Co způsobuje křeče nohou při cyklistice

Křeče nohou při cyklistice nejčastěji souvisejí se svalovou únavou a přetížením, zejména když cyklista jede delší dobu ve vysoké intenzitě, překročí svou aktuální kondici nebo není na danou zátěž dostatečně připravený. Riziko zvyšuje také nedostatečná hydratace či výživa, horko, pocení, stres, nedostatek odpočinku, nezvyklý terén a nevhodné nastavení kola.

Další významnou skupinou příčin jsou biomechanické faktory, tedy nesprávná výška sedla, špatně nastavené šlapky, nevhodná pozice na kole nebo náhlá změna stylu jízdy. Samotná dehydratace ani nedostatek elektrolytů však pravděpodobně nevysvětlují všechny případy; u křečí spojených s cvičením hraje důležitou roli také selhání nervosvalové regulace, při němž se sval po opakovaném stahování nedokáže správně uvolnit.

Co je svalová křeč

Svalová křeč je náhlé, krátké, nedobrovolné a bolestivé stažení svalu nebo skupiny svalů, přičemž nejčastěji se vyskytuje v oblasti nohou, ale může postihnout i jinou část těla. Křeč může trvat jen několik vteřin, ale i několik minut. Nejčastěji postihuje lýtka, chodidla nebo stehna , přičemž objevit se může během sportu, po fyzické námaze, při dlouhém nasazení, ale i uprostřed noci.

Svalová křeč je nečekané a často bolestivé stažení svalu, které tělo vyvolá jako ochranný mechanismus, například v reakci na únavu, přetížení nebo podráždění. Sval se stáhne a zůstane napnutý, i když mu nervy už nedávají signál k práci. Tento stav může trvat jen pár vteřin, ale někdy i několik minut.

Bolest bývá velmi ostrá, píchavá nebo pálivá a často natolik intenzivní, že člověk není schopen nohou normálně pohnout. Sval se při křeči viditelně stáhne, někdy se dokonce lehce chvěje nebo vykazuje křečovité záškuby. Po odeznění bolesti zůstává postižené místo často citlivé, sval je unavený a může být mírně bolavý ještě několik hodin.

Křeče spojené s cyklistikou

Svalové křeče jsou sice jedním z nejčastějších problémů, se kterými se cyklisté musejí na svých cestách vypořádat, ale přesto zůstávají jednou velkou záhadou. Nikomu, kdo pravidelně jezdí či jinak cvičí, nemusíme vysvětlovat, jaké to je, když vás po cestě chytne křeč.

Svalové křeče spojené se cvičením se označují jako EAMC. Nemusí se přitom vyskytnout pouze přímo v průběhu jízdy na kole, ale o křečích v souvislosti se sportováním se mluví i v případě, kdy se objeví do šesti hodin poté, co jste sportovat přestali.

Podle lékařských statistik postihují křeče v nohou přibližně šedesát procent cyklistů. Ve skutečnosti není vznik svalových křečí stoprocentně prozkoumaný.

Hlavní příčiny křečí při jízdě na kole

1. Svalová únava a přetížení

Ke svalové únavě dochází z mnoha různých důvodů. Intenzivní sport, dlouhá turistika, celodenní stání nebo naopak dlouhé sezení mohou svaly nadměrně zatížit. Právě svalová únava patří podle odborných studií mezi nejpravděpodobnější příčiny nočních křečí.

Pokud do toho šlapeme delší dobu naplno a vynakládáme příliš velké úsilí, tak nás pravděpodobně křeč nemine. Nárazové či příliš prudké zvýšení zátěže zvyšuje i riziko křečí.

Pokud svaly na nohou nutíte pracovat způsobem, na který nejsou zvyklé, například delším nebo intenzivnějším cvičením, musíte počítat s tím, že se může dostavit křeč. Jsou-li svaly přetažené ještě před cvičením, bude pro vás těžší vyhnout se křečím.

