zvolila nejlevnější, ale ne nejlepší řešení - vybrané chodníky označila značkami, které povolují společné užívání chodci i cyklisty.

Cyklotrasy v Mostě a okolí

V Mostě jsou dva samostatné cyklistické okruhy. Jedná se o cykloareál na vrchu Ressl a o víceúčelovou rekreační lokalitu Benedikt.

Cyklisté mohou v okrese využívat tři hlavní cyklotrasy. Jedna je mezi Litvínovem a Šumnou, je spíše pro horská a trekingová kola a měří 12,5 kilometru.

Druhá vede na Novou Ves v Horách. Z Mostu až k Labi lze jet po cyklotrase, která vede přes České středohoří.

Cyklostezka v Mostě a Českém středohoří

Rozvoj cyklodopravy a bezpečnost

Česká republika ale teď konečně přišla na to, jak důležité je připravovat podmínky pro rozvoj cyklodopravy. Pochopila, že kolo „nesmrdí“ a neucpává silnice.

A hned je to znát. V poslední době se začaly české cyklotrasy i cyklostezky výrazně rozrůstat. A v letech následujících tomu nebude jinak.

„V rámci přípravy na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie pro období 2007 - 2013 byla zapracována cyklistická doprava do všech důležitých strategických materiálů, takže lze předpokládat, že v tomto období dojde k dalšímu rozvoji cyklotras a zejména cyklostezek,“ řekla Deníku Kateřina Mátlová, vedoucí oddělení komunikace a zahraniční spolupráce v cestovním ruchu Ministerstva místního rozvoje ČR.

Cyklostezka mezi Prunéřovem a průmyslovou zónou

Nejen symbolického, ale i faktického otevření pro veřejnost se ve středu 17. září dočkala cesta vedoucí z obce Prunéřov do Průmyslové zóny Verne po první hrázi zrekultivovaného území oproti Elektrárně Prunéřov 2.

Lokalita, mezi energetiky zvaná „Áčka“, která ve druhé polovině minulého století sloužila jako úložiště popílku a díky tomu i částečně jako pokusné pozemky Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha 6 - Ruzyně, již byla dávno navrácena přírodě.

Dnes zde bývalou lidskou činnost připomínají jen zpevněné cesty oddělující jednotlivé hráze, jimiž se modelovala budoucí tvář krajiny. A právě jedna z nich se nově stala cyklotrasou.

Společně ji veřejnosti zpřístupnili za Skupinu ČEZ ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Jiří Hampl a za město Klášterec nad Ohří starosta Štefan Drozd.

„Cyklotrasa je už značena na mapách.cz, přičemž dnes tímto symbolickým aktem umožňujeme volný přístup na pozemky Skupiny ČEZ turistům, jak kolařům, tak i pěším. Aby komunikace nelákala motoristy ke zkrácení jejich cesty, závora bude samozřejmě zase uzamčena.“

„Kolem ní je ovšem dost prostoru k tomu, aby neomezila cyklisty v další jízdě. Jen ji nemohou objet ve skupině, ale po jednom,“ uvedl během otevření závory ředitel elektráren Jiří Hampl.

Cyklotrasa vedoucí přes pozemky ČEZ zatím představuje jen spojnici mezi Prunéřovem a Průmyslovou zónou Verne, lze se po ní ovšem dostat až před Ciboušov.

Její délka je osm kilometrů, přičemž energetici na několika místech zpevnili její povrch a rovněž ji zbavily místy přerostlého porostu.

Časem trasa naváže na stezku podél Podmileského potoka, tím pádem se bude možné dostat až do Klášterce nad Ohří, a bude rovněž vybavena žlutými značkami pro kolaře.

„Jsem rád, že ve spolupráci se Skupinou ČEZ tato cyklotrasa vznikla. Chceme totiž z Královéhradeckého parku postupně vybudovat cyklostezku až do průmyslové zóny a po spojnici se tak bude možné dostat až do Prunéřova, kde se podjezdem silnice č.13 mohou cyklisté rozjet po cyklostezce třeba do Kadaně a z ní pak podél řeky Ohře zpět do Klášterce.“

„Vznikne tak vlastně pěkný uzavřený okruh, který uspokojí méně náročné cyklisty,“ kvitoval klášterecký starosta Štefan Drozd.

Trasa mezi Charvátskou Novou Vsí, Břeclaví a Lednicí

Původnímu plánu vést cyklostezku hned vedle silnice mezi Charvátskou Novou Vsí a Lednicí se do cesty postavilo několik překážek, především lednický kemp u Apolla.

Nově je záměrem vést trasu dál od silnice a překážky obejít. V Lednici by cyklostezka vyústila u úpravny vody.

