Jako vášnivý cyklista maloval František Metl, ve Francii žijící malíř českého původu známý pod pseudonymem Franta, jezdce na kole celý život. Nechybí proto ani na jeho retrospektivní výstavě, která je až do června k vidění v Jízdárně Pražského hradu. „Výstava se spíše věnuje humanistickému a pacifistickému poselství a cyklistika v ní je zastoupena dvěma malbami,“ upřesnil kurátor Rado Ištok. „Člověk nemůže celou dobu myslet jen na válečné konflikty, potřebuje si vyčistit hlavu, a na to je kolo skvělým prostředkem,“ dodal s odkazem na pevné ukotvení tohoto sportu v malířově životě i díle.
Historie a propojení cyklistiky s uměním
Předloni Franta převzal státní vyznamenání Za zásluhy od prezidenta republiky, který mu tehdy zároveň slíbil uspořádat velkou výstavu. Výstava se za umělcovou tvorbou obrací chronologicky, přičemž ji dělí zhruba na dekády, během kterých ho stejně nerozlučně provázely barvy a štětce i silniční bicykl. „Součástí jeho života byla cyklistika, už od útlého mládí byl aktivním cyklistou a pokračoval v tom i ve Francii,“ poukázal Ištok na život malíře po emigraci z Československa, kdy se usadil v Provence.
Na jihu Francie jsou sice výborné podmínky pro celoroční jízdu na kole, ovšem nechybí tam ani prudké kopce. Dvojice na výstavě zastoupených cyklistických maleb pochází z různých období malířovy tvorby. Zatímco olejomalbu s příznačným názvem Cyklisti namaloval v době svých studií na Akademii výtvarných umění, akryl stejného názvu pochází z roku 2012. Méně pozorný návštěvník by ho přitom na výstavě mohl minout, na balkóně doplňuje životopisnou část výstavy.
Její součástí je i televizní dokument, který mezi malířovými životními zálibami zdůrazňuje právě jízdu na kole. Kromě odreagování má ovšem cyklistika i jistou paralelu s těžšími tématy ve Frantově tvorbě, lze ji chápat jako boj člověka sám se sebou a snahu o posouvání vlastních hranic. Právě témata boje, ať už ve smyslu toho světového ve stínu politických konfliktů, nebo těžkých životních situací člověka, který se stane uprchlíkem, převládají jako téma vystavených maleb.
Pacifismus, UNESCO a globální kontext
Důraz na pacifismus umělce, který mimo jiné dlouhodobě spolupracuje s organizací UNESCO, klade hned první místnost výstavy oddělená z jinak chronologického průběhu. Pod názvem Boje a zápasy ukazuje čtyři díla z různých období umělcovy tvorby, které spojuje válečné téma, od biblických paralel, přes vietnamskou válku až po současné události na Ukrajině. Mezi malbami z doby pražských studií nechybí právě malba cyklistů. Zajímavostí je, že ve škole toto téma nebylo tenkrát uznáváno za dostatečně zajímavé, proto Franta cyklisty maloval ve svém volném čase.
„Byla to jeho soukromá záležitost, kdy ve volném čase maloval i to, co nebylo ve škole přijímáno,“ přiblížil Rado Ištok. Právě na Akademii se Frantovi v 50. letech podařilo odjet na studijní pobyt do Itálie, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Jaqueline. Další tvorba tedy již vznikala v kontextu francouzského prostředí, zároveň byla výrazně ovlivněna zážitkem z emigrace. Ve Francii se mimo jiné seznámil s Picassovou tvorbou, která nasměrovala Frantovo vnímání figurální malby. Právě figura v různé deformaci byla důležitou součástí jeho tvorby v 60. letech.
Postupné vrstvení významů v portrétu a krajině
Další dekáda byla jedním z vrcholů Frantovy tvorby, kdy své malby vystavoval v pařížských galeriích. V sedmdesátých letech začal také tvořit velkoformátové malby tuší, které dodnes doplňují jeho plátna. V dalších letech začal objevovat realitu afrických zemí, kde zachycoval barevnou krajinu i těžký a zároveň komunitní život tamních obyvatel, který stavěl do kontrastu s vlivem technologií na naši moderní společnost. Začal se zajímat i o život Afroameričanů, který objevoval od své první návštěvy USA v roce 1983.