Nedostatečný trénink, přetrénování a nedostatek odpočinku proto patří mezi důležité rizikové faktory. Při nedostatku spánku a odpočinku se únava zvyšuje.

2. Nervosvalové selhání

Nejnovější teorie se dívá na křeče z trochu jiného úhlu. Problém nehledá ve svalu samotném, ale už v nervovém vzruchu, jenž přichází z páteře.

Tato teorie pracovala s myšlenkou, že křeče jsou způsobeny selháním v nervosvalovém systému. Bylo v ní výslovně uvedeno, že EAMC „je způsobena trvalou abnormální aktivitou míšního reflexu“.

Fyzické cvičení je obvykle založeno na opakovaném úkonu, takže náš mozek vysílá elektrické impulsy ke stažení svalů, zatímco upozaďuje impulsy k uvolnění. Čím více šlapeme do pedálů, tím více impulsů náš mozek vyšle, a čím silněji šlapeme, tím silnější jsou i signály ke stažení svalu.

Křeče se objevují tehdy, není-li daný signál přerušen, což má za následek neschopnost svalu uvolnit se po stažení. Jinými slovy, křeč vzniká proto, že sval není v daný časový úsek dostatečně silný, aby vyprodukoval takový výkon, který po něm nervová soustava chce.

Tato teorie vysvětluje, proč se křeče nejčastěji objevují na začátku tréninku, kdy tělo ještě není zahřáté a připravené na plný výkon, v pozdějších fázích závodu, kdy se hromadí svalová únava, a při maximálních výkonech, na které sval není dostatečně připravený.

3. Nedostatečná hydratace

Jedna z prvních teorií o vzniku křečí se týkala stavu hydratace. Novější výzkum však naznačuje, že samotná dehydratace jedinou příčinou pravděpodobně není.

Víme, že spousta cyklistů i v pokročilém stavu dehydratace křeče nemá. Nicméně pozorování také ukazují, že křeče jsou daleko častější v teplém počasí, kdy je riziko dehydratace vyšší, takže toto téma není dobré zcela vypustit.

Nedostatečná konzumace uhlohydrátů nebo nedodržení správného pitného režimu v závislosti na délce a intenzitě cvičení může urychlit únavu, a tím pádem i křeče. Horko ani dehydratace křeče nezpůsobují, nicméně mohou je podporovat zvýšením únavy.

Pití není nutné přehánět, ve většině případů se stačí řídit pocitem žízně. Základ je mít s sebou na kole vždy nějaké tekutiny. Výjimkou jsou dlouhé závody, kde je potřeba pít podle plánu a na žízeň nečekat.

4. Ztráta elektrolytů

Správná svalová funkce je závislá na přítomnosti elektrolytů, což jsou ionizované formy minerálů: sodík, draslík, vápník, hořčík a chlór. Například při nedostatku draslíku se může objevovat svalová ochablost či slabost, a naopak při nedostatku hořčíku a sodíku záškuby či křeče.

Tyto změny hladiny elektrolytů může způsobovat jednak nadměrná hydratace, kdy tekutiny naředí jejich koncentraci, nebo také pocení, které samotné minerály, zejména sodík, z těla vyplaví.

Mnoho nedávných klinických studií došlo k závěru, že neexistuje prokazatelná spojitost mezi dehydratací či úbytkem elektrolytů a křečemi. To ale neznamená, že příjem tekutin a minerálů není při dlouhé jízdě důležitý; při výrazném pocení může pomoci doplňovat tekutiny také o elektrolyty.

5. Nedostatek energie a sacharidů

Nedostatečná konzumace uhlohydrátů nebo nedodržení správného pitného režimu v závislosti na délce a intenzitě cvičení může urychlit únavu, a tím pádem i křeče.

