Čím se liší Jawa Pérák

Jawa Pérák označuje především poválečné motocykly Jawa 250 typ 11 a jejich sesterské třistapadesátky typ 12 a typ 18, které prosluly pokrokovou konstrukcí podvozku, odpružením kol, moderním motorem a elegantním vzhledem. Dnešní Jawa 350 CL Pérák na tuto historickou řadu navazuje vzhledem a koncepcí, technicky je však zcela odlišným motocyklem.

Největší rozdíl spočívá v tom, že původní Pérák byl lehký dvoutaktní motocykl s bubnovými brzdami, vzduchem chlazeným motorem a čtyřstupňovou převodovkou, zatímco moderní Jawa 350 CL Pérák používá kapalinou chlazený čtyřdobý jednoválec, šestistupňovou převodovku, kotoučové brzdy, elektronické vstřikování a současné emisní řešení.

Co znamená označení Pérák

Pérák je přezdívka, která je ve světě jedné stopy spojena s motocykly Jawa 250 typ 11 a sesterskými třistapadesátkami typ 12 a typ 18 díky pokrokové konstrukci jejich podvozku, resp. odpružení kol. Zároveň tyto modely slavily v rámci svých objemových tříd a pozice značky na trhu, a to nejen na český, úspěch díky ve své době moderní konstrukci motoru a elegantními vzhledu.

Název souvisel s českým Pérákem, fiktivní postavou z doby okupace během druhé světové války, která měla díky pružinám na nohách dokázat přeskočit celé ulice i Vltavu. Jawa Pérák měl jako první sériově vyráběný motocykl značky odpružená zadní kola a svým ilegálním vývojem „bojoval“ proti nacistům.

U původního motocyklu se uvnitř dvou tlumičů u zadního kola nacházely pružiny. A odtud tedy pocházel lidový název Pérák.

Původní Jawa Pérák: vznik a historický význam

Jawa 250 Pérák je legendární československý motocykl, který se začal vyrábět v roce 1946 a patří dodnes k nejikoničtějším strojům naší historie. Díky revoluční konstrukci, pohodlí, spolehlivosti a unikátním technickým řešením si získal obdiv doma i ve světě a stal se symbolem poválečného úspěchu značky Jawa.

Jawa 250 typ 11 byla vyvíjena prakticky od konce třicátých let dvacátého století, ale vzhledem k válečným událostem první poloviny let čtyřicátých zamířil tento motocykl do sériové výroby až v roce 1946 a udržel se v ní do roku 1954. Celkem mělo během necelých osmi let produkce vzniknout kolem 180.000 exemplářů povedené dvěstěpadesátky.

Pérák se tajně rodil za doby temna během druhé světové války. Továrna potřebovala nový typ motocyklu, který by mohla uvést na trh ihned po skončení války, aby udržela při životě výrobu i stovky zaměstnanců.

Je pozoruhodné, s jakým odhodláním pracovali všichni zaměstnanci továrny v čele s ředitelem Jaroslavem Freiem, který po smrti Janečka v roce 1941 vedl továrnu. Stovkám dříčů a pochopitelně i Freiovi hrozilo v lepším případě vězení, kdyby nacisté zjistili, že v okupované továrně vzniká nový typ motocyklu.

Nikdo nepolevil, nikdo tajemství neprozradil a práce na Péráku zůstala úspěšně utajena až do konce války. Navíc jim dokonce sami nacisté motocykl „testovali“, aniž by o tom věděli, když stroje s prvky nově vyvíjeného motocyklu používali.

Úloha Františka Janečka a vznik značky Jawa

Československou firmu na výrobu motocyklů založil v roce 1929 český konstruktér, vynálezce a průmyslník František Janeček. Pro výrobu motocyklů se Janeček rozhodl pod vlivem svého syna, který nějakou dobu pracoval pro německou společnost Wanderer, i kvůli situaci a nejistotě zakázek, kdy vojenská správa oznámila, že s odběrem kulometů končí.

Firma Wanderer tehdy končila se svou výrobou motocyklů a automobilů, a tak byla ochotna prodat nejen licenci, ale i výrobní stroje, které od ní Janeček zakoupil. Tak vznikla „naše“ legendární Jawa - Janeček Wanderer.

Jak se původní Pérák lišil od běžných motocyklů své doby

Původní Jawa 250 typ 11 přitahovala v době svého uvedení na trh pozornost elegantními liniemi a odpružením předního i zadního kola. V případě zadního kola bylo použito jednoduchých a spolehlivých kluzáků, což bylo řešení známé například z motocyklů značky BMW.

Originální byl také patentem chráněný kryt karburátoru, který tvořil s blokem motoru designově zajímavý útvar. Pozoruhodné bylo i ukrytí všech vodičů dovnitř rámu, který tvořily ocelové profily s obdélníkovým průřezem.

Zásadní pro motocyklisty byl důraz na pohodlnou jízdu. Na přední teleskopické vidlice byly namontovány dva olejové tlumiče. Sedlo bylo rovněž odpruženo, jednak třecím tlumičem a jednak vinutou pružinou.

Ve druhé polovině čtyřicátých a ještě i během padesátých let nebyl motocykl napříč Evropou strojem především pro zábavu, tak jak je tomu v současnosti, ale byl vnímán jako užitkový stroj, respektive plnohodnotný dopravní prostředek pro každodenní provoz.

Jawa 250 Pérák

Základem modelu 250 typ 11 byl jednoduchý kolébkový rám svařovaný ze čtyřhranných ocelových trubek. V tomto rámu byl usazen vzduchem chlazený dvoutaktní jednoválec o objemu 248,5 kubických centimetrů.

Do roku 1950 poskytoval motor nejvyšší výkon 5,88 kW, tedy 8 koní, a následně 6,6 kW, tedy 9 koní. Převodovka byla čtyřstupňová a brzdy bubnové vpředu i vzadu.

Dvěstěpadesátka s rozvorem kol 1297 mm stála na 19palcových kolech a jezdec usazený na sedle ve výšce 702 mm měl pod sebou stroj, jehož hmotnost bez paliva se pohybovala kolem 115 kg.

Výkon byl zpočátku devět koňských sil při čtyřech tisících otáčkách. Řazení čtyřstupňové převodovky bylo možné bez mačkání páčky spojky díky vačce spojené s řadicí pákou. Ta tlačila na kladku, která zařídila vypnutí spojky.

Jízdní vlastnosti původní dvěstěpadesátky

Jawa 250 Pérák je podle dlouhodobých zkušeností neúnavný a poměrně spolehlivý stroj, který jede stejnoměrně. Čtyřka zdolá všechna menší převýšení a trojka se řadí až při opravdovém stoupání.

Lehká 250 působí pružně, táhne dobře od nízkých otáček a díky jednoválcovému motoru si zachovává charakteristický klidný chod a „bublání“. Při běžné jízdě se používá rychlost kolem 70 až 80 km/h, přičemž při vyšší rychlosti jsou citelné vibrace a nejvyšší rychlost se pohybuje přibližně kolem 95 km/h.

Ve srovnání s některými pozdějšími motory nepůsobí dvěstěpadesátka nutně silněji, ale její předností je pružnost, nízké otáčky a velká komprese. Právě nízká hmotnost a charakter jednoválce vytvářejí výrazný jízdní projev, který někteří jezdci přirovnávají k pocitu ze čtyřtaktního endura.

Jawa 350 Pérák: typ 12, Ogar a typ 18

Jawa 250 typ 11 se ve druhé polovině čtyřicátých let stala základem pro novou generaci vzduchem chlazených dvoutaktních dvouválcových třistapadesátek. Prvním zástupcem byl v roce 1948 uvedený Ogar 350 typ 12.

Ogar 350 typ 12 z let 1948 až 1950 měl prakticky identické rozměry jako typ 11. Byl osazen vzduchem chlazeným dvoutaktním dvouválcem se čtyřstupňovou převodovkou.

Motor o objemu 343,5 kubických centimetrů poskytoval nejvyšší výkon 8,8 kW, tedy 12 koní, a umožňoval stroji o hmotnosti 120 kg bez paliva dosáhnout rychlosti kolem 110 až 115 km/h.

Značka Ogar se v souvislosti s dvoutaktní třistapadesátkou stala minulostí koncem roku 1950, ale samotný typ 12 se tehdy vlastně jen proměnil v model Jawa 350 typ 18. Ten se kromě značky lišil barevným provedením a zvýšením výkonu motoru na 10,3 kW, tedy 14 koní. Ve výrobě se pak tento model udržel do roku 1956.

Ve srovnání s dvěstěpadesátkou třistapadesátka jela lépe a měla výraznější akceleraci. V těžším stoupání však záleželo na konkrétním převodu, stavu motoru, zatížení a celkovém seřízení. Dvěstěpadesátka mohla působit pružněji odspodu, zatímco třistapadesátka nabízela vyšší výkon a vyšší maximální rychlost.

U historických třistapadesátek je důležité rozlišovat jednotlivé typy a provedení. Typ 350 se spojoval především s Ogarem a později s typem 18, zatímco provedení Zbrojovka se týkalo 250. U třistapadesátky se uvádí především provedení Ogar a následná Jawa 350 typ 18.

Rozdíly mezi motory Pérák 250 a 350

Hlavním rozdílem mezi původními motory není pouze zdvihový objem. Jawa 250 měla vzduchem chlazený dvoutaktní jednoválec, zatímco Jawa 350 používala vzduchem chlazený dvoutaktní dvouválec.

Třistapadesátka nabízela vyšší výkon, lepší akceleraci a vyšší maximální rychlost, ale dvěstěpadesátka byla lehčí, jednodušší a podle některých jezdců příjemnější na běžné ježdění. Při cestování mohla být 350 rychlejší, zatímco 250 vynikala pružností, jednoduchostí a charakteristickým projevem jednoválce.

Do motorů a hlav navíc nelze bez rozmyslu zaměňovat jednotlivé díly z pozdějších modelů. U třistapadesátek se lišily například hlavy mezi typy 354/04, 354/1, 12 a 18 velikostí, tvarem žeber, kompresními poměry a spalovacími prostory.

Hlavy péráka typu 12 a 18 mají trojúhelníkové dosedací plochy, kdežto kývačky mají kulaté dosedací plochy na válec. Pouhé přehazování válců a hlav z kývačky proto nemusí přinést lepší výsledek a může zhoršit chod motoru i jeho tah odspodu.

Úspěch Péráka po válce

Po skončení války bylo potřeba Péráka představit široké veřejnosti i světu. Významnou událostí byl 33. ročník pařížského autosalonu v říjnu roku 1946.

Lehký motocykl s benzínovým dvoudobým motorem o objemu 248,5 ccm a moderním, líbivým vzhledem si právem vysloužil zlatou medaili udělenou autosalonem za konstrukci a design.

Technika i design zaujaly veřejnost a odborníky na pařížském veletrhu v roce 1946 natolik, že tento stroj získal zlatou medaili. Pérák se postupně exportoval do více než stovky zemí celého světa.

Úspěch se neomezil pouze na výstavní sály. Typ 11 i typ 12 zdobí úspěchy ve slavném francouzském závodu Bol d'Or na 24 hodin roku 1950, v němž jen lehce upravené dvěstěpadesátky obsadily první a druhé místo ve své třídě, zatímco třistapadesátka dojela ve své třídě druhá.

Kromě klasického provedení se do asijských zemí dodávala i verze rikša určená pro převoz dalších dvou osob.

Historický Pérák a novodobá Jawa 350 CL Pérák

Nová Jawa 350 CL Pérák navazuje na historický model především vzhledem a celkovou koncepcí. Typicky se svažující zadní pasáž motocyklu, kompaktní konstrukce jako celku, ladné linie, stylové jednosedlové provedení a kapkovitá nádrž s logem spojují historického i soudobého Péráka.

Novodobý model používá moderní konstrukci s odpružením zadního kola ukrytým pod jednomístným sedlem. Na rozdíl od původního stroje však není poháněn dvoutaktním motorem, ale kapalinou chlazeným čtyřdobým jednoválcem s rozvodem DOHC o objemu 334 ccm.

Jawa 350 CL Pérák pro indický trh byla poprvé odhalena jako prototyp v polovině října roku 2018 spolu s modely 300 a Forty Two. Finální provedení, které mířilo do sériové výroby, bylo představeno až v listopadu roku 2019.

Moderní Jawa 350 CL Pérák se na českém trhu objevila už v roce 2021. Motocykly Jawa 350 CL Pérák a Jawa 350 CL Bobber jsou vyráběny na základě licenční smlouvy indickou společností Classic Legends Pvt. Ltd.

Technické rozdíly mezi původním a moderním Pérákem

Motor a výkon moderního modelu

Nový model Jawa 350 CL Pérák je technicky podstatně zdatnější než historický předchůdce. Splňuje aktuálně platnou normu EURO 5 díky kapalinou chlazenému čtyřdobému jednoválci s rozvodem DOHC o objemu 334 ccm a výkonem 22,54 kW.

Maximální výkon moderního motoru činí 22,54 kW při 7500 otáčkách za minutu a maximální kroutící moment 32,74 Nm při 5500 otáčkách za minutu. Pohon zadního kola zajišťuje šestistupňová převodovka.

Vyšší výkon není u tohoto motocyklu využit především pro dosažení vyšší maximální rychlosti, nýbrž k podstatně lepšímu zátahu motoru a tedy k dosažení vyšší aktivní bezpečnosti.

Moderní Pérák má maximální rychlost 125 km/h. Jeho hmotnost bez náplní činí 185 kg, objem nádrže je 13,2 litru a rezerva má 2 litry.

Podvozek, brzdy a rozměry moderního Péráka

O tlumení se v zadní části moderního motocyklu stará centrální pružící jednotka. Přední kotoučová brzda BYBRE je doplněna zadní kotoučovou brzdou.

Přední brzda má kotouč o průměru 280 mm a zadní brzda kotouč o průměru 240 mm. Moderní verze používá vpředu plovoucí třmen i vzadu plovoucí třmen a standardem je ABS na obou kolech.

Rozvor moderní Jawy 350 CL Pérák činí 1485 mm. Výška sedla je 750 mm, přední odpružení má zdvih 135 mm a zadní odpružení 83 mm.

Motocykl obouvá přední pneumatiku rozměru 100/90-18 a zadní pneumatiku rozměru 140/70-17. Přední kolo má rozměr 2,50 x 18 a zadní 4,25 x 17.

Designové rozdíly moderního Péráka

Novodobý Pérák zachovává typicky svažující se zadní partii, jednosedlové provedení a kapkovitou nádrž. Na první pohled se však liší většími rozměry, moderním osvětlením, současným přístrojovým vybavením a výrazně mohutnější konstrukcí.

Faceliftovaný Pérák si zachovává charakteristickou černo-zlatou barevnou kombinaci. Na kryt startéru přibyl motiv připomínající zahájení výroby motocyklů značky v roce 1929.

Z hlavy motoru naopak zmizelo logo Jawa, takže působí minimalističtěji. Nové čalounění koňakového sedla s prošíváním „diamantovým“ vzorem dodává motocyklu luxusnější vzhled.

Výrobce změnil víčko palivové nádrže i styl jejích tenkých zlatých proužků a odstranil z ní nápis Pérák. Náhradou za to je přidání emblému Jawa na zadní blatník.

Jawa 350 CL Bobber jako odlišná moderní varianta

Jawa 350 CL Bobber je motocykl přímo navazující na svého velice úspěšného předchůdce, typ Jawa 350 CL Pérák. Po svém předchůdci Pérákovi zdědil Bobber především základní technické parametry, pyšní se však zcela novým moderním designem.

Nové je osvětlení motocyklu, tachometr a jeho umístění, nový tvar sedla s mírnou úpravou ergonomie sezení a celkové barevné řešení.

Bobber používá stejný čtyřdobý kapalinou chlazený jednoválec o objemu 334 cm³, šestistupňovou převodovku, rozvor 1485 mm, přední odpružení se zdvihem 135 mm, zadní odpružení se zdvihem 83 mm a kotoučové brzdy o rozměrech 280 mm vpředu a 240 mm vzadu.

Bobber se dodává v kombinaci černého podvozku s červenobílou nádrží. Barevná nabídka zahrnuje také bílou, červenou, černou a měděnou barvu.

Výroba a vztah k indickým motocyklům Jawa

Motocykly Jawa 350 CL Pérák a Jawa 350 CL Bobber jsou vyráběny na základě licenční smlouvy indickou společností Classic Legends Pvt. Ltd. Jejich výroba bezprostředně navazuje na motocykly Jawa vyráběné v Indii v 60. letech minulého století, později označované též jako motocykly značky Yezdi.

Pérák se stal nejen v zemi svého původu velmi populárním motocyklem, což dokazuje i koncern Mahindra Group, respektive jeho dceřiná společnost Classic Legends, která si tento motocykl zvolila za vzor pro jeden z modelů připravených pod značkou Jawa primárně pro indický trh.

Novinka z indické produkce se od modelů 300 a Forty Two liší na první pohled řešením zadních partií, jímž se snaží vzhledově přiblížit svému vzoru. Po technické stránce však používá moderní konstrukci s odpružením zadního kola ukrytým pod jednomístným sedlem.

Nejdůležitější rozdíly v kostce

• Historický Pérák je československý poválečný motocykl vyráběný od roku 1946.
• Moderní Pérák je licenčně vyráběný model indické společnosti Classic Legends.
• Jawa 250 typ 11 používá vzduchem chlazený dvoutaktní jednoválec o objemu 248,5 cm³.
• Jawa 350 typ 12 a typ 18 používá vzduchem chlazený dvoutaktní dvouválec o objemu 343,5 cm³.
• Jawa 350 CL Pérák má kapalinou chlazený čtyřdobý jednoválec o objemu 334 cm³.
• Původní motocykly mají čtyřstupňovou převodovku a bubnové brzdy.
• Moderní Pérák má šestistupňovou převodovku a kotoučové brzdy vpředu i vzadu.
• Historické odpružení využívá kluzáky s pružinami.
• Moderní odpružení používá centrální pružící jednotku.
• Původní 250 je lehčí, jednodušší a výrazně kompaktnější.
• Moderní 350 CL Pérák je větší, těžší, výkonnější a vybavený současnými bezpečnostními a emisními prvky.
• Bobber sdílí základní techniku s moderním Pérákem, ale liší se především designem, osvětlením, přístroji, sedlem a ergonomií.

tags: #cim #se #lisi #jawa #pulbuben