Devadesátá léta byla pro Frantu dobou obnovení kontaktů s Českem, včetně účasti na některých společných výstavách. FRANTA, vlastním jménem František Mertl (*1930), patří k výrazným představitelům figurativní malby. Rodák z Třebíče a absolvent Akademie výtvarných umění v Praze žije od roku 1958 v jižní Francii. Zpřetrhané vztahy s Československem ale obnovil už na přelomu 60. a 70. let, kdy byl jeho obraz zakoupen do sbírky Národní galerie Praha.
Současné projekty a nový pohled na cyklistiku v médiích
Zajímá vás, jak to bylo, když Petr Volf poprvé potkal Frantu? Roman Šebrle je spolu s paralympioniky Romanem Musilem a Jiřím Ježkem hrdinou časosběrného dokumentu, který má týden co týden reflektovat jejich cestu do Pekingu za obhajobou olympijských, resp. Série přibližně 15minutových „reality“ dokumentů se má vysílat každou sobotu od 8. března do 9. srpna tohoto roku.
Úvodní díl představí všechny tři sportovce, následně se budou hrdinové dokumentu točit podle klíče, kdy se bude střídat Roman Šebrle s některým z paralympioniků. Olympijskému vítězi z Atén se tedy časosběrný dokument bude věnovat jednou za čtrnáct dní. Kamera tak bude poblíž sportovců i ve všednodenních situacích při tréninku, na cestách, při závodech, ale také při klíčových momentech v soukromí každého z nich.
„Nikdy jsem si žádnou kameru, ani média všeobecně, k sobě nepustil tak blízko jako tento štáb. Máme k sobě stoprocentní důvěru,“ prohlásil Šebrle, který prý nijak nekoriguje natočené a ani se neúčastní finálních střihů. „Točíme již od října a velmi často jsme spolu, takže jsme, dá se říci, dobří kamarádi. Vím, že se od nich nemusím ničeho bát. Že vše podají tak, jak to opravdu bylo,“ dodal.
Kdo patří ke hrdinům a co dále přijde
Šebrle také ocenil, že spolu s ním se budou dokumenty zabývat také dvojicí handicapovaných sportovců. „Pro mě jsou to hrdinové, kteří musejí pro úspěch projít úplně stejnou dřinou jako my nehandicapovaní. Jsou pro mě důkazem, že i s omezeními mohou lidé najít cestu životem a plnit si své sny,“ prohlásil na adresu Roberta Musila a Jiřího Ježka.
V prvních dílech seriálu, vysílaného každou sobotu od 13:05 na ČT1, bude dokument „dohánět“ podzimní přípravné období, kdy se natáčelo, ovšem nevysílalo. K vidění by v Šebrlově případě měly být i nevšední záběry z mítinku v Tallinnu, který jinak v televizi neběžel. „Pořadatelé nám vyšli vstříc, takže jsme byli přímo u sportovců a máme zachyceny opravdu ty bezprostřední reakce,“ slíbil Harvan a dodal, že časem se zpoždění stáhne a jednotlivé díly budou zachycovat události, které se reálně staly v období od vysílání posledního dílu.
Kamera se chystá i na HMS do Valencie či do JAR, kam jezdí skupina Dalibora Kupky na soustředění. Seriál se uzavře před odletem hrdinů do Pekingu, kdy se každý z nich ohlédne za celým přípravným obdobím a pojmenuje své ambice, s nimiž na vrcholné klání odjede.
Profil účastníků a nová cesta za cílem
Vizitky Šebrleho souputníků: Robert Musil - Spastik, cyklista a atlet, příslušník TJ Nola Teplice. Na paralympiádě v Sydney dokázal získat zlato ve vrhu koulí a v hodu oštěpem, v disku byl stříbrný. V cyklistice získal zlato a bronz. O čtyři roky později v Aténách přidal do sbírky další titul ve vrhu koulí. Jiří Ježek - Cyklista s nohou amputovanou pod kolenem. Zakladatel občanského sdružení Bicycle help a člen SK Fiat Smažík. V Sydney získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili.
3. 6. 2025 - Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Partnerstvím pro městskou mobilitu a dalšími partnery představilo novou metodiku pro plánování bezpečné dopravní infrastruktury pro cyklisty. Dokument vznikl jako součást širší iniciativy Cyklovize 2030 - je jednotným návodem pro samosprávy, který propojuje strategické plánování, územní rozvoj, značení cyklotras i jejich financování.