„Projektová dokumentace na katastru Břeclavi by měla být hotová v dubnu,“ uvedl starosta města Svatopluk Pěček. Upozornil, že je cyklostezka společný záměr, ale projekt řeší Břeclav i Lednice ve svém katastru samostatně.

Po dokončení projektu budou podle starosty Svatopluka Pěčka největší překážkou v katastru Břeclavi peníze na výstavbu. Město bude žádat o dotaci.

„Budeme-li s žádostí o dotaci úspěšní, výhledově by mohla cyklostezka do Lednice začít lidem sloužit v roce 2028,“ odhadl.

Starosta Lednice Stanislav Straškrába pro Břeclavský deník uvedl, že termín možné výstavby a zprovoznění cyklostezky do Břeclavi nedokáže odhadnout.

V katastru Lednice podle něj zbývá kromě financování vyřešit víc otázek včetně projektové dokumentace této části.

Vedení Břeclavi má mezi svými cíli cyklostezku do Lednice dlouhodobě. Obyvatelům Lednice přinese podle tamního starosty Stanislava Straškráby cyklostezka výhodu v tom, že nebudou muset jezdit po silnici nebo Kančí oborou jako dosud.

„Pokud po ní pojednou, dostanou se bezpečně blízko centra a systému městských cyklostezek. Nevýhodou je, že půjde o jízdu otevřenou krajinou, tedy třeba i na slunci a ve větru,“ konstatoval.

Využití pro cyklisty a bruslaře

Lednický starosta Straškrába zmínil v souvislosti s cyklostezkou i turistický ruch. „Je to alternativa pro cestu z Břeclavi do Lednice, ale mnohem méně atraktivní než Kančí obora,“ upozornil na stávající malebnou trasu lužními lesy.

Nová cyklostezka by ale podle něj turistům mohla nabídnout jinou zajímavou konkurenční výhodu: „Pokud bude cyklostezka z asfaltu a rovná, tak ji mohou ve velké míře využít jezdci na kolečkových bruslích. Možná jich tam bude více než cyklistů - jako u cyklostezky Mikulov - Nový Přerov.“

Rovná asfaltová cyklostezka v otevřené krajině

Financování a příprava cyklostezek

Břeclav i Lednice mohou při samotné výstavbě cyklostezky požádat o dotaci třeba Jihomoravský kraj. Ten například v letošním roce vypsal dotační program Podpora rozvoje cyklistiky a údržby cyklistických komunikací.

„Na celý program bylo letos vyčleněno 30,4 milionu korun,“ informoval za jihomoravský krajský úřad Petr Holeček.

Na budování nových cyklostezek jde přitom v tomto roce z celkové částky víc jak polovina - 17 milionů korun.

Podle stávajících podmínek mohou radnice z dotace získat až 60 procent celkových nákladů na cyklostezku.

Dotace na budování cyklostezek poskytuje městům, městysům a obcím také Státní fond dopravní infrastruktury. Odhad nákladů na vybudování cyklostezky prozatím není k dispozici.

Cyklostezka mezi Úholičkami a Libčicemi nad Vltavou

Středočeský kraj dostal 2. září stavební povolení na dva kilometry cyklostezky. Stavba má odstranit jeden z nejnebezpečnějších úseků na celé trase a propojit ji s jinou cyklostezkou.

Část obyvatel ale zpráva o povolení nenadchla. Lidé požadují „maximálně funkční“ napojení, což spustilo debatu o tom, jestli bylo napojení navržené tak, aby vůbec dávalo smysl.

Jedná se o stezku mezi obcemi Úholičkami a Libčicemi nad Vltavou. Stavba za odhadovaných 502 milionů korun má propojit pražskou a mělnickou část Vltavské cyklostezky a tím odstranit část, kde lidé chodí nebezpečně přímo po kolejích.

Sousední obci Husinec-Řež se stavba dotýká jen napojením na lávku, ale právě tato zpráva nejvíce pobouřila místní.

Schválené technické řešení

Podle Středočeského kraje povede nová stezka po levém břehu Vltavy, bude mít asfaltový povrch, šířku tři metry a součástí bude i rampa napojující trasu na lávku pro pěší právě v Řeži.

S realizací by se mělo začít v roce 2027 a dokončení je plánováno do června 2029.

„Tohle vymyslel někdo, kdo nikdy neseděl na kole,“ komentují řešení cyklostezky diskutující.

Poukazují na to, že kvůli normám na maximální sklon musí mít nájezd na lávku délku 130 metrů. Cyklista tak podle nich ujede stovky metrů po zbytečně dlouhém klikatém náběhu a na konci narazí na problém: lávku.

