Chrám Kristova vzkříšení, známý také jako Chrám Spasitele na krvi nebo Spas na Krovi, patří k největším a nejvýznamnějším pravoslavným chrámům na světě. Byl postaven v Petrohradu na místě, kde byl při atentátu smrtelně raněn car Alexandr II., a jeho výzdoba i architektura tuto událost trvale připomínají.
Chrám stojí v samém srdci města u Gribojedova kanálu a Michajlovského parku. Se svými devíti věžemi, nejvyšší z nichž dosahuje 81 metrů, patří mezi nejcennější památky ruské architektury; interiér zdobí jedna z největších mozaikových výzdob v Evropě.
Poloha a význam chrámu
Chrám Kristova vzkříšení vidíme z Něvského prospektu, když dojdeme ke Gribojedovu kanálu. Stojí na vyvýšenině a nedá se s ničím jiným splést. Je nejrušštější ze všech petrohradských kostelů, nejbarevnější a připomíná Chrám Vasilije Blaženého v Moskvě.
Chrám se nachází v samém srdci města přímo u Michailovského parku. Chrám Spas na Krovi patří mezi tzv. povinná místa, která by měl každý návštěvník Petrohradu vidět.
Vzhledem k jeho monstróznosti ho určitě nepřehlédnete a bude vás lákat obejít celou budovu, neboť z každé strany je pohled trochu jiný, ale vždy úchvatný.
Proč se chrámu říká Spas na Krovi
Oficiálně je zasvěcen Vzkříšení Krista (Spasitele) a byl vystavěn na místě, kde byl smrtelně raněn při atentátu car Alexandr II. Proto je v názvu zmínka o krvi, kterou je myšlena krev cara.
Car Alexandr III. (1845-1894) nechal chrám postavit na místě, kde byl na jeho otce cara Alexandra II. spáchán atentát roku 1881. Atentát zorganizovali členové radikálních revolucionářů Narodnaja volja.
Dva pokusy zabít cara byly neúspěšné, třetí bombový útok "vyšel." Alexandr II. žil v letech 1818-1881, carem se stal roku 1855.
Chrám byl postaven jako památník carského mučedníka za peníze vybrané po celém Rusku. Nejvýznamnějšími místy jsou ale na východní straně oltář s obrovským zobrazením Krista a na západní straně místo, kde byl smrtelně raněn car.
Vznik stavby a výběr projektu
Zajímavostí je, že téměř okamžitě po atentátu na Alexandra II., kdy na trůn nastoupil jeho syn Alexandr III., byl vyhlášen konkurz na projekt zcela nového chrámu. Do něj se přihlásilo 26 zájemců z řad slavných architektů té doby.
Odborná komise vybrala 8 nejlepších projektů, ale ani jeden z nich se nelíbil carovi. Ten měl představu, že chrám bude architektonicky podobný starým pravoslavným chrámům ze 17. století, zejména těm v historickém městě Jaroslavl.
Kromě toho panovník trval na tom, aby v chrámu bylo zdůrazněno, že byl vystaven na místě, kde zemřel jeho otec. Proto byl vyhlášen nový konkurz, do kterého se přihlásili jiní architekti, a carovi se nakonec jeden z projektů zalíbil.
Chrám se začal stavět v roce 1882. Stavba probíhala 24 let a chrám byl vystavěn v letech 1883-1907. Vysvěcen byl slavnostně 19. 8. 1907.
Architektonický styl a podoba
Tato impozantní budova byla postavena na přelomu 18. a 19. století v „ruském stylu“. Svým vzhledem připomíná o hodně starší chrám Vasila Blaženého v Moskvě. Inspirace je víc než jasná.
Chrám je vystavěn na čtvercovém půdorysu, má 5 věží, které jsou rozmístěny asymetricky a 4, které stojí na rozích budovy. Se svými devíti věžemi, z nichž ta nejvyšší dosahuje výšky 81 metrů, patří mezi nejhodnotnější památky ruské architektury.
| Prvek | Údaj |
|---|---|
| Architektonický styl | „ruský styl“ |
| Počet věží | devět |
| Výška nejvyšší věže | 81 metrů |
| Půdorys | čtvercový |
| Kapacita | téměř 1600 lidí |
| Rozloha mozaik v interiéru | 7065 metrů čtverečních |
| Vysvěcení | 19. 8. 1907 |
Zvláštností je, že nejvyšší věž nemá klasickou kopuli, ale je ve tvaru komolého jehlanu. Věže dokonce nemají ani stejnou fasádu - některé jsou pozlacené a jiné smaltové.