Hypoglykémie, tedy snížená hladina cukru v krvi, se může objevit i u zdravého člověka při nadměrné tělesné námaze či hladovění. Jejími nejčastějšími příznaky jsou slabost, celková únava, pocit hladu, studený pot, motání hlavy až krátkodobá mdloba.

6. Příliš rychlé tempo a překonávání limitů

Začít cvičení rovnou ve vysokém tempu si později může vybrat svou daň. Pokud do toho šlapeme delší dobu naplno a vynakládáme příliš velké úsilí, tak nás pravděpodobně křeč nemine.

Před každým náročnějším tréninkem pomůže svaly i nervovou soustavu „zahřát“ a připravit na pohyb, který po nich budete chtít. Dejte si rovinku zlehka, než se pustíte do intervalů a stoupání.

7. Nedostatečný nebo nesprávný trénink

Netrénované svaly jsou ke křečím náchylnější než ty, které jsou na fyzickou zátěž zvyklé. Zvyšujte tedy své tréninkové tempo i objem pomalu a pozvolna.

Pro většinu hobby-cyklistů je vhodné zvyšovat celkovou tréninkovou zátěž o 5 - 10 % za týden a pravidelně zařazovat lehké regenerační týdny.

Simulovat podmínky závodu nebo soutěže není nikterak jednoduché, ale čím blíže se jim v tréninku přiblížíte, tím menší bude riziko případných křečí. Samotný závod je vlastně součástí tréninku, protože si při něm zvykáme na napětí, stres, rychlost a změny tempa.

Pokud plánujete jeden nebo dva hlavní závody za sezónu, tak pomůže zařadit asi měsíc předem testovací závod, při kterém vyzkoušíte intenzitu a připravíte svalovou i nervovou soustavu na požadovaný výkon.

8. Nedostatek odpočinku, stres a napětí

Vyjížďka, jídlo, spánek, a to celé stále dokola. Při nedostatku spánku a odpočinku se únava zvyšuje.

Stres a napětí se mohou projevit i na svalové úrovni. Mnozí z nás usedáme na kolo, abychom ujeli každodenním problémům, ale stres a nervy před závodem stejně nikdy nezmizí.

Odpočívejte. Snažte se omezit stres a napětí. Víme, že se to snadno řekne, ale hůř udělá, neboť život i závody jsou tak trochu nevyzpytatelné.

9. Horko a špatná aklimatizace

Spouštěčem křečí nemusí být jen samotné horko, ale také zvýšená únava a pocení, které s náročnými podmínkami souvisejí. Špatná aklimatizace může proto riziko křečí zvýšit.

Pokud se chystáte závodit nebo trénovat ve výrazně vyšší teplotě, než jste zvyklí, naplánujte si předtím pravidelnou saunu nebo jízdy doma na trenažéru za vyšší než pokojové teploty, kdy se pořádně zapotíte.

Chlad riziko vzniku křečí výrazně zvyšuje. Nezapomeňte, že se nemusí jednat pouze o studený vzduch, ale například i o vykoupání ve studeném rybníku, kterým svou cyklistickou vyjížďku proložíte.

10. Nezvyklý terén a změna stylu jízdy

Jízda po terénu, na který nejsme zvyklí, může svaly zatížit jinak než obvyklá trasa. Pokud jste zvyklí jezdit po rovném terénu a znenadání si zajedete do Alp, abyste si vyšlápli ikonickou trasu z Tour, tak hlavně pomalu.

Netlačte na pilu a nesnažte se ji zdolat ve třech dnech. Náhlé stoupání, delší kopce, technické úseky nebo odlišný rytmus šlapání mohou urychlit svalovou únavu.

Svalovou únavu může způsobit i přechod na jiný způsob jízdy, při kterém se mění poloha těla, například ze silniční cyklistiky na horskou nebo na časovku.

11. Nesprávná poloha na kole a nastavení vybavení

Nastavení kola a naše pozice na něm také mohou vést ke křečím, jelikož zvyšují svalovou únavu. Navíc nesprávná výška sedla či špatně nastavené šlapky mohou značně namáhat naše svaly.

Dokonce i špatný pohyb nebo změna pozice v určitém bodě jízdy, například během klesání, kdy jsme v aerodynamické pozici, mohou vést ke křečím.

Biomechanika je důležitá nejen k prevenci před křečemi, ale také k optimalizaci našeho výkonu a předcházení zraněním. Jednoduché řešení, jako jsou na míru vyrobené vložky do bot, může ukončit vaše trápení s křečemi.

12. Nevhodná obuv a postavení chodidel

Nevhodná obuv nebo dlouhodobé přetěžování chodidel může měnit způsob, jakým se zapojují svaly dolních končetin. Příliš úzká nebo nepadnoucí obuv může přispívat k častějším křečím.

Ploché nohy nebo jiné poruchy postavení chodidel mohou měnit způsob zatěžování svalů dolních končetin a přispívat k jejich přetížení. Pomoci může rehabilitace, pravidelné cvičení nebo vhodně zvolené ortopedické vložky.

Varovné signály před křečí

Tomuto typu křečí obvykle předchází varovné signály v podobě jemných záškubů, které nastupují obvykle dvacet až třicet minut před tím, než se rozvine skutečná křeč. Pokud je člověk dostatečně vnímavý ke svému tělu, může v průběhu této doby vzniku svalové křeče předejít.

Pokud pro vás křeče nejsou nic nového, tak určitě znáte ono typické pnutí a tuhnutí svalu, které jim předchází. Naučte se tyto varovné signály včas identifikovat a jako reakci na ně snížit intenzitu výkonu.

Buďte vnímaví ke svému tělu a jakmile ucítíte ve svalu jemné cukání, snižte okamžitě intenzitu svého sportovního výkonu. Ideálně úplně zastavte, opatrně se protáhněte a postižený sval mírně namasírujte.

Co dělat, když vás při jízdě chytí křeč

Ve skutečnosti však existuje jen jediný vyzkoušený způsob, jak zastavit křeč, když už přijde: protažení. Přestaňte vykonávat pohyb, který křeč způsobil, a snažte se sval natáhnout.

Nejprve zpomalte, abyste ten sval ještě více nepřetáhli, zastavte bolest a pokuste se co nejdříve zbavit nepříjemného ztuhnutí. Pokud bude třeba, zastavte a protáhněte se po dobu 30vteřin, dokud křeč neodezní.

Jestliže se vám nepodaří zvládnout křeč v její prvotní fázi jemných záškubů, ale dojde skutečně k bolestivému stažení svalu, musíte postupovat opatrně a hlavně pozvolna. Sval protahujte a masírujte velmi jemně.

Postup při křeči lýtka

U křeče lýtkového svalu vám pomůže, pokud zvednete špičku nohy směrem nahoru, možná si budete muset pomoci rukou. Z chodidla udělejte fajfku, přitáhněte prsty k sobě, například v sedě na podlaze, a mírně tlačte proti odporu.

Pokud můžete, postavte se a přeneste váhu na postiženou nohu. To pomáhá přirozené protažení.

Postup při křeči stehna

Pokud jde o přední stranu stehna, pokrčte nohu v koleni a jemně přitáhněte patu směrem k hýždí. Při křeči v zadní straně stehna naopak nohu natáhněte a mírně se předkloňte.

Postup při křeči chodidla nebo prstů

Chodidlo nebo prsty: jemně narovnejte prsty na noze a přitáhněte je směrem k sobě, aby se sval uvolnil. Když napětí začne povolovat, sval jemně rozmasírujte dlaní.

Teplo, masáž a chlad po křeči

Při samotném křeči většině lidí pomáhá teplo, které podporuje uvolnění staženého svalu. Pomoci může i teplý obklad nebo teplá sprcha.

Jakmile dojezdíte, vyzkoušejte studené obklady a masáž, což jsou účinné metody, jak eliminovat bolest, zánět a ztuhnutí svalu. Pokud je sval po odeznění křeče citlivý nebo bolestivý, můžete později použít krátký studený obklad.

Po křeči se chvíli klidně projděte a doplňte tekutiny, zvláště pokud jste sportovali nebo se výrazně potili. Silné natahování, prudká masáž ani okamžitý návrat k náročné aktivitě nejsou vhodné, neboť sval může zůstat ještě určitou dobu podrážděný.

Dejte svalu čas, aby křeč mohla odeznít a v žádném případě se nesnažte pokračovat v jízdě, dokud se zcela neuvolní. Pokud byste se snažili křeč zvládnout tím, že ji „rozhýbáte“ přes bolest, může dojít k natržení svalu a rozsáhlejšímu poškození.

Jak křečím při cyklistice předcházet

Postupně zvyšujte tréninkovou zátěž

Čím lépe se na závod připravíte, tím menší hrozí riziko případných křečí. Tomu všemu byste se měli v tréninku přizpůsobit, jinak riskujete zvýšenou únavu a svalové přepětí.

Zvyšujte tedy své tréninkové tempo i objem pomalu a pozvolna. Pravidelně zařazujte lehké regenerační týdny.

Zahřívejte se před intenzivní jízdou

Nedostatečné zahřátí před pohybem nebo vynechání strečinku po fyzické zátěži může přispět k vyššímu napětí svalů. Ty jsou pak náchylnější k bolestivým křečím, zvláště pokud jim nedopřejete dostatek času na regeneraci.

Před každým náročnějším tréninkem pomůže svaly i nervovou soustavu „zahřát“ a připravit na pohyb, který po nich budete chtít. Dejte si rovinku zlehka, než se pustíte do intervalů a stoupání.

Nikdo nepochybuje o tom, že zahřátí svalů před sportovním výkonem je vhodné a prospěšné, nicméně bohužel žádný výzkum zatím nedokázal, že by strečink skutečně působil jako účinná prevence proti svalovým křečím.

Dodržujte přiměřený pitný režim

Dostatečný přísun tekutin je jednou z nejlepších prevencí svalových křečí. Dbejte na pravidelný pitný režim, zejména během sportu, horkých dní nebo fyzicky náročné práce.

Pokud se hodně potíte nebo pokud vyrážíte na delší jízdu za horka, je dobré s příjmem tekutin doplňovat i elektrolyty. Na trhu existuje spousta iontových nápojů, které k tomu výborně poslouží.

Nezanedbávejte výživu

Dbejte na správnou výživu a hydrataci. To platí zejména během cvičení, ale také před ním a po něm, abyste rychleji regenerovali a dodali tělu potřebné palivo.

Nejčastěji se zmiňuje ve spojení s křečemi hořčík, ale důležitou roli hrají i draslík, vápník či sodík. Tyto minerály jsou potřebné pro správnou činnost svalů a nervů.

Přírodní zdroje hořčíku: slunečnicová semínka, mandle, kešu oříšky, celozrnné výrobky, fazole a špenát. Draslík: sušené meruňky a fíky, mrkev, brambory, fazole, špenát.

Vápník: mléko a mléčné výrobky, mořské ryby, fíky, mandle, fazole. Důležitý je také vitamin D, díky němuž se správně vstřebává vápník.

Pečujte o regeneraci

Regeneraci můžete podpořit i masáží či teplou lázní. Pravidelné masáže či foam-rolling a strečink hlavních svalových skupin po každém tréninku mohou pomoci snížit svalové napětí.

Po sportování nebo po dlouhém dni na nohou věnujte několik minut jemnému natažení lýtek, stehen i chodidel. Vašim nohám také velmi prospěje, když jim po dlouhém dni dopřejete trochu péče: teplá relaxační koupel, lázeň, jemná masáž nebo masážní váleček udělají doslova zázraky.

Pracujte s biomechanikou

Pokud vás křeče trápí opakovaně, je vhodné zkontrolovat výšku sedla, nastavení šlapek, polohu chodidel a celkové postavení těla na kole.

Užitečné může být vyšetření u fyzioterapeuta nebo ortopeda, který zhodnotí držení těla, styl chůze a případně doporučí ortopedické vložky na míru.

Hořčík, banány a elektrolyty: co skutečně pomáhá

Hojně se doporučují banány, elektrolyty, nakládané okurky, hořčice… takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna, protože podobných rad je všude plno.

Ohledně účinnosti hořčíku při svalových křečích dochází odborníci k nejednoznačným závěrům. Samotný nedostatek hořčíku může ke křečím přispívat, ale užívání doplňku automaticky neznamená, že křeče zmizí.

Hořčík reguluje přenos vzruchu k periferním nervům a je v prevenci křečí velmi důležitý. Nedostatek hořčíku bývá vyvolán zvýšenou fyzickou námahou, stresem, silným pocením, chronickým průjmem nebo zvracením.

Pokud se hodně potíte, sáhněte po iontovém nápoji nebo minerálce s vyšším obsahem hořčíku. Případně si můžete vytvořit i vlastní „ionťák“ za pomoci soli nebo populárního nálevu z kyselých okurek či vody z kokosu.

Kdy mohou křeče signalizovat zdravotní problém

V naprosté většině případů postihují svalové křeče osoby, které žádnými zdravotními problémy netrpí. Některé případy svalových křečí mají medicínskou příčinu, jako jsou například zúžené cévy, nebo stlačení nervů.

Stejně tak mohou svalové křeče doprovázet třeba i sníženou funkci štítné žlázy, nebo být vedlejším příznakem užívání některých léků, jako jsou diuretika a podobně. Častěji se objevují také u lidí s onemocněním periferních arterií, cukrovkou, onemocněním jater, ledvin, štítné žlázy nebo při některých neurologických onemocněních.

Svalové křeče mohou být také nežádoucím účinkem některých léků, například diuretik, některých statinů nebo hormonálních přípravků. Pokud se křeče objevily po nasazení nové léčby, poraďte se se svým lékařem. Léky nevysazujte bez jeho doporučení.

Opakované křeče mohou v některých případech souviset s onemocněními cév, zvláště pokud se objevují spolu s bolestí při chůzi, pocitem studených nohou nebo otoky. Prudká bolest ve svalu nemusí znamenat pouze křeč, ale její příčinou může být i žilní trombóza, nebo natržení svalu.

Kdy vyhledat lékaře

Lékaře byste měli navštívit zejména tehdy, pokud se křeče opakují několikrát do týdne nebo vás pravidelně budí ze spánku, objevují se bez fyzické námahy nebo zjevné příčiny, případně je doprovází otok, zarudnutí nebo výrazná bolest nohy.

Vyhledejte lékaře také tehdy, pokud pociťujete slabost, trnutí nebo ztrátu citlivosti v končetině, nebo se po křeči objeví přetrvávající bolest či sval zůstává citlivý několik dní.

Pokud křeč neustupuje, opakuje se velmi často nebo se přidá otok, zarudnutí, slabost či necitlivost nohy, vyhledejte lékaře.

Ve většině případů sice nejde o závažný zdravotní problém, ale opakované křeče mohou být jedním z příznaků onemocnění cév, nervového systému nebo poruch metabolismu. Včasné vyšetření proto může pomoci odhalit jejich skutečnou příčinu a nastavit vhodnou léčbu.

Proč vznikají noční křeče a co mají společného s cyklistikou

Náhlé noční probuzení způsobené bolestivou křečí v nohách je časté hlavně u seniorů. Nejde sice o život ohrožující problém, ale může výrazně snižovat kvalitu života.

Alespoň jednou za život se s nimi potká asi 60 procent dospělých, u dvaceti procent je problém tak velký a bolestivý, že jim způsobuje zhoršenou kvalitu spánku. Někdy mohou být křeče spojené i s vážnějšími nemocemi.

Mezi možné příčiny nočních křečí v nohou patří dlouhé sezení, přetěžování svalů, stání nebo práce na betonové podlaze, špatné držení těla během dne, selhání ledvin, diabetické poškození nervů, nedostatek minerálů a problémy s průtokem krve.

U cyklistů se podobné mechanismy mohou uplatnit při dlouhém šlapání, únavě lýtek a stehen, nedostatečné regeneraci nebo nevhodné poloze těla. Základní postup je proto podobný: přerušit zátěž, sval opatrně protáhnout, nevracet se okamžitě k intenzivní jízdě a hledat konkrétní spouštěč.

cyklista s křečí v lýtku

Vitamin K2 a noční křeče

Čínští vědci teď popsali, jak by se dalo nočním křečím předcházet. Našli látku, která je pro zvládání tohoto problému výrazně účinnější než placebo.

Předpokládali na základě předchozího výzkumu, že by tyto účinky mohl mít vitamin K2. A rozhodli se to ověřit v kvalitní dvojitě zaslepené, placebem kontrolované randomizované klinické studii.

Zařadili do ní 199 lidí ve věku nad 65 let; právě u seniorů jsou totiž tyto potíže častější a nebezpečnější než u mladších osob. U všech zkoumaných se během dvou týdnů sledování vyskytly nejméně dva zdokumentované případy nočních křečí.

Půlce z nich dali vědci vitamin K2 jako menachinon 7, druhé půlce placebo. Ani testované osoby, ani vědci sami nevěděli, kdo dostal jakou látku. Samotný experiment pak trval osm týdnů.

Před nasazením vitaminu, respektive placeba, měly obě skupiny podobný počet nočních křečí - kolem 2,65 za týden. Během pokusu se lidem, kteří dostávali vitamin, snížil týdenní počet NLC na 0,96.

Naopak ve skupině s placebem dokonce stoupl průměrný počet křečí na 3,63 za týden. Rozdíl mezi skupinami byl podle autorů statisticky významný a trend byl patrný už v prvním týdnu.

Ve skupině s vitaminem došlo navíc i k významnému snížení závažnosti křečí - v průměru byly asi dvakrát snesitelnější než u lidí, kteří dostávali placebo. Pozitivní je i zjištění, že se nenašly žádné negativní dopady tohoto vitaminu.

Na základě výsledků vědci dospěli k závěru, že „suplementace vitaminem K2 významně snižuje frekvenci, intenzitu a trvání nočních křečí v nohou u starších dospělých bez nežádoucích účinků.

Doporučují další a rozsáhlejší klinické studie, které by potvrdily účinnost a zkoumaly vliv vitaminu na kvalitu života a spánku u pacientů s častými nočními křečemi.

Kde se vitamin K2 nachází

Vitamin K2 v podobě menachinonu se vyskytuje především v živočišných tucích, jako je máslo, sádlo nebo smetana. Dokáží ho také v těle vyrábět bakterie, jež žijí v tlustém střevu, novější studie ale naznačují, že to nestačí na úplné pokrytí potřeb lidského těla.

Tento vitamin se dá získat také v podobě potravinových doplňků nebo na předpis lékaře.

Výsledky týkající se vitaminu K2 se vztahují především k nočním křečím u starších dospělých a samy o sobě neobjasňují všechny příčiny křečí při cyklistice. Při opakovaných nebo neobvykle silných potížích je proto důležité posoudit trénink, hydrataci, výživu, nastavení kola i případné zdravotní příčiny.

tags: #co #zpusobuje #krece #nohou #cyklistika