Na té totiž platí zákaz jízdy na kole. Úsek za půl miliardy Cena za necelé dva kilometry stezky přijde komentujícím nepřiměřená.

Někteří z nich dokonce počítali, kolik kilometrů dálnice by se za stejné peníze dalo postavit. Kraj ovšem vysokou cenu odůvodňuje mimořádně složitým terénem, kvůli kterému bude stavba probíhat z lodí.

Nutnost bezpečnějšího řešení dokládá i statistikou: podle krajského radního pro dopravu Petra Boreckého právě zde došlo za posledních deset let k 80 % všech středočeských střetů mezi vlakem a člověkem.

Napojení, lávky a ochrana přírody

Diskuze o stavebním povolení se točí hlavně kolem jednoho rozporu: obec si stezku na svém břehu už dříve nepřála, a přesto teď žádá, aby na ni bylo co nejlépe napojeno.

A to hlavně přes lávku, na které platí zákaz jízdy na kole a cyklisté přes ni musí kola vést. Komentujícím to přijde bizarní.

„Klasické NIMBY. U nás to nechceme, ale požadujeme maximálně funkční napojení,“ shrnula to Zdeňka. Podobně to vidí i ostatní, kteří s jejím názorem souhlasili: „Nimby v akci“.

V diskuzi se někteří proti těmto nařčením bránili a opakovali, že místní nechtěli konkrétně asfaltový pruh podél řeky, protože ulice v obci už cyklostezku v podstatě splňují, stačilo by je jen označit.

Na to diskutující ale zase namítali, že tyto ulice pro cyklistu nejsou zdaleka rovnocennou náhradou.

Několik komentujících tvrdilo, že povolení stavby na pravém břehu bránil zákon o ochraně přírody, protože se v okolí nachází národní přírodní rezervace (NPR).

Na pravém břehu skutečně leží NPR Větrušické rokle, ale nic nedokazuje, že byla důvodem, proč trasa vede po levém břehu.

Komentující se ptají, jak má fungovat napojení na lávku, kterou nejde přejet na kole.

Cyklostezka s rampou k pěší lávce

Elektroinstalace podél cyklostezky

Elektroinstalace může být součástí cyklostezky zejména tehdy, pokud trasa vyžaduje osvětlení, napájení dopravního značení nebo provoz technických zařízení. Samostatná elektroinstalace však nemění základní charakter cyklostezky jako dopravní stavby určené pro cyklisty a chodce.

Technické řešení napojení na lávku v Řeži ještě není uzavřené. Podle vyjádření obce se o technickém řešení stále jedná s projektanty.

Do té doby zůstává otevřená i otázka z titulku, jak se má sladit požadavek na plnohodnotné napojení cyklostezky s tím, že lávka jízdu na kole zakazuje.

Mikrospánek a bezpečný pohyb na trase

Mikrospánek představuje při jízdě na kole rizikový stav, protože krátkodobá ztráta pozornosti může vést k vybočení z trasy, střetu s chodcem nebo pádu. U smíšené cyklostezky je důležité přizpůsobit rychlost podmínkám a počítat s přítomností seniorů, rodin s dětmi, pejskařů i méně zkušených cyklistů.

Nově vybudovaná cyklostezka v sousedních Klecánkách do obytné zóny přivedla rychlé silniční cyklisty, kteří tam ohrožují výše zmiňovanou skupinu lidí. Debata se pak stočila k tomu, jestli nová stezka tento spor mezi pěšími a cyklisty vůbec vyřeší.

Cyklotrasy by v budoucnu měly být bezpečnější, měly by co možná nejméně vést po klasických pozemních komunikacích, a tím pádem se co možná nejméně dotýkat motorové dopravy.

Cyklostezka jako spojení krajiny, měst a památek

Nové cyklostezky mohou spojovat obytné části měst, průmyslové zóny, rekreační areály, vodní toky i kulturně významná místa. V Mostě se například rozvíjejí trasy v okolí vrchu Ressl, lokality Benedikt a Českého středohoří.

Podobně může cyklostezka mezi Břeclaví a Lednicí vytvořit alternativu k jízdě po silnici a přiblížit cyklisty systému městských cyklostezek. V takovém prostředí může být cílem také návštěva historického areálu nebo novogotické památky.

Je to alternativa pro cestu z Břeclavi do Lednice, ale mnohem méně atraktivní než Kančí obora. Nová cyklostezka by ale podle něj turistům mohla nabídnout jinou zajímavou konkurenční výhodu.

Ako rýchlo sa dá vyjsť na Kráľovu hoľu po novom asfalte?

tags: #cyklostezka #elektroinstalace #mikrospanek #novogoticky