Hlavní věž se tedy směrem nahoru zužuje a na stranách je možné pozorovat speciálních osm podlouhlých oken, která jsou díky „ruskému stylu“ ohraničena výstupky ve tvaru ruské čelenky.
Pod vrcholem jsou výklenky s malými okénky. Úplně nahoře je také architektonicky zajímavý arkýř, na nějž navazuje cibulovitá kopule s křížem. Na každém ze čtyř rohů chrámu se tyčí cibulovitá věž.
Fasáda obsahuje různé mozaiky zobrazující Krista i další světce. Pamětní desky na průčelí připomínají Alexandrovu vládu, 144 erbů zase provincie a města ruské říše.
Mozaiková výzdoba interiéru
Uvnitř chrámu se nachází na ploše 7065 metrů čtverečních úchvatná mozaika. Ta patří mezi největší v celé Evropě. Interiér zdobí mozaiky o ploše 7000 metrů čtverečných.
Za to, aby mohly vytvořit interiéry chrámu, bojovaly významné italské a německé firmy. Většina je však vytvořena ruskými autory.
Na stěnách můžete obdivovat výjevy z Písma svatého, které zobrazují život Ježíše Krista od narození až po ukřižování. Kromě toho se zde nachází více než 200 ikon mučedníků a apoštolů.
Nejvýznamnějšími místy jsou ale na východní straně oltář s obrovským zobrazením Krista a na západní straně místo, kde byl smrtelně raněn car.
Do chrámu se vejde téměř 1600 lidí, což představuje svou velikostí naprosto výjimečný prostor v interiéru.
Chrám jako státní památník
Chrám byl spolu s Kazaňským chrámem od svého vzniku ve vlastnictví státu, neboť se jednalo o svatostánek mimořádného významu.
Původně ani nebyl koncipován jako místo pro návštěvníky ve velkém počtu, ale jako místo, kde se konaly bohoslužby na památku Alexandra, a jako místo, kde se denně kázalo.
Náboženský význam měl ještě dlouho po socialistické revoluci, zavřený pro věřící byl až v roce 1930. Ve 30. letech 20. století se chrám stal skladištěm, pak muzeem.
Chrám během druhé světové války
Během druhé světové války se do budovy odkládala mrtvá těla těch, kteří zahynuli při blokádě města. Později se stal skladem dekorací Malého operního divadla.
Velmi důležitý byl pro chrám rok 1961, kdy byl v kopuli hlavní věže objeven německý nevybuchlý granát z války. Komplikovanou operací se podařilo granát odstranit a neporušit při tom budovu.
Obnova a zpřístupnění veřejnosti
Od 70. let minulého století je chrám pod ochranou památkové péče a během 80. a 90. let proběhla velká rekonstrukce.
Od roku 1997 (přesně 90 let od vysvěcení) je opět přístupný veřejnosti. Byl otevřený pro veřejnost roku 1991.
V současné době zde už opět probíhají kázání. V chrámu se jako ve všech pravoslavných kostelích konají různé koncerty a další kulturní akce.
Jak se ke chrámu dostat
Chrám se nachází na břehu kanálu Gribojedova, kam se nejlépe dostanete metrem na stanici Něvskij prospekt, odtud pak východem směr kanál Gribojedova.
Chrám Kristova vzkříšení je v pěší blízkosti Michajlovského parku, Ruského muzea, Michajlovského zámku a dalších významných petrohradských památek.
Praktické informace
Otevřeno je každý den kromě středy od 10:30 do 18:00. V letních měsících probíhají večerní kulturní programy od 18 hodin.
Cena za individuální prohlídku činí 250 rublů pro dospělého. I zde existuje systém slev a naopak je možné si zaplatit i doplňkové služby.
| Praktická informace | Údaj |
|---|---|
| Doprava | metro, stanice Něvskij prospekt |
| Další orientační bod | kanál Gribojedova |
| Otevírací doba | každý den kromě středy, 10:30-18:00 |
| Letní večerní programy | od 18 hodin |
| Individuální prohlídka pro dospělého | 250 rublů |
Chrám Spas na Krovi patří mezi tzv. povinná místa, která by měl každý návštěvník Petrohradu vidět. Jeho poloha u Gribojedova kanálu, výrazná barevnost, neobvyklé věže, pamětní význam a rozsáhlá mozaiková výzdoba z něj činí jednu z nejvýraznějších